"Dozvěděli jsme se ze zpráv mnoha lidí, e někteří velmoi němečtí, kteří čistou láskou milují Tvoji čest, reptají a velmi těce nesou, e Ty svými aty, které nosí příli krátké a těsné, nezachovává onu vánost, kterou vyaduje vrchol důstojnosti císařské, a e se proti slunosti této důstojnosti účastní klání a turnajů. Nad tím jsme se my, kteří z otcovské lásky touíme po rozmnoení Tvé cti, podivili, a důrazně Tvou jasnost ádáme, abys v budoucnosti nosil oděv volný a dlouhý, který prozrazuje zralost, a e se vyaduje při tak velikém panovníkovi, abys nechal takových klání a turnajů a aby ses ve svých skutcích a vystupováních ukázal váným a zralým, aby na Tobě nebylo pozorováno nic nepřísluného nebo pokárání hodného, nýbr abys hodnost, její odznaky a váhu nosí, naplňoval mravy a zosobňoval ctnostnými skutky..." Kliment VI., 25. února 1348

Karel IV. náhle onemocněl na podzim roku 1350. Papee Klimenta VI. v dopise z 10. listopadu toho roku informuje o své nemoci a nazývá ji
invaleduto et dyscrasia. Z dobových záznamů vyplývá, e panovník ochrnul na vechny čtyři končetiny údajně po pokusu o otravu. Podle naich dneních antropologů a historiků mohlo jít o první projev polyartikulární dny (usta, Fiala), jí skutečně Karel trpěl, nebo také o zánět nervů a míních kořenů v krčním úseku páteře (Lesný). Jak Matiegka, tak Vlček si při zkoumání Karlových ostatků vimli nejen poramocené krční páteře po vyhojeném poranění, ale také zvlátního tvaru a postavení kloubních výběků dolní čelisti. Byla toti také postiena úrazem.
Prokázala se přímá spojitost mezi úrazem deformovanou krční páteří a čtyřnásobnou zlomeninou dolní čelisti. Musel to být velmi těký úder, kdy vyvolal tak komplikované poranění lo buď o klasický úder na střed brady či o náraz brady při pádu na tvrdou podloku. Přitom dolo k násilnému zvrácení hlavy, které způsobilo poranění krčního úseku páteře a mohlo vést i k pokození míchy, které vyvolalo kvadruplegii (obrna vech čtyř končetin) a zároveň dolo k odlomení brady v rozsahu předních esti zubů a také k odlomení kloubních hlavic. Karel ke svému zranění pravděpodobně přiel na turnaji. A to bylo kdekoli, měl těstí, protoe se dostal do rukou zdatného chirurga a i tak je těstí, e vůbec přeil.
Docent Ramba popisuje podle obdobných případů rychle se rozvíjející otoky a krevní výrony jazyka, spodiny ústní, podčelistních krajin a samotného krku, které mohly způsobit úplný uzávěr dýchacích i polykacích cest, na čem se mohla podílet i poraněná krční páteř. Zraněný nemohl pohybovat hlavou ani končetinami. Bylo nutné zastavit krvácení a usadit zaraenou bradu na původní místo. Zlomenina byla zpevněna zlatým či stříbrným drátkem nebo navoskovaným pleteným hedvábným vláknem provlečeným mezi jednotlivými zuby dolní čelisti. Po oetření potrhané sliznice, okostice a nejspíe i kůe a po srovnání skusu se dlaha zpevnila a dotáhla. Vzhledem k výbornému kostnímu zhojení musela být celá čelist znehybněna nejméně na dobu esti a osmi týdnů.
Kvůli páteři byl panovník zřejmě uloen na rovném tvrdém lůku. Jak probíhalo krmení nemocného, kdy potrava musela být nejen tekutá, ale i výivná, jak probíhalo čitění dutiny ústní, aby nedolo ke vzniku infekčních komplikací a jak probíhalo vyprazdňování a následná očista, se můeme vskutku jen domnívat. A o duevním stavu nemocného po překonání prvních nejhorích dní, kdy u nemusel být tlumen proti bolestem, si představu radi snad ani dělat nebudeme. Z plného zdraví do úplné bezmoci... Po zhojení ran byly odstraněny stehy a po několika týdnech i dráty ze srostlé čelisti. Pak bylo nutné znovu cvičit nejen otevírání úst, ale i ochablé výkací svaly a naučit se jíst zpočátku kai a pak tuí stravu. Jak se postupně vracel cit do končetin (uzdravovala se krční páteř), musel se pacient učit znovu i přes bolestivost a křeče sebeobsluze.

A nakonec začal nejen jíst, ale i znovu chodit a ít. Zůstaly mu ovem následky nadosmrti (vlastně dodnes jinak bychom se nic nedozvěděli). Jeho současníci museli být překvapeni, kdy po údajné otravě a dlouhé době rekonvalescence, se Karel IV. konečně objevil na veřejnosti. Ve svých třicetičtyřech letech byl shrbený mu s kulatými zády a hlavou nakloněnou do levé strany. Kdy se chtěl ohlédnout, musel se otáčet celým trupem. Mimoto měl z nějakého jiného dobrodruství sečné poranění na obličeji rána začínala u levého obočí, přetínala ikmo kořen nosu a končila pod pravým okem. Na ádném dobovém obraze není zachyceno, přestoe muselo být velmi zřetelné.
Je vidět, e tehdejí turnaje musely být velmi riskantní zábavou, při ní lo skutečně o ivot. Údajně na ně Karel po své těké nemoci zanevřel. Z "hejska" se stal přemýlivý král...:)
Literatura:
RAMBA Jiří:Slavné české lebky, Galén 2005