Středověk
Dnes je: 22. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Sociální sítě a ostatní






    Evropské dějiny

    * Z VÁLKY DO VÁLKY aneb OD VÁLKY STOLETÉ DO VÁLKY RَÍ

    Autor: Karolína Svobodová . Vydáno dne 16. 09. 2012 (4295 přečtení)

    Stručný přehled událostí v západní Evropě ...

    Ačkoli se tato válka nazývá válkou stoletou, trvala více než 100 let, a to neuvěřitelných 116 let! Konflikt vypukl roku 1337 a skončil až v roce 1453. Nejprve si nastíníme, proč k válce mezi středověkou Anglií a Francií došlo. Francie usilovala o vytvoření centralizované monarchie, avšak k tomuto úkonu potřebovala získat území, které drželi Angličané. Konkrétně se jednalo o Gaskoňsko, kde se nacházely vinohrady a dalším sporným územím byly Flandry, ve kterých roku 1336 došlo k zatčení Angličanů na podnět flanderského vévody. Angličané platili za „své flanderské lidi“ sankce, avšak francouzský král Filip VI. si nárokoval „své“ Gaskoňsko, a proto na něj zaútočil. Rozzuřený anglický král Edward III. měl tak pádný důvod k tomu, aby vyhlásil Francii válku. To se také v roce 1337 stalo.

    Než se budeme zabývat vlastním průběhem války, nastíníme si záminku, která vedla k tomuto výbojnému konfliktu. Ve Francii vymřel proslulý rod Kapetovců roku 1328, poslední francouzský král Karel IV., řečený Krásný, neměl potomka v mužské linii, kdežto již zmíněný anglický král Edward III., tedy vlivný muž, si nárokoval k anglickému trůnu i trůn francouzský, jelikož byl příbuzný Kapetovců, tedy i oprávněným dědicem francouzské koruny. Edwardovi ale „stál“ v cestě k trůnu nový zvolený francouzský král Filip VI., dědic trůnu z vedlejší větve Kapetovců, rodu Valois.

    A nyní můžeme přejít k průběhu války. Již od počátku bylo jasné, že převahu mají Angličané, kterým se hladce podařilo přeplout kanál La Manche, přejít řeku Seinu a s dobře organizovanou armádou tak mohli zahájit útok. Angličané vyhráli u Crécy (Kresčaku) v roce 1346, ve které údajně král diplomat (popř. král cizinec), tedy Jan Lucemburský, vyřkl svůj legendární výrok: „Toho bodhá nebude, aby český král z boje utíkal!“ Slepý Jan Lucemburský v této bitvě nalezl smrt. Jeho statečnosti si ale vážil syn Edwarda III. Edward z Woodstocku (Černý princ). Francouzský král Filip VI. z bitvy u Crécy zbaběle uprchl.

    Angličané byli na tom celkově lépe, nejen morálně, než Francouzi. Angličanům se o rok později podařilo dobýt přístav Calais, dokonce roku 1356 zajali francouzského krále Jana II. Dobrého, Černý princ mezitím dobyl Bordeaux. Francouzské vojsko, tvořené především poslušnými vazaly a žoldnéři, absolutně selhalo. Francouzům nezbylo, než jednat o příměří. Edward III. přijel roku 1359 jednat do Remeše, doslova na koni. V Brétigny byl roku 1360 uzavřen mír mezi anglickou a francouzskou stranou. Edward se vzdal nároku na francouzský trůn, ale nárokoval si výhodné území jižně od řeky Loiry (např. Gaskoňsko), které mu také připadlo. Francouzský král Jan II. byl stále v zajetí Angličanů, kteří žádali tučné výkupné, rovných 3 000 000 zlatých! Jan II. tedy dožil v Anglii. Na francouzský trůn usedl syn Jana II., Karel V. Moudrý. Tak skončila první etapa války, ale následovala další.

    Francouzi v této etapě změnili taktiku, především se snažili dávat svým vojákům pravidelný žold, a tím si zajistili jejich poslušnost v boji. Francie chtěla zpět své území na severu, které si vskutku roku 1380 uhájila. Jak Angličané, tak Francouzi byli ale vyčerpáni, neměli dostatečné prostředky, aby mohli uskutečnit další boje. Proto v letech 1375-1415 trvalo dlouhé příměří. Ve Francii navíc řádila černá smrt, tedy mor, což vedlo k úbytku počtu obyvatel. V Anglii bylo pro změnu povstání sedláků, kteří odmítali platit nehorázné daně. Jan Viklef také ovlivňoval jednání chudších vrstev v Anglii, kteří zprvu úspěšně vedli povstání proti tamější šlechtě, a dokonce si zajistili vydání listin svobod. Když zemřel francouzský král Karel VI., francouzská šlechta si nárokovala větší podíl na vládě a začala vyvíjet svoji politiku, například zdatní Burgunďané. V Anglii roku 1377 zemřel Edward III., jeho nástupcem byl jeho desetiletý vnuk Richard II. Avšak Richard II. byl roku 1399 sesazen z trůnu svým bratrancem z rodu Lancasterů, Jindřichem Bolingbrokenem, který se ujal vlády jako Jindřich IV. Šlechta v Anglii se rozdělila na větev rodu Yorků a větev rodu Lancasterů.

    Započala tím, v pořadí již třetí, etapa války. Počátkem dalších bojů byla bitva u Azincourtu. Francouzi zde měli značnou přesilu. Anglický král Jindřich V. se ale úspěšně vylodil v Normandii a podařilo se mu zvítězit, protože moc ve Francii byla nejednotná, což válečníkům neprospívalo. Následovalo uzavřít smlouvu. Stalo se tak roku 1420 v Troyes. Angličané byli na dosah francouzskému trůnu. Ale r. 1422 zemřel Jindřich V. a Francie svitla nová naděje. Syn Jindřicha V. Jindřich VI. nebyl zletilý, vládl za něj jeho poručník, vévoda z Bedfordu. V severní Francii uznávali Jindřicha VI., zatímco zbytek šlechty uznával dauphina Karla, syna Karla VI. Po boku Francouzů bojovala též slavná Jana z Arcu neboli Panna orleánská, která měla podle svých „hlasů“ osvobodit Francii před nadvládou Angličanů. Zavítala za mladým dauphinem do Chinonu, ve kterém měl prozatímní útočiště, a přesvědčila jej, aby jí svěřil vojsko. Roku 1429 osvobodila Orléans, proto je nazývána Pannou orleánskou. Karel se zúčastnil slavnostní korunovace v Remeši, kde byl korunován na Karla VII. Vlivné francouzské šlechtě se však stoupající sláva Johanky nelíbila, a proto ji vypudila. Johanka byla roku 1430 zajata Burgunďany v Compiegne, kteří ji prodali Angličanům. Johanka byla roku 1431 upálena v Rouenu. Její popel byl vhozen do Seiny. Roku 1920 byla svatořečena a dnes je francouzskou národní hrdinkou. Angličané stále více ztráceli podporu Burgunďanů. Schylovalo se ke konci krvavých bojů. Francouzi konečně roku 1436 dobyli Paříž a r. 1449 ovládli Normandii. Léta páně 1453 došlo k poslednímu střetnutí u Castillonu. Situace po krvavém konfliktu se změnila.

    Francie byla velmi posílena svým vítězstvím, nový král Karel VII. zavedl pevné daně a zřídil moderní žoldnéřské vojsko, v reformách pokračoval i jeho syn Ludvík XI., který upevnil pozici generálních stavů, úředníci mu byli též podřízeni, města si upevnila svůj vliv a získala rovnocenné postavení se šlechtou. Ve Francii měl silnou pozici panovník. Anglie naopak ztratila své pozice, prohloubila se dynastická krize mezi Lancastery a Yorky, která vyvrchola v letech 1455 - 1485 a do dějin vstoupila jako válka růží.

    Použitá literatura:
    Dějiny Francie, nakl. Svoboda, 1988
    Největší panovnické rody Evropy, příloha k časopisu History
    Odmaturuj z dějepisu 1, nakl. Didaktis, 2006

    Celý článek | Komentáře: 21 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha