Vrazi Václava III.

[Ježek]

K výročí zavraždění Václava III. bych zde rád diskutoval o tom, kdo Václava zavraždil, spíše ale o tom, kdo si vraždu obejdnal. Vím, nebude to nikdy víc než pouhá spekulace, proto než samotné jméno spolupachatele, budou daleko důležitější argumenty diskutujících, proč by to ten dotyčný udělal či neudělal na základě předchozího i pozdějšího vývoje, profilu zúčastněných skupin a jedinců a samozřejmě protiargumenty, proč by to dotyční neprovedli. Každý snad má svého černého koně, nebo skupinu, či alespoň dokáže se pokusit někomu vyvrátit jeho černého koně.

[Jiří Motyčka]

K výročí zavraždění Václava III. bych zde rád diskutoval o tom, kdo Václava zavraždil, spíše ale o tom, kdo si vraždu obejdnal. ...

Ano, ze všeho nejdůležitější byl objednavatel vraždy. Předpokládejme, že vrah měl dostat zaplaceno za svůj hanebný a podlý čin. Budeš o takové dohodě pořizovat písemný záznam s notářským ověřením? Ani omylem! Zkrátka dohoda byla učiněna per huba, a tudíš vrah nemusel dostat ani zaplaceno (max. zálohu), aby nebylo nutné zdůvodňovat jakousi vágní položku ve výdajích. A dobře mu tak.
SPEKULACE, Spekulace, spekulace...
Jedině snad jakási poznámka na okraji pergamenu "4.8. a.D. 1306†", pergamenu, který se třeba najde v zaprášeném koutě zapadlého archivu mimo území čR...

[Przemysl de Nyestieyky]

Ano, ze všeho nejdůležitější byl objednavatel vraždy.

To je sice pravda, ale tím, že se neskládá obraz objednavatele podle detailů okolností, tak neúměrným způsobem narůstá míra podezřelých. Krásný příměr byl v jedné starší knížce, že "vrah se počinu ztratil, jako když kámen do vody hodí, a podezření se na všechny kolem do kola rozšiřovalo, jako kruhy na hladině..."
Musíme si uvědomit, že v takovém případě je možným pachatelem každý.

[Jiří Motyčka]

...Musíme si uvědomit, že v takovém případě je možným pachatelem každý.

I já? To snad ne!
Ale vážně. Já bych se opět spíše vrátil k tomu/těm objednavateli/objednavatelům. I těch může být nepřeberné množství a těch variant zapadajících skvěle do geopolitických souvislostí oné doby z počátku 14. století...

[Przemysl de Nyestieyky]

...Musíme si uvědomit, že v takovém případě je možným pachatelem každý.

I já? To snad ne!
Ale vážně. Já bych se opět spíše vrátil k tomu/těm objednavateli/objednavatelům. I těch může být nepřeberné množství a těch variant zapadajících skvěle do geopolitických souvislostí oné doby z počátku 14. století...

No, pokud´s byl v inkriminované době poblíž místa činu, podezření asi neunikneš. (Jen tak mimochodem, máš alibi na ten Husinec?)
Samozřejmě, že ony Tvoje milé geopolitické souvislosti hrají v tomto případě celkem podstatnou roli, jelikož hledáme vrahy i v okolních zemích. Přesto však, neznáme bezprostřední okolnosti tragického místa, nevíme, kdo se v uvedenou dobu pohyboval kolem krále, kdo byl onen tajemný Konrád z Botenštejna...?
Vlastně nevíme vůbec nic a pokud začnem ukazovat prstem po celý Evropě, budem pořád se svými hypotézami tam kde jsme...

[Ježek]

V Husinci jsem mimochodem nedávno byl...

Nebudu spekulovat, kdo Václava III. zavraždil, budu spekulovat, kdo mu to nařídil.
Hledal bych ho v zahraničí. Spíš než Jindřich Korutanský a Lokýtek by vraha najmul římský král Albrecht Habsburský. Dříve neúspěšně obléhal Kutnou Horu s cílem získat české zlato. Uvědomoval si vysokou cenu českého království a své úsilí ukrojit si alespoň kousek, nevzdal.
Že to udělal Albrecht bych soudil podle jeho postupu po smrti Václava. Navzdory Zlaté bule Sicilské, prohlásil čechy uprázdněným říšským lénem a udělil ho synu Rudolfovi. Ignoroval právo jednak, že si o králi rozhodnou češi, jednak příbuzenské svazky Jindřicha Korutanského k zemřelé dynastii a relativně rychle vtáhl do země s vojskem, aby čechům pomohl s rozhodováním.
na šlechtu bych moc nesázel, asi krále moc rádi neměli, ale neriskovali by smrt jediného právoplatného krále. Mohlo to znamenat nějakou formu války, při které by jejich majetky trpěly. Ani neměli jasný plán, co poté. Kdyby chtěly špičky šlechty zabíjet, zabíjeli by, až v době kdy bude mít panovník nástupce- nejlépe dítě. Někdo ze šlechty by se stal regentem a všichni by si zabírali královský majetek. Jinak mohli čekat silného panovníka (a Rudolf by jím zřejmě byl, navíc s Albrechtem v zádech).

[Przemysl de Nyestieyky]

...Spíš než Jindřich Korutanský a Lokýtek by vraha najmul římský král Albrecht Habsburský...

Vylučovací metoda je poměrně šikovná věc. Zatím se to praktikovalo obráceně; místo aby se některý z podezřelých vyloučil, podezření potencionálních nájemců vraždy se rozšiřovalo.
Ostatně ani já nejsem přesvědčen o Korutanovi, který nedokázal vládnout, natož aby k takové věci přitupoval tímto stylem. Víme však, že nechal zajmout některé české šlechtice a snad i povraždit (?).
Polský král Lokietek se české nadvládě vzpouzel v Polsku, myslím si, že byl připraven vzdorovat invazi a obhájit svou pozici, ovšem, nijak mi dotoho nezapadá zrovna absurdní likvidace krále...Na českou korunu si nárok nečinil a o anarchii v českých zemí pravděpodobně neusiloval.
Habsburk; s nimi to nikdy nebylo jednoduchý.
Kroniky však shodně mluví o durynských rytířích a ti stáli na straně Korutana. Ten, když se nezdráhal utiskovat Elišku Přemyslovnu, měl by nějaké zábrany před jejím bratrem - Václavem III?
Pozoruhodný kruh, jednoho vyloučíme, abychom se k němu časem vrátili...

[Jiří Motyčka]

... Spíš než Jindřich Korutanský a Lokýtek by vraha najmul římský král Albrecht Habsburský. ...

Plnou vahou své osobnosti stojící na vratkých základech mé maličkosti se připojuji k této velice pravdě podobné možnosti. My si dnes sotva dokážeme představit, jaké nepřátelství maskované z habsburské strany diplomatickým pokrytectvím vzklíčilo mezi Habsburky a Přemyslovci a jež vyvrcholilo na bitevním poli u Suchých Krut v den sv. Rufa L.P. 1278. Bohužel pro Habsburky přemyslovský rod "králem železným a zlatým" nevymřel!...

[Ježek]

Polský král Lokietek se české nadvládě vzpouzel v Polsku, myslím si, že byl připraven vzdorovat invazi a obhájit svou pozici, ovšem, nijak mi dotoho nezapadá zrovna absurdní likvidace krále...Na českou korunu si nárok nečinil a o anarchii v českých zemí pravděpodobně neusiloval.

O Lokýtkovi (taky neustálené psaní) bych uvažoval hned po Habsburkovi. Neměl v té době rozhodnou část Polska s jejíž silou by dokázal vzdorovat Václavovi III. (ten ovšem taky Polsko, ani Uhry nikdy neovládl celé). Polským králem se stal až 1320. Proto jedna z šancí na vítězství (na relativní nezničení svých plánů v zárodku), byla možnost protivníka odstranit. Nechtěl se tedy vraždou Václava III. stát králem českým, chtěl se stát králem Polska .Třeba uvažoval, že po smrti Václava se čeští králové vzdají i titulu krále polského (byla to jen formalita, ale Poláci později i titul museli vykoupit). český král byl vládcem Polska, po jeho smrti by v čechách nakrátko nastala anarchie, přestaly by snahy udržet si Polsko a Lokýtek si mohl nerušeně bez vnějších vlivů budovat svoji doménu.

[Jiří Motyčka]

Přece jenom mi to nedá a vrátil bych spekulace ze zahraničí do čech a na Moravu. Také někteří předstvitelé nejvyšší české šlechty, kterým Václav při bujarém veselí nevázaných pitek "věnoval" kdekterá královská zboží a nyní za sřízliva tyto "velkorysé dary" chtěl navrátit? Nemohl se tady někde uprostřed nevelké skupiny domácích velmožů nacházet onen objednavatel? Nebo někdo z otců dcery, která se stala matkou jednoho z četných Václavových levobočků, kteří byli produkty Václavova nezřízeného pohlavního života?...

[Ježek]

Nebo někdo z otců dcery, která se stala matkou jednoho z četných Václavových levobočků, kteří byli produkty Václavova nezřízeného pohlavního života?...

Teď nevím, koho myslíš? Jestli máš na mysli nějaké konkrétní jméno. Docela by mne to zajímalo. Jinak je známa Václavova nemanželská dcera Alžběta, abatyše v Pustiměři.

[Ježek]

Když už jsme popustili uzdu fantazie...

...napadlo někdy někoho, že by Václav III. se zavraždil sám?
Byl dost mladý, bylo toho na něj moc (nechuť šlechty k tažení; ztráta Uher a části Polska, silný protivník i v Polsku, pak ty propité statky a jejich vrácení, třeba měl nevěrnou manželku)... Jedna rána by byla málo, raději tři, koneckonců 3 bylo velmi symbolické číslo.

Teď jsem naplnil své 3 možnosti.

[Przemysl de Nyestieyky]

...napadlo někdy někoho, že by Václav III. se zavraždil sám?

Ale no tak! Takováhle myšlenka může napadnout jen dnešní policii (která v Trutnově před nedávnem uzavřela případ několikanásobného pobodání a oddělení končetin jako sebevraždu), ale tady jsme ve středověku!
Ale taky jsem přemýšlel o tom počtu bodných ran. Zní to dost symbolicky, což bylo číslo, zvláště ve středověku, hodně uzpůsobované. Třeba ten počet bodnutí byl vyšší a na 3 byl dodatečně upraven pro podtržení "mučednické smrti". Nebo naopak nižší, jelikož se spekulovalo také o meči. Ale druhou možnost bych spíše zamítnul...

[Ježek]

Taky bych spíš věřil 3 ranám dýkou, než jedné ráně mečem. Nevím, jaká byla bezpečnostní opatření (pokud byla), ovšem dýka se snadněji ukryje a určitě je snadnější dýku vytáhnout než meč a je lehčí uhnout ráně mečem, než rychlé dýce. Prostě dýka je na úkladnou vraždu ideálnější zbraň než meč. První rána dýkou, ještě ve spěchu, přímo člověka nezabije, ale značně paralyzuje...

[Koudy-lee]

Můj názor je, že v tom měli prsty Habsburkové, Přemyslovci možná nebyli už tak silní jako za Přemysla Otakara II. nebo Václava II., ale stále představovali jakéhosi soupeře. Mohli to být také Poláci, ale myslím že k úkladné vraždě českého krále neměli takové důvody...
Domácí šlechtu úplně vylučuju, vraždou Václava by si pod sebou podřezali větev

Nalehl 3x...

Nebo 1x na 3 meče

[Przemysl de Nyestieyky]

Podle oficiálního prohlášení byl za původce vraždy označen Kondrád z Botenštejna.
(viz jeho profil: https://www.e-stredovek.cz/post/konrad-z-botenstejna/).
Byl-li to on přesto, koho stráže rozsekali k nepoznání, můžeme jej téměř s jistotou vyloučit z okruhu podezřelých. Vrah by nikdy neutíkal s vražednou zbraní. Tento, nejspíše komorník nebo strážný, z nějakého okruhu královy ochrany, byl pravděpodobně svědkem oné události, nebo přišel krátce po té. Těžko říci, vyběhl-li za vrahem s jeho předmětem doličným, nebo hledal kohokoli na pomoc... Nůž (vražedná zbraň) se krátce po vraždě ztratil. Mohla by usvědčit pachatele, jelikož to nebyla ani laciná záležitost, ani sériově vyráběné zboží.
Ať se jednalo o cílenou likvidaci svědka nebo o vylití zlosti strážných, dotyčný již neměl čas se nijak ospravedlnit. Přesto se muselo jednat o někoho, kdo se mohl pohybovat volně v okolí krále aby mu všudepřítomní stráže nebránili ve volném pohybu nebo aby svou přítomností nevzbudil podezření.
Vše ukazuje pravděpodobně na šlechtu. S ní si měl král dokonce vyřizovat účty, jakmile se vrátí z vojenské výpravy do Polska. Ovšem, mluví se v souvislosti s vraždou o pachatelích německé národnosti, konkrétně z durynské nobility. Tato souvislost může ukazovat na českou (!) šlechtu, která se snažila vinu odklonit o těch, kteří stáli králi nejblíže. Možná byl záměr dokonce ten, aby uvrhl v podezření Jindřicha Korutanského, manžela sestry Václava III, který jako další připadal v úvahu při nástupnictví trůnu a obklopoval se právě i durynskou šlechtou.
Dalším nepřímým důkazem pro podezření české šlechty je to, že se současník události, kronikář a diplomat Petr Žitavský, podivuje nad tím, že se ještě nepřišlo na to, kdo za tím stojí a sám nevěří vině Konráda z Botenštejna. Tuto gloriolu tajemna tedy musel udržovat někdo, kdo byl stále u moci a tím nemohl být nikdo jiný, než česká šlechta.
Otázkou ovšem je, pro koho se tak snažila...? Jistě by tak silnou motivací nemohl být strach o lehce nabytý majetek (mladý král v opilosti rád neuváženě rozdával své statky), ke kterému si za tak krátkou dobu nemohli ani utvořit vztah.

[Przemysl de Nyestieyky]

Všude je sebevědomě psáno o Konrádu z Botenštejna, který je mj. ztotožňován s jakýmsi Konrádem z Mülhowa. Ten byl do církevních knih zapsán hned v prvních dnech po králově zavraždění. Jeho osoba je však i nadále záhadná. Nikdo se příliš ani nesnažil tuto osobnost popsat.
Literatura se ani nezabývá lokalizací "B o t e n š t e j n a". Přitom jakási šlechta se po něm (Bottenstein) psala již ve 12.stol. Pottenstein bychom ještě našli v Bavorsku (Bayern), nikoli však v Durynsku (Thüringen).
Podobně je to s oním Mulhovem, nebo-li "M ü l h o w e m". V Míšeňsku má být asi 13 km sz od Kamenice u Burgstädtu Mülhau.
Tomuto místu se s největší pravděpodobností připisuje pozdní predikát (1488) J a n a z M i l o v a, jež ve svém erbu nosil vyobrazení lišky. S tímto je velice pozoruhodná souvislost pečetidla asi ze 13.stol. (ve sbírce pečetidel archivu Národního musea), kde je též vyobrazení erbu s figurou lišky u keře a popisem: + S.ALBERTI.POTENSTAIN (!).
V čechách sice dva hrady se jménem Potštejn (Potenštejn) jsou, ale jejich rodoví příslušníci nosili výhradně erb s kosmými pruhy.

[Ježek]

Vše ukazuje pravděpodobně na šlechtu. S ní si měl král dokonce vyřizovat účty, jakmile se vrátí z vojenské výpravy do Polska. Ovšem, mluví se v souvislosti s vraždou o pachatelích německé národnosti, konkrétně z durynské nobility. Tato souvislost může ukazovat na českou (!) šlechtu, která se snažila vinu odklonit o těch, kteří stáli králi nejblíže. Možná byl záměr dokonce ten, aby uvrhl v podezření Jindřicha Korutanského, manžela sestry Václava III, který jako další připadal v úvahu při nástupnictví trůnu a obklopoval se právě i durynskou šlechtou.

Ale svést to vše na Jindřicha Korutanského mohl prakticky kdokoli. Habsburkové by tak třeba vystrnadili jediného kandidáta na české království. Lokýtek by neztratil tvář.

V čechách sice dva hrady se jménem Potštejn (Potenštejn) jsou, ale jejich rodoví příslušníci nosili výhradně erb s kosmými pruhy.

To ukazuje na nevinu? Neznám teda rodokmeny Drslaviců v 14. století, jestli tam byl nějaký Konrád, stejně tak mohl být Konrádem z Botenštejna nazýván i purkrabí toho (těch) hradů.

[Przemysl de Nyestieyky]

V čechách sice dva hrady se jménem Potštejn (Potenštejn) jsou, ale jejich rodoví příslušníci nosili výhradně erb s kosmými pruhy.

To ukazuje na nevinu?

To spíš neukazuje ani na jeden z těchto hradů..., jediná možnost by opravdu byla možnost purkrabství, ale tento případ spíše zavádí na onen Mulhov (Milov) a Botenštejn (Pottenstein) někde v německých zemích.

[Przemysl de Nyestieyky]

Možná byl záměr dokonce ten, aby uvrhl v podezření Jindřicha Korutanského, manžela sestry Václava III, který jako další připadal v úvahu při nástupnictví trůnu a obklopoval se právě i durynskou šlechtou.

Ale svést to vše na Jindřicha Korutanského mohl prakticky kdokoli.

Zpočátku jsem Jindřicha Korutana vyloučil z podezření zcela, přestože se obklopoval více než českou šlechtou, tak spíš korutanskou, míšeňskou, durynskou...
Podezřelí Durynci se však do okruhu králova dostali ještě před Korutanem. Výslovně se dokonce praví, že král Václav II, otec zavražděného Václava, svému synovi určil tři Durynky jako "opatrovníky"! Byli tedy jeho komořími.
Na druhou stranu je Korutan podezřelí právě tím nejvíc, že při případném králově úmrtí, by se on, jako dočasný správce království a zatím jediný dědic a švagr Václavův, stal králem místo něho. On to musel mít spočítaný líp než kdokoliv jiný. Ale mé podezření vzbudil právě tím, jak "macešsky" se choval k Elišce, sestře Václavově a jakou panickou hrůzu měl z toho, kdyby si ona našla někoho, kdo by se případně jevil k trůnu příznivější než on. Z tohoto důvodou podle kronik i dokonce usiloval o život Eliščin! Takovýto člověk by měl ten nejlepší motiv i k vraždě Václavově, bez ohledu na to, že si vzal za manželku Přemyslovnu. Ta stejně jako on nenáviděla svojí mladší sestru...