Rizika a případy překrucování historie

[Viola]

Teraz vám položím otázku. Myslíte si, že by vôbec existovalo historické bádanie ako vedný odbor financovaný štátom na najrôznejších úrovniach, ak by jeho úlohou nebolo získavať historické argumenty pre súčasné (prípadne budúce) politické potreby? Neexistovalo by. Možno by fungovalo pár rôznych nadšencov či milovníkov histórie, ale to by bolo všetko. Takže ak sa tu bavíme o historiografiách a výsledkoch ich činnosti, tak sa bavíme o výsledkoch, interpretáciách a pohľadoch, ktoré sú získavané na objednávku štátu (priamu či nepriamu). Hoci tomu zrejme 90% osadenstva tohto fóra nikdy neuverí. Takže "oprostit" historický pohľad od dnešného vnímania sveta je nie že ťažké. Je to v skutočnosti nemožné. A ak niekto tvrdí, že to robí, tak...no, poviem to jemne - zavádza. Buď z neinformovanosti alebo zámerne. Častejšie to druhé.

Chcete říct, že v demokratických zemích se historické bádání vede pouze na politickou objednávku?

[Rado]

Chcete říct, že v demokratických zemích se historické bádání vede pouze na politickou objednávku?

Chcem povedať, pani Viola, že skutočne nezávislého výskumu je veľmi málo. A otázka stojí tak, k čomu by vlastne taký skutočne nezávislý výskum bol? Aký by mal význam? Na skúmanie svojej minulosti má predsa každá spoločnosť nejaké dôvody: dokázať svoju prítomnosť na území, ktoré obýva, aj v historických dobách (pretože z toho, že som tu bol v minulosti, vyplýva pre súčasnosť, že tu mám právo byť aj dnes, a pre budúcnosť aj argument na vynaloženie politického úsilia na to, aby som sa tu udržal). Ďalším dôvodom môže byť upevňovanie národnej hrdosti (čo má celkom jasné praktické pozitívne dopady na akúkoľvek ľudskú spoločnosť, dokonca tak jasné, že je možné ich ekonomicky vyčísliť). Iným dôvodom môže byť napríklad potreba historicky zdôvodniť opodstatnenosť súčasných politických záujmov na teritóriu, ktoré je momentálne mimo teritória domovského. Tak to skrátka funguje.

Všimli ste si, že sa v poslednom čase zase začali objavovať práce premiestňujúce Veľkú Moravu zo Slovenska a ČR niekam inam? Čo myslíte, prečo sa tak deje? Všimli ste si, že sa objavili práce, ktoré "novým netradičným" spôsobom (v skutočnosti zase len) spochybňujú Slovanov, ich etnogenézu atď.? Čo myslíte, prečo sa tak deje?

[Viola]

Chcem povedať, pani Viola, že skutočne nezávislého výskumu je veľmi málo. A otázka stojí tak, k čomu by vlastne taký skutočne nezávislý výskum bol? Aký by mal význam? Na skúmanie svojej minulosti má predsa každá spoločnosť nejaké dôvody: dokázať svoju prítomnosť na území, ktoré obýva, aj v historických dobách (pretože z toho, že som tu bol v minulosti, vyplýva pre súčasnosť, že tu mám právo byť aj dnes, a pre budúcnosť aj argument na vynaloženie politického úsilia na to, aby som sa tu udržal). Ďalším dôvodom môže byť upevňovanie národnej hrdosti (čo má celkom jasné praktické pozitívne dopady na akúkoľvek ľudskú spoločnosť, dokonca tak jasné, že je možné ich ekonomicky vyčísliť). Iným dôvodom môže byť napríklad potreba historicky zdôvodniť opodstatnenosť súčasných politických záujmov na teritóriu, ktoré je momentálne mimo teritória domovského. Tak to skrátka funguje.

Všimli ste si, že sa v poslednom čase zase začali objavovať práce premiestňujúce Veľkú Moravu zo Slovenska a ČR niekam inam? Čo myslíte, prečo sa tak deje? Všimli ste si, že sa objavili práce, ktoré "novým netradičným" spôsobom (v skutočnosti zase len) spochybňujú Slovanov, ich etnogenézu atď.? Čo myslíte, prečo sa tak deje?

Vidíte, v tomhle s V8mi rozhodně nesouhlasím. Proč má někdo důvod něco zkoumat? No protože ho to baví, protože se rád hrabe v zemi nebo v listinách, protože ho zajímají vztahy v době před několika staletími, protože by chtěl vědět, z jakého důvodu došlo k osídlení určitého místa a proč a podobně. Takže za mě a za drtivou většinu českých historiků - tak, jak popisujete Vy, to nefunguje. Jistě, historici jsou ješitní, i ti čeští, ale v rámci té ješitnosti jsou hrdí na nějaký svůj výzkum a třeba v rámci potvrzení svých vlastních starších vývodů jsou schopni a ochotni něco zamlčet. Ale nedovedu si představit českého historika (mluvím o současné době, ne třeba o době meziválečné), který bádá v období raného nebo vrcholného středověku a schválně dějiny překroutí, protože chce vyzdvihnout něco dobrého českého proti něčemu špatnému německému/rakouskému/uherskému/dosaďsisám. A navíc, v dnešní době, kdy je většina pramenů přístupna širokému publiku, kdy se profesionální historici setkávají se svými zahraničními kolegy, kdy není problém si na Amazonu objednat zahraniční literaturu si nedovedu představit, že by profesionální historik vytvořil či překroutil dějiny ve prospěch svého národa a nikdo na to nereagoval - vždyť by se akorát zesměšnil před odbornou obcí.

[Rado]

Vidíte, v tomhle s V8mi rozhodně nesouhlasím. Proč má někdo důvod něco zkoumat? No protože ho to baví, protože se rád hrabe v zemi nebo v listinách, protože ho zajímají vztahy v době před několika staletími, protože by chtěl vědět, z jakého důvodu došlo k osídlení určitého místa a proč a podobně.

Ja som však písal o tom, prečo takúto činnosť FINANCUJE ŠTÁT. Teda prečo POLITICI na to "hrabáni se v zemi nebo v listinách" vyčleňujú peniaze v štátnom rozpočte. A bez tohto štátneho "sponzoringu" by žiadnej historiografie nebolo.

Takže za mě a za drtivou většinu českých historiků - tak, jak popisujete Vy, to nefunguje.

Ale funguje to tak. A úplne všade. Inak to ani fungovať nemôže.

[Viola]

Ja som však písal o tom, prečo takúto činnosť FINANCUJE ŠTÁT. Teda prečo POLITICI na to "hrabáni se v zemi nebo v listinách" vyčleňujú peniaze v štátnom rozpočte. A bez tohto štátneho "sponzoringu" by žiadnej historiografie nebolo.

Funguje to tak, protože v normálním světě stát vyčleňuje z rozpočtu určitou sumu na kulturu a výzkum.

[Rado]

Funguje to tak, protože v normálním světě stát vyčleňuje z rozpočtu určitou sumu na kulturu a výzkum.

Pani Viola. Prečo štát vynakladá (častokrát nemalé) finančné čiastky na to, aby sa niekoľko desiatok/stoviek ľudí hrabalo v zemi, vyhrabávalo z nej trosky, úlomky a iné fragmenty a na to, aby sa prehŕňali v starých zatuchnutých listinách, napísaných v jazykoch, ktorými už dnes málokto hovorí? Prečo štát vynakladá značné finančné prostriedky na to, aby dosiahol takú hlbokú mieru poznania minulosti, ktorá pre absolútnu väčšinu jeho obyvateľstva ani nie je zaujímavá (väčšina ľudí celkom dobre vystačí so základnými informáciami - a to dokonca po celý život)?

A prečo potom ten istý štát vynakladá často krát ešte väčšie finančné prostriedky na to, aby výsledky výskumu patrične odprezentoval na medzinárodnom poli? Prečo pred tohtoročnými oslavami sv. Cyrila a Metoda bola veľká konferencia historikov v ČR? Prečo podobnú konferenciu organizovali slovenskí historici?

[Viola]

Dobře, můžete si myslet, že kapitola z rozpočtu vyčleněná na kulturu a výzkum je zde proto, aby lidé čerpající tyto peníze sloužili státu ve smyslu vytváření lepšího obrazu tohoto státu ve světě. Já si to nemyslím a nevěřím tomu, že by se u nás něco takového dělo, to je naprosto absurdní.

[Rado]

Dobře, můžete si myslet, že kapitola z rozpočtu vyčleněná na kulturu a výzkum je zde proto, aby lidé čerpající tyto peníze sloužili státu ve smyslu vytváření lepšího obrazu tohoto státu ve světě. Já si to nemyslím a nevěřím tomu, že by se u nás něco takového dělo, to je naprosto absurdní.

Ale tu ide o podstatne viac, než iba o "vytváření lepšího obrazu" štátu. Vážená pani Viola. Tu ide o to, že je ŽIVOTNÝM ZÁUJMOM každého jedného štátu, aby všetky ostatné (najmä tie silnejšie) štáty nepochybovali o tom, že na svojom území žije právom, že na ňom žije už dlho a že sa dokonca podieľa aj na kultúrnych základoch či na kultúrnom vklade - v našom prípade - Európy.

Ja tu s vami nedebatujem o prkotinách. Nemám to vo zvyku!

[Ingolf]

Ja som však písal o tom, prečo takúto činnosť FINANCUJE ŠTÁT. Teda prečo POLITICI na to "hrabáni se v zemi nebo v listinách" vyčleňujú peniaze v štátnom rozpočte. A bez tohto štátneho "sponzoringu" by žiadnej historiografie nebolo.

Funguje to tak, protože v normálním světě stát vyčleňuje z rozpočtu určitou sumu na kulturu a výzkum.

Chcem povedať, pani Viola, že skutočne nezávislého výskumu je veľmi málo. A otázka stojí tak, k čomu by vlastne taký skutočne nezávislý výskum bol? Aký by mal význam? Na skúmanie svojej minulosti má predsa každá spoločnosť nejaké dôvody: dokázať svoju prítomnosť na území, ktoré obýva, aj v historických dobách (pretože z toho, že som tu bol v minulosti, vyplýva pre súčasnosť, že tu mám právo byť aj dnes, a pre budúcnosť aj argument na vynaloženie politického úsilia na to, aby som sa tu udržal)?

První odpověď je automatická, stát financuje i archeologický výzkum kultur, ke kterým už nemáme přímý vztah. Výzkum sídliště neolitické lengyelské kultury, která nebyla ještě ani indoevropská, nebo ještě dále výzkum sídliště lovců mamutů, to nejsou věci, které by nějak dokazovaly právo na dnešní slovanské osídlení..

Stát financuje historický výzkum stejně jako kulturu, tedy primárně pro účely jich samých, ale někde se samozřejmě objednávka státu nebo jiné zásahy projevit mohou.. Poučné bylo sledovat kauzu v Čechách, kdy se měnilo osazení Ústavu pro studium totalitních režimů, protože členy Rady Ústavu volí Senát Parlamentu ČR, a ten se po volbách proměnil směrem doleva. Okamžitě se vyskytly komentáře, že levice chce přepisovat dějiny apod. Takže vliv politiky na historiografii se předpokládá i v ČR..
Ale poučná byla i reakce zamětnanců ÚSTR, historik Prečan prohlásil naplno, že dokud bude Radu volit Senát, nikdy to nebude nepolitický ústav.. A Rada následně zvolila Vědeckou radu, do jejíhož vedení byl dále zvolen švýcarský vysokoškolský učitel, který se zabývá dějinami Sudet včetně vysídlení Němců - zvolen byl proto, že se jakožto cizinec dokáže na otázku povznést více objektivně. A že nezamlčuje ani české zločiny vůči Němcům, to je fakt.. To je zase společenská objednávka, která chce konflikty mezi Čechy a Němci nějak vyřešit, ale ne tak jako doposud, že se všechna vina hodí na Němce..
Ještě více do hloubky jde nově zvolená předsedkyně Vědecké rady Muriel Blaive, opět cizinka, ta např. zde - http://www.blisty.cz/art/54469.html definuje tzv. "demokratický mýtus" Československa a potažmo Česka. Češi si stále myslí, že byli vždy a pouze obětmi cizích diktatur, zatímco Blaive ukazuje, jak v české společnosti chybí diskuse na přijetí spoluviny za holocaust nebo diskuse na téma tiché spolupráce a neodporování zločinům diktatur. To jsou věci, které jsou potřebné, a přitom nejsou o budování národní hrdosti, ale o tiché reflexi vlastního chování, které nebylo ideální.. Sem patří i vztah Čech ke Slovensku, Češi ho mají stále většinou za dobrý a nevidí, že se odehrávaly i špatné kroky typu tzv. pražských dohod..
A teď, když se bavíte s námi, chcete se bavit s někým, kdo lpí tvrdošíjně na tom, že Slovákům se ve společném státě žilo dobře a rovnoprávně, kdo si takto buduje svůj "demokratický mýtus", kdo si takto upevňuje národní hrdost svého národa jako ostrůvku demokracie v nejistém okolí, nebo se chcete bavit s někým, kdo je schopen sebereflexe, uznat špatné věci, uznat třeba to, že české pojetí velkomoravských dějin je stále ještě ovlivněno Palackým nebo komunistickou tradicí a je třeba ho přehodnotit?

K otázce "k čomu by vlastne taký skutočne nezávislý výskum bol? Aký by mal význam? Na skúmanie svojej minulosti má predsa každá spoločnosť nejaké dôvody: dokázať svoju prítomnosť na území, ktoré obýva, aj v historických dobách"
A není to právě Vaše zaujetí čistě národními dějinami, které Vám brání vidět mnoho dalších témat, kvůli kterým stojí za to dějiny studovat? Každá společnost hledá svůj význam, a to se netýká pouze společnosti národní, ale šířeji i evropské. Z dějin 13. století se dá vyčíst, jak začala fungovat města jako samosprávný celek, jak se potýkala s králi i šlechtou, jak žádala ekonomickou svobodu a politickou rovnoprávnost, jak se města chopila moci za Francouzské revoluce a městská samospráva se rozšířila na celý stát a vznikla republika.. Tudíž že demokracie rostla od středověku, než byla schopná se vůbec s velkými problémy etablovat.., a jak tato tradice chybí třeba v islámském světě, kam mohou USA "vyvážet demokracii", ale když ustanoví svobodné volby, tak si lidé zvolí jenom dalšího diktátora nebo člena svého klanu, ale nevolí podle politického programu..
Jiné téma rozebírám v článku na hlavních stránkách, jak se projevil přechod od katolické, solidární společnosti ke společnosti protestantské, založené na lidské individualitě.. Jsou tam pak vidět i kulturní rozdíly mezi Čechy a Slováky, které vyrábějí nepochopení a překážejí vzájemným vztahům.., ale když se popíší, definují a vysvětlí, tak to může pomoct..

Další motivy ke studiu historie bývají osobní, za mě to je obecně zájem o lidi, o jejich myšlení, snaha pochopit je.., obohacuje to duši, pracuje tu rozum, tvoří se časem city, celkově to kultivuje.. Ještě více se to projevuje při návštěvě míst, o kterých čtu, když si představím konkrétní osoby, co tam žily nebo něco udělaly, naplňuje mě to jistým respektem..

[Rado]

První odpověď je automatická...

Pán Ingolf, navrhujem odložiť túto diskusiu ad acta. Napísal som už predtým, že 90% ľudí tomu veriť nebude (a ešte vyššie je percento tých, ktorí to ani nepochopia), tak na čo sa tu začať sporiť ešte aj o tomto? Ale predsa aspoň zopár postrehov (a nimi to zakončím zo svojej strany):

Ad 1./ no samozrejme, že musíte skúmať aj iné, nielen vašu kultúru. Jednak vám to pomáha pri skúmaní aj tej vašej, jednak vám to umožňuje vôbec sa účastniť medzinárodnej diskusie na tému (ktorá sa vášho územia ani týkať nemusí) čím zase stúpa prestíž a renomé historiografie vášho štátu (aký iný praktický význam pre naše krajiny má to, že sa podieľajú na výskume egyptských pamiatok?). Ale vždy platí, že výskumy majúce vzťah k domácim témam, majú prednosť - to je železné pravidlo, z ktorého síce môže sem - tam existovať výnimka, ale je to iba výnimka. Mimochodom, každý štát považuje za veľký úspech odkrytie napríklad rímskych pamiatok na svojom území. A čím viac na sever, tým je to väčší úspech. Skúste porozmýšľať nad tým, prečo.

Ad 2./ "To je zase společenská objednávka" - spoločenská objednávka sa tiež vyvíja, tiež sa mení. Sama je predsa v interakcii so spoločenskými objednávkami okolitých národov. Ale štát platí vlastné inštitúcie, ktoré ju saturujú (v našom prípade historiografiu) práve nato, aby ju saturovali vlastnými "odpoveďami" a aby v tom ideovom konglomeráte, ktorý si tu môžme nazvať trebárs celoeurópske historické povedomie, bol vždy prítomný ten konkrétny národný/štátny element. Teda aby nikto nikdy nepochyboval o "historicite" tej - ktorej spoločnosti - pričom parametre historicity či jej kritéria sa môžu v čase meniť (tak ako sa mení spoločnosť).

Ad 3./ "Stát financuje historický výzkum stejně jako kulturu, tedy primárně pro účely jich samých" - Omyl, a veľký. Ostatné vami popísané veci s tým, čo som napísal ja, nesúvisia.

[Ingolf]

Můžeme to odložit, je to dost mimo samotné téma Velké Moravy a více na teoretické téma smyslu dejin nebo smyslu historiografie, řekl bych na téma o "Obraně dějin" obzvláště v době, kdy se vzdělání a výzkum orientují na ekonomický profit místo na duševní a kulturní záležitosti..
Na předešlé příspěvky odpovím zase v průběhu příštího týdne.

[travonah]

Rado má ve věci ovlivňování historie politikou a zájmovými skupinami pravdu, jedním z nástrojů je grantová politika a ignorování témat a naopak protěžování žádoucích (tedy tendenčních) pohledů či manipulací. V této věci si važte papírových podob prací ve svých knihovnách, těm nehrozí, že jednou budou zmizeny či "přepracovány" podle zrovna stávající objednávky. Má osobní zkušenost, kdy mne dost překvapil na Historii. cz výrok nějakého historika, že ti budoucí legionáři přebíhali na druhou stranu z důvodu vyhnout se útrapám a rizikům války. V příbuzenstvu byl pozdější důstojník legíí vyznamenaný nejvyšším carským ruským vojenským řádem sv. Jiří později sloužící jako tzv. Masarykův emisar v Japonsku, který cíleně přebíhal už ve 14. roce a během půl roku už byl v České družině. Z debaty s jedním pracovníkem jednoho archívu vyplývalo: dnes není zájem o připomínání tohoto tématu. Byla to doba okolo schvalování lisabonu.

[sempat]

Dobrý večer,
sú historici, kerí zcela jasňe a ochotňe slúžili a slúžá temu-kerému aktuálnímu režimu. Za komunizmu byli režimem prinúťení pracovat na predem danem scénári a vybočit z ňeho nebylo lahké... Aj dnes sú lákaní podlehnút "hlavnímu smjeru", lebo tam je náklad a prodajnost jejich bádaňá potencijonálňe lepší. A hlavňe ked dá grant ňejaká štátní inštitúcija, néliže európská. Ono pracovat na predem danem výsledku a v bádaní vytahovat enem to, co sa k ňemu hodí, a co nepasuje, to treba skovat pod koberec, to je metóda častá aj dnes. Ale hledat a z teho až potem poskládat ňejaké tú teóriju, aj s rizikem, že to nemosí byt tak, jak by sme si príli, to je metóda namáhavjejší a nevďečná. A može také vyvolat nevúlu vječšiny "hlavní vlny". Ale najdú sa chvalabohu aj takí...
Jak vyplývá z názvu tejto témy, mjel sem snahu rozpútat debatu o tem, jak prežili a v jakej podobje, obyvatelé územjá Velkej Moravy dobu od cca 6. storočá až do dnešnich dňú. Pozbírat názore a poznatky, postrehy prispívatelú do tejto debaty. Hleďa z početnosti príspjevkú, táto téma zasáhla "do živého". Jednalo sa mi o etnogenézní prúrez dobú a obyvatelama tejto ríše. Politické, cirkevní a kulturní ďedictvo sú pri temto okruhu podružné.
Zjednodušeňe povidané: lesci tady furt žijú ty istí ludé, dnes už jejich prímí potomci, alebo odešli, zmjenili ména, jaké ména používali predtym. Jak sa mísili, sťehovali a podobňe... Skrátka etnogenézija...

[slavicekvac]

Dobrý večer,
sú historici, kerí zcela jasňe a ochotňe slúžili a slúžá temu-kerému aktuálnímu režimu. Za komunizmu byli režimem prinúťení pracovat na predem danem scénári a vybočit z ňeho nebylo lahké... Aj dnes sú lákaní podlehnút "hlavnímu smjeru", lebo tam je náklad a prodajnost jejich bádaňá potencijonálňe lepší. A hlavňe ked dá grant ňejaká štátní inštitúcija, néliže európská. Ono pracovat na predem danem výsledku a v bádaní vytahovat enem to, co sa k ňemu hodí, a co nepasuje, to treba skovat pod koberec, to je metóda častá aj dnes. Ale hledat a z teho až potem poskládat ňejaké tú teóriju, aj s rizikem, že to nemosí byt tak, jak by sme si príli, to je metóda namáhavjejší a nevďečná. A može také vyvolat nevúlu vječšiny "hlavní vlny". Ale najdú sa chvalabohu aj takí...
Jak vyplývá z názvu tejto témy, mjel sem snahu rozpútat debatu o tem, jak prežili a v jakej podobje, obyvatelé územjá Velkej Moravy dobu od cca 6. storočá až do dnešnich dňú. Pozbírat názore a poznatky, postrehy prispívatelú do tejto debaty. Hleďa z početnosti príspjevkú, táto téma zasáhla "do živého". Jednalo sa mi o etnogenézní prúrez dobú a obyvatelama tejto ríše. Politické, cirkevní a kulturní ďedictvo sú pri temto okruhu podružné.
Zjednodušeňe povidané: lesci tady furt žijú ty istí ludé, dnes už jejich prímí potomci, alebo odešli, zmjenili ména, jaké ména používali predtym. Jak sa mísili, sťehovali a podobňe... Skrátka etnogenézija...

Diskuse je na toto téma vynikající, jen se obávám, že adekvátně nepokročila archeologie VM. Koncentruje se na málo lokalit a ostatní území je zcela nedotčeno. V tom má SR napřed. U nás už jen Staré město nemá vykopáno několik jasných objektů kostelů a ostatní lokality, jako je sporné Náklo a jeho okolí jsou prakticky nedotčeny. Takže na obecný závěr o VM je podle mne ještě brzo. Podobně jako v Čechách na rozsah hlavních domén Přemyslovců a Slavníkovců. Máme tady jen zlomek hradfišť proti skutečnosti zjistitelné neinvazivními metodami. A na VM jsem přesvědčen o tomtéž. Dělají se jen největší lokality, a dost možná jsou jinde i větší. Jestli jsou na Nákle valy tam, kde jsem je fyzicky viděl, tak je to super objekt. To by změnilo celý náhled na funkci VM a její pád a přežití jejích zbytků.

[sempat]

Dobře, můžete si myslet, že kapitola z rozpočtu vyčleněná na kulturu a výzkum je zde proto, aby lidé čerpající tyto peníze sloužili státu ve smyslu vytváření lepšího obrazu tohoto státu ve světě. Já si to nemyslím a nevěřím tomu, že by se u nás něco takového dělo, to je naprosto absurdní.

Tak to ste velice naivní...

[Ježek]

Dobře, můžete si myslet, že kapitola z rozpočtu vyčleněná na kulturu a výzkum je zde proto, aby lidé čerpající tyto peníze sloužili státu ve smyslu vytváření lepšího obrazu tohoto státu ve světě. Já si to nemyslím a nevěřím tomu, že by se u nás něco takového dělo, to je naprosto absurdní.

Tak to ste velice naivní...

Proč?

[sempat]

Slováci navšťevujú tyto stránky proto, lebo u nich chýbá fórum o históriji na podobnej alebo aspoň približnej úrovni jak je toto. Tam je to vječšinú enem o pritakávaní a predbíhaní sa v tem do je vječší národovec, alebo sú to fóra takej chabej kvality, co sa týká navšťevovanosti, aj fundovanosti diskusijí, a aj obsahu. A v neposlední raďe, de si možú trochu "zarýpat", ket Češi nechoďá na jejich "plac"...

[Ježek]

No, dobře, ale já sem se ptal spíš na peníze pro vědu a jejich využití ...

[sempat]

Zeberme si príklad z 1150. výročá príchodu Cyrila a Metúda na území Velkej Moravy. Obje strany, česká aj slovenská sa predbíhali v tem, do pozve pápeža na toto výročí. Keré oslavy budú velkolepjejší. Každý sa snažil pasovat do role nástupníka Velkej Moravy, vyhrabat v histrickych a archeologickych prameňoch co najvíc argumentú pro svoju stranu. A spomínat hlavňe ty, keré tej či onej straňe najlepší pasujú. Takže každá strana bude pátrat a bádat ve svuj prospjech a né opačňe. Proto sa mi zdá tvrdit opak, že štát nepodporuje takýto druh výskumu, velice naivní.

[Ježek]

To jsou ale akce místních (arci)diecésí a krajů, nikoliv vědecká politika státu ...