Štefan I.; Wihoda, M.: Kostel Panny Marie na Pražském Hradě

[Ingolf]

Štefan, Ivo; Wihoda, Martin: Kostel Panny Marie na Pražském hradě; Dialog nad počátky křesťanství v Čechách. NLN, Praha 2018. https://www.nln.cz/knihy/kostel-panny-m ... kem-hrade/" onclick="window.open(this.href);return false;

Kniha je věnovaná nejstaršímu pražskému kostelu (a druhému nejstaršímu v Čechách po Levém Hradci). Spadá do souboru knih věnovaných přelomu pohanské a křesťanské doby, které bývají koncipovány jako sled několika studií, připomíná to spíše sborník než monografii. Jedna studie se většinou zabývá obecně christianizací, jiná pohanským náboženstvím, další nějakým specializovaným problémem křesťanské doby..
V Čechách tak vyšel sborník "Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti" - https://www.nln.cz/knihy/co-muj-kostel- ... ze-odniti/
Matice Moravská vydala sborník s přesahem do střední Evropy - http://www.matice-moravska.cz/christian ... tive-k58t6
V češtině vyšla kniha Christianizace a utváření křesťanské monarchie, tam se jednotlivé studie zabývají vždy jedním státem - http://www.argo.cz/knihy/161853/christi ... monarchie/

Udělat přehlednou monografii o christianizaci českých zemí dost dobře nejde. Prameny jsou torzovité a nejednoznačné, udělat z nich jednolitou knihu je asi nemožné. A každý ten pramen je vzhledem ke své nejednoznačnosti naopak cílem nějaké studie.
Předkládaná kniha je tedy uvedena obecnou studií o christianizaci, následuje studie o českém a moravském pohanství, a specializované studie se zabývají samotným kostelem Panny Marie - z hlediska archeologie (jak kostela, tak přilehlého pohřebiště), z hlediska písemných pramenů, další studie je o dialogu archeologie a historiografie.

***

Co víme i co nevíme -

Písemné prameny říkají něco málo o nejstarším pražském kostelu zasvěceném Panně Marii.
Podle Kristiánovy legendy absolvoval kníže Bořivoj křest na Velké Moravě. Po návratu do Čech nechal vystavět kostel sv. Klimenta na Levém Hradci. Lid však vyjadřoval nespokojenost a Bořivoj se opět uchýlil na Moravu a část Čechů povolala z exilu jakéhosi Strojmíra. Následovalo jednání obou stran na pražském sněmovním poli, které se zvrhlo v bitku, kde zvítězila Bořivojova strana: „Potom na Moravu pospíšivše, bývalého vévodu k sobě přivedli a na jeho místo dosadili. A poněvadž týž vévoda na Moravě prodlévaje zavázal se slibem Bohu všemohoucímu, uvede-li ho Pán se ctí do vlasti, že vystaví chrám ke cti blahoslavené Rodičky Boží a ustavičné Panny Marie, navrátiv se nemeškal a snažil se na samém hradě pražském splniti svůj slib.“ (kap. 2)

Legenda Crescente: „Za vzrůstu křesťanské víry v oněch dnech odvrhl z božího pokynu a podnětu mrzkou bohoslužbu a dal se dobrovolně pokřtít vévoda český Spytihněv spolu s vojskem, jakož i veškerým svým lidem. Ten také vystavěl zděný kostel svaté boží rodičky Marie a ještě jiný ke cti svatého Petra, knížete apoštolů. V obou se štědrostí boží milosti dělo přemnoho zázraků.“

Crescente připisuje stavbu mariánského kostela až Spytihněvovi a neurčuje místo jeho výstavby.
Tady bych se přikláněl ke Kristiánovi, protože autorem Crescente byl podle všeho bavorský mnich na pražském dvoře. Bavorští kněží pak ignorovali velkomoravské dědictví a snažili se nechat zásluhu na christianizaci Čech jenom pro sebe.. Ignorovali samotný Bořivojův křest na Velké Moravě, museli tedy zákonitě ignorovat i Bořivojovu zásluhu na výstavbě prvních kostelů na Levém Hradci i v Praze. Mariánský kostel připsali Spytihněvovi (onen kostel sv. Petra je pak budečská rotunda).
Bavorský původ autora Crescente se odvozuje mj. z toho, že některé motivy pocházejí z bavorského kulturního okruhu. Tak i poslední věta o množství zázraků pochází z legendy o bavorském světci Jimramovi..

Redakce I. Staroslověnské legendy zmiňují mariánský kostel v souvislosti s postřižinami sv. Václava. Vostokovova redakce: A když vykonali bohoslužbu v kostele svaté Marie, vzav (biskup) chlapce, postavil ho na stupni před oltářem a požehnal mu … .“
Minejní redakce: „A když dobrý a nábožný biskup Inotarij se vším klérem odzpívali svatou liturgii v kostele naší přesvaté Paní, Bohorodičky a vždy Panny Marie, uvedše chlapce postavili ho na stupeň před oltářem, a biskup mu požehnav … .“

Kosmas jmenuje kostel Panny Marie během korunovační jízdy knížete Břetislava II. r. 1092: „Když přijížděl do hradu Prahy, uvítal ho radostně lid vyzváněním kostelních zvonů a veselými reji chlapců a dívek, kteří stáli na rozličných rozcestích a hráli na píšťaly a bubny. A biskup Kosmas sám ho uvítal s duchovenstvem a velikým procesím v hradní bráně před kostelem Panny Marie a dovedl ho ke stolci. Podle řádu této země byl dosazen na stolec ode všech předáků a dvořanů kníže Břetislav Mladší dne 14. září.“ (II., 50)

Druhé pokračování Kosmovy kroniky k r. 1255 uvádí: „Zvonice také dřevěná se zvony ve zdech kostela Panny Marie sesula se v tu dobu, když vichřice s velkou silou dorážela, a mnoho jiných zřícenin vzniklo ve městě i po vsích.“ (recenzovaná kniha s. 64 – 65)
Jediný údaj, který tu lze získat, že r. 1255 ještě kostel stál.

Kostel zmiňuje ještě Dalimil, ale v době, kdy už nestál: „Tak nastala i chvíle ta, kdy kostel svatého Klimenta v Hradišti byl Čechy zbudován a na Pražském hradě vedle bran k poctě svaté Maří vznikl chrám.“ (kap. 32)
Kde tu informaci vzal, se bohužel neví. Může tak podporovat Kosmovu informaci, nebo může být z Kosmy převzatá a zrýmovaná.. Ale nepřináší už nic nového.

***

Archeologové objevili na pražském Hradě základy kostela, který byl většinovým hlasem ztotožněn s Bořivojovým kostelem Panny Marie - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2039" onclick="window.open(this.href);return false;

Kostel objevil archeolog Borkovský r. 1950, když si vytipoval osm míst, kde by mohl kostel být (tady bylo z předešlého odkryvu z r. 1930 nalezeno pár hrobů a kousek románského zdiva).
V kostele byla pohřební tumba, ve které byl uložen velmožský pár. Datace šperků odpovídá první třetině 10. století. Opakuje se názor, že jde o knížete Spytihněva (syna Bořivoje) a jeho manželku. Tumba zřejmě přečuhovala nad podlahu.
Kolem kostela bylo pohřebiště, jak bylo v té době obvyklé. Pohřbívat se tu začalo od 10. století, tedy po stavbě kostela.

Kostel byl přestavěn po r. 1050. Zůstaly základy, změnily se obvodové zdi. Byla zvýšena podlaha, takže tumba se dostala pod úroveň povrchu. (Časem byla přidána další podlaha, takže ta, co je vidět dnes, bude asi z té poslední fáze.., ne tedy z 9. stol.).
Tumba byla zasypána, ale hlínou, ne stavební sutí jako jiná místa, zřejmě se tak vyjádřila pieta k pohřebnímu místu. Tumba zároveň mohla být jednou z příčin přestavby, protože mohla narušovat statiku stavby stavěné ještě nezkušenými lidmi (narušení statiky starého kostela je prý doložitelné).

Kostel vyhořel, stopy po ohni byly při arch. průzkumech jasně patrné. Kostel úplně zanikl po r. 1278 při stavbě hradebního příkopu, protože náplň z výkopů se objevuje právě v zásypu kostela.
Pohřebiště zaniká také ve 13. století, nejvíce hrobů z této fáze patří podle keramiky do první třetiny 13. století.

[Ingolf]

K tomu, co nevíme – zásadní nevědomost je ta, jestli objevený kostel je skutečně ten, který založil Bořivoj. Existuje pár pochybností.

a) Kosmas píše, že Břetislava II. byl uvítán v bráně poblíž mariánského kostela. Na Hrad ale vedla hlavní cesta od jihu, od dnešní Malé Strany. V hradbách stály jižní a jihozápadní brána, dnes je tam jen kompaktní komplex tereziánského paláce.
Na JZ byla starší brána u bývalé Bílé věže, k ní vedla cesta doložená ještě před r. 1135, kdy došlo k přestavbě opevnění za Soběslava I. Poblíž ní by mariánský kostel mohl teoreticky být.
Novější jižní brána na místě románského knížecího paláce je doložená až po r. 1135 a kolem se nenašly žádné pozůstatky církevní stavby.

Na třetím nádvoří, poblíž bývalé brány, byly r. 1920 objeveny základy románského kostela - http://www.hrady.cz/index.php?OID=5101" onclick="window.open(this.href);return false; . Kostel byl zbořen po r. 1350 a podle posledních zmínek byl zasvěcen Panně Marii. Zasvěcení pak zřejmě přešlo na kapli v královském paláci, která je s tímto zasvěcením zmiňována k r. 1356. Kaple pak zanikla při vladislavské přestavbě.

Tyto argumenty srhnul Dobroslav Líbal v knize Praha středověká - https://www.databazeknih.cz/knihy/praha ... aze-247590" onclick="window.open(this.href);return false; (s. 55 – 57).

Co vím neoficiálně, tak o lokalizaci Bořivojova kostela probíhala diskuse za zavřenými dveřmi, kde historici a archeologové hlasovali mezi oběma variantami. Vyhrála ta, která lokalizuje Bořivojův kostel do průchodu na druhé nádvoří.

b) Údajný kostel Panny Marie v průchodu mezi II. a IV. nádvořím leží mimo centrum Hradu. Jestli chtěl Bořivoj vystavět kostel jako triumf nové víry, proč by ho nedal někam na centrální místo?
Logiku by to mělo, kdyby se tam nacházela bývalá pohanská svatyně, ale archeologie nic takového neobjevila (a to tam objevila i nějaké pravěké střepy).

c) V kostele byla pohřební tumba, což vedlo už Líbala k názoru, že kostel byl pohřební kaplí.
Tumba navíc pravděpodobně zasahovala nad povrch, takže by ztěžovala normální chod kostela při bohoslužbě.
Nadpovrchovou situaci tumby ukazuje ve svém příspěvku Jana Maříková-Kubková: „Na základě dochovaného zdiva, rekonstrukce funkční světlosti a snad i dodáním rozměrů poničených fragmentů zdiva, které se zdají být součástí původní konstrukce, by výška objektu mohla být až jeden metr.“ (s. 109)

Kostel je relativně malý, tumbou by byl prostor ještě zmenšený.. Sem by se měl vejít „veškerý klérus“, který tu zpíval při Václavových postřižinách, a tento kostelík by měl odpovídat „bazilice“, jak ji označují některé překlady Kristiána..


XXX

Protitvrzení -

a) Lokalizace – archeolog Jan Frolík tvrdí, že kostel pod III. nádvořím vznikl až po zrušení valového opevnění, tedy ne za Bořivoje, a nemá staršího předchůdce. (s. 65) Tohle by tedy neměl být kostel Panny Marie, který stihnul zažít Břetislava II.

b) Postavit kostel jako symbol převzetí moci za hradbami by dávalo smysl, pokud by se tam nacházelo třeba sněmovní pole Čechů, na kterém bylo mj. rozhodnuto o povolání Bořivoje z moravského exilu.
Sněm se mohl scházet mimo hradby a prostor by nemusel být nějak archeologicky bohatý. Mně to připomíná přestavbu Vyšehradu za Vratislava II. po vzoru říšských falcí. Tam vznikl velký nezastavěný prostor také bez arch. nálezů. Vzor oněch sálských falcí ukazuje, že takový prostor sloužil právě jako shromaždiště lidu.

Teoreticky se na tomto místě mohl nacházet i kultovní pahorek Žiži a kamenný stolec, kam byla uváděna v úřad knížata. Kamenný stolec byl také centrem kmene Čechů a toto centrum by bylo křesťanské..
Podle Kosmy šel Břetislav II. ke stolci kolem kolem kostela Panny Marie.. Samozřejmě mohl být u toho kostela jen uvítán a pak projít celým hradem až ke stolci, ale je to taková návodná myšlenka..

c) Tumba – Borkovský uvažoval, že bohoslužebný prostor by musel být v patře.
V mariánském kostele mše určitě proběhla, je o tom záznam ve staroslověnské legendě. Mše se měl účastnit mj. biskup „se vším klérem“.
Václavovy postřižiny mohly proběhnout pouze v mariánském kostele, bazilika sv. Jiří od Vratislava I. mohla být dostavěna, ale ještě nebyla vysvěcena. Ostatní mše na Hradě by tedy měly probíhat také v mariánském kostele.
Nic to ale nenapovídá tomu, jestli ten mariánský kostel je ten mezi II. a IV. nádvořím, nebo jestli stál jinde.. „Veškerý klérus“ by se spíše vešel do jiného kostela než do tohoto malého, kde navíc vyčuhuje tumba. Ale to jsou všechno hodně relativní pojmy a počty.

---

Každé ztotožnění kostela Panny Marie z písemných pramenů s nějakými odkrytými základy vyvolává nějaké pochyby. Pak se nabízejí další konstrukce, jak to mohlo být jinak.
Maříková-Kubková přišla s teorií, že někde na dnes neznámém místě stál kostel Panny Marie, kolem něj bylo pohřebiště včetně pohřební kaple.., po zničení kostela se patrocinium přeneslo na pohřební kapli..
Mně by to dávalo logiku, kdyby fungovalo pohřebiště a velmož by si tam dal postavit pohřební kapli (jako se dnes dávají na hřbitovy hrobky). Ale z těch odkryvů se zjistilo, že do 10. stol. patří jen málo hrobů a nejstarší pohřeb je právě v té kapli.. Tady to spíš vypadá, že vznikl kostel a pohřebiště postupně kolem něj, jak také probíhal běžný postup..

[Ingolf]

Kniha se mimo samotného mariánského kostela věnuje rozmístění dalších kostelů na Hradě. Dnes to není patrné, ale třetím nádvořím vedl kdysi příkop a kostely byly stavěny za ním.
Příkop vedl severojižně někde tam, kde je dnes jižní brána katedrály. Osídlení sahalo od směrem od dnešního hlavního vchodu na Hradčanském náměstí jenom k tomuto příkopu, za ním byl neobydlený prostor, který se svažuje k Opyši, k ostrohu s výhledem na Vltavu.

Za příkopem začaly vznikat kostely. Vratislav I. zde vystavěl baziliku sv. Jiří, ta tam stojí po románských přestavbách (a gotické dostavbě kaple sv. Ludmily) dodnes.
Princezna Mlada nechala ke kostelu přistavět klášter, první zařízení tohoto typu v Čechách (vedou se diskuse, jestli šlo o plnohodnotný klášter, nebo o volnou dynastickou instituci bez řehole).

Svatý Václav zde vystavěl velikou rotundu s apsidami a v jedné z nich byl pak po translaci pohřben. S jeho hrobem se pak nehýbalo, takže zůstal po zboření rotundy součástí románské baziliky a následně i gotické katedrály. V katedrále je tak nad jeho hrobem dnešní svatováclavská kaple, poblíž ní je ta jižní věž nad bývalým příkopem.

Přirozeně to vede k teorii, že východní část za bývalým příkopem byla kultovním, neosídleným okrskem. Stavět se zde začalo až s kultovními křesťanskými stavbami.
Zase to vede k možnosti, že pahorek Žiži by mohl být také tady.
Nové kostely byly velké, hlavně Václavova rotunda, a dobře viditelné od podhradí. Dynastie tak dávala najevo svou moc i moc nového náboženství. To by fungovalo i bez předešlé posvátnosti místa, popř. by ji nadále ještě podtrhovalo..

[slavicekvac]

Kniha se mimo samotného mariánského kostela věnuje rozmístění dalších kostelů na Hradě. Dnes to není patrné, ale třetím nádvořím vedl kdysi příkop a kostely byly stavěny za ním.
Příkop vedl severojižně někde tam, kde je dnes jižní brána katedrály. Osídlení sahalo od směrem od dnešního hlavního vchodu na Hradčanském náměstí jenom k tomuto příkopu, za ním byl neobydlený prostor, který se svažuje k Opyši, k ostrohu s výhledem na Vltavu.

Za příkopem začaly vznikat kostely. Vratislav I. zde vystavěl baziliku sv. Jiří, ta tam stojí po románských přestavbách (a gotické dostavbě kaple sv. Ludmily) dodnes.
Princezna Mlada nechala ke kostelu přistavět klášter, první zařízení tohoto typu v Čechách (vedou se diskuse, jestli šlo o plnohodnotný klášter, nebo o volnou dynastickou instituci bez řehole).

Svatý Václav zde vystavěl velikou rotundu s apsidami a v jedné z nich byl pak po translaci pohřben. S jeho hrobem se pak nehýbalo, takže zůstal po zboření rotundy součástí románské baziliky a následně i gotické katedrály. V katedrále je tak nad jeho hrobem dnešní svatováclavská kaple, poblíž ní je ta jižní věž nad bývalým příkopem.

Přirozeně to vede k teorii, že východní část za bývalým příkopem byla kultovním, neosídleným okrskem. Stavět se zde začalo až s kultovními křesťanskými stavbami.
Zase to vede k možnosti, že pahorek Žiži by mohl být také tady.
Nové kostely byly velké, hlavně Václavova rotunda, a dobře viditelné od podhradí. Dynastie tak dávala najevo svou moc i moc nového náboženství. To by fungovalo i bez předešlé posvátnosti místa, popř. by ji nadále ještě podtrhovalo..

Pahorek Žiži a stolec si myslím je až za chórovými kaplemi katedrály. Je předkřesťanský a blízkost hrobu velmože spíš ukazuje na toto místo. Kostely ho vlastně dost respektují dispozičně, jak Maria, tak Vít, tak Jiří. Cesta kolem Marie k stolci je logická.