Markéta Marková: Hranice a hraničení v českých zemích ve středověku

[Ježek]

Markéta Marková: Hranice a hraničení v českých zemích ve středověku, NLN, Praha 2022, 200 stran.
https://www.nln.cz/knihy/hranice-a-hran ... tredoveku/

Kratší knížka nebo rozsáhlejší studie, která na základě interdisciplinárního výzkumu (písemné prameny, lingvistická analýza, mapy, plánky, archeologické poznatky) popisuje široký fenomén hranic ve středověku.

Historický úvod řeší hranice ve starověku, během Římské říše až do středověku s přesahem do novověku. Celou knihou se prolíná postupné zpřesňování hranic, v důsledku především kolonizace, zatímco v 12. století jsou hlavně zemské hranice vedeny "uprostřed lesa" nebo existují území nikoho (confinia), o století později už je hranice jasně vymezená, pomocí hřebenů hor, vodních toků nebo uměle vytvořených hranic. Podobný proces Marková zmiňuje i pro hranice farností, zatímco v průběhu 13. století jsou konflikty ještě poměrně časté, na konci téhož století už mizí.

Vytyčování hranic se zpravidla účastnila komise z obou stran, která využívala přirozených přírodních útvarů - skále, řeky, potoky, výrazné stromy. Kde to nebylo možné, tam se stavěly velké hraniční kameny nebo vršily kupy hlíny (kopce). Kromě toho se používaly i různé značky, ryté nebo malované X. Zmíněno je i využití ohňů jako záchytných bodů při vytyčování hranice.

Druhá kapitola se věnuje zemských hranicích - Čech a Moravy, které byly (zvlášť v případě Čech) jedny z nejstabilnějších v Evropě (i díky přirozeným hranicím) a v dalších kapitolách je pozornost zaměřena na hranice menších celků - diecézí, panství, újezdů až k vesnicím, lesům nebo polím.

Kniha Markéty Markové zajímavě, vyčerpávajícím způsobem (já bych třeba víc zkoumal moravské zemské desky, ale nic zásadního by to nepřineslo, zmiňují se tam stejné jevy jako v jiných pramenech) shrnuje problematiku na pomezí politických, správních, hospodářských dějin a dějin mentalit, v některých případech nabízí nové interpretace pomocí méně známých pramenů (Schatzberg). Poměrně časté jsou i porovnání s dalšími středoevropskými zeměmi - především Polsko, Slovensko, Maďarsko, Pomořansko a Meklenbursko, což knize umožňuje zapojit český vývoj do širšího kontextu (ukazuje se, že nebyl nijak zásadně odlišný).

[Simplex]

Vůbec jsem netušil, že to má vyjít, ale autorka se tématem zabývá dlouhodobě a některé její studie na toto téma se dají stáhnout. Za svobodna a pod dívčím jménem Špůrová se zabývala dvorem krále Václava I., i to se dá stáhnout.
https://cas-cz.academia.edu/MarketaMarkova