Středověk
Dnes je: 21. 04. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Poet zobrazench lnk: 30 (z celkem 30 nalezench)

    Arnot zPardubic nebyl tetm ...
    (Petr Povoln, lechta, 10.05.2020)
    I kdy m lucembursk obdob nikdy nepitahovalo, peetl jsem si monografii vnovanou prvnmu praskmu arcibiskupovi.1 Zajmalo m, jak si autorka poradila s pvodem arcibiskupova rodu a monmi dozvuky pedchoz ry.

    Rod z (Velkho) Veova
    (Petr Povoln, lechta, 13.01.2019)
    Podle kronike Dalimila patili mezi esk pny bojujcmi sBranibory tak dva vchodoet lechtici jmnem Mutina, odlien predikty ze Skuhrova a Veova. 1) Ktmto vtznm stetm mlo dojt nedaleko jejich sdla, vppad Mutiny Veovskho u Hoinvsi.2) Problmem je, e Mutinov nejsou doloeni vdiplomatickch pramenech a jejich existence je nejist. Tak een Dalimil napsal svoji verovanou kroniku kolem roku 1310, tedy piblin s ticetiletm odstupem. 3) August Sedlek a jeho nsledovnci kladou tyto udlosti piblin do potku 80. let 13. stolet a povauj za zajmav, e Dalimil spojil prv tyto boje skonkrtnmi msty ve vchodnch echch.4)

    Oj ze Svin a z Lomnice, 3. dl
    (Mildi, lechta, 12.08.2018)
    VPrahe sa roku 1288 zaal silne uplatova vplyv krovny Guty, abiskupa Tobiaa na mladho Vclava, o smerovalo kpostupnmu mocenskmu prevratu, kedy Zviov brat Vtek zHlubokej stratil rad najvyieho marlka, kde ho vystriedal Albrecht zo Seeberku, funkciu praskho purkrabho zskal Zdeslav zo ternberka, ktor vystriedal Hroznatu zڞic (Zviovho zaa), funkciu podkomoho zskal Bene zVartemberka afunkciu najvyieho anka obsadil Jan zMichalovic. Najvym komornkom stle ostal Oj zLomnice audvora vidno aj Oldicha II. zHradce, ale dleit silov rady u neboli vrukch najbliej Zviovej rodiny.

    Oj ze Svin a z Lomnice, 2. dl
    (Mildi, lechta, 24.06.2018)
    Po zdrvujcej porke eskho vojska sa vazn vojsko pohlo na Moravu, kde sa Rudolfovi Habsburskmu zaali podriaova mest. Krovna Kunhuta poiadala opomoc Otu V. Braniborskho, ktor skutone vstpil do iech, nie ako podporovate krovny, ale ako sebavedom hegemn, o vyvolalo medzi nm a krovnou hlboknepriatestvo. Kunhuta nsledne poiadala opomoc vratislavsk kniea Jindicha IV. zvanho Probus, ktor vstpil svojskom do vchodnch iech (slavsko). Vojsk rmskeho kra postupovali zMoravy alej do iech. Za tejto situcie sa Kunhuta rozhodla rokova sRudolfom asnaila sa dohodn vytlaenie Otu Braniborskho adohodn sprvu iech pre Jindicha Vratislavskho. Situcia dospela krokovaniam v sedleckom kltore, kde bola dosiahnut dohoda urujca rmec vldy vechch ana Morave na obdobie 5 rokov. Sprvcom iech sa stal Oto Braniborsk, Jindich IV. Probus dostal do sprvy Kladsko aMorava ostala vazovi Rudolfovi Habsburskmu. Zrove bola dohodnut amnestia pre odbojn achtu afinann zabezpeenie pre krovn vdovu na Opavsku (46).

    Oj ze Svin azLomnice, 1. dl
    (Mildi, lechta, 29.04.2018)
    Prbeh Oje ze Svin a Lomnice je prbehom achtica, ktor sa ako mladk zuznvanho panskho rodu, ale bez vznamnejieho majetkovho zzemia, postupne presadil medzi najvyiou achtou krovstva azabezpeil vrazn majetkov rast landtejnskej vetvy rozrodu Vtkovcov. Je to prbeh osobnosti, ktor dosiahla vsvojej dobe uznanie avysok postavenie, ale neprosn beh asu akontrastnejie prbehy eskej histrie ( akm bol napr. ivot Ojovho sputnka Zvia zFalkentejna ), vytlaili informcie oom do zadia.
    Mj opis ivota pna Oja, vychdza z dostupnch, ale nie vdy presnch dokumentov akronikrskych informcii, preto ho treba chpa ako pravdepodobn prbeh osobnosti, ktor me by ete upresnen novmi dokumentmi ainformciami, ktor sa postupne objavuj vaka otvraniu archvov aich verejnmu sprstupovaniu.
    Nakoko moja znalos eskej gramatiky nie je dostaton, lnok je psan po slovensk s eskmi menami osb, miest akalendrnych mesiacov, aby tak lnok bol ahie itaten eskm zujemcom o histriu.

    Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob
    (Martin Juika, lechta, 27.08.2017)
    Pni z Hzmburka byli jednou z mnoha vtv starobylho rodu Buzic, kte mli ve znaku kan hlavu. Jejich pbuznmi byli ve vrcholnm a pozdnm stedovku tak rody Lv z Romitlu, pn ze elmberka, Zajc z Valdeka apod. Asi od poloviny 14. stolet pak budouc Zajcov z Hzmburka zanaj uvat dlen tt s kan hlavou a znakem jejich rodovho pjm zajcem.

    Krytof zTna diplomat a vlenk jagellonskho vku
    (Jan Boukal, lechta, 01.01.2017)
    Ryti zTna u Sokolova (dnes soust obce Lomnice) se vpsemnch pramenech objevili ji ve druh polovin 14. stolet. Sdlili na tneck tvrzi a vjejich vlastnictv bylo rovn pt dvor vRychnov a jeden dvr ve Svatav. Dle dochovanch svdectv bylo len tohoto rodu velk mnostv, ale sjedinou vjimkou po nich krom jejich jmen vlennch knihch i ve svdench adch listin nic jinho nezstalo a tm pdem o nich mnoho nevme. Ve mnnou vjimkou byl Krytof zTna, vznamn diplomat, tlumonk a vlen kondotir, jeho dostaten mra sebevdom a gramotnosti zapinily, e po sob zanechal poutavou autobiografii, popisujc jeho pohnut ivotn osudy.

    Habart zHertenberka
    (Jan Boukal, lechta, 30.10.2016)
    Habart zHertenberka byl pomrn zajmavou postavou naich djin. Dokzal vyut svch schopnost, kontakt a doby naklonn ni lecht ke spoleenskmu a mocenskmu vzestupu, dky emu se mu na as podailo obnovit nkdej presti svho rodu.

    Zlat doba Striebornej rue - 9. as
    (Mildi, lechta, 31.07.2016)
    Na zaiatku roku 1350 je Vilm z Lantejna zase v okol eskho a rmskeho kra Karla, nakoko sa oakvalo narodenie krovskho potomka. Vilm z Landtejna 12. ledna 1350 vystupuje ako svedok na listine Rusa z Litic, ktorou potvrdzuje prijatie 600 kp eskch groov od bratov z Romberka, ktor zanechal jeho ene jej brat Heman z Milina. Zloenie svedkov naznauje, e sa jednalo o rodinn zleitos, kedy sa Rus z Litic snail ako svedkov vyui prbuznch. (Vilm z Landtejna, Jetrich a Remund z Kostolomlat a pni z Romberka).

    Zlat doba Striebornej rue - 8.as
    (Mildi, lechta, 26.06.2016)
    Rok 1342 bol rokom dohodnutho odchodu kra Jana Lucemburskho z eskho krovstva. Za svoj 2 ron pobyt mimo iech sa kr Jan nechal od markrabho Karla vyplati. Draho zaplaten prvo vldnu chcel Karel prirodzene o najlepie vyui a hne zaal vldnu poda svojch predstv.

    vahy o majetkovm postaven Vrovc a pvodu jejich moci
    (Martin Juika, lechta, 21.06.2015)
    Vzhledem k tomu, e jedin velmosk rod, pro kter mme dochovan njak komplexnj soubor informac i ped 12. stoletm jsou Vrovci, jsou pro ns neustle vznamnm objektem bdn, nebo nm mohou leccos napovdt o urozench much ranho stedovku. Pestoe Vrovcm ji bylo vnovno pomrn dost pozornosti, dosud nikdo se nijak podrobnji nevnoval jejich majetkovmu postaven. Vzhledem k souasnmu trendu v esk medievistice, kter zan tzv. stedoevropsk model vvoje ran stedovkch ech odmtat, zn tato problematika velmi zajmav a proto se pokusm podrobnji rozebrat otzku, zda byla primrnm zdrojem moci Vrovc beneficia, tedy majetky spojen s knecmi ady, nebo spe jejich vlastn alodn majetek. Vychzet budu pedevm z Kosmovy kroniky, kter je jedinm pramenem, kter nm dovoluje njakm komplexnjm zpsobem sledovat osudy Vrovc v 11. a na potku 12. stol. Svoji prci budu stavt na nkolika prokazatelnch (nebo alespo velice pravdpodobnch) skutenostech, kter nm Kosmova kronika (ve spojen s dalmi prameny) i pes svou jistou tendennost podv. Pokud pijmeme udlosti len Kosmou za alespo sten pravdiv, lze urit potat se dvojm vradnm Vrovc v letech 1003 a 1014, kter krom Kosmy shodn popisuj tak Quedlinbursk anly a kronika Dtmara z Merserurku, se skutenost, e se Vrovci objevovali jako druinci a ednci Betislava II., kter je vak od svho dvora pozdji vyhnal a zbavil je knecch ad, dle s tm, e je brzy pot do svch slueb opt pijal Boivoj II. a navrtil jim jejich ady a nakonec tak s jejich tetm vyvradnm v roce 1108 knetem Svatoplukem.

    Lev z Klobouk
    (Tom Mller, lechta, 21.09.2014)
    Osoba Lva z Klobouk, zakladatele kltera v brnnskch Zbrdovicch, je pkladem spn kariry jedince na zatku 13. stolet, kter neskonila zaloenm vznamnho rodu, ale kltera.

    Hrabata z Hckeswagenu msto zbohatnut na kolonizaci padek rodu
    (Jan kvrk, lechta, 27.07.2014)
    Podntem pro angam pornskch Hckeswagen byla vlastn svat Aneka. Pot, co nevyel jej satek s Jindichem taufem, zjem o jej ruku projevili Anglian v roce 1226, Pemyslovna se mla stt enou jejich mladho krle Jindicha III. Jako vyjednva satku byl uren pornsk hrab z okruhu kolnskho arcibiskupa, Arnold z Hckeswagenu (Arnaldo de Hogensuag).

    Zlat doba Striebornej rue - 7.as
    (Mildi, lechta, 28.07.2013)
    Po odchode Jna Lucemburskho z iech v ervnu 1337 nastala v krovstve rozpait atmosfra. Stranu priaznivcov nslednka trnu Karla znechutilo jeho de facto vyhnanstvo v Taliansku. Strana eskch pnov, ktor posilnila svoje mocensk pozcie po ostatnom prchode kra Jna do iech (Pertold z Lip, Oldich Pluh, ..), zase naopak tuila, e sa Jn dlh as v Prahe neuke a markrab Karel si skr i neskr znovu prisvoj najvyiu moc.

    Petr I. z Romberka
    (Michaela Balousov, lechta, 07.04.2013)
    lnek o vznamnm eskm lechtici potku 14. stolet.

    lechta v Kosmov kronice
    (Jan kvrk, lechta, 11.11.2012)
    Kosmas l lechtu velijak nkdy trp panovnickmi rozmary, jindy naopak sama uruje, kdo bude panovnkem a jak bude vldnout, vdy je ale v centru politickho ivota knectv. Pro zjednoduen v nsledujcm lnku budu dokldat nkolik socilnch rol Kosmovch souasnk. Nemn dleitou otzkou bude pbuzenstv lechty z 11. a zatku 12. stolet se lechtou, kter je doloen v listinch (od 40. let 12. stolet).

    esk lechta ve 13. stolet
    (Hana Skekov, lechta, 14.10.2012)
    Shrnut vvoje lechty a jej titulatury za vldy poslednch Pemyslovc, a tak shrnut odlinch nzor eskch historik.

    Cel lnek ke staen (i s pesnmi citacemi) je k disposici zde

    Jan Sokol z Lamberka
    (Jan kvrk, lechta, 01.10.2012)
    Jan (nebo tak Jeek) Sokol z Lamberka. Proslul esk vlenk, astnc se domcch vlek mezi posledn generac Lucemburk, svm zpsobem i lapka. Njemnk v slubch Vladislava Jagelonskho, velitel jedn z eskch korouhv v bitv u Grunwaldu, kter ovem jako oldn zanal v Itlii a to ve slubch byzatskho csae Jana. lechtic, kter je obklopen nkolika nedoloenmi bludy ml bt hlavnm stratgem polskho vojska roku 1410, ml tak Jana iku z Trocnova nauit taktice, kter vyuvala vozovou hradbu. Dky jeho spn karie a zaznamenn j v pramenech jeden z pklad monho ivota drobn lechty na pelomu 14. a 15. stolet.

    Zlat doba Striebornej rue - 6.as
    (Mildi, lechta, 24.06.2012)
    Zaiatkom roku 1336 sa darilo Petrovi z Romberka, Vilmovi z Landtejna a vyehradskmu probotovi Jnovi Volekovi zskava stle v vplyv v krovstve prostrednctvom nslednka trnu, mladho princa Karla. Tto trojica v svoj prospech vyuvala urit mernsku nklonnos mladho nslednka a mono aj znalos latinskho jazyka, ktor im v obdob pokia si Karel neosvojil esk jazyk, umonila s nm komunikova priamo po latinsky bez tlmonkov..

    et "kici" na konci 12. stolet
    (Jan kvrk, lechta, 20.05.2012)
    Svat zem (terra repromissionis) msta, kde psobil Je Kristus, fascinovala a lkala, fascinuje a lk kesanstvo po celou dobu existence tohoto nboenstv. Na kolbce kesanstv, kter bylo pro kesany ztraceno, se promtaj vechny ideologick zmny. vahy, zda it vru mezi pohany, jak se zachovat pi jejich odporu, mylenkov zvraty od odmtn vojensk sluby mskm csam-pohanm, mision, kte se radji nechali ozdobit muednickou korunou, msto aby doshli hmatatelnho spchu, a k plnovanm vojenskm vpravm laik, cesta od pedchdc Augustina a k Urbanovi II. vdy brala v vahu a v prvn ad myslela na Svatou zemi.

    Zlat doba Striebornej rue - 5.as
    (Mildi, lechta, 14.08.2011)
    Od roku 1327 zaal Vilm z Landtejna astejie sprevdza Jna Lucemburskho na jeho cestch mimo zemia eskho krovstva, priom zskaval komplexnej pohad na jeho konanie v rmci eurpskej politiky ako aj na spsob vyuvania prostriedkov plyncich z iech. Vilm zaal detailnejie chpa svislosti rskej politiky a hracie monosti eskch krov. Sm sa stal sasou mocenskho mechanizmu presadzovania lucemburskch zujmov v eurpskom politickom priestore.

    Zlat doba Striebornej rue - 3.as
    (Mildi, lechta, 06.02.2011)
    Vtek z Landtejna zanechal po svojej smrti (niekedy po roku 1312 ) svojim potomkom dobr majetkov zkladu, priatesk vzahy s eskm krom Jnom Lucemburskm, vzbu na mocensk skupinou Jindicha z Lip, ako aj vedomie, e aj landtejnovci sa mu podiela na vlde v echch.

    Zlat doba Striebornej rue - 4.as
    (Mildi, lechta, 14.03.2010)
    Domalick snem a jeho vsledky znamenali prehbenie dualizmu moci v eskom krovstve. Jn Lucembursk musel postpi vkon funkcii eskmu panstvu a jeho krovsk titul sa stal viac reprezentanou funkciou. Krovi ostalo prvo na prjmy z urbury, prjmy z kltorov a krovskch miest, priom aj sprvu tchto prjmov riadil krovsk podkomo (funkcia obsadzovan eskou achtou ). K vypsaniu berne mohol kr pristpi len pri dohodnutch udalostiach, mimo nich k jej vypsaniu potreboval shlas snemu.

    Zlat doba Striebornej rue - 2.as
    (Mildi, lechta, 08.03.2009)
    Oj z Lomnice dosiahol v kvtnu 1284 funkciu najvyieho komornka eskho krovstva. Tto funkciu zskal hlavne vaka podpore svojho priatea Zvia z Falkentejna, od ktorho postavenia bolo zvisl aj postavenie samotnho Oja z Lomnice. Mocensk monosti Oja z Lomnice boli zko spojen s osudom Zvia z Falkentejna. Oj si tento stav uvedomoval a svojim konanm si chcel aj samostatne zska vnos a autoritu.

    Zlat doba Striebornej rue - 1. as
    (Mildi, lechta, 26.10.2008)
    Pni z Landtejna so znakom striebornej ( bielej ) rue v erbe boli sasou vznamnho eskho rozrodu Vtkovcov, ktor sa v obdob poslednch Pemyslovcov a prvch Luxemburgovcov aktvne zapjali do politiky eskho krovstva, a v tomto obdob astch mocenskch zmien, sa snaili postpi o najvyie v mocenskom rebrku.
    Z tohto ich obdobia mme len kus listinn informcie a popisy dobovch kronk, astokrt poznamenan osobnm nzorom autora a obas aj nepresnou interpretciou. Tento lnok si nekladie za lohu vedecky exaktne, len striktne na zklade dochovanch dokumentov, rekontruova dejiny rodu. Jeho cieom je populrne opsa pravdepodobn genzu rodu, ivoty, ciele, pohntky a uvaovanie niektorch jeho prslunkov v kontexte eskch dejn. Mnoh historici asto hodnotia jednotlivch prslunkov eskch achtickch rodov len na zklade ich ochoty pomha, resp. podrobi sa cieom panovnka bez ohadu na ich osobn a rodov snahy. Cieom tohto lnku je prve snaha trochu obrti pohad na prslunkov eskej achty - v tomto prpade pnov z Landtejna, aby sme sa poksili pochopi ich rozmania a konanie. [Z dvodu ahieho tania pre eskch itateov s men, dtumy a tituly uvdzan po esky; z dvodu oddelenia historicky doloench faktov od vah autora s vahy v texte zvraznen kurzvou. akujem za pochopenie. ]

    Nkolik poznmek k perodu ednick lechty v pozemkovou
    (Jan kvrk, lechta, 04.05.2008)
    aneb Nesml pokus o pochopen vvoje elit v prbhu revolunch spoleenskch zmn

    Byli Naeratici nepohodln krli?
    (Przemysl de Nyestieyky, lechta, 06.04.2008)
    aneb
    Letm literrn-historick reere o tom, pro jsou lnky o tomto rodu tm vdy chaotick a diametrln se li v popisu jejich pvodu, nzvu, erbu

    Zvi z Falkentejna, st druh, Zvi a Kunhuta
    (Hana Skekov, lechta, 03.02.2008)
    Mezi lechtici eskmi a moravskmi, kte pilnuli ke dvoru jejmu, vynikal asto jmenovan pn Zvie z Rosenberka netoliko urozenost, jakoto starosta Vtkovc, ale i osobn povahou. Byl on mu jak ulechtil postavy a jemnch mrav, tak neobyejnch pro vk svj schopnost a vdomost, udatn ryt a proslul bsnk; ba povaovn byl netoliko u sprostho lidu, ale i mezi vysoce postavenmi, za nebezpenho kouzelnka a arodje. Pvabu t a takov osobnosti krlovna vdova neodolala nadlouho: pivinula ho k sob ble, jmenujc jej purkrabm na Hradci a sprvcem hradu svho; konen pak oddala se s nm tajn. (Frantiek Palack, Djiny nrodu eskho)

    Zvi z Falkentejna, st prvn - Zvi a krl Pemysl Otakar II.
    (Hana Skekov, lechta, 16.09.2007)
    Od narozen po bitvu na Moravskm poli.

    Hlubok, Hlubok s vemi a valy,
    za dvna Zvie pvce tu sali.
    Sali ho pod hradem na svm luhu,
    Uboh zpvku, uboh druhu.
    Rd e ml krlovnu, padla mu hlava,
    Posavad rudne tu od krve trva.


    Jan Kolda ze ampachu
    (Przemysl de Nyestieyky, lechta, 17.06.2007)
    esk lechtic, tborsk hejtman, loupeiv ryt, dobrodruh, oldk polskho krle a strank Jagellonsk kandidatury - lovk s nepochybn zajmavm ivotnm osudem.

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Duben  >>
    PotSttPSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha