Středověk
Dnes je: 23. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Pokud nejsou citace pramenů přímo u konkrétních dat a souvislostí, tak jejich výpis v bibliografii, . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Myslím, že částečně určitě ano, i když přímý důkaz o tom se nedochoval, většina jeho zachovalých pís . . . (Kašpar Šlik († 1449). Kancléř tří císařů )
  • Sociální sítě a ostatní






    Duchovní život středověku

    * Svatý Václav a jeho víra

    Autor: F. Svehla . Vydáno dne 07. 03. 2006 (4781 přečtení)

    …svatý Václave, vévodo české země, kněže nᚠ…

    Legendu o svatém Václavovi, o jeho „umučení“- zavraždění před dveřmi staroboleslavského kostela zná snad každý, málokdo si však uvědomuje, že nebyl jen tím jakýmsi „světcem“ kterého z něj udělala pozdější kanonizace a Svatováclavské legendy. Pojďme si tedy rozebrat jaký „skutečně“ kníže, patron české země byl.

    Kníže mnich nebo kníže panovník?
    O Václavovu životě se dovídáme zejména z legend, ty ale jako historický pramen moc spolehlivé nejsou, sám název „legenda“ je zavádějící. Onen nám dobře známý Václavův popis pozdějších legendistů o jeho cudnosti a vroucném přáním prožít život neženat, o tom, jak pod knížecím šatem nosil žíněné roucho a kajícně chodil od kostela ke kostelu bosí, až v jeho šlépějích zůstávala krev, či snad dokonce že chtěl vstoupit do kláštera a přenechat vládu bratrovi jsou holými výmysly, Václav skutečně žádným „náboženským fanatikem“ nebyl. Zde nám ale nastává otázka jak je to možné, proč zrovna Václav? Proč nebyl takto „posvěcen“ zrovna jiný „trpící“ a pobožný kníže (např. Jaromír)? Odpověď je celkem jasná. Církev, by formálně v Čechách podporovaná, neměla u prostých rolníků, povětšinou stále vyznávajících pohanské bůžky moc velký ohlas. Snažila se proto své postavení posílit. Jedním z mnoha možností bylo „předělání“ pohanských svátků a jejich zapsání do křesanské tradice, tak vnikly např. z keltského svátku Samhain „dušičky“, dalším účinným prostředkem byla výstavba kostelů na místech původně pohanských rituálů, zde je nutné jmenovat alespoň rotundu sv. Jiří na hoře Říp, která byla původně pohanského charakteru, a v neposlední řadě také kanonizování nových světců, no a Václav (logicky s Ludmilou, k jejímuž kultu dal základ Václav sám) byl zářným příkladem. Ludmila, vzorná křesanka vychovávající svého vnuka Václava k „pravé víře“, navzdory svému opaku pohanské Drahomíry, která ji také nakonec „přichystala“ mučednickou smrt a Václav, zbožný kníže ctící památku své těžce zkoušené báby , prosazující zájmy církve, sám „ve víře dokonalý“. Během těch let, ale docházelo k stále většímu zkreslování, které na jedné straně vyústilo v onoho „panujícího“ mnicha a na straně druhé v patrona České země v čele Blanického vojska se vztyčeným Svatováclavským kopím, jak ho pro všeobecnou čtenářskou obec ztvárnil Alois Jirásek.

    Václavova propagace křesanství a Jindřich I.
    Na druhou stranu Václav byl u nás skutečně „propagátorem“ křesanství, spíše však z politického hlediska.Věděl, že pouze všeobecný rozvoj kulturní, správní, společenský (atd..) může v „pokrokovém“ (tím myslím pokrok křesanství a všeobecně západních evropských státu vůči pohanským gens) světě přinést jeho zemi prosperitu, k tomu mu měla pomoci, jako u spousty jiných, právě víra. Na druhou stranu, neměl ani moc jinou možnost. Nedlouho po jeho nástupu na knížecí stolec (924) totiž počal nově zvolený sasko- francký král Jindřich I. s útoky na pohanské země a jejich pokřesanšováním. Na sklonku roku 928 vytáhl Jindřich proti Havolanům a Dalemincům, které záhy porazil a podmanil si. Jeho hlavním cílem však nebyli tyto knížectví, nýbrž Čechy. Jindřich použil zdrcující strategie nečekaného útoku. Celé toto tažení bylo více méně jen dokonalou záštitou nad jeho hlavním směrem. Po úspěšném boji s Daleminci při svém „návratu“ nečekaně odbočil na jih a vpadl do Čech. Bývalá Drahomířina politika, jak Václav na rozdíl od svého bratra správně chápal, zakládající se na sjednocení a vzájemné podpoře neforemných a špatně organizovaných slovanských kmenech, které k tomu ještě mezi sebou často válčili a sami byly povětšinou podmaněné, nemohla silné „západní opozici“ (tj. Jindřich I. a z jihu útočící bavorský vévoda Arnulf) čelit. „Před branami Prahy“ tedy došlo k vyjednávání při kterém se Václav zavázal platit tribut a podrobit se. Celá tato věc je ale trochu složitější než se na první pohled může zdát. Čechy (nikoliv tedy jen Václav a jemu podřízené středočeské knížectví, ale všechny česká knížata, která sice uznávala Václavovu nadvládu, ale zachovávali si samostatnost.) totiž platili tribut již dříve (od 806), nebyl však placen do Saska, ale Bavorska a tribut z roku 929 nebyl poplatkem novým, nýbrž se jednalo o pouhé Jindřichovo převzetí tributu starého. A ono poddání se naopak nepředstavovalo celé Čechy, ale platilo formálně jen na Václava, ačkoliv představovalo jako poddání se nejmocnějšího knížete jistou kolektivní porážku. Tento akt byl ještě stvrzen Václavovou účastí na římském sněmu v Quendliburku, kde mu také Jindřich daroval relikvii ramena sv. Víta, na jehož počest a ochranu nechal Václav postavit kostel jemu zasvěcený. K tomu se také váže další z legendstických pověstí, tentokrát uvedená tzv. Dalimilem.

    Ten ve 29. kapitole své kroniky uvádí:

    K císařskému dvoru jel
    jednou Václav. Bohužel
    nestih zahájení sněmu.
    Císař hněvem vzplanul k němu,
    že své modlení má radši
    než povinnost...
    (Jindřich přikázal přítomným, aby se neopovažovali knížete přivítat, při jeho příchodu však sám se k němu začne klanět, řka)
    …“Uviděl jsem zlatý kříž
    nad ním plát a poznal světce.
    Víděl jsem, jak kráčí síní
    a dva bílí cherubíni
    k přivítání potají
    znamení mi dávají.“
    Pak Václava objal vřele,
    žádal si ho za přítele,
    řek, že ze své šperkovnice
    dá mu všechno, co si vzít chce.
    Václav si jen boha váží.
    Proto vybírá si paži
    mučence svatého Víta...

    Pomineme-li kronikářovu chybu v Jindřichově postavení (Jindřich nebyl císařem, ale králem) musíme se alespoň zamyslet nad ideologickým (logickým) obsahem, který je zjevně opět smyšlený. Jak víme takřečený Dalimil byl velice vlastenecky orientovaný a proto často zkresloval, nemohl zkrátka uznat, že by byl Václav jako panovník poražen a působil na sjezdu jako jeden ze subregullů Jindřichem poražených kmenů, přiřkl mu tedy zázrak, který „císaře“ přinutil k prominutí „pozdního příchodu“ a požádání o přátelství se slibem darování toho, co si Václav vyvolí ačkoliv předtím sám jeho zemi osobně napadl a vyžádal si placení tributu. Na druhou stranu, není se čemu divit, nebo zázrak korespondoval s dobovým pojetím Václavova kultu a „Dalimilovým“ kronikářským záměrem.

    Blažek V.: Venceslaus et filius, Dějiny ve věku nejistot. Sborník kpříležitost 70. narozenin Dušana Třeštíka, Praha 2003
    Krčmářová M., Vrbová H.: Kronika takřečeného Dalimila, Praha 2005
    Nodl M.: Dvě tváře dětství. Malí dospělí a děti-hříšníci ve středověku, Dějiny a současnost 1/2006
    Třeštík D.: Mýty kmene Čechů. Tři studie ke „Starým pověstem českým“, Praha 2003
    Třeštík D.: Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530-935), Praha 1997

    Celý článek | Komentáře: 15 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Září  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha