Středověk
Dnes je: 21. 10. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Ještě na prahu novověku byla podle prvního vydání Encyclopedie Britannica největší říše na světě Tar . . . (Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Stát a jazyk)
  • Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli je někde možné zjistit cokoli o rodu Brennerů, ze kterého vzeš . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Docela by bylo dobře doplnit arcibiskupy před Arnoštem z Pardubic. Arcibiskupství nebylo v Praze, al . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Je to docela dobré, včetně předmluvy s jakýmsi příběhem dle Widukinda. Jen mi chybí bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v českém překladu)
  • Sociální sítě a ostatní






    Počet zobrazených článků: 7 (z celkem 52 nalezených)

    |0-15|15-30|30-45|45-52|
    Evropské dějiny

    * Mongolská invaze do střední Evropy (1240 - 1242)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (15536 přečtení)

    Za čtvrtstoletí dokázali Mongolové v čele s Čingischánem a jeho příbuznými ovládnout přes polovinu Asie. Mohli být vděční svým rychlým jízdním armádám a perfektní strategii. Čingischán dokázal zaútočit na Rusko a spojené síly knížat porazil v bitvě na řece Kalce (1223). Později zde vznikla Zlatá horda, státní útvar v čele s Batůem. Batů, Čingischánův vnuk, si letech 1236 až 1240 podmanil celé Rusko. Mongolské síly směřovali dál na západ.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 4. křížová výprava (1202-1204)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (10819 přečtení)

    10 let po neúspěchu 3. křížové výpravy zorganizoval papež Inocenc III. výpravu, která měla znovuobsadit ztracené křižácké státy. Ale dopadla úplně jinak...

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 3. křížová výprava (1189-1192)

    Vydáno dne 30. 08. 2005 (14956 přečtení)

    Ke konci 12. století se křižákům v Palestině postavil velký protivník. Jmenoval se Saláhuddín Jusuf - Saladin.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * 1. křížová výprava (1096 - 1099)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (17087 přečtení)

    27. 11. 1095 papež Urban II. vyzval na koncilu v jihofrancouzském Clermontu k osvobození Svatého hrobu z rukou nevěřících. Po reconquistě na Iberském poloostrově se křesanský Západ dostal ze stavu obležení a začal expandovat do Asie.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Boj o investituru II. (1077-1122)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (5670 přečtení)

    Pokořením v Canosse se ukázala posice papeže Řehoře jako hlavy křesanstva jako silnější oproti římskoněmeckému králi Jindřichovi IV. Boj o investituru ovšem pokračoval dále...

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Boj o investituru I. (1075 - 1077)

    Vydáno dne 29. 08. 2005 (7787 přečtení)

    V sedmdesátých letech probíhal boj o vrchní autoritu nad veškerým křesanstvem mezi papežem Řehořem VII. a římskoněmeckým králem Jindřichem IV. Spor je znám jako boj o investituru, protože o dosazování biskupů byla záminka ke konfliktu.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    Evropské dějiny

    * Bitva u Kresčaku (26.8.1346)

    Vydáno dne 08. 07. 2005 (22893 přečtení)

    Když v roce 1328 zemřel bez mužského dědice francouzský král Karel IV., vymřela jím přímá linie Kapetovců. Nástupnictví ve Francii se řídilo tzv. sálským či salickým zákonem, podle kterého francouzský trůn nemohl být děděn po ženské linii či jak se u nás říká „po přeslici“. Tento zákon se rozhodla respektovat i vysoká šlechta, která na trůn povolala Filipa z boční linie Valois. Za dědičku trůnu se však na základě svého bližšího příbuzenství považovala i sestra zemřelého krále anglická královna vdova Isabela, respektive její syn Eduard III. Své nároky na francouzský trůn Eduard vznesl až poté, co se Filip VI. pokusil dosadit své chráněnce v Bretani a Flandrech - zdejší vládci se prohlásili leníky anglického krále. Záhy oba králové hledali své spojence po celé Evropě k bojům v nadcházející stoleté válce.

    Zastaralý článek

    Celý článek... | Autor: Jan Škvrňák | Počet komentářů: 10 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

    |0-15|15-30|30-45|45-52|

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Říjen  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha