Středověk
Dnes je: 22. 01. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Excalibur je jiný meč než ten vytažený z kamene. Excalibur dostal Artuš od Paní z Jezera a před smr . . . (Artušovská legenda - keltská mytologie)
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Sociální sítě a ostatní






    Život ve středověku

    * Středověká společnost

    Autor: Jan Škvrňák . Vydáno dne 17. 09. 2005 (25606 přečtení)

    V tomto článku by měla být (snad pochopitelně) vymezena středověká společnost. Samozřejmě se společnost velmi vyvíjela.

    Zastaralý článek

    V podstatě existovaly dva póly, které celou společnost rozdělovaly. Byla to nesvoboda (závislost, poddanství) a svoboda a mnoho forem obojího.

    Na absolutním vrcholu žebříčku byl ten nejsvobodnější – panovník země. Zpočátku ovládal téměř neomezeně (kromě teologických záležitostí) celou zemi. Když ale předával půdu do vlastnictví (a již osobního nebo dědičného) – tzv. léna a beneficia, o moc přicházel.

    Šlechta musela složit vládci lenní přísahu věrnosti, ale věrnost příliš nedodržovala, spíše se starala o vlastní prospěch, který byl často v rozporu s panovníkovým, který musel všelijak kličkovat a usilovat o přízeň aristokracie. Získání pravomocí nebylo jednorázové. Šlechta si svá práva postupně vybojovávala, časem se stala spoluvládcem – na úkor panovníka – který někdy byl jen loutkou v jejích rukách.

    Šlechtou, která se podílela na správě a vládě státu je myšlena vyšší šlechta, mající rozsáhlé pozemky, někdy až kraje, nebo v období rané šlechty výnosné úřady. Velmi rychle se rozrůznila, tzn. nebyla jen vysoká. Vysoká šlechta a král měli absolutní svobodu a vlastnili rozhodující půdu. K půdě patřili lidé na ní závislí. Vysoká šlechta i král žili v přepychu z poplatků poddaných a měli nad nimi neomezenou moc. Tato vrstva ovládala celou světskou společnost.

    Vysoká šlechta plynule přecházela do nízké šlechty (rytíři, zemanové, vladykové). Jejich majetek byl nevelký, na správu země téměř neměli vliv. Často byli závislí na panovníkovi, nebo na jiném feudálovi. Museli sloužit ve vojsku (pro malé příjmy z pozemků, na rozdíl od vyšší šlechty), nebo se nechat do vojska najímat v různých konfliktech. Nižší šlechta vlastnila půdu i lidi, ale pozvolna přecházela v majetnější svobodné sedláky. Život chudších šlechticů býval těžký, ale to nebylo nic proti životu poddaných.

    Přechodem k bohatým sedlákům se dostáváme k poslední skupině svobodných. Byli to svobodní rolníci. Právně nebyli na nikom závislí, byli svobodní, na rozdíl od poddaných. Tato vrstva byla na začátku středověku početná, časem se tenčila, s růstem ceny půdy na úkor člověka se z nich většinou stávali poddaní. Spousta svobodných žila v pohraničí, byl zproštěni roboty, platili jen vládci daně. Měli ovšem různé povinnosti při obraně země.

    Nejrozšířenější skupinou byli závislí rolníci. Půdu museli mít pronajatou od panovníka, anebo šlechty. Jejich život byl velmi těžký. Z málo úrodných polí museli odevzdávat nehorázné daně za pronájem. Neměli žádná práva, byli pouze majetkem. Právě oni symbolizovali temný středověk, většina z nich žila pod hranicí chudoby.

    Ve středověku ale neexistovalo klasické antické otroctví. Do otroctví se dostávali jen zajatci, většinou byli ale přesídleni na území dobyvatele.

    Poddaní v různých stupních závislosti museli také platit desátky církvi. Církev je kapitola sama o sobě. Měla obrovský vliv na myšlení lidí a vůbec celé společnosti – vždy heslem bylo: Modli se a pracuj. Přetrpěním pozemského nelehkého údělu se člověk měl dostat do nebe. Církvi patřila půda. Byla velmi bohatá, pro znalost čtení a psaní vykonávala úřednickou činnost státu. Jednak měla vlastní pozemky a poddané, jednak dostávala desátky, to vše jí umožňovalo rozsáhlou stavební činnost a kněžím život v bohatství.

    Ve středověku dochází k rozvoji měst. M욝ané byli vlastně také svobodní, ovšem nebyli vlastníky rozsáhlých pozemků. I oni se dají rozdělit na několik skupin. Nejbohatšími m욝any byl takzvaný patriciát, tedy nejbohatší lidé, vlastnící i několik domů a živností. Oni řídili chod města. Nejpočetnější skupinou byli řemeslníci, ani příliš bohatí, ani chudí. Nejslabší skupinou byla chudina – lidé bez domova, bez výrobních prostorů, nádeníci. Neměli ani příliš mnoho práv.

    Zvláštní skupinou byli cizinci. Využívali vlastní právní předpisy a byli pod ochranou krále. Mezi ně patřili bohatí kupci, zahraniční rádci, židé. Ač byli blízko patriciátu nebo bohatším řemeslníkům, dají se považovat za samostatnou skupinu. Měli vlastní právo, nepatřili panovníkovi. Například židé v křesanské společnosti mohli půjčovat peníze (křesané nemohli), nabyli tak rozsáhlého majetku, a to bylo nejspíše pravým důvodem pogromů na jejich obce. Cizinci (Němci, Židé,…), vyjma otroků byli bohatí, díky především kupecké nebo řemeslnické činnosti, kterou vykonávali.

    Použitá literatura: Jaroslav Čechura: České země v letech 1310-1378; Josef Žemlička: Čechy v době knížecí; kolektiv autorů: Světové dějiny I.

    Diskuse: kapitola Církev, kapitola Šlechta, Moc panovníka, M욝ané a města.

    Celý článek | Komentáře: 18 | Přidat komentář | Záložky:
    Informační e-mailVytisknout článek

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Leden  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha