Jaroslav Čechura, Luxus na dluh?

Recenze a diskuze o knihách

Moderátor: Ježek

Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4051
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 83 times
Been thanked: 18 times

Jaroslav Čechura, Luxus na dluh?

Nový příspěvek od Ježek »

Jaroslav Čechura: Luxus na dluh?: Zadlužení české aristokracie v letech 1550-1650, Praha 2023, 320 s.

První část knihy se věnuje dluhům českých králů, od Václava II. až po Matyáše. Čeští panovníci si půjčovali od šlechty i měšťanů, zajímavé je, že většinou nemuseli platit úroky.
Většinu knihy tvoří hospodaření s dluhy několika panských rodů do třicetileté války (Rožmberkové, Švamberkové, Pernštejnové, Polyxena a Zdeněk z Lobkovic, páni z Hradce, Smiřičtí). Šlechta si půjčuje od všech společenských vrstev, i svých poddaných, nejčastěji na úrok 6% (někdy nezachytitelný nebo nezachycený v pramenech). Překvapivý je fenomén půjček od nižší šlechty, která má mizerné majetky (ani tvrz), ale dokáže půjčovat stovky nebo i tisíce hřiven. Čechura líčí permanentně zadluženou společnost, kdy jeden člověk je věřitelem i dlužníkem ohromných částech, převyšující i hodnotu majetku. Šlechta, která je schopná na dluh přikupovat nová panství (Pernštejnové, Lobkovicové), sanování dluhy jinými půčkami, často není schopna platit úroky a dluhy se táhnou i po desítky let. Výjimkou jsou Smiřičtí, kteří naopak byli takřka čistým věřitelem - podle všeho měli výkonný aparát a vedli jako protestanté střídmý nereprezentativní život bez výrazných výdajů na reprezentaci.

Čechurova kniha je spíše jen skicou, začátkem většího bádání než shrnující podrobná práce. Důkladně jsou vytěženy jen prameny archivu v Třeboni, v případě starších králů jde jen o nástin dluhů, nikoliv kompletní výčet. Širší analýza celé šlechtické obce by ukázala, nakolik je obrovské zadlužení normou, ne třeba jen excesem, v jakých relacích byla zadlužena třeba nižší šlechta. Větší zamyšlení by si zasloužil i sociální rozměr úvěrových operací - kdo byli věřitelé a dlužníci - byli to spolupracovníci? Nebyla půjčka prostředkem sociální mobility, budování sítě kontaktů a protislužeb.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4051
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 83 times
Been thanked: 18 times

Re: Jaroslav Čechura, Luxus na dluh?

Nový příspěvek od Ježek »

Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Král
Příspěvky: 1373
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 2 times
Been thanked: 25 times

Re: Jaroslav Čechura, Luxus na dluh?

Nový příspěvek od Ingolf »

U těch půjček mě zajímá, jestli tam fungoval i jiný vztah než čistě finanční. V kulturní antropologii je jedno ze stěžejních témat význam darů. Kdo přijme dar, tak ho oplácí stejným nebo vyšším, a kdo nemá jak oplatit, nabízí sebe do služeb. Podobně v monarchii pokud půjčím peníze králi, tak můžu očekávat buď splátku, nebo něco jiného – státní úřad nebo vojenskou hodnost.
***
Smiřičtí byli ekonomicky prosperujícím rodem, přitom velmi mladým. Kariérou navazovali na rod Trčků z Lípy (neplést s pány z Lipé). Oba rody pocházely z okolí Hradce Králové, oba se věnovaly zemědělství, oba expandovaly do východních Čech. V Jičíně Trčkové postavili Valdickou bránu, dnešní dominantu města, Smiřičtí tu dostavěli zámek, který je na první pohled velmi podobný zámku Smiřických na pražském Malostranském náměstí (v něm se mimochodem odehrála schůzka, kde se naplánovala druhá, resp. třetí pražská defenestrace - ano, Smiřičtí byli protestanti).
Smiřičtí udělali z Jičína tržní centrum zemědělských produktů i výrobků a když Jičínsko převzal a povznesl Albrecht z Valdštejna a když z panství mj. zásoboval proviantem císařskou armádu, tak přišel do velké míry už k hotovému. Ale na těch Smiřických a Trčkách je zajímavé, jak nový rod dokáže velmi brzy předstihnout rody staré a bohaté. Ty staré rody buď jely ze setrvačnosti, nebo se zajímaly o jiné věci než finance, typicky o čest, vojenské úspěchy, reprezentaci.. A konkrétně reprezentace stojí peníze, které se kapitálově nenavracejí zpět.. Reprezentace znamená udělat opulentní hostinu, kde ziskem není dostat zpět finanční náklady, nýbrž získat pověst někoho, o kom se dlouho v dobrém mluví.
***
Smiřičtí byli podle zemských desek bohatí, ale podle zemských desek.. Totiž čím bohatší rod, tím víc musí poskytnout státu. Pokud bude válka, tak dvojnásobně bohatý rod poskytne dvojnásobný počet vojáků.. A tak některé rody mohly bránit přiznat celý majetek.
***
Úrok byl nejčastěji 6%. Nejvyšší limit byl, co si vybavuju, 7%, a vyšší úrok se nazýval „nekřesťanský úrok“ - to je terminus technicus, nikoli slovní obrat typu, že něco stojí „nekřesťanský peníze“. Vyšší úrok mohli poskytovat pouze nekřesťané, v evropských podmínkách tedy židé, kteří měli naopak zakázáno vykonávat jiné výdělečné činnosti než křesťané.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, MagpieRSS a 0 hostů