Středověk
Dnes je: 24. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Mon by bylo vhodn pidat na strnky (pesnji do dokument ke staen) lnek s citacemi (jeliko . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Pokud nejsou citace pramen pmo u konkrtnch dat a souvislost, tak jejich vpis v bibliografii, . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Po prvnm peten jsem ponkud rozpait. Zabvm se tmto rodem dlouhou dobu a mnoh vidm jinak.. . . . (Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob)
  • Myslm, e sten urit ano, i kdy pm dkaz o tom se nedochoval, vtina jeho zachovalch ps . . . (Kapar lik ( 1449). Kancl t csa )
  • Sociln st a ostatn






    Nejstar djiny

    * Velehrad

    Autor: Jan Galatk . Vydno dne 31. 01. 2006 (15428 peten)

    Shrnut dlouholetho vzkumu pana Galatka v oblasti tehdej Velk Moravy. Podrobnj informace lze nalzt na internetov adrese: www.wogastisburc.com .

    Cesta na Velehrad podle perskch kupc.
    Palack spojoval djiny jen s psemnmi pamtkami: Vypravovn nae o prvoobyvatelch zem esk a Moravsk neme sahati dle, neli pokud zachovan nm zprvy psemn sta. Podle psemnch pramen hledaly Velehrad cel generace historik. Kdy V. Hrub objevil prvn velkomoravskou kamennou stavbu, vilo se spe archeologm. Velkou popularitu ml vzkum Starho msta u Uh. Hradit a Mikulic. Komplexn hodnocen obou mst vak nen v souladu s psemnmi prameny. Velehrad Mojmrovc udivoval svou velikost. Rukopisy p, e Maj dv msta. Prvn na vchod je wb Nt a druh je sdlo csae, kter je velk msto. Velehrad by ml bt vt ne Nitra. Ta m archeology doloeno pes 50 ha plochy, chrnnou sedm metr vysokou hradbou. Vvodila j opevnn akropole na mst dnenho hradu. Desetitisce hrob, mnostv vrobnch objekt a velk zemdlsk zzem ad Nitru k aglomeracm mstskho typu. Mikulice se svmi 8.5 ha jsou na msto pli mal. Ale ani Star Msto se svmi 29 ha opevnn plochy nemohlo bt vznamnj ne Nitra. Anly Fuldsk p, e kdy roku 855 krl Ludvk vedl vojsko proti Rostislavovi, nael ho opevnnho tou nejpevnj hradbou a nechal ho pro ten as radji na pokoji. Demografie pohb ukazuje, Star Msto vzniklo a v posledn tetin devtho stolet. Ale i kdyby existovalo, jeho nepln klov palisda nemohla vyvolat dojem nedobytnosti. Velehrad byl nepodobn vem ostatnm i nejstarm znmm, Tak ho roku 869 popsal kronik. Ob zkouman lokality vak nemaj dnou zvltn podobu. Vojsko Velehradu bylo obrovsk. Kronik v roce 884 asl, e Vvoda Svatopluk v taen vldl takovou silou, e na jednom mst bylo vidt jeho vojsko pechzet od svtn do zpadu slunce. Odhaduje se, e ml a 50 tisc bojovnk. Na jejich vzbroj poteboval destky tun oceli a vstroj vyadovala mnoho obuvi a dal vstroje. Vyadovalo to mnoho vrobnch objekt, produkujcch elezo, ke, obuv, tty, sekery, odvy, py, keramiku, sklo, emeslnick poteby a dal vrobky na zsobovn trit. Takov vrobn arely u Mikulic ani Starho msta nebyly nalezeny. Archeologick nlezy Mikulic i Starho msta maj vak velk vznam proto, e uruj ir oblast, ve kter lze sted moci hledat. zem horn sti Dolnomoravskho valu, kter m tvar trojhelnku. V jeho rozch je Star Msto u Uh. Hradit, Mikulice u Hodonna a Nechvaln u Kyjova, kter m jedin z tchto lokalit doklady mocensk tdy ji z doby Smovy.
    Rekonstrukce cesty perskch kupc na Svatoplukv Velehrad.
    Nkdy v posledn tetin devtho stolet zapsali pert kupci nvod, jak najt Velehrad. Zachovaly se dva opisy, pipisovan Ibn Rustovi a Gardzmu. Texty jsou strun, ale v ternu lze jednotliv orientan body urit. K Dunaji zejm postupovali po star msk cest, nebo po pechodu Tisy smovali k Vcovskmu ohb Dunaje: a dal eka je Ister (Dunaj). Ten nepekraovali. Byli na jeho severnm behu, odkud vedla starobyl cesta, kterou zrekonstruoval podle Nlez kupeckch depot tefan Jank. Smovala k Novm Zmkm, Nite, Trnav, pekraovala Mal Karpaty u Prieval a pokraovala k Jablonici a dle podl ky Chvojnice. Na moravn beh se dostala u Hole, vzdlenho od Dunaje asi 200 km. Protoe denn seky kupeckch karavan se odhaduj na 20 km, odpovd to textu cestopisu. Od Dunaje li lenitm ternem, zalesnnm listnatmi lesy s dostatkem pramen vod. Mjeli pitom Nitru a po deseti dnech doshli beh eky. Zejm Moravy. Vyplv to z popisu krajiny. Dal zem je rovinat a lesnat a oni ij ponejvce v tchto lesch. To velmi dobe odpovd rovin Dolnomoravskho valu i oblasti sted podle archeologickch nlez. Uprosted tto roviny bylo sdeln msto. Kupci tedy museli nutn moravn eit pejt.

    Moravn brod byl u Rohatce?
    Uvolnn zkaz fotografovn ze vzduchu, dostupn dlkov zen leteckch model, lehk fotoaparty, to ve otevelo prostor amatrsk leteck archeologii. Oproti klasickm letadlm je snmkovn levn a pohotov. Porosty, zejmna obiln, ve vhodnm stadiu zrn, za sprvnho osvtlen, vky a hlu zbru, vykresluj podzemn objekty. Moravn nivou irokou a 7 km protkalo nkolik ei s etnmi meandry, jezery, moly a bainami. V mstech brodn byly jist pokldny hat, vtve a zpevujc materily po cel stalet. Hledali jsme pmkovou trasu kolmou na moravn nivu. Prozkoumali jsme eit od Mikulic po Bzenec. Trasu brod jsme nali u Sudomic, kde se pedh Blch Karpat pibliuje protjmu behu u Rohatce na necel 3 km. Vede kolem kapliky s pznanm nzvem Na hatch. Smuje pesn k nejvymu mstu Dolnomoravskho valu, vyvenin Nklo u Ratkovic (265 m n/m). V roce 2004 to potvrdili i archeologov. Stavba silninho nadjezdu u Sudomic odkryla velk tboit s mnostvm ohni, pec, chatek a dalch objekt. Jejich datovn doloilo trvalou funknost od obdob ma, pes sthovn nrod a osdlen Slovan a do 12. stolet. Podle oekvn jsme leteckm snmkovnm nali takov tboit i na druhm behu Moravy, na lokalit Kerchvky v Rohatci. Pozemn nlezy keramickch step naznaily datovn shodn s nlezy u Sudomic.
    Velk vrobn arel.
    Pekvapil vak tak dal sek trasy. Leteck snmky objevily obrovsk vrobn arel, jeho desetitisce objekt hutnily elezo, zpracovvaly keramiku, sklo i ke a textil. Obrovsk mnostv elezsk strusky, cel nepoveden tavby, zbytky pcek, sklenn slitky, elezn ruda limonit a hematit, pesleny, koedln hladtko, to ve ukazuje na irok sortiment. Zd se, e psen pou, zvan Moravsk Sahara, kter je dnes zalesnna, mohla bt pmm dsledkem stedovk prodn katastrofy, zavinn nemrnou tbou deva.


    Velehrad byl v propasti Nkla?

    Arel se rozkld podl toku Rdnek od Rohatce k Nklu. Nejvt koncentrace elezskch pec je v lokalit Rdnk i zstavb obce Ratkovic. Pokrauje k vvru na vrcholu Nklo. Etymologov odvozuj jeho nzev od msta trvale mokrho. Nkl bylo msto, kde ve dobe klilo. Je tu jeden z nejvtch podzemnch reservor artzsk vody. Jej vvry vymlely na vrcholu obrovsk krter o ploe asi 4 km2. Protrenm svahu smrem k severu vznikla pstupov rokle do propasti. Mnoz ji znaj z pohdkovho filmu Za humny je drak. Byla zde natena znm scna boje armdy s drakem. Mohlo bt Velk msto v tto propasti? To by odpovdalo zprv o nepodobnosti vem ostatnm znmm. Tak legendy o moravskm krli Jemnkovi popisuj jeho sdlo uvnit hory ertoryje, stejn jako polsk legenda o sdle rtoryja, esk legenda o Blanku a podobn slovensk, kter se tk hory Sitno. Pro by pert kupci takovou zvltnost nepopsali? Pokusili jsme se proto o doslovn peklad pase perskho textu, popisujc sdlo Svatopluka. Zskali jsme dva nezvisl doslovn peklady. Do etiny je peloil D. Charif Bahbouh z arabskho nakladatelstv v Praze a do nminy anonymn znalec (pomoc internetu) z pakistnskho Islamabdu. Oba peklady byly shodn a potvrdily nae podezen:
    Mui jejich jsou, jak je to mon! Pod povrchem zem a tomu pak udlali stechy ze deva. Nakupuj v n (zemi) a prodvaj a v jejich zemi vldne Velk grad (Veligrad), docela vykopan msto, ve kterm bydl Chrwb. A maj v n (zemi) trh v(kalendnm) msci ti dny, krom (toho) co nadoj z mlka. A (msto) m hradby vborn, nedobytn a neobvykl (vzcn). On je nazvn pn pn, prvorozen a proto krl. Velk dobytek nemaj, pat jemu, kter j z nho pokrmy. Ten, kter pr nos korunu zem a vladykov mu kaj Svatopluk Je nejvzneenj a konaj podle jeho slov. Sdlo jeho le uprosted (tohoto) zem Slovan. Kde je jeho pbytek oni vd. Mimo tty a otpy nemaj jin zbran a sv nelnky poslouchaj a d se radami velitele svho. Mui, je maj kon (jezdci), cepy (cepny, sekery s dlouhou rukojet?) jsou zbran jejich.



    Metodjv chrm?
    Z vrcholu Nkla je ndhern rozhled po celm okol. Oblast je zajmav tak geologicky. Je zde loisko uhlovodk, jejich pirozen vrony vytvoily na severnm pat Nkla mnostv zvltnch mohylovitch pahrbk. Geologicky jde o tzv. bahenn sopky, znm i z jinch naftovch pol. Nzvy pol Sedmiroh, Rohot, Rohov, Rohatec a podobn me s tm souviset stejn, jako etn nzvy stre, propasti i proboeniny. Vrdit, Vnorovy, Vracov, Svatoboice a dal. Zd se, e msto vron uhlovodk mlo tajupln, kultovn vznam. Pert kupci popisuj, e mrtv spalovali a jejich popel ukldali na njakm pahrbku. Nejstar kesansk chrmy byly budovny na mstech pohanskch obti.
    Hledali jsme proto na porostech naftonosnch pol. Leteck przkum objevil velkou stavbu, kter odpovd mon katedrle. Toto podezen podporuje i zvltn sloup s kamennmi ikonami sdelnho biskupa. Npis VMI nevyluuje monost latinsk zkratky Vae Methodius Iacet. ( bda, Methodius zde mrtev le?). Zajmav jsou tak dal kamenn artefakty. Zejmna hlavice antickho sloupu, kamenn romnsk ktitelnice pro dospl osoby, velk kamenn dvojhlav sochy, zvan Svatoboick opice a tak nlez chrmov pokladnice z konce 14. stolet, kultovn me, bronzov soka Merkura, zlacen bronzov plaketa boha Dionza, raba padlku Herakliova zlatho solidu z doby Smovy i kostra avarsk princezny s lebkou umle od dtstv deformovanou do dlky.

    Liliov k na Nkle.
    Skupina amatrskch nadenc o historii postavila na vrcholu Nkla pamtnk. Z jednoho kmene dubu vytesan liliov k m bt trvalou pipomnkou tohoto msta, ekajcho na r archeolog. Kadoron vdy v nedli pedchzejc sttnmu svtku Vrozvst se zde kon setkn, v jeho bohatm programu je tak alegorie z obdob Velk Moravy v dobovch kostmech. V roce 2006 to bude 2. ervence v 15.00 hodin.



    Jan Galatk

    Monost diskuse

    Cel lnek | Komente: 12 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Z  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha