Středověk
Dnes je: 27. 04. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
08.04.2018: Prask biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouh dob rodokmen: Pni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ek z Prus
Ni moravsk lechtic, v zvru ivota majitel zdouneckho panstv
Posledn komente
  • Zdravm, chtl bych se zeptat, jestli je nkde mon zjistit cokoli o rodu Brenner, ze kterho vze . . . (Prat biskupov a arcibiskupov)
  • Docela by bylo dobe doplnit arcibiskupy ped Arnotem z Pardubic. Arcibiskupstv nebylo v Praze, al . . . (Prat biskupov a arcibiskupov)
  • Je to docela dobr, vetn pedmluvy s jakmsi pbhem dle Widukinda. Jen mi chyb bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v eskm pekladu)
  • Tady se jedn o to, zda bylo v echch uvan vlastn jmno s pponou -bor. U Kosmy je jmenovn So . . . (Spor o pvod Svat Ludmily)
  • Sobbor a Sobslav jsou rozpory u Kosmase, v potu bratr svatho Vojtcha. Je to podle mne prv pr . . . (Spor o pvod Svat Ludmily)
  • Sociln st a ostatn






    ivot ve stedovku

    * Relace Ibrahima Ibn Jakuba

    Autor: Jan kvrk . Vydno dne 25. 07. 2010 (10868 peten)

    V letech 966 7 podnikl idovsk kupec Ibrahim Ibn Jakb al-Isr il at-Tartu z kordobskho chalftu cestu do stedn Evropy. Oima lovka z jinho kulturnho prosted zaznamenal zdej relie, kter by jinak zstaly zapomenut zdejm kronikm pily tak samozejm, e je nebylo teba popisovat.

    Zprvu o stedn Evrop zachoval Ibrahim Ibn Jakub, kter se narodil v panlsk Tortose, zskal dobr vzdln a uchytil se v Cordob. Odtud ho chalifa vyslal do zpadn a stedn Evropy, nevme, zda jako diplomata nebo obchodnka, ppadn zda povoln obchodnka nebylo jen maskovnm pro vzvdy pomr na vchod. Jeho cesta zaala v jihofrancouzskm Bordeaux, odtud putoval lod dle na sever, popsal Rouen, Utrecht a lesvik, a doplul k Obodritm, kde se vylodil, navtvil Nakonv hrad. Pot dospl do Magdeburku, kde se setkal s csaem Otou. Dal jeho zastvkou je Praha, kde se dostv nejvce na vchod a zan jeho zpten cesta, kter vede pes Fuldu, Mohu, Verdun, vchodn Franci, moem do Barcelony a odtud zpt do Cordoby. Zde sepisuje spis o sv cest. Historici si nejsou zcela jisti, kdy svoji dalekou cestu uskutenil, vtinou se shoduj na roce 966. Nevme, zda Ibrahim ml zmr pokraovat k Chazarm, se ktermi by cordobsk chalft mohl navzat diplomatick a pedevm obchodn styky, ten byl ovem znien ruskm knetem Svjatoslavem Igoreviem ve stejnm roce, v tomto ppad by tento cestovatel projt polskm zemm, o nm se pouze zmiuje. Dleit je, e zanechal pro dest stolet zcela neobvykl svdectv o zpsobu ivota v nkolika krajch.

    Ibrahim ibn Jakob (Abraham, syn Jakoba) necestoval po tradinch obchodnch stezkch. Obchodn stezky v Evrop si lze pedstavovat tak jako spojnici arabskho svta, kter v tto dob pojmal Ibersk poloostrov, severn Afriku, Mezopotmii, Persii a stedn Asii. Pohled na mapu tak pipomn muslimsk svt jako plmsc, kter obklopuje kontinentln Evropu a dlkov trasy spojuj jeden cp s druhm, zprostedkovvaj tak spojen s kesanskm svtem, kter m tak nabdnuteln komodity. Cesta z Kordoby vede pes Francii, jin Nmecko, dle z ezna vkr na nae zem, do Prahy a dle do Olomouce, Krakova. Zde opout zem kontrolovan Boleslavem, dle obchodn cesta pokrauje do Kyjeva, Itilu (hlavn msto e Chazar), Chorzmu, Buchary a Samarkandu. Zde ale u je soust znm Hedvbn stezky. Tudy ovem Ibrahim neputoval a zejm ani nesledoval obchodn zjmy. Jeho posln muselo bt jin, jak o tom svd tak zachovn cestopisu. Ibrahim mohl bt vyslanec kordobskho chalify al-Hakama II. (961 976) k csai Otovi a slovanskm knatm. Mohl tak bt vysln pouze za el zjitn informac o tchto krajch. Pravdou je, e chalifa vyslal podobn poselstva a vyslance tak do jinch kraj.

    Ibrahim popisuje zem Slovan, kter se thnou od Syrskho moe a k ocenu a maj 4 krle: krle Bulhar, Boleslava krle Prahy, ech a Krakova, Mka krle severu a tak Nakona. Jejich krlov jezd na vozech se 4 koly.
    Ibn Jakob uvd, e Slovan jsou velmi poetn a vojensky siln, ovem jejich neshoda zpsoben rozdlenm na men etnika je vrazn oslabuje. Zabvaj se pedevm zemdlstvm, obchoduj po zemi i po vod s Rusi i Byzantinci. Nejastji pstuj proso, zasvaj dvakrt do roku, v pozdnm lt a na podzim. Maj dajn nejhor zimy, ze vech kraj, kter cestovatel poznal (severnji se nikdy nedostal). Na tomto mst obchodnk uvd, e vyuvaj lzn v devnch domcch, kter maj ucpan spry mechem.
    Zem Nakona (kne Obodrit, kter ml zemt kolem let 966 7) je bohat na kon, kon jsou tak hlavnm vvoznm artiklem. Kne m silnou jezdeckou armdu , dky n a tak bainatmu ternu, je pro jeho neptele obtn proniknout do kraj Obodrit. Boleslavova zem je dlouh, cesta z Prahy do Krakova m trvat 3 tdny, soused se zem Turk (tj. Maar).
    Praha je vstavn msto, zbudovan z kamene a vpna, je pedevm velkm obchodnm centrem, kam pichzej id i muslimov.
    K platb se zde pouvaj lehk pltnka, kter se jinak k niemu nehod a daj se smnit v tvrdm kurzu s pomrem 10:1 za denr (Ibrahim uvd nzev mny kinr). Za tato platidla zdej obyvatel kupuj penici, mouku, kon, zlato, stbro a jin vci. Hodnota jednoho denru je vysok sta na 1O kuat nebo jdlo pro lovka na msc.
    Cestovatel se podivuje nad tm, e obyvatel ech jsou tmav, ernch vlas a plavost je u nic velmi zdk.
    Mkova zem je ze vech kraj Slovan nejrozlehlej a m zde hojnost obivy, masa, medu a obdlvatelnch pol. Z dan plat old svm vojkm, kterch m dajn 3000 a stovka z nich pr m stejnou vhu jako tiscovka jinch. On dv tm bojovnkm to, co potebuj odv, zbroj, zbran, kon.
    Ibrahim Ibn Jakub dle pe, e se Mek peliv star o svoje vojsko. Kdykoli se nkomu z jeho vojk narod dt a je jedno, zda chlapec nebo dvka, vyplc tomu dtti tak old. Kdy dt doroste, vyplc za nj svatebn dar. Pokud jde o chlapce, tak otci manelky, pokud jde o dvku, tak jejmu otci. Jak dle pe, dv nebo ti dcery jsou pinou bohatstv, dva chlapci pinou bdy.
    Co se te Bulharska, to Ibrahim nenavtvil, spatil pouze bulharsk poselstvo k csai Otovi v Magdeburgu, podle eho usoudil, e bulharsk krl je mocn a bohat. Pipomn tak, e Bulhai jsou kesan.

    Stejn systm vyuval tak velkomoravsk Svatopluk on, krom pho vojska svobodnch Moravan ozbrojench bradatic, ml jet elitn jezdeck vojsko, kter sm ivil. U nj, stejn jako u Mka nevme, jak to mohlo bt prakticky provedeno, zda jednotliv vojci byli rozprosteni vcemn rovnomrn po cel zemi, kde jim byly ureny vesnice, z nich pobrali pmo dvky, nebo zda byly dvky shromaovny pmo k panovnkovi, kter je rozdloval svmu vojsku, kter si drel ve sv bezprostedn blzkosti. Ppadn mohly bt dvky shromaovny do uritch center, tehdejch hradi. Ve navc komplikovala patn podoba tehdejch komunikac, odevzdvn dvek v naturln podob, mince (navc ciz raby) slouili zatm jen k dlkovmu obchodu.
    esk stt Boleslava I. a jeho stejnojmennho syna vybral dvky od usedlho obyvatelstva, ty dvky byly tak naturln, akoliv zejm Boleslav zaal razit prvn esk denry (Ibrahim Ibn Jakub je zmiuje o jeho vze za jeden lze koupit penice pro lovka na msc nebo 10 slepic). Dalm zdrojem pjm byly zisky od obchodnk, a to jak v Praze, kter byla centrem dlkovho obchodu (o tom se opt zmiuje Ibn Jakub), tak i na dlkov cest pes Slezsko, Krakov, vedouc dle na Kyjev a navazujc na Hedvbnou stezku. Tributy platili tak ppadn zvisl vldci. Nejvtm zdrojem zisk knec komoe byl prodej otrok v Praze byli zskvni i pi clench vojenskch vpravch v pomez dnenho Polska a Ukrajiny, v okol erveskch hrad. Muslimt a idovt obchodnci za n platili velmi vysok sumy a prask trh s otroky nabyl svtovho vhlasu. Ne nhodou je v dnen anglitin podobn slovo otrok (slave) a Slovan (Slav). Boleslavsk expanse a obchod s otroky tvoil zklad rozvoje a blahobytu tehdejho eskho sttu. Podobn tomu mohlo bt i v Mkov Polsku, tmito zpsoby mohl kne zskvat obivu pro svch 3000 skvlch obrnnch bojovnk. Nicmn tento stt byl zaloen na expansi, jednodue zskateln zdroje otroci nebyli nevyerpatelnm pjmem a kne musel podnikat stle nov vboje, aby uivil poetnou druinu. Kdy se objevil neptel, nebylo se kam dle roziovat, stt se dostal do hlubok vnitn krise musel zmnit zpsob svho hospodaen. Tato krise postihla stedoevropsk stty, tmito dvody Tetk vysvtluje padek a znik Velk Moravy.

    Pouit literatura:
    Havlk, Lubomr E.: Kronika o Velk Morav. Brno 1987.
    Charvt, Petr: Boleslav II. Sjednotitel eskho sttu, Praha 2004
    Charvt, Petr: Zrod eskho sttu. 568 - 1055, Praha 2007
    Labuda, Gerard: Materiay rdowe do historii Polski epoki feudalnej. Warszawa 1954.
    Tetk, Duan: Potky Pemyslovc, Praha 2006.
    Tetk, Duan: Cesta Ibrahima ibn Jakuba do Prahy v roce 966. IN. Djiny a souasnost 5/92

    Diskuse:
    Nrody/gentes v ranm stedovku
    Polabt Slovan
    Mincovnictv v ranm stedovku

    Cel lnek | Komente: 0 | Pidat koment | Zloky:
    Informan e-mailVytisknout lnek

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Duben  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha