Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: BiskupovéBiskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číník Arnot.
15.09.2019: lechtičnaVratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
Sociální sítě a ostatní
|
Vyehrad jako druhé sídlo českých kníat a králů
Autor: Jan kvrňák . Vydáno dne 14. 07. 2013 (6367 přečtení)
24. října 1992, v době, kdy byl rozpad Československa (nebo vznik České republiky) na spadnutí, se pičky budoucí české politické scény sely na Vyehradě na při slavnosti obnovení českého státu. Nejprve zazněl chorál Hospodine, pomiluj ny, následovaly projevy a poloení věnce k pamětní desce Vratislava II, tou dobou 900 let mrtvého. Politická representace se tak přihlásila nejen k státnické tradici doby Vratislava II. (a potamo celého středověku a obecně minulosti), ale také k významné roli Vyehradu v této tradici. K čemu se přihlaovali?
Počátky Vyehradu
Mýtické počátky hradu nad Vltavou líčí Kosmas a zaznamenává tak názory české společnosti na přelomu 11. a 12. století. Podle něho byl Vyehrad postaven v dobách mýtické kněny Libue a u tehdy to byl pevný hrad. Ač to není zcela jasně řečeno, od dob Přemysla Oráče (chronologie není zcela jasná) jsou uchovávány jeho lýčené střevíce v místní pokladnici, v době praského kanovníka tedy existovaly a byly zde uchovávány.
První nezpochybnitelné důkazy existence Vyehradu přináí numismatika. Na Vyehradě existovala micovna ji v době Boleslava II. a doloeno je hned několik mincmistrů. Za nejstarí jsou povaovány raby mincmistra, který je nazýván Noc (Cach 138: typ ruka - kří, Cach 139: ethelredský typ), poté Zanta (Cach 140, 141, oboje také ethelredský typ), poslední dvě raby nesou opis BOZE, týkají se spíe Boha ne raziče s podobným jménem (Cach 142, 143). Na Vyehradě razí mení část svých mincí i synové Boleslava III.: Boleslav III. (Cach 213 215, ve typ lomenice kří), Jaromír (Cach 279, 280, oboje řezeňský typ). Jaromír, který je i jinak spjatý s Vyehradem, je zřejmě poslední, kdo zde razí mince. U Oldřicha, ani Břetislava, který provedl mincovní reformu, nejsou mince z Vyehradu známy.
Hraditě mohlo být zaloeno Boleslavem II. jako místo pro ubytování posádek vyhnaných z Slezska a Malopolska, v úvahu přichází také sídlo kníete zbudované během jeho konfliktu se sebevědomým biskupem Vojtěchem.
Vyehrad během krise českého státu
Ztráta území mimo českou kotlinu přerostla na přelomu milénia v krisi celého českého státu, kdy byla naruena posice Přemyslovců jako odvěkých vládců českého kníectví, kdy o osudech stolce rozhodoval Boleslav Chrabrý, a na něj na rok zasedl sám.
Polský panovník, neměl zřejmě dostatečný počet bojovníků, aby obsadil vechna česká a moravská hraditě svými bojovníky (z líčení Dětmara Mersenburského je vysloveně jmenován atec, kde byla ale i česká posádka), situaci Boleslavovi (IV.) nesmírně ulehčilo příznivé stanovisko českých velmoů, které mu ostatně umonilo získat kníecí stolec v Praze. Vyehrad byl proto zřejmě obsazen českou posádkou, která se poddala nejdříve Boleslavu Chrabrému (alespoň formálně), ale v přelomových chvílích podpořila přemyslovskou kandidaturu a výrazně pomohla Jaromírovi v nástupu na trůn. Kosmovo svědectví o neustálé věrnosti Vyehradu (tedy jeho posádky) Jaromírovi je v rozporu s kronikou Dětmara, který neuvádí a neraduje se z neúspěného obléháním Vyehradu Boleslavem Chrabrým, co by jistě neopominul. Zde můeme věřit saskému kronikáři, Kosmas (moná nevědomě) vylepoval českou historii přelomu milénia vzhledem k Přemyslovcům na přáteltějí.
Naznačena byla Kosmova nevědomost. V době kdy Kosmas psal svoji kroniku, bylo uznáváno, e Vyehrad existuje od mýtických dob (nikoliv od konce 10. století) a byl vdy věrný českým panovníkům, tvořil oporu jejich moci. Vyehrad jako opěrný bod proti enskému Děvínu zapadá to jedné linie s Vyehradem věrným Jaromírovi během polské okupace. Ideální obraz Vyehradu mohl existovat ji relativně dlouho před počátkem 12. století.
A Pleszczyńsi tvrdí, e Vyehrad byl spíe ne Praha sídlem Boleslava II. Poboného v jeho konfliktu s biskupem Vojtěchem Slavníkovcem a z podobného symbolického hlediska (nekolaborace s Poláky jako v případě Praského hradu) si jej jako své sídlo vybral i Jaromír.
V úvahu přichází i jiný argument. Vyehrad, pokud byl vybudován ke konci 10. století, mohl být i v době Jaromíra moderní a dobře opevněnou pevností (píe to i Kosmas) oproti Praze (ale toto tvrzení nemá bohuel pevné opory). Pro panovníka, který čelil silné vnitřní i vnějí oposici (jako byl Jaromír) bylo jistě bezpečnějí sídlit právě zde.
Vyehrad jako sídlo prvního českého krále
Významnou úlohu v českých dějinách přinesla vláda Vratislava, a hlavně jeho konflikt s bratrem Jaromírem.Posluný biskup patřil k oporám panovníka, jak mocenským, tak i intelektuálním. Jako krásný příklad můe slouit Reichskirche, také četí panovníci se snaily do biskupských úřadů dosazovat poměrně slabé a nevýrazné osobnosti, často bez silného zázemí (tudí z ciziny) závislé na kníeti. Jako takového lze označit prvního Thidaga, ebíře i dalí. Naopak biskup z významného rodu mohl posílit řady panovníkových odpůrců (stačí vzpomenout jaké problémy, které dělal Vojtěch, předtím ne se stal svatým). Podobná situace nastala s Jaromírem (který programově přijal jméno Gebhart, podle svého vzdáleného babenberského příbuzného, biskupa v Řezně Gebharda). Vratislav počítal, e jeho madí bratr bude dělat problémy a pochopitelně se snail jeho budoucí mocenskou posici omezit (vytvořením biskupství v Olomouci) a zabránit i samotné volbě (opět chtěl nastolit někoho na sobě závislého svého kaplana německého původu Lance). V této církevní politice byl vládnoucí Přemyslovec úspěný jen z poloviny.
Vratislavova snaha vytvořit z Vyehradu první místo státu se sídelním i církevním aparátem se běně chápe v příčinném vztahu s jeho bojem proti bratru Jaromírovi. Uváit je ale také moné Vratislavovo vymezování vůči starímu bratru Spytihněvovi, vůči kterému mohl mít několik výhrad Vratislav mu mohl mít za zlé vyhnání do Uher, smrt své první manelky, za kterou také Spytihněv, aledpoň nepřímo, mohl. Právě Spytihněvova vláda je pevně spojena s Praským hradem, kde v roce 1060 začal budovat basiliku na místě dřívějí rotundy sv. Víta, kde se nacházely ostatky českých světců Václava a Vojtěcha.
Vratislavova snaha byla vybudovat velkolepé panovnické sídlo, včetně sakrálního zajitění po vzoru Cách, Kolína nebo Říma. Proto Vratislav začal na Vyehradě budovat novou kapitulu, její kostel se měl vyrovnat basilice sv. Víta na Praském hradě.
Na reálném základu můe stát falsum z 12. století, které odvolává na 9. května 1070, měla být vydáva v Lateránu papeem Alexandrem II. a pontifex uděluje kanovníkům právo nosit mitru. Seběvědomí a ambice kapituly naznačuje úsloví hlava celé provincie. V tomto případě datum vydání můe být časově shodné s počátky kapituly, která by tak zhruba vznikala relativně krátce po volbě Jaromíra biskupem praským. Zřejmě budovaného kostela sv. Petra a Pavla se týká listina Řehoře VII., který slibuje Vratislavovi relikvie pro budovaný kostel. K tomu ale zřejmě nedolo v důsledku zkalení česko-kuriálních vztahů. Podobně nevyla Vratislavovi snaha vést liturgii v slovanském jazyce (na pozadí čeho můeme vidět snahu o vybudování vlastního arcibiskupství), co snad mohlo být spojeno s královskou ideologií a právě Vyehradem. Ohlas Vratislavovi snahy o zavádění slovanské liturgie snad můe být pozdní Pulkavova spojitost vyehradského kostela sv. Klimenta se svatým Cyrilem. Podobně mladí redakce prokopských legend spojují toho světce s Vyehradem (měl zde být ákem a vysvěcen na kněze).
Královský titul byl pochopitelně spojen s Vyehradem, jako místem, kde sídlil tehdejí panovník.
Vratislav, který s Vyehradem spojil ivot, se zde, v kapitulním kostele, nechal pohřbít. Místo jeho hrobu není ovem známé, tudí není ani mono zkoumat jeho tělesné ostatky. První česká korunovace se konala 15. června 1086 v Praze, její zlátností oproti jiným korunovacím bylo to, e se konala uprostřed me.Tato korunovace se stala vzorem pro dalí české korunovace (vědomě se dbalo na kontinuitu), take se tato výjimka pravděpodobně ustálila. Podobně se dá uvaovat, e cesta ke korunovaci začínala na Vyehradě, který byl v té době panovníkovým (Vratislava I.) sídlem, i později, kdy u Vyehrad neplnil sídelní funkci.
Vyehrad na konci 11. a během 12. Století
Po smrti prvního českého krále a pádu jeho království, ztratil Vyehrad svoji roli středu království, ale nebyl odsunut zcela na vedlejí kolej. Břetislav II (a později i jiní). zde trávil Velikonoce a věnoval majetky kapli sv. Máří Magdaleny. Na rozdíl od svých předchůdců byl pohřben ovem na Praském hradě.
Vyehrad platil za pevnost i v roce 1109, kdy se zde usídlil Bořivoj II., i jako vězení, kdy zde byl dren Ota Olomoucký.
Důleité sídlo byl Vyehrad za Vladislava I., který zde umírá a také zde předává vládu Soběslavovi I. Vyehrad hraje klíčovou roli v souboji Soběslava s Otou Olomouckým, který se jej záhy po volbě Soběslava zmocňuje.
Pro počátek 12. století je doloen správce Vyehradu Fabián, z čeho Pleszczyński usuzuje, e předtím a poté (Soběslav I.) spravovali hrad sami panovníci a kastelán nebyl potřeba. Osobně bych na základě nedostatku pramenů pro 12. století takto neusuzoval, sám kastelán Fabián se na stránky kosmovy kroniky dostal náhodou, pro své schopnosti.
Za vlády Soběslava I. se vrací druhému praskému hradu jeho presti, je znova protěován jako za vlády prvního českého krále. Slouí i nadále jako vězení (tentokrát syn Lutolda Konrád).
Nejmladí syn Vratislava učinil donace ve prospěch zdejí kapituly, opatřil kostel nádherným lustrem a zvýil počet kanovníků.
Na Vyehradě se odehrála také jedna z nejvýznamnějích událostí vlády Soběslava, a to soud nad spiklenci v roce 1130. Cílem spiknutí, které měl iniciovat biskup Menhart, bylo svrení Soběslava a nastolení jeho synovce Břetislava (syn Břetislava II.), plán měl vykonat velmo Miroslav. Soud, za účasti mnohých velmoů se konal ve vyehradském paláci. Miroslav a jiní nejmenovaní byli popraven, Břetislav oslepen, biskupa Menharta se Soběslav snail sesadit z úřadu (a tímto úsilím podle V. Vaníčka ztratil monost stát se druhým českým králem.
Protěování Vyehradu Soběslavem mohlo být důsledkem stejných okolností, s jakými se potýkal jeho otec, Soběslav jednodue nevycházel se svým biskupem a proto sídlil (pokud můeme u panovníků raného středověku uvaovat o stálém sídle) na Vyehradě.
To ve se logicky změnilo po smrti Menharta, dalím biskupem byl zvolen Soběslavův člověk, bývalý vyehradský probot Jan, Soběslav přesidluje na Hrad, kde v roce 1135 nechává stavět kamenné opevnění.
Na Vyehradě proběhl jetě za Soběslava I. jeden státnický akt, právě zde se jednalo o zvolení jeho syna Vladislava následujícím kníetem v roce 1138.
Dalí panovníci u nepreferovali hraditě před Praským hradem, ač se stalo víceméně zvykem, e vyehradský probot byl kancléřem českého panovníka, prvně jím byl za Vladislava Gervasius. Na Vyehradě byl hostěn o svatoduních svátcích roku 1142 král Konrád III., zde ovem můeme uvaovat o tom, e Hrad byl po nedávném obléhání Konrádem Znojemským pokozen a nebyl pro imperátora tolik representativní.
Důleité místo má Vyehrad za vlády Soběslava II., který vydal několik listin ve prospěch zdejí kapituly a nechal se zde i pohřbít. U něj lze klidně uvaovat o návaznosti na (církevní) politiku otce a vymezování se proti politice bratrance a předchůdce.
Nejsou jasné doklady, e by Vyehrad zaujíl výraznějí postavení za vlády Bedřicha, kdy byl v konfliktu s biskupem Jindřichem Břetislavem (který byl ovem dříve probo právě vyehradské kapituly).
Závěr
U Vratislava I. a snad i Soběslava I. byl Vyehrad spojen s budováním (a nebo alespoň pokusem) královské ideologie, nezávislé na tehdejích tradicích (např. stolec na Hradě, sněmy české lechty). V průběhu 12. století Vyehrad ztrácí ideologickou a sídelní funkce, zůstávají mu zadání církevní a vojenské. Úpadkem prestie vysvětlit, e Přemysl I. jemu se skutečně podaří získat královský titul, začne tvořit královskou ideologii, kde jednoznačně dominuje Praský hrad nad Vyehradem.
Úpadek Vyehradu koresponduje s Pleszczyńského teorií, e potřeba psaného privilegia pro vyehradskou kapitulu, exempce z biskupské moci a papeské ochrany, byla potřeba definitivně a v okamiku, kdy panovník přestal sídlit na Vyehradě a e do té doby stačila veřejná ústní domluva s vyslancem papee. První pravý papeský dokument, který vymezuje práva a povinnosti vyehradské kapituly, je od Lucia II. z roku 1144, tedy několik let od nástupu a upevnění moci Vladislava I.
Exkurs: Vyehrad za posledních Přemyslovců
V roce 1303 vyhořel Praský hrad, tradiční sídlo posledních Přemyslovců. Českému králi Václavu II. se nabízela se monost přesídlit na staroslavný a také nedaleký Vyehrad, obdařený výrazným sakrálnem. Namísto toho umírá (a zřejmě i bydlí) v domě zlatníka Konráda dole ve městě. Podobně při návtěvách Brna sídlí v domech předních měanů a nikoliv na pilberku. Vyuívat slueb pohodlnějích měanských příbytků před chladnými hrady zřejmě nekodilo panovnickému majestátu.
Vyehrad se dvakrát objeví na stránkách Zbraslavské kroniky v souvislosti s jeho dcerou Elikou, poprvé, kdy z Vyehradu utíká před Jindřichem Korutanským. Zde také poslední Přemyslovna umírá. U Eliky Přemyslovny by se snad dalo uvaovat o tom, e k dávnému sídlu prvního českého přemyslovského krále, jako pokračovatelka přemyslovské tradice chovala vřelejí vztah.
Pouité prameny a literatura:
CDB I, Kosmova kronika česká, Dětmara Mersenburského kronika, Petra itavského kronika zbraslavská
BLÁHOVÁ,Marie: Zaloení vyehradské kapituly ve středověké historiografii, in: Královský Vyehrad II. Sborník příspěvků ke křesanskému miléniu a k posvěcení nových zvonů na kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla, edd. Bořivoj Nechvátal, Jiří Huber, Jan Kotous, Praha 2001
CACH, Frantiek: Nejstarí české mince I. České denáry do mincovní reformy Břetislava I. Praha 1970
CIBULKA, Josef: Český řád korunovační a jeho původ, Praha 1934
HUGH, Ahgnew LeCaine: Čei a země Koruny české. Praha 2008
KALHOUS, David: Anatomy of a Duchy. The political and Ecclestiatical Structures of Early Přemyslid Bohemia. Brill 2012
KUBÍN, Petr: Vyehrad jako český Řím, Teologické texty 17, 2006
PLESZCZYŃSKI, Andrzej: Vyehrad. Rezidence českých panovníků. Praha 2002
STEINHÜBEL, Ján: Kapitoly z nejstarích českých dějin. 531 1004, Krakov 2011
EMLIČKA, Josef: Čechy v době kníecí, Praha 2002
Celý článek |
Komentáře: 0 |
Přidat komentář |
Záloky:

|
Nae knihy
Přemysl Otakar II.
Závi z Falkentejna
Kalendář ermířských akcí
Kalendář
<<
Duben
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| |
|