Otázka - Plenění

[Jaro]

Zdravím.
Zaujímali by ma krátke vpády vojsk v stredoveku, prípadne útoky za účelom plienenia a drancovania českej krajiny, prípadne reakcie českých vojsk na tieto útoky. Dočítal som sa, že takéto útoky sa odohrávali aj medzi Českom a Poľskom, ak by mi niekto vedel dať odkazy na nejaké články spomínajúce drancovanie týchto zemí, bol by som za to nesmierne povďačný.
Potreboval by som konkrétne nájsť nejaké boje, ktoré boli motivované práve spomínanou odplatou jednej strany druhej.
Zistil som, že v roku 1110 vpadli Poliaci do Čiech, s čím bolo spojené aj isté plienenie krajiny. Zaujímalo by ma, ako neskôr na tento útočný akt reagovala česká strana, či taktiež zaútočili na poľskú krajinu alebo nie.
Za odpoveď ďakujem.

[kacuro]

Zajímavá otázka, kterou jsem se v drobet jiném smyslu zabýval ve své diplomové práci, kde jsem analyzoval společenskou roli peněz ve středověku (na základě narativních písemných pramenů), přičemž jsem se samozřejmě věnoval i problematice plenění a kořistění v rámci válečných střetů, o čemž pojednává jedna podkapitola. Bohužel teď nemám čas se rozepisovat nějak podrobně, obecně ovšem platí, že plenění a kořistění bylo vždy součástí každé vojenské výpravy, což má samozřejmě svou logiku: šíří se díky tomu strach z útočníka, ničí se hospodářské zázemí obránce a především se tím zajišťuje proviant a kořist pro vojsko. Součástí vojenských tažení bylo i zajímání bohatých zajatců a rukojmí kvůli výkupnému.

Pokud Tě zajímají přímo události kolem r. 1110, tak není nic snadnějšího, než si to přečíst přímo v Kosmově kronice, která je například volně ke čtení na internetu. Výklad k těmto událostem najdeš jistě např. u J. Žemličky, Čechy v době knížecí atd.

[Ingolf]

Zdravím,
plenění jako hlavní válečná strategie fungovala zřejmě během franských vpádů do Čech r. 632 a 805. Frankové a jejich spojenci vytáhli ve třech proudech a plenili, Češi se uzavřeli na hradišti.
R. 632 bylo hlavní franské vojsko poraženo u Wogastisburku, načež se k Sámově říši připojili Srbové v Lužici a Slované v odvetě poplenili Durynsko.
R. 805 se Češi opevnili v Canburgu, ubránili se, ale Frankové stejně poplenili zemi a zničili úrodu tak, že Češi raději odsouhlasili platbu tributu. Plenění bylo zaměřeno na zničení úrody, a to poškodilo nepřítele více než porážka v bitvě..

Polskému vpádu r. 1109 předcházely vpády Sasů a Čechů do Polska, byl to průběh války mezi Jindřichem IV. a Boleslavem III.
Na polském dvoře pobýval Soběslav, bratr českého knížete Vladislava I. Gallus píše: "Kníže Boleslav jej zdržoval v Polsku, radil mu a pomáhal s cílem podkopat vládu staršího bratra." Na podzim r. 1109 vpadli Poláci do Čech, české vojsko bylo zahnáno na útěk, země popleněna. Jinak ale Gallus píše, že Soběslav úpěnlivě bránil v pustošení země..
Výsledkem nebyl odvetný vpád do Polska, ale r. 1110 český kníže Vladislav přijal Soběslava zpět do Čech a svěřil mu správu Žatce, což byl významný hrad v bohaté provincii kolem Ohře.


Gallus vyšel v češtině - http://www.argo.cz/knihy/147924/kronika ... -a-vladcu/" onclick="window.open(this.href);return false;
Úryvky z kroniky včetně některých popisů plenění máme tady - http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisl ... 2008030005" onclick="window.open(this.href);return false;

[Jaro]

Ďakujem za odpovede. Ešte by ma zaujímalo, či sa na tieto plienenia používali len jazdci, alebo sa užívala aj pechota a ľahkoodenci.
Ešte sa opýtam, aj keď to do tejto témy asi nepatrí, viete mi poradiť, akú výstroj nosili ľahkoodenci počas zimy?

[Ingolf]

Na vojenství nejsem vůbec odborník, víc by ti asi pověděli v nějaké skupině living history, co dělá historické bitvy.
Nejznámější českou loupežnou výpravou byl vpád Břetislava I. do Polska r. 1039. Češi dobývali hrady (krakov, Hnězdno) a toho se musela účastnit i pěchota. Výpady do okolí asi prováděli jezdci, mohou využívat momentu překvapení a mají větší sílu zlomit odpor.
Kořist vezly vozy: "Ke konci sto vozů přiváželo obrovské zvony a všechny poklady Polska." (Kosmas II., 5) Takovou logistiku museli zajistit nižší bojovníci než težkooděnci na koních.

[Raptor]

Jenom dodám, že v řadě případů byly pustošivé vpády (přinejmenším ze strany Franků) vedeny opakovaně 2 po sobě bezprostředně následující roky. Cílem bylo zničit i úrodu, která vzešla z "posledních zásob" osiva. To se ale netýká těch vyloženě drobných nájezdů, které neměly potenciál zpustošit rozlehlejší území.

[Ingolf]

To jsem nedopsal, ty vpády byly opakované za účelem zničení všech zásob. právě toho r. 805 se Češi sice u Canburgu vojensky ubránili, ale pak se radši poddali..