Postavení ženy

[acoma]

Tehdejší příslušnice něžnějšího pohlaví to zřejmě neměly vůbec jednoduché. Na výběr byl buď klášter anebo manželství. A zřejmě ani zde se nedá předpokládat možnost svobodné volby. Dívky byly většinou vdávány sotva odrostlé dětským střevíčkům bez možnosti vlastního výběru vhodného protějšku. Jejich manželé často bývali o mnoho let starší a nová žena pro něj měla být záruka věna, dobře prosperující domácnosti a hlavně potomstva, což nejedné z nich podlomilo zdraví až k smrti...

PS. samozřejmě musíme při přemýšlení nad ženskými osudy myslet i na jejich postavení ve společenském žebříčku. Jiné to bylo u dcery krále a jiné u dcery obecního pasáka ovcí.

[Viola]

Postavení ženy ve středověku bylo v zásadě horší než muže, ale i tak měla žena určitá vymezená práva.

Především Břetislavova dekreta roku 1039 zakotvila monogamii a nerozlučnost manželství. Oba manželé si měli být věrni, ovšem výslovně bylo umožněno stíhat nevěrnou manželku (manžel měl právo manželku i jejího milence na místě zabít, stejné právo měl i otec nad svobodnou dcerou). Svobodná dcera byla pod "ochranou" svého otce, vdaná přecházela pod svého manžela.

Do svého manželství si žena přinášela věno, jehož výše nebyla nikde stanovena, nýbrž byla předmětem předmanželských dohod. Žena - dcera měla svůj podíl na tzv. nedílu, tedy majetku ve vlastnictví celé rodiny, který neměl být dále dělen. Sňatkem dostávala tato dcera věno, čímž zároveň ztrácela právo na nedíl ve své dřívější (rodné) rodině. Účelem věna bylo přispět budoucímu manželovi na spotřebu jeho nové ženy a za trvání manželství se nevracelo - sňatkem se stalo vlastnictvím manžela, který s ním mohl samostatně hospodařit. Na věno měla dívka právní nárok, o který mohla přijít jen ze stanovených důvodů (svatba bez souhlasu rodiny nebo ztráta panenství před svatbou). Pro případ smrti manžela se zřizovalo (ve svat. smlouvě určovalo věno vdovské), zpravidla ve výši 2,5 násobku původního věna. Vdovské věno se zajišovalo většinou zástavou na statcích manžela. Jinak žena i v manželství byla zcela majetkově samostatná, měla plné dispoziční právo ke svému majetku i poručenství nad sirotky (stejná ustanovení platila i v městském právu, které mělo proti zemskému právu určité odlišnosti).

[Przemysl de Nyestieyky]

....Vdovské věno se zajišovalo většinou zástavou na statcích manžela....

Ale ani to nebylo vždycky jisté, že jej dostane.

[Viola]

Ale ani to nebylo vždycky jisté, že jej dostane.

No dobře, ale mluvíme o ideálním případě, resp. o tom, jak se to mělo dělat .

[Jiří Motyčka]

Radikální změnu v postavení ženy v pozdně středověké společnosti přivodilo, pro někoho možná paradoxně, husitství. Nechci zabíhat do podrobností na tomto serveru, pouze uvedu některé zajímavé skutečnosti.

Husovo učení poprvé vyslovilo nahlas a bez výjimek tenkrát převratnou tezi o naprosto rovnoprávném postavení muže a ženy před Bohem. A to do všech důsledků! Tj. vč. přístupu ke vzdělání, potírání negramotnosti žen, které se mj. projevilo i v tom, jak husitské ženy brilantně ovládaly znalost Písma, v jehož českých překladech nejen četly, ale i nad jeho textem hloubaly. To oceňuje i velký a šokovaný znalec českých poměrů oné doby Eneáš Silvius Piccolomini, jehož výrok o tom, že táborská žena zná Bibli lépe než kdejaký klerik, je všeobecně známý.
Husitský akcent na mravnost smetl v duchu odkazu Jana Milíče z Kroměříže z povrchu zemského nevěstince. Nevěstince v Praze se opět objevily až s příchodem Zikmunda do Čech po r. 1436.
Husitské vojenské řády pod enormně přísnými tresty zakazovaly znásilňování a vraždění žen i dětí, čímž se naopak vyznačovaly cizí intervenční armády. I na tu dobu neobvyklých zvěrstev se na ženách a dětech dopouštěli zejména Zikmundovi krutí Kumáni, kterým já říkám zvířata, která sedlala daleko ušlechtilejší zvířecí druh.
Také v husitském vojsku měly ženy ve službě polních kuchařek, samaritánek i vojenské(!) rovnoprávné postavení. Husitské ženy nejen bojovaly se svými muži za prosazení zákona božího, ale také pomáhaly zcela spontánně např. při opevňovacích pracích.
Také nepřátelské ženy se stávaly i mocnými přímluvkyněmi za obležené město, jejichž přímluvy byly obléhateli alespoň v určitém rozsahu respektovány. Etc. ...

[Viola]

Ještě se vrátím k nedílu - to byl poměrně zásadní institut, který zabraňoval dělení majetku na syny a jeho rozdrobení. Pokud měl otec i dcery - svobodné, měly k nedílu nárok jako synové, příp. strýcové a bratranci, pokud se nedíl vztahoval i na ně. Co mi ale není úplně jasné, jestli nedílné vlastnictví bylo automatické, nebo o něm musel rozhodnout vlastník a zanést do zemských desek apod. NEvíte někdo?

Jinak pokud nebyl majetek v nedílu, dědili nejprve pouze synové, od Statut Konrádových i dcery, jestliže synů nebylo.

[Katerina]

Radikální změnu v postavení ženy v pozdně středověké společnosti přivodilo, pro někoho možná paradoxně, husitství.
Husitské vojenské řády pod enormně přísnými tresty zakazovaly znásilňování a vraždění žen i dětí, čímž se naopak vyznačovaly cizí intervenční armády. .

No já nevím, Jiří, ty jsi na toto téma expert, a vůbec nediskutuji zásluhy na vzdělanosti žen, kterážto přetrvala i později, ale k tomu násilí na ženách .. husitské řády to zakazovaly, ale co spanilé jízdy např. do sousedního Slezka, či zacházení s řádovými sestrami,
i když jsem asi trochu odbočila od tématu.

Jinak ale ANO, zásluha na pozdvihnutí vzdělanosti mezi ženami je nepopiratelná a zásadní.

[Jiří Motyčka]

...i když jsem asi trochu odbočila od tématu...

...myslím, že ani ne.

...ale k tomu násilí na ženách ... husitské řády to zakazovaly, ale co spanilé jízdy např. do sousedního Slezka, či zacházení s řádovými sestrami, ...

Myslíš, jako že přísné husitské vojenské řády se vztahovaly na zacházení s ženami (a dětmi) pouze na uzemí Čech?...
Ano husiti jeptišky z kláštera, pokud neutekly už předtím, vyhnali a pak třeba klášter vybili a zapálili. To ano. A tys jako chtěla naznačit, že je před tím vyhnáním hromadně znásilnili, protože onen husity "vybílený" ženský klášter byl třeba v Sasku a ne v Čechách?...

[Katerina]

...i když jsem asi trochu odbočila od tématu...

...myslím, že ani ne.
Myslíš, jako že přísné husitské vojenské řády se vztahovaly na zacházení s ženami (a dětmi) pouze na uzemí Čech?...

Ne, ani ne, jen že jsem někdě četla, že Slezané na ty spanilé jízdy nevzpomínali moc v dobrém, a obávám se, že ani jejich ženy, a že tam ke krutému zacházení docházelo .
A abych byla spravedlivá, bylo to prý vzájemné, na oplátku si zajeli Slezané zase k nám a jak už to tak bývá (jeden za 18 ...)

[Jiří Motyčka]

...bylo to prý vzájemné, ... (jeden za 18 ...)

No, tak to bych ani neřek' Těchto hrůz na ženách a dětech http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?p=4026#4026 se husité nedopouštěli, alespoň já o tom nemám povědomost...

[Georg]

Já mám zápisy popisující spanilou jízdu husitů přes Lužické hory.Např. ve vazalské vesnici hradu Milštejna Friedrichsdorfu je popisováno jak v noci zalarmovali prchající lidé před husity místní obyvatele.Ti popadli cennosti,dobytek a běželi do úkrytů v lesích.Nestihl to pouze sedlák Miller který s čeledíny odvážel i potraviny.Zanechal doma svoji starou matku s nejmladší dcerou a čeledína Martina napomoc.Když husité odtáhli na Horní Světlou,Našli čeledína napíchnutého na bráně a ženy ohořelé v uzamčené místnosti.Tato obec již nebyla obnovena.

[JOhanka.1412]

Když husité odtáhli na Horní Světlou,Našli čeledína napíchnutého na bráně a ženy ohořelé v uzamčené místnosti.Tato obec již nebyla obnovena.

Ooops... tak to je docela zavádějící. Čistě logicky mi taky přijde jako nemožné aby nikdy k žádnému vážnějšímu střetu nedošlo... Nevím, ale řekla bych že válka nebo obecně boj se bez takovýchto objetí neobejde...

[Georg]

Proč zavádějící?Navíc ti lidé nebojovali,akorát se schovávali.Neměli ani šanci bojovat.

[Jiří Motyčka]

...Ale pokud jsme už u detailů vypálení vsi pod Milštejnem (pak to můžem vytrhnout a přesunout k Milštejnu), tak podle mého lze zjistit celkem snadno, jestli šlo o lokální incident, nebo o systematické plenění při válečné výpravě...

Ano, přesně o to jde.
Protože debata se stále odklání od tématu, pokusil bych se s dovolením o jeho zavedení na správnou kolej a o jakési shrnutí přijatelné myslím pro "obě strany".
Nelze pochopitelně absolutně vyloučit to, že násilí na ženách se husité nedopouštěli. Jsem však přesvědčen, že se jednalo spíš o výjimky, které se udály bez vědomí nejvyšších velitelů a nebyla to programová likvidace druhého pohlaví na nepřátelském území...

[Georg]

Ještě drobnou poznámku.Ta historie byla i zpracována naším členem Petrem takto.Takže to možná bylo jinak.http://ceskolipsko.euweb.cz/karta.php?id=761

[Katerina]

I když to určitě "slíznu" za stylovou nečistotu, nemohu tento příspěvek nenapsat, a nakonec doufám že to i k danému tématu bude.

Včera jsem čirou náhodou, a bohužel ne od začátku shlédla dokument Olgy Sommerové o několika ženách, jejich osudech. Dámy vypovídaly před kamerou, většina z nich byla kreativního povolání, jiné v domácnosti, kde se jedna z nich starala o 11 osvojených dětí.
Zdálo se, jakoby jejich osudy si byly nečím podobné, nepřítomnost otce, nebo jeho absolutní necitlivost a nevšímavost, čímž se u jejich dcer vytvářela skoro neschopnost nějakého normálního svazku, několik rozvodů, a když manželství vydrželo, tak procházelo velkými problémy. Dále měly podobné osudy i z hlediska jejich dětí, bud měly problémy s drogami, či byli psychicky nemocné.

Ženy docela zajímavě definovaly svůj názor na rozdílnost mužů a žen vytvářených v průběhu věků, a co bylo pro mě hodně podstatné - všechny o sobě tvrdily, že jim bylo osudem hodně naloženo, ale že se s tím vyrovnaly, protože byly ženy. A ženy jsou podle nich silné. Tuto sílu vnímaly jako něco zděděného generacemi žen, které formulovala zátěž na ně nakládaná.
Hodně zmiňovaly svou samotu - ač žijí v manželství, cítí se osamělé.

Ta klasická role ženy, coby matky, manželky a udržovatelky rodinného krbu, osaměle čekající až se pán vrátí z lovu, bitvy , válečné výpravy, v podstatě nezměněná po staletí . Jen ta práce ještě jaksi navíc přibyla.

Ted když to píšu, zdá se mi to možná kapku feministické, ale věřte, že na těch dámác h nic takového nebylo , sledovala jsem to skoro bez hnutí.
A uvědomoila jsem si , že jak psala Acoma - s nástupem patriarchátu se hodně změnilo ve společnosti, což zřejmě ovlivnilo i tu agresivitu ve společnosti, zaměření na úspěch , poměřování sil vlastních a soupeřů, potlačování emocí, apod.

[elizabeth]

Tento příspěvek bude tak trošku balancovat mezi tématy lékařství, čarodějnictví a dalších, ale svou podstatou patří sem do postavení ženy. Bude-li mít někdo výhrady k umístění, nech do pokecu napíše nápad, kam jej přesuneme. Příběh který jsem četla o víkendu již zdaleka není ze středověku, takže nelze než souhlasit s Kateřinou, že v podstatě se po celá staletí toto postavení ženy nezměnilo a dodnes lze najít případy domácího násilí a hrubého psychického ponižování a trápení. Ale i při pracovním procesu se neustále setkáváme s pomíjením žen a nestejným odměňováním za stejnou práci. Ale toto jsou jen notoricky známé věci. Já bych chtěla psát o jiné. Četla jsem o Mary Boleynové, sestře královny Anny a tetě královny Alžběty. Jedná se o dobu kolem 1533, dobu Alžbětina narození. Strašně se mě dotklo, že potrat byl považován za hřích, protože se z tohoto důvodu ten Annin několikrát pokusili utajit. To, že s ženami bylo i v 16. století zacházeno jako s dobytkem na trhu bych pominula. Ale to, že žena psychicky i fyzicky zdrbnutá po samovolném potratu se musí tvářit jako by se vůbec nic nestalo a jít vesele skotačit za manželem, případně se podívat, jak manžílek skotačí s jinou, mě dost rozčilovalo. Nakonec ji pak ještě obvinili z čarodějných praktik, protože potracené dítě bylo postižené a popravili...A to jen proto, že se králi dávno líbila jiná - tentokrát Jana Seymourová. Pokud budu stíhat zřejmě se dočkáte cyklu z Anglických dějin o ženách Jindřicha VIII. - Janě, dvou Annách a třech Kateřinách a jeho dcerách Marii a Alžbětě, abyste si této bezcitné společnosti krále, který se považoval za zástupce Boha na zemi, užili spolu se mnou.

[Georg]

Středověk neskončil středověk trvá.Navštívil mne známý-učitel na učilišti instalatérů ve Francii.Přehrával mi video z Kambodži.Malé hezké děti pochodující ve štrůdlu jako naše MŠ .Akorát ty děti pochodují na smetiště a vrhají se za popelářské vozy aby sebrali nějaký papír,kov apod.V nedaleké sběrně za to pak dostanou trochu rýže.Ve Francii na základě toho udělali sbírku, což stačí na středověké chatrče,kde se mohou učit.Pokud se snaží,dostanou jedno jídlo a děvčata mohou přespat.Je totiž běžné,že jsou doma otci znásilňovány,či nuceny k prostituci.Stačí to pro 5000 .dětí

[Maršálek]

abych se vrátil zpět k tématu - středověk nezrovnoprávňoval muže a ženy ve středověku po stránce práva (tam naopak velmi pokrokově zasáhlo právě zmiňované husitství). Tento stav ale vydržel prakticky až do 20. století, kdy se teprve na jeho počátku ve většině evropských zemích právo obou pohlaví "srovnalo" (velmi zjednodušeně). To jak se k sobě obě pohlaví v minulosti chovala mělo souvislost i s tímto právním pojetím (tedy nižší postavení ženy ve společnosti), to ale neznamená, že ženy neuměli mistrně využít svých přirozených zbraní, aby své zájmy prosazovali skrze ty plnoprávné

tahat do toho feminismus, emancipaci, nebo otázky domácího násilí je dle mého zavádějící, protože s původním tématem to nesouvisí.

[elizabeth]

abych se vrátil zpět k tématu - středověk ...
...tahat do toho feminismus, emancipaci, nebo otázky domácího násilí je dle mého zavádějící, protože s původním tématem to nesouvisí.

Téma se jmenuje Postavení ženy. Nikoliv Postavení ženy za středověku. A i kdyby, tak to, jak bývá se ženami někdy nakládáno v současnosti má podle mě kořeny právě v historii, kdy bohužel za středověku to patřilo k nejhorším ( žena byla nástrojem ďáblovým a podřízená muži), takže bych to od sebe neoddělovala. I když středověku ke cti slouží to, že třeba za starověkého Říma to nebylo lepší, o Číně a Persii ani nemluvě.