Středověk
Dnes je: 26. 05. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv

28.02.2016: Mark z Radovesic
Posledn komente
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Jak se v devtm stolet jmenovaly zem Slovensko a zem Morava? )
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svat Zdislava)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Erzsbet Bthory - krvav legenda o vle z achtic (1. st))
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Svat Valentin patron zamilovanch. Pravda, nebo sentimentln vplod stedovkho anglickho bsnka?)
  • chanyuan2017.05.19 coach outlet store online adidas outlet snapbacks wholesale mich ael kors out . . . (Krlovna Viola Tnsk a dnen historiografie)
  • Sociln st a ostatn






    ivot ve stedovku

    * Symbolika prstenu

    Autor: Lubo Rokos . Vydno dne 15. 05. 2011 (7513 peten)

    PRSTEN BISKUPA A PAPEE
    Boj o investituru mezi papestvm a csastvm, spor o to, kdo bude dosazovat do adu biskupy, a tm mt moc nad nimi i nad jejich volbou, skonil kompromisem, tzv. Konkordtem Wormskm r. 1122. Csa jako zstupce svtsk moci odevzdal biskupovi berlu, pape prsten.

    Atributy vyjadovaly svtskou i crkevn oblast psobnosti. Berla je symbolem crkevnho paste, kter vede svoje oveky. Jako protjek krlova ezla vyjaduje vedouc lohu, tedy svtsk zleitosti. Prsten symbolizuje slib vrnosti crkvi, biskup s n vstupuje do celoivotnho svazku. Jakou vnost pisuzovala doba prstenu na preltov ruce, potvrzuje udlost ze ivota papee Evena III. zaznamenan Janem ze Salisbury, anglickm kronikem z poloviny 12. stolet. Ped papee piel jaksi hrab se dost o rozvod. Pape se zdrhal svolit rozdlit posvtn pouto, kral svdky a pak plac se nhle vyvlekl ze svho trnu a vrhl se k nohm manela tak, e se mitra, kter mu sklouzla z hlavy a vlela se v prachu, nala teprve, kdy ho biskupov a kardinlov zvedli od nohou ohromenho hrabte. ... A kdy ze svho prstu sal prsten a nasadil ho na prst hrabte, dodal: Nech je tento prsten jako pamtka na dan slib a pijet zvazku svdkem ped Bohem a svdkem mezi tebou a mnou, e ti dvm tuto enu ped zraky crkve a e jsi ji pijal pod svoji ochranu. Historik Christopher Brooke komentuje: Dramatinost, symbolika i slzy to ve nle ke stedovku.1)
    To urit ano, symboliku ovem meme nalzt u ve starch tradicch, jak to plat i o prstenu jako vrazu slibu.

    PRSTEN U STARCH GERMN

    msk letopisec Tacitus zachytil spolenost germnskch soused msk e. U kmene Chatt ho nejvce zaujal bojov zvyk, kter v zachzen se svou viz v lecems pipomn chovn fotbalist a hokejist ped koncem ligy nebo v play-off. Zvyk, kter se vyskytuje i u jinch germnskch kmen, ovem zdka a jen jako projev zmuilosti jednotlivc, stal se u Chatt obecnm jevem. Jakmile toti dospj, nechvaj si rst vlasy a vousy a vzdvaj se tto podoby tve, obtovan a zaslben statenosti, a kdy zabij neptele. Teprve nad zkrvavenm neptelem a ukoistnmi zbranmi odhal elo a tvrd, e teprve tenkrt splatili cenu za sv narozen a jsou hodni vlasti a otc. ... Nejstatenj nos navc elezn prsten jako pouto (u jejich kmene je to symbol hanby), dokud se nevykoup zabitm neptele. (Germania II/31)

    Prsten opt pln funkci slibu, me bt sundn, a kdy Chatt zabije neptele. Zabit neptele zrove smyje pouto hanby, kterou si na sebe bere Chatt zejm dobrovoln, aby ml motivaci k boji. Jinak neumm vysvlit protimluv, e pouto hanby na sebe berou ti nejstatenj.

    Nasazen pouta bylo nejen v germnsk spolenosti znakem podzenosti. Tacitus na jinm mst Germanie rozepisuje nboensk zvyk kmene Semnon, kter provozoval v posvtnm hji njak barbarsk ritul s lidskou obt. Krutost a nadazenost Semnon i v rmci germnskch kmen vyvaovala jejich cta a poslunost k bostvu: Jet jinm zpsobem prokazuj hji svou ctu: nikdo do nho nevstoup jinak ne v okovech, na znamen sv podzenosti a bo moci. ... Clem celho kultu je ukzat, e tam je zatek kmene, tam je bh, vldce vech a veho, ktermu je ostatn poddno a povinno poslunost. (Germania II/39)

    Prsten i pouto vytvej kad po svm njak vztah, njakou roli s pisouzenou povinnost. U obou tchto vznam se d dle mho vysledovat i spolen zklad.

    MYTOLOGICK DOKLADY
    Seversk Edda

    Tacitova zmnka o nboenskm obadu obrac pozornost k symbolice prstenu k dalm nboenskm, v tomto ppad mytologickm pramenm. Dochovan prameny germnsk mytologie ranho stedovku pochzej z Islandu ze sbrek zvanch obecn Edda. Germnsk mytologie zn boha jmnem Ull, kter vlastn prsten, na kter ostatn bozi kladou psahy.

    Psahy na prsten jsou doloeny trochu paradoxn dky jejich poruen, nesplnn. Nejvy bh severskho panteonu din se jednou rozhodl zskat od obra Suttunga zzranou medovinu, jej poit pivd bsnickou inspiraci. Doshl cle tm, e olil milostnmi emi obrovu dceru Gunnldu: Na posvtn prsten psahal din: kdo jeho ujitnm uv? Suttunga podvedl, o npoj pipravil a Gunnld zpsobil pl.2)

    Pedpokld se, e posvtn prsten ml patit Ullovi. Ullv prsten je pmo jmenovn v hrdinskm cyklu o Niflunzch a Sigurdovi, ltce pepracovan v nmeckch zemch do Psn o Nibelunzch a osudu hrdiny Siegfrieda. Zklad ltky pochz z doby vyvrcen burgundsk e krle Gundohara Attilovmi Huny r. 436/7. V seversk bsni s nzvem Star pse o Atlim m Atli (historick Attila) za enu Burgundku Gudrun, kter ho zabije v loi. Pse nar na pedstavu Attilovy svatebn noci s Germnkou jmnem Hildico, ze kter Attila nevyel iv. Mnohem spe zael na nsledky pemry pit, uduen vzratky nebo srden phodu ne na vradu z rukou dvky podmannho kmene, ale epick ltka uznala za zajmavj prvn verzi. V bsni zve Atli na svj dvr burgundskou krlovskou rodinu se skrytm myslem ji zajmout a vymmit z n muenm, kde le proklet niflunsk poklad.

    Gudrun pedtm, ne pomst sv pbuzn, manelovi spl: K t, Atli, odplata stihne za psahy, jes pish Gunnarovi, pi polednm slunci, pi Sigtho skle, pi pelesti postele a prstenu Ulla!3)

    Prsten Promthev

    eck hrdina Promtheus pinesl lidem ohe, kter uloupil na Olympu z vhn boha Hfaista. Na Div pkaz byl Promtheus potrestn, Hfaistos ukul etz, kterm Promthea pipoutali na vrcholek skly kdesi na Kavkaze. Titna cestou za jinm kolem jakoby mimochodem vysvobodil Hrakles, pomoc svho proslulho kyje etz rozbil. Zeus u byl svoln nechat Promthea na svobod, v platnosti ale zstvala jeho slova, e Promtheus zstane ke skle navdy pipoutn. To se dalo obejt tm, e Promtheus musel nosit jeden lnek etzu jako prsten a tam, kam se obyejn pipevuje drahokam, m zasazen kousek kamene z kavkazsk skly.

    Jindy skryt a nejasn mytologick mluva te odhaluje na pln sta a doslovn vznam prstenu prsten nen nic jinho ne lnek etzu. Jeho nositel je nm svzn, njakm slibem, vrnost, pop. podzenost. Vidli jsme v posvtnm hji Semnon svzn pouty jako vraz podzen. V penesenm vznamu takov svzn se nahrazuje zavzn se, tzn. dn slibu, dn najevo vrnosti. Biskup si nechv pi investitue navlct prsten, aby se zdraznil jeho svazek s crkv. Psaha na prsten zna, e psahajc vstupuje do vztahu, ze kterho se stejn jako z pout neme vyvlct, e s objektem svho slibu je takto spojen.

    Asi nejtypitj zachovan doklad se tk samozejm vzjemn vmny prsten bhem zsnub nebo svatby, toho posvtnho pouta i posvtnho svazku. Zamilovan si dvaj najevo, e jsou k sob svzni, e je poj neviditeln etz, na jeho koncch se nachzej ony dva prsteny.

    ***

    Zrove to je ale i jeden z nzornch doklad toho, jak tradice ztrc na vznamu, pokud u nen patrn nebo provan jej smysl. Zvyk pedvn prsten nese kouzlo romantiky, podobn jako podn o ruku, kde otec pedv ochranu dcery budoucmu manelovi. Bez proit smyslu svatebnch ritul ztrc udlost na vznamu, svatba je vnmna jako formalita a peitek. Spolen ivot se d t i bez svolen sttu nebo crkve a bez ednho raztka. A proti tomu nemm nmitek, opoutn kulturnch souvislost mn peci jenom pijde jako zbyten ochuzen ivota.

    Ponmky:
    1) Brooke, Christopher: Evropa stedovku v letech 962-1154. Vyehrad, Praha 2006, s. 35.
    2) Edda. Edice iv dla minulosti, peklad Ladislav Heger, SNKL, Praha 1962. Bse Vroky Vysokho, strofa 110, s. 56.
    3) Tamt, Star pse o Atlim, strofa 30, s. 387.

    Cel lnek | Komente: 2 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Kvten  >>
    PotSttPSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha