Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: BiskupovéBiskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číník Arnot.
15.09.2019: lechtičnaVratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
Sociální sítě a ostatní
|
Polsko v 11. století
Autor: Jan kvrňák . Vydáno dne 26. 10. 2014 (5346 přečtení)
V raném středověku více ne kdy jindy platilo, e se silným vládcem umírá silný stát. Boleslav Chrabrý se pár měsíců před svým skonem v roce 1025 nechal sice korunovat prvním polským králem, ale to slibovanou prosperitu státu Piastovců nepřineslo, spíe naopak.
Pokud se Boleslavovi dařilo státnické problémy řeit silou, nebo alespoň se jim úspěně vyhýbat, jeho syn to nedokázal. Měek přitom začal svoji vládu bez problémů a pomocí silné ruky. Několik měsíců po převzetí vlády, zřejmě 25. prosince 1025 byl korunovaný na polského krále v hnězdenské katedrále, současně v prvních letech vyhnal své nevlastní bratry Bezpryma a Otu na Rus.
Nedokázal nicméně pokračovat ve velmocenské politice svého otce, i kdy byl Měek II. v mládí rukojmím v Říi a jeho manelka Richenza pocházela z rodu rýnských falckrabí, neuzavřel s Říí mír a pokračoval ve válce. Na počátku roku 1028, jetě v zimě, poplenil v čele svých vojsk Sasko. Odveta císaře Konráda II. následovala v roce 1029, ta se dá pro Polsko povaovat za úspěnou, podařilo se ubránit obleený Budyín.
Do tohoto roku polské dějepisectví klade ztrátu Moravy, kterou dobyl český kníe Oldřich. Česká historie by ráda viděla Moravu jako součást českého státu v letech 1018/9 a to na základě Kosmy, který se nicméně mýlí i v jiných polských událostech o deset let). Ztráta Moravy ne v okamiku, kdy byl Chrabrý na vrcholu své moci, ale naopak v okamiku, kdy jeho syn musel bránit stát na západní hranici, je tak mnohem logičtějí. A jak se ukáe dále, ztráta Moravy byla prvním z řady územních ztrát Měkova království.
V létě 1030 se vynořil pro Měka dalí nepřítel ruský Jaroslav Moudrý, který na svém dvoře hostil bratry Bezpryma a Otu. Jeho vojenská výprava se dá hodnotit jako úspěná, alespoň částečně, kdy obsadil hrad Belz. Kritický se ukázal následující rok, kdy na počátku podzimu zaútočili oba mocní sousedi Polska, jak Konrád II., tak i Jaroslav. Konrád zaútočil na Luice, celé taení skončilo věčným mírem, za který se Měek vzdal Luic a Mílska. Výpravě velkokníete u Měek vzdorovat nedokázal. Polsko ztratilo Červeňské hrady, daleko podstatnějí bylo nastolení nového panovníka Bezpryma. Měek II. utekl do Čech, kde bláhově u svého nepřítele Oldřicha doufal v shovívavost. Místo toho byl vykastrován. Polské královské insignie byly také v této době, prostřednictvím královny, poslány do Říe.
Bezprymova vláda nebyla nijak pevná. Svému bratrovi Otovi ponechal část území ve správě, snad Slezsko a začal pronásledovat straníky Měka II., co mu vyneslo jetě větí nenávist polské lechty. V zemi také začalo protikřesanské povstání, zaznamenané se zděením i v kronikách okolních zemí. Nakonec někdy na počátku roku 1032 Bezprym umírá, neznámo jak.
Po roce se tak do země vrací proputěný z českého vězení Měek II. V roce 1032 dochází k překreslení politické mapy Polska i střední Evropy. Měek se zúčastnil říského sněmu v Mersenburku, kde se vzdal královského titulu. Zároveň vykastrovaný kníe přistoupil na podíl vlády s bratrem Otou a synovcem Dietrichem. Toto uspořádání nevydrelo ovem příli dlouho, v průběhu dvou let celý triumvirát zemřel, Měek II. z 10. na 11. května 1034 v Poznani.
Počátek vlády jeho syna Kazimíra I. je moné pojmenovat jako největí rozvrat Polska ve středověku. V zemi opět vypuklo pohanské povstání, které smetlo prakticky celou církevní organizaci, například kolobřeské biskupství zaniklo úplně, ostatní byla obnovována od 40. do 70. let 11. století. Stát se pohrouil do anarchie a rozpadl. Na Mazovsku vytvořil svoje soukromé panství bývalý číník Měka II. Mečislav, ostatních částech země mohlo být podobně. Kazimír nakonec z Polska utekl do Uher, kde dopadl celkem podobně jako jeho otec před několika lety v Čechách, král těpán I. Svatý ho nechal uvěznit. Toho vyuil český kníe Břetislav, který Polsko nepadl, údajně vyplenil Krakov, Poznaň a Hedeč. Jeho cílem bylo ale sídlo království Hnězdno a jeho katedrála, kde vyzvedl ostatky praského biskupa Vojtěcha a odvezl je zpátky do Prahy. Kromě toho Břetislav získal také Slezsko. V té době se ale události ji začaly měnit. Po smrti těpána (15. 8. 1038) nastoupil na uherský trůn benátčan Petr Orseolo a ten nechal Kazimíra propustit z vězení. Kromě uherského krále nael Piastovec podporu i u římského krále Jindřicha III., který byl dotčen úspěnou českou výpravou.
V roce 1039 v čele německých a uherských vojáků se Kazimír vrátil do Polska a začal si jej od západu postupně podmaňovat. Kromě spojenectví s Jindřichem III. volí i mnohem rozumnějí východní politiku, kdy si v roce 1041 za svoji manelku bere dceru Vladimíra Dobroněhu Marii. To mu zajistí spojenectví a vojenskou pomoc proti Mečislavovi Jaroslava Moudrého. Mečislav je zabit po několika letech války zabit v roce 1047, Mazovsko je tak připojeno opět k polskému státu. Dalí úspěch zaznamenává Kazimír v roce 1050, kdy získává Slezsko. Celá záleitost je Břetislavem přednesena na říský trůn, ale nakonec v roce 1054 v Quedlinburgu Jindřich III. rozhodne ve prospěch Polska, s tím, e polský panovník má ze Slezska odvádět tribut svému českému protějku 500 hřiven stříbra a 30 zlata. Kazimír se pokusil obnovit polskou církev, krutě postienou pohanskou revoltou. V roce 1046 je připomínán krakovský biskup Aron, v roce 1051 jmenoval vratislavským biskupem Jeronýma. 19. března 1058 Kazimír Obnovitel umírá, jako prvnímu z Piastovců se mu podaří po sobě zanechat svým nástupcům stabilní zemi.
Za vlády Boleslava tědrého nebo Smělého se plně projevilo rozdělení střední Evropy na dva mocenské bloky, které vzájemně podporovaly opozici u svých nepřátel. Českým zemím vyhovovalo formální lenní podřízení Říi. Přijetí lenního holdu, tak jak to často chtěli řítí panovníci vládci Polska a Uher, v kadém okamiku alespoň potencionální králové, odmítali.
Svoji vládu začal Boleslav velmi aktivně. Odmítl platit tribut do Čech a hned na počátku své vlády neúspěně obléhal Hradec (dnes Králové) kolem roku 1060. Daleko důleitějí byla ale partie, kterou rozehrál v Uhrách. Zde na podzim roku 1060 vojensky podpořil Bélu, proti jeho bratrovi Ondřejovi (který měl německé posily), 6. prosince byl Béla korunován králem. O tři roky později polský vládce opět intervenoval, tentokrát po smrti Bély ve prospěch jeho synů. Taení v prosinci 1063 u tak úspěné nebylo, uherským králem se nakonec stal proněmecký alamoun (syn Ondřeje), Gejza byl odkodněn 1/3 království. I kdy Boleslav tědrý hostil na svém dvoře nepokojného praského biskupa Jaromíra, s českým kníectvím se na čas zlepily vztahy a to sňatkem Boleslavovy sestry Svatoslavy a Vratislava Českého.
Koncem 60. let se polský panovník věnoval předevím událostem na Rusi. Zde byl zbaven trůnu a vyhnán Izjaslav, vagr Boleslava, svým strýcem Veslavem. Následující rok, v létě 1069 proto Boleslav se svými mui vytáhl na východ a byl úspěný. Obsadil Kyjev, získal zpět Červeňsko, ale předevím svrhl Izjaslava a dosadil na kyjevský stolec svého chráněnce.
Na počátku 70. let Polsko opět válčilo s českým kníectvím, konkrétně roku 1072 poplenilo polské vojsko české pohraničí. Pomstít svého českého leníka se chystal římský král Jindřich IV. v roce 1073, ale tehdy vypuklo povstání Sasů (podporované i Boleslavem). Tento rok s sebou přinesl zvrat v kyjevském státě, kde byl Izjaslav sesazen Svatoslavem a Vevolodem.
Následující rok se válčilo vude. Na jaře se vydal Boleslav na Rus, výprava ovem skončila mírem, který potvrdil status quo a Boleslav tak nic nezískal. Na podzim následovalo české taení do Slezska a pohraniční potyčky. Domácí válka vypukla i v Uhrách, kde povstal Gejza a sesadil alamouna. Následné říské výpravě se dokázal ubránit, i bez polských posil, které byly vázané ve vlastních konfliktech.
V polovině 70. let 11. století vypukl konflikt mezi císařstvím a papestvím, známý jako spor o investituru. Boleslav logicky podpořil nepřátele svých nepřátel a přihlásil se do reformního gregoriánského tábora. To se mu vyplatilo. Vzniklo biskupství v Plocku, tím byl naplněn potřebný počet biskupství podřízených hnězdenskému aricibiskupství.25. 12. 1076 byl v Hnězdně korunován dalím polským králem.
Boleslavova vláda se nicméně ji chýlila ke konci, ale zaznamenal hned dva úspěchy, po smrti Gejzy byl s polskou pomocí nastolen jeho mladí bratr Vladislav. Opětovné taení do hloubi Rusi tentokrát bylo úspěné, Vevolod byl vyhnán a Izjaslav se stal velkokníetem podruhé.
Pro Boleslava tědrého se ukázal fatální konflikt s krakovským biskupem Stanislavem, který skončil biskupovou vradou. Z Polska byl vyhnán do Uher, kde v roce 1081 nebo 1082 umírá. Pozadí sporu není vůbec jasné, je moné, e ač polský král stál v táboře Řehoře, emancipaci polské církve příli nefandil.
Od roku 1079 tak byl polským kníetem (nikdy se nenechal korunovat) Boleslavův bratr Vladislav Heřman. Tento Piastovec pro první roky své vlády zcela změnil zahraniční orientaci Polska oenil se s dcerou českého Vratislava Juditou (její matka byla Adléta Uherská) a po její smrti s dcerou Jindřicha III. Na počátku vlády tak Polsko nemělo mezi svými sousedy výrazné nepřátele výjimkou bylo Pomoří, kam Vladislav dvakrát zaútočil na počátku 90. let. Krátce poté se zkalily česko-polské vztahy, kdy po smrti Vratislava přestal kníe platit tribut za Slezsko. To vedlo k několika útokům Čechů v letech 1093 a 1096, ve kterých Polsko přilo o Kladskou kotlinu.
Daleko závěnějí byly vnitřní problémy státu, předevím nástupnictví. Vladislav Heřman měl dva syny, nemanelského (ale starího) Zbyhněva a mladího Boleslava (Křivoústého), potomka Judity České. Zbyhněv, byl v roce 1093 povolán vratislavským komesem (comes, poltina pouívá titul komes) Magnusem a začíná válka. V roce 1096 jsou Zbyhněv a jeho straníci poraeni v bitvě u Kruszwice, nemanelský Piastovec je krátce uvězněn. Hned následujícího roku nicméně Vladislav přistupuje na smír se svými syny oba dostávají vlastní úděly, Zbyhněv Velkopolsko a Kujavy, Boleslav Malopolsko a Slezsko. Otec jako vrchní kníe vládne nadále z Plocku. Boje mezi otcem a syny vypuknou jetě na přelomu století, ale rozvrení sil a zemí nezmění. Jetě před smrtí Vladislava Heřmana na počátku roku 1102 na Polsko zaútočí Pomořané (ty odrazí Boleslav) a kočovní Polovci.
Celkově je polské 11. století rozporuplné, tento stát zail fakticky svůj rozpad ve druhé čtvrtině, aby se stalo lokální mocností za vlády Boleslava tědrého. Jinak poměrně klidná vláda Vladislava Heřmana byla zase poznamenána bojem o nástupnictví.
Celý článek |
Komentáře: 0 |
Přidat komentář |
Záloky:

|
Nae knihy
Přemysl Otakar II.
Závi z Falkentejna
Kalendář ermířských akcí
Kalendář
<<
Duben
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| |
|