Středověk
Dnes je: 26. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    České dějiny

    * Vláda Vratislava II. (2. díl) 1073-1092

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 28. 01. 2006 (6489 přečtení)

    Spoluprací s králem a pozdějším císařem Sálcem Jindřichem IV. se Vratislavovi podařilo získat královský titul. Završil tak desetiletí bojů v Německu.

    Na jaře 1074 povstali selské houfy Sasů a Durynků, kteří drancovali královské zboží. Na hradě Harzburku zotvírali hroby Sálské dynastie. Jindřich poslal po Evropě listy s žádostí o pomoc, jediný Vratislav ji přislíbil. Nebyl to projev lenní závislosti, spíše přátelství a spojenectví dvou vládců.
    Vojska krále Jindřicha, vévody dolnolotrinského Gotfrýda der Bucklige, bavorského Welfa IV., švábského Rudolfa z Rheinfeldenu, českého knížete Vratislava a dalších se shromáždila v červnu 1075 u Hersfeldu. Sasové měli svůj tábor u Homburku. Útok vojsk Jindřicha a spojenců byl úspěšný, ale i krvavý, Sasové byli zatlačeni. Královské vojsko zpustošilo část Saska, muselo se pro nedostatek zásob vrátit.
    V září navštívil Jindřich Čechy a společně s Vratislavem vpadli do Míšenska, to se rychle králi podvolilo. Později Jindřich udělil Míšeňsko Vratislavovi v léno. Koncem října se Sasové vzdali, král se nad vedoucími šlechtici slitoval.
    Když Jindřich řešil problémy s papežem v Itálii, boj o investituru, v Německu se zformovala nová opozice v čele s Rudolfem z Rheinfeldenu (ten se nechal zvolit v roce 1077 protikrálem) Welfem IV. Magnusem a Otou z Northeimu.
    Když se Jindřich vracel do Německa, jmenoval Jaromíra kancléřem pro Německo, Vratislav se tak zbavil sebevědomého bratra.
    V Německu se v roce 1078 schylovalo k bitvě. Český kníže spěchal na pomoc Jindřichovi.
    Bitvu u Mellrichstatu, která dopadla nerozhodně, nestihl. Rudolf utekl do Saska, Welf IV. zdecimoval selské vojsko Jindřicha čtvrtého.
    Král (i s Vratislavem) podnikl odvetný úder do Švábska a jmenoval nového vévodu - Fridricha ze Štaufu.
    Další pomoc Vratislav poskytl v Bitvě u Flarcheimu roku 1080. Čeští bojovníci bojovali statečně, získali kopí sv. Mořice, avšak bitva pro jejich stranu dopadla špatně, museli ustoupit.
    Do Čech utekl Vratislavův spojenec Wiprecht z Grojče, jehož území bylo dobyto Rudolfem.
    Společným tažením do Saska odvrátily útok na Čechy.
    V bitvě u Hohenmölsenu (říjen 1080), dřív než pomohli české houfy, byla Rudolfovi useknuta ruka. Mnozí věřili, že útětí královy pravé ruku, kterou přísahá, Boží trest. Bitvu ovšem vyhrála opozice. Protikrál brzo na to zemřel. Téhož roku poslal Vratislav na římskou jízdu svého syna Bořivoje a 300 jezdců.
    V roce 1081 došlo k dohodě s Jindřichem. Míšensko a Saskou východní marku věnoval původním rodům, náhradou mu udělil v léno Rakousko. Rakousko však patřilo Babenberkům, tento akt byl tedy spíše politický tah - Vratislav mohl rakousko legitimně dobýt.
    Následujícího roku se odehrála bitva proti Rakušanům u Mailberku. Vratislav velel středu, jedno křídlo bylo moravské (Konráda a Oty), druhé bavorské (půjčený oddíl řezenského biskupa). Češi zahájili boj a Rakušany drtivě porazily. Vratislav neopanoval Rakousko, zato poplenil až k Dunaji.
    Roku 1086 císař konal synodu v Mohuči (po částečném oslabení papežství), tam byl Vratislav zvolen králem, Jindřich ho sám korunoval. Pouze pro jeho osobu. Vratislav se stal prvním českým králem, ze záhadných důvodů byl korunován i králem polským. Jeho vztah k císaři nebyla lenní podřízenost, bylo to spíše partnerství výhodné pro oba. Český král se už nechal zatáhnout do vnitroříšské politiky, kterou již dokázal ovlivňovat. Stal se tak i říšským panovníkem. Pro Jindřicha byl tento titul pouze vyznamenáním za služby. Korunovaci zopakoval v Praze 15. června 1086.
    Po korunovaci provdal dceru Jitku za Wiprechta, ten věnem dostal Budyšínsko a Nišansko.
    Roku 1087 se vydal opravit hrad Hvozdec. V té době Vratislav o Míšensko stál a právě tento hrad k tomu měl pomoci. V letech 1087 a 1088 se vypravil do Srbska, těchto krajin. Jindřich šíření českým vlivům bránil, v budoucnosti to mohlo být nebezpečné pro jeho pozici. Po upevnění své pozice, získání císařského titulu již nepotřeboval pomoc českého krále. Pomalu se od něj oddaloval. Vratislav nepodpořil německou opozici, ani papeže, spoléhal na klid a věnoval se vnitřním záležitostech.
    9.6. 1087 zemřel Ota, olomoucký kníže, nejdříve se Vratislav ujel přímé vlády, v roce 1090 udělil synu Boleslavovi, ten brzy zemřel. Na cestě se stížností ohledně Vratislavovým počínáním umírá i biskup Gebhard, jemu se v letech 1086 – 1089 podařilo zrušit Olomoucké biskupství a diecézi připojit k vlastní.
    O rok později Vratislav se snažil získat Míšensko, císař ho však udělil Wettinům v léno. V létě 1091 Vratislav vytáhl proti Konrádovi, který poskytoval azyl rodině Oty. Král se snažil změnit údělnický systém ve prospěch svých synů. Brno bylo brzy obleženo. Vojsko se brzy rozdělilo na dvě poloviny.
    S Břetislavem, Vratislavovým synem (zabil králova úředníka) šla mladší generace, starší zůstali s Vratislavem. Proto se Vratislav usmířil s Břetislavem i Konrádem, Konrádovi slíbil nástupnictví. Znechucený Břetislav i s družinou odešel do Uher. Ještě v září 1091 posílá pomoc polskému panovníkovi Vladislavu Heřmanovi, při jeho tažení do Pomořan. Snaží se tak zachovat poslední zbytky českého vlivu v Polsku.
    14. 1. 1092 Vratislav zemřel na následky pádu z koně. Byl pohřben na Vyšehradě.
    Z českého stolce odešla silná osobnost, která dokázala využít problémů krále v Německu k zisku nejenom prestiže, také Vratislav tak integroval Čechy do říše a stával se jedním z předních říšských knížat. Ovšem jeho pozice ve státě nebyla stálá, krize dokázal překonat. Nicméně po smrti schopného panovníka zavládla hluboká následnická krize.
    Použitá literatura:
    Kosmova kronika
    Vratislav Vaníček: Vratislav II. (I.)
    Josef Žemlička: Čechy v době knížecí

    Celý článek | Komentáře: 1 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha