Středověk
Dnes je: 30. 03. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • Na tento dotaz Vm nejsem schopen odpovdt :/ (Oistec - stedovk vynlez)
  • Vyvstv zvltn otzka, kde teda Lazar byl, kdy ne v Nebi? V oistci jsou muka, ale on netrpl... . . . (Oistec - stedovk vynlez)
  • Samozejm, e tam nebyl dn polsk pvod, tvrze, e oni byli pochzejc z Alani (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Originln a zajmav.. Prvn vradn Vrovc provedl kne Boleslav III., kterho pak oslepil a uv . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vrovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vr i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci)
  • Sociln st a ostatn






    lechta

    * Jan Sokol z Lamberka

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 01. 10. 2012 (9122 peten)

    Jan (nebo tak Jeek) Sokol z Lamberka. Proslul esk vlenk, astnc se domcch vlek mezi posledn generac Lucemburk, svm zpsobem i lapka. Njemnk v slubch Vladislava Jagelonskho, velitel jedn z eskch korouhv v bitv u Grunwaldu, kter ovem jako oldn zanal v Itlii a to ve slubch byzatskho csae Jana. lechtic, kter je obklopen nkolika nedoloenmi bludy ml bt hlavnm stratgem polskho vojska roku 1410, ml tak Jana iku z Trocnova nauit taktice, kter vyuvala vozovou hradbu. Dky jeho spn karie a zaznamenn j v pramenech jeden z pklad monho ivota drobn lechty na pelomu 14. a 15. stolet.

    Otcem Jana Sokola byl zejm Jaroslav z Knnic. Historik Tom Baletka je toho nzoru, e Jaroslav byl pouze blzkm pbuznm Sokola, na zklad rznch erbovnch znamen. Drme se ale obecn pijmanj teorie. Jaroslav byl v moravskm mtku vznamnch lechticem. V letech 1356 7 byl znojemskm purkrabm, 1366 1379 psobil jako soudce olomouck cdy. Nejvznamnj jeho funkc bylo hofmistrovn na dvoe moravskho markrabte Jota, v tto posici je uvdn v roce 1368 a vydrel v n pravdpodobn a do sv smrti, kter nastala zejm na potku 80. let 14. stolet (posledn zmnka o nm je v roce 1379 a v roce 1385 ji je uvdn jako nebotk).

    Knnice (vesnice 12 km vchodn od Daic) drel jako ddictv po svm otci Matjovi spolen s bratrem Hronem (pe se pozdji z Lechovic) od roku 1349. Knnice jsou prodny v roce 1364. K jeho dalm drbm patila ves Beznk, na krtko Dobelice, kter prodal v roce 1371, tak aby ze zisku mohl rozit sv majetky v Beznku. Nkolik let drel tak vesnici Ztky u Nmt nad Oslavou.

    Vesnice Beznk sehrla dleitou roli v djinch rodu, zejm kolem roku 1370 (pe se po nm Jan Sokol) zde Jaroslav z Knnic stav na prothlm a nevysokm ostrohu hrad. Budovan fortifikace nese jmno Langenberg dlouh kopec, zkracovno je bn na Lamberk. V eskm prosted se tento hrad objevuje a v listin z roku 1390. Jaroslav byl dvakrt enat. Jeho prvn manelka Hedvika je uvdna k roku 1350, druh Markta o 1O let pozdji. V uvedenm mezidob tak muselo dojt k mrt Hedviky a satku s Marktou. Jan (Jeek) Sokol z Lamberka se narodil zejm ped rokem 1350, nebo velmi krtce po nm.

    Markta byla matkou Jaroslava, Arkleba a Aneky.

    V roce 1370 se Jan Sokol z Lamberka objevuje ve slubch byzantskho csae Jana Palaiologa.

    Vme o tom, dky sporu kter vedl Jan Sokol (uvdn jako Jescho Lamberger), jaksi Zdenk z ech a dal oldni z ech, Polska a e na stran jedn a dal sluebnk byzantskho csae Michael Strangillo na stran druh. Uveden ryt ml veejn rozhlaovat, e mezi leny tohoto spoleenstva nen jedin estn mu a tak, e nestoj za mnoho jako vlenci. Uraen strana dala, aby Strangillo se dostavil na sklonku lta do Padovy, kde ml zopakovat sv slova. Nsledovat ml souboj o est jeden, ti, est nebo osm proti stejnmu potu protivnk. Cel spor pravdpodobn vyznl do ztracena, nasvduje tomu i brzk odjezd csae z Itlie a s tm spojen rozpad jeho bojovho doprovodu na tomto zem. S touto informac piel nedvno profesor Jan, oprajc se o publikaci Stephana Selzera Deutsche Sldner im Italien des Trecento. Vrh to vce svtla na datum narozen Jana Sokola, kter v t dob musel mt minimln 15 let, ale spe vce (kolem 20) a tak dky pdomku se v t dob musel bt hrad Lamberk minimln rozestavn.


    Pdorys hradu Lamberka se zmnnou orientac - sever je napravo. Podle M. Plaka

    Dal zmnka o Janu Sokolovi (a prvn na naem zem) je a v roce 1396. Pedpokld se, e do t doby byl pravdpodobn Jan v cizin, kde psobil stle jako oldn, sbral dal vlen zkuenosti. Tm se d vysvtlit, e na pelomu stalet byl Jan z Lamberka cenn jako schopn velitel.

    Bohuel ovem neznme Sokolovu innost v letech 1394 1396 kdy byl poprv zajat panskou oposic krl Vclav, k jeho neptelm se pipojil markrab Jot, uhersk krl Zikmund a rakousk vvoda Albrecht. V markrabstv moravskm Jot opt zaal vlit se svm bratrem Prokopem o nadvldu v cel zemi. Prokop se logicky objevuje na stran Vclava IV. a jeho stoupenc. Zejm ji v noru 1396 je uzaven mr mezi moravskmi Lucemburky. Sokolovo msto by bylo (jak vyplv z nsledujcch zznam) na stran mladho Prokopa, nicmn neexistuje dn doklad, e by se ji v tto dob boj astnil. Tento mr a ve stejnm roce uzaven landfried ale nebrn vzniku a psoben lapkovskch druin jednu z nich vede i Jan Sokol z Lamberka.

    Ale zpt k on zmnce. 5. jna roku 1396 vdova po Jaroslavu z Knnic Markta nechala vydat listinu, podle kter se m kadoron slouit me za spsu svou a svch syn v beznickm kostele. Mezi svdky je uveden Jesco Sokol de Lamberg a dal svdci, kte jsou zejm jeho pbuzn Lva z Beznka, Jindich z Krav Hory a Jek z Kralic.

    Pot se Jan Sokol z Lamberka ji aktivn astn domcch vlek mezi Lucemburky, na stran krle Vclava IV. a mladho markrabte Prokopa. Jeho vojensk innost nesestvala pouze z tok na neptele Vclava a Prokopa (tedy stoupence jeho bratra Jota, pedevm Lacka z Krava), zabrn crkevnch majetk, ale tak z obyejnho loupenictv. Pro loupen vpady, vyuval jak svj hrad Lamberk, tak i tvrz Hobz (Star Hobz u Slavonic), Zho u Jihlavy. Pi loupenictv spolupracoval s Zikmundem z Kianova, Hynkem z Jeviovic, kter byl nazvn Such ert, Zlem z Ostedka (z jeho ejchanova hrdku provdl loupen vpravy v echch), bratry z Heraltic. Sokol podporoval tak loupenou druinu na Krav Hoe.

    Ve stejnm roce (1396) je Sokol uveden v rombersk poprav knize, jako neptel tohoto rodu, tehdy mohou zanat jeho (spolen s ve uvedenmi spolenky) njezdy na rombersk zbo. V prbhu nkolika let obsazuje tvrz Hobz, ze kter provd dal vpravy.

    Na potku roku 1397 se mohl Sokol teoreticky zastnil vlen vpravy Prokopa a Vladislava Opolskho do Uher. Tato koistn vprava vyuila oslaben posice Zikmunda po porce u Nikopole. Doklady nejsou.

    20. bezna 1397 krl Vclav IV. piznv Janu Sokolovi a tak jeho nevlastnm bratrm Arklebovi (Artlebovi) a Jaroslavovi (u nj to je posledn zmnka) 300 kop praskch gro, zskan odmrt. Listina se d vysvtlit tm, e Jeek slouil v t dob jako oldn krle Vclava, ppadn za jeho toky proti Jindichovi z Romberka. Ostatn pozdji je prokazateln nkolikrt uvdn jako Vclavv lovk.

    V noru 1399 opt vypuk vlka mezi Jotem a Prokopem (zabr majetky olomouckho biskupa), nkolik zmnek se tk i Sokola, stranka Prokopa. Od tho roku by Jeek ml protiprvn dret spolen se Smilem z Heraltic rychtu v Ivanicch, kter ovldal Prokop.

    V prosinci 1400 zskv dalch 700 kop z odmrti, za slubu na Vyehrad.

    Jako strank Prokopa se pokusil v noru 1402 spolen se Zikmundem z Kianova a jinmi drobnmi lechtici z okol obsadit Jotovu Jihlavu. Nenadl non pepad z 19. na 20. se ovem nezdail, tonci se dostali pes hradby, ale probuzen m욝an tok odrazili. A tak byl Sokol zajat a musel zaplatit pozdji vkupn. Jeliko Prokop tehdy jednal se Zikmundem v Hradci Krlov, lo zejm o samostatnou akc jeho strank.

    V ervnu 1402 dochz k dleitmu inu pro dal vvoj. Zikmund zajm Vclava IV. a poslze i Prokopa, oba odv za hranice (Vclava do Vdn, Prokopa nakonec do Bratislavi). To mch kartami na scn. Nevme, zda utichaj boje na Morav (krom loupen innosti), boje se spe ale pesouvaj do ech. Jot ovem d vydn obou zajatc, tedy si svho bratra Prokopa, se kterm donedvna vlil. Pli razantn postup Zikmunda, kter se p jeho plnm, ho rzem stav do ela protizikmundovsk oposice.


    Erb Jana Sokola z Lamberka podle peeti z roku 1402. Pvodn kresba Augustin Sedlek

    Pli nepekvap, e 20. ervence 1402 Sokol opovdl neptelstv Novho Mstu praskmu, za to, e mlo zradit krle Vclava, nepomohlo mu ze zajet a i k Sokolovi z Lamberka se chovalo patn. Pedpokldm, na zklad zprvy o slub na Vyehrad a tto zmnky, e Jan Sokol z Lamberka psobil dosti agiln, jak na Morav, tak i v echch, respektive byl napojen, jak jen ni lechtic v dob Vclava IV. mohl bt, na nejvy zemskou politiku. Boje mezi stoupenci a protivnky Zikmunda pokrauj i v roce 1403.

    Ve vru domc vlky tento lechtic v dubnu 1403 slibuje, e vyd obsazen majetky olomouck, brnnsk a kromsk kapituly. To ve proto, aby vyvzl z exkomunikace, kter byla na nj uvalena.

    Na konci roku 1403 Vclav IV. prch ze svho vdeskho zajet, na pelomu roku se objevuje v Praze. Krom jinho krl vydv listiny svm vrnm. Z konce roku 1403 je doloen dal zisk Sokola za sluby krli. Zskv v lno manskou vesnici Horky (za co mus jako lenk slouit s vlenm konm a ku) a tak hrad Stbrnou Skalici. Tento hrad byl krtce pedtm poboen Zikmundem Uherskm.

    Pacifikace eskho krlovstv pokrauje dl. Nejvtmi vnitnmi nepteli jsou Jindich z Romberka a olomouck biskup Jan elezn (proti nim Jan Sokol v prbhu svho ivota vlil, nebo spe podnikal na jejich statky loupen vpravy a tak je zabral). S mstem Znojmem je spojeno dal djstv boj mezi Zikumundem a nyn ji Vclavem , a to v ervenci a srpnu roku 1404. Tehdy ho ovem Jan Sokol a Hynek z Jeviovic brnili ped armdou rakouskho vvody Albrechta, kterho ku konci oblhn podpoili Zikmundovi Kumni. Oba panovnci onemocnli plavic (zl jazyky tvrd, e to byla otrava), Albrecht na tuto nemoc umr.

    Na konci roku 1404 a v prbhu nsledujcho jsou uzaveny mrov smlouvy mezi vemi dleitmi aktry boj (nov rakousk vvoda je Vilm). Prokop je proputn z vzen, ovem jeho stranci ztrc Znojmo (to Jot zskv lst) a Jemnici (to Jot zskv vkupnm). Domc vlka na Morav tm kon. K tomu pispv i smrt Prokopa v z 1405, nkolik msc po proputn. Jan Sokol z Lamberka tak pichz o svho pna, ve sv innosti z pedchozch let pokrauje.

    Mr na Morav a klid na hranicch ani po skonen domc vlky nen zcela v rukou panovnka (Jota), bojov druiny lechty si i nadle ponaj dost samostatn. Podek na Morav se nepodailo nastolit ani po uzaven dalho landfrdu roku 1405. Sokolova loupenick innost je doloena i nadle. V roce 1406 u Dolnch Kounic oloupil brnnskho obchodnka Michala, kter se vracel se zbom z Vdn. Pozdji tak zabr vinice a louky Erharta Puky z Kunttu u Ivanic. Zajal tak na svm hrad Lamberku Jana z Mezika, kter ho pohnl k soudu dvakrt, v letech 1408 a 1410.

    Boje netichly ani na moravsko-rakousk hranici. Boje byly vedeny o msto Drosendorf v roce 1405, na krtko se podailo uzavit mr, ale v roce 1407 Erhart z Kunttu vypaluje mso Marchegg a Jan Sokol obsazuje Lvu (Laa an der Thaya). Sokol odevzdv toto msto vvodovi (je jm Leopold, Vilm umr v roce 1406) a kdy se zave zaplatit Jotovi 23 tisc dukt.

    Po skonen boj mezi Lucemburky byla oividn snaha zamezit loupenictv na Morav a zasahovat proti ruitelm zemskho mru v roce 1409 byla dobyta Krav Hora a Rabtejn, oba hrady byly dobyty. Tak je zajat Jindich z Kunttu (bratr Suchho erta, kter zemel v roce 1408)a jeho bratranec Petr oba jsou v Brn popraveni. Ostr postup proti lapkm ml vliv na to, e ada z nich hledala zamstnn v cizin. Takov je tak osud Jana Sokola, kter v t dob byl nepochybn znmm vlenkem s bohatmi kontakty ve stedn Evrop. To byl dvod pro byl najat vvodou Leopoldem IV. v roce 1407. Ten vlil rok se svm bratrem Arnotem eleznm.

    Posledn st ivota Jana Sokola je spojena se slubou polskmu krli Vladislavu v nadchzejcm konfliktu mezi polsko-litevskou uni a dem nmeckch ryt, kter vyvrcholil v bitv u Grunwaldu. Jan Sokol byl zejm poven zskvnm oldn pro polskho krle v echch a na Morav - k prvnmu verobovn dolo 24.1. 1410. Vznamnou lohu pi verbovn ml tak Lacek z Krava, kter ml dobr styky s krakovskm dvorem a mohl prosadit amnestii pro obrnce dobytch hrad. Nbor bojovnk do nov vlky se dailo, ei a Moravan nakonec postavili 3 korouhve z 50 polskch (bitvy se astnil tak Jan ika). Z tto kampan mme i zprvu o nem lechtici. Na konci kvtna velel 500 kopm (ili zhruba 1500 - 2000 mum), kte obsadili klter v Koronov. Jan Sokol pak osobn velel v bitv u Grunwaldu korouhvi svatho Ji.

    Vtzstv u Grunwaldu pineslo Sokolovi nejen pze polskho dvora, ale tak zisky majetk. 23. z zskv obsazen dov hrad Rehden (Radzy Chemiski).

    Star bdn se drelo popisu smrti Jana Sokola podle kroniky Jana Dugosze. Podle kronike 4 dny po udlen hradu je pozvn na hostinu polskho krle, zde zejm na otravu z ryb umr. Mon je, e byl otrven polskmi pny, kte mu zvidli nklonnost Vladislava, dal teorie k, e ho otrvil Jan ika z Trocnova.

    V posledn dob byly (znovu)objeveny dva dokumenty, kter prodluuj dobu ivota moravskho lechtice nejmn o plroku. K 9.10. 1410 je datovn list balgijskho komtura hrabte Friedricha von Zollern, kter l velmistrovi vojenskou innost Jana Sokola, snad v okol Torun. Posledn zmnka je z potku nora 1411, ped tmto datem ml Sokol velet oddlu oldn v Szubin. Nkdy pot, snad krtce, neznmo jako, klidn na st, mz z pramen a umr.

    Jan Sokol z Lamberka ml dva syny starho Mikule Sokola a mladho Vaka, kter je ovem nkdy povaovn za jeho mladho bratra. Jejich matka je bohuel neznm.


    Erb Mikule Sokola z Lamberka podle peeti z roku 1440. Pvodn kresba Augustin Sedlek

    Jeek z Lamberka je pkladem kariry niho lechtice v neklidn dob, kter si asto vydlval jako oldn, nebl se innosti za hranic zkona a obecnho dobrho. Pitom sbral dleit vojensk zkuenosti. ada nich lechtic s podobnm ivotopisem se poslze uplatnila v husitsk revoluci jako vojevdci (pedevm na stran kalicha).

    Pouit literatura:
    JAN, Libor: Jan Sokol z Lamberka ve slubch byzantskho csae aneb O oldnsk cti. IN: AMBROOV, Hana, DVOK, Tom, CHOCHOL, Bronislav a kol: Historik na Morav. Matice Moravsk, Brno 2009.
    JӏWIAK, Sawomir: Wywiad i kontrwywiad w pastwie zakonu krzyzackiego w Prusach. Malbork 2004
    kolektiv autor: Wojna Polski i Litwy z zakonem krzyzackim w latach 1409 - 1411. Malbork 2010.
    MEZNK, Jaroslav: Lucembursk Morava 1310-1423. NLN, Praha 1999.
    PLAEK, Miroslav: Ilustrovan encyklopedie moravskch hrad, hrdk a tvrz. Libri, Praha 2007.

    Podkovn:
    Dkuji Zanymu za poskytnut pdorysu hradu Lamberka a Laurentiovi za poskytnut erb.

    Odkazy na diskuse:
    Vclav IV.
    Zikmund
    Jot
    Znik drobn lechty
    d nmeckch ryt
    Vliv polsko-dovch vlek na esk pested
    Bitva u Nikopole.

    Cel lnek | Komente: 12 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Bezen  >>
    PotSttPSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha