Páni z Poděbrad/Choustníka

[Ježek]

Na Laufu mají erb i páni z Choustníka - Stříbrný žebřík o pěti příčkách v červeném poli (zpravidla to pole je modré).

Růžek v podkapitole k nim píše o tom, že stejný znak používal v 14. století Jakub a Štěpán ze Želutic. Na dvoře Karla IV. zmiňuje Beneš z Choustníka v 50. letech, purkrabího v Kladsku a v další generaci Heřmana (1370-1402) a Beneše (1370-1410).

[boukaljan]

Ten náhrobek z choustnického hřbitova mě dlouhodobě zajímá, všude je jen reprodukce vyobrazení ze Sedláčkových hradů a fotku náhrobku jsem nikdy neviděl.

Tak jsem nakoukl do nejnovější literatury o náhrobnících (Chlíbec - Roháček, Monumenta mortis et memoriae) a zvěděl jsem, že kámen z choustnického hřbitova byl přesunut do předsíně kostela. Bohužel již nevypadá tak dobře jako na vyobrazení ze Sedláčkových hradů, ale erb je stále trochu zřetelný.

[Ježek]

A tady Erbovník Thomase Poveye, fol. 47v (Růžek, Vladimír: Říšský a český erbovník Václava IV. a čeští heroldi. In: Bobková, Lenka – Šmahel, František: Lucemburkové, česká koruna uprostřed Evropy. Praha 2012, s. 447 – 450)

povey.jpeg

[Simplex]

-V dosavadní literatuře se většinou uvádí modré pole a zlatý žebřík, což našel Kolář v jakémsi německém erbovníku z 15. s., který byl uložen ve Vídni a po němž jsem nikdy nepátral. Sedláček našel stejné barvy v erbovníku Konráda Grünenberga z počátku 17. s., jenž je dostupný on-line: https://www.loc.gov/item/2021667759
-Sedláček popisuje i variantu s černým polem, tu našel v Roudnickém rukopisu, ale z heraldického hlediska je pro dobu vzniku krajně nepravděpodobná a je brána jako omyl.
-Dobové zobrazení z Laufu se stříbrným žebříkem v červeném poli Kolář + Sedláček neznali, protože erbovní galerie byla objevena až po jejich smrti. Růžek upozorňuje, že některé erby patrně mají popletené tinktury, jako příklad se uvádí erb pánů z Dražic, po kterých choustničtí shodou okolností dědili. V Ježkem zmiňovaném lucemburkém tlustopisu se předchozí kapitola věnuje právě laufské erbovní galerii a napsal ji pochopitelně rovněž V. Růžek.
-Šandera uvádí, že páni z Dobrušky a Opočna převzali do svého erbu červený žebřík ve stříbrném poli (Páni z Dobrušky, s. 57, poznámka č. 32, s. 138), ale překvapivě neodkazuje na laufskou erbovní galerii, nýbrž na knihu Rudolfa Bačkovského: Bývalá česká šlechta. Titul jsem neznal a o autorovi jsem nikdy neslyšel a pak jsem ji mě v ruce a byl jsem fakt překvapen. Kniha je z roku 1948 a nejen, že nemá s. 374, ale je plná ilustrací Mikuláše Alše a byla určena dětem!
-Pokud vím, tak "anglický" zdroj objevil V. Růžek a poprvé o něm psal právě v oné lucemburké monografii a Šandera ho neznal. Jestli má Růžek pravdu a erbovník vznikl u dvora Václava IV. a autorem byl králův herold, tak je to nejrelevantnější pramen a modro zlatou kombinaci můžeme považovat za nejpravděpodobnější.

z choustník-červený erb1.jpg

[Simplex]

-Ježku, sice nevím, co měli Jakub (1367) a Štěpán (1376) ze Želutic v erbu, avšak dovolím si tvrdit, že to s velkou mírou pravděpodobnosti nebyl žebřík. Sedláček spojuje lokalitu s dnešní obcí Seloutky ležící v sousedství Prostějova. HZT uvádí pár držitelů ze 14. s. a existenci tvrze, jenže databáze NPÚ neeviduje ani zaniklé panské sídlo.

hzt-seloutky.jpg

V. Růžek ve studii k laufské erbovní galerii z roku 1988 čerpal ze Sedláčka (Českomoravská heraldika II., s. 330), ve které nejsou ilustrace. Je pravděpodobné, že to tenkrát psal od stolu, aniž by měl možnost do jeho pozůstalosti nahlédnout. Sám Sedláček si nebyl očividně jistý a později patrně změnil názor, protože v moravském svazku Atlasu je erb želutických zařazen pod heslo MŘÍŽ.

Českomoravská heraldika, s. 3301.jpg

-Pečeti byly nečitelné nebo poškozené, čemuž odpovídá i popis listin v databázi ZA Opava. Z toho co zbylo, dokázal Sedláček rozeznat jakousi vodorovně ležící podlouhlou mříž nebo plot, ovšem kontext je nejasný. Už jsem se tím zabýval a domnívám se, že neexistuje žádná relevantní indicie, která by nasvědčovala, byť jen erbovnímu příbuzenství členů rodu ze Želutic s pány z Kolstomlat/Choustníka.

4,105 želutice1.jpg

Sedláček A., Růžek V.: Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty; sv. 1, s. 570, M 48r.
Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku, sv. 2 – Severní Morava, s. 206.
Růžek V.: Znaková galerie na hradě Laufu, SAP 38,1988, s. 208.
Sedláček A.: Českomoravská heraldika II., s. 330.

[Ježek]

Mutinu z Kostomlat jsme, koukám, už řešili: https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=1488

[Ježek]

V 80. letech 13. století se objevuje Beneš z Kostomlat, jako purkrabí na Kameni a zde ve formuláři jako útočník na klášter na Zderazi: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 89&page=93

[Simplex]

V 80. letech 13. století se objevuje Beneš z Kostomlat, jako purkrabí na Kameni a zde ve formuláři jako útočník na klášter na Zderazi: https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 89&page=93

O tom náhodou vím, mě tam dovedl článek o Zderaze, tedy o jeho architektuře. Je zajímavé, jak se za několik posledních desetiletí změnil pohled na formulářové sbírky. Osoby v nich vystupující přinejmenším existovaly, ale zda prováděly, zrovna co jim přidělili tvůrci formulářů, je otázka.