Jindisk ulice a kostel svatho Jindicha

Autor: Lubo Rokos <(at)>, Tma: Duchovn ivot stedovku, Vydno dne: 29. 05. 2016

Z poloviny Vclavskho nmst v Praze vychz Jindisk ulice, znm svou Jindiskou v nebo jako sdlo hlavn poty. Ulice ale nenese jmno podle ve, ta je toti jen zvonic vedle stojcho kostela svatho Jindicha a svat Kunhuty. Kostel je vcelku nenpadn, postaven z lmanho kamene, schovan mimo ulin trasu na chodnku. Pes svoji nenpadnost ml ale vyjadovat sk vize csae Karla IV.

Kostel svatho Jindicha je jednm ze dvou farnch kostel pro Nov Msto Prask zaloen Karlem IV. Druhm, rovn dochovanm, je kostel sv. tpna ve tpnsk ulici. Kostely stoj mezi temi novomstskmi nmstmi. Svatotpnsk kostel mezi bvalm Dobytm trhem (dnen Karlovo nmst) a bvalm Koskm trhem (dnen Vclavsk nmst). Svatojindisk kostel stoj mezi Vclavskm nmstm a bvalm Sennm trhem (dnes Senovn nmst).

Pes svoji nenpadnost byl svho asu povaovn za druh nejdleitj v Praze hned za Tnskm chrmem. Nenpadnost je dan asi i tm, e kostel nedosahuje pli do vky. Stavba je naopak eena tak, e vka je polovin oproti ce.

KDO BYLI JINDICH A KUNHUTA

Dynastie Oton

Svat Jindich byl jakoto Jindich II. krlem a csaem z dynastie Oton (1002 - 1025. Pochzel z vedlej vtve a jm Otoni vymeli.

Zakladatelem krlovsk linie Oton byl Jindich I. Ptnk (919 936). Nstupcem Jindicha se stal mlad syn Ota I. (936 - 972), protoe se narodil tehdy, kdy byl Jindich u krlem. Krlovsk pvod ml znamenat vc ne samotn vk syn. Star Jindich tak obdrel titul bavorskho vvody (jakoto Jindich I.) a til se i matin pzni. To pedurilo bavorskou linii k tomu, aby neustle usilovala o nstupnictv na sk trn.

Jakmile zemel Ota I., zaal o trn usilovat syn Jindicha I., Jindich II. Svrliv. Obdrel podporu i eskho knete Boleslava II., ale pro esk knectv to byla szka na patnou kartu. echy se dostaly do izolace a jejich msto ve stedn Evrop nahradilo Polsko, kter se pidalo na stranu vtznho krle Oty II. (972 - 983).

Po brzk smrti Oty II. ml nastoupit jeho nezletil syn Ota III. (983 - 1002). Jindich Svrliv ml plnit funkci jeho regenta a ochrnce, msto toho ale dt unesl. Po vynucenm proputn byl vznn a koruna ekala a na jeho syna. Ten bv jmenovn jako bavorsk vvoda Jindich III., jako sk krl pak Jindich II. (protoe prvnm krlem toho jmna byl Jindich Ptnk; 1002 1025).

Kunhuta pochzela z rodu Lucemburk a stala se prvn skou krlovnou z tohoto rodu. Za Jindicha byla provdna nkdy po r. 995. Stla manelovi po boku jako rdkyn, je jmenovna asi ve tetin jeho listin. Sama zaloila klter v Kaufungenu, kam se sthla po manelov skonu a kde byla po sv smrti r. 1033 na njakou dobu pochovna.

Jindichova vlda

Aureola svatho by mon vce sluela Jindichovu pedchdci Otovi III. Ota vytvoil i od nmeckch zem po m, kde s oblibou sdlil a kde dosadil za papee svho dvorskho ptele Gerberta z Aurillacu. Ve stedn Evrop zajistil Polsku a Uhrm krlovsk titul a vlastn arcibiskupstv (echy propadly v t dob takovmu zmatku, e nco podobnho nebylo mon). Vsledkem byla ohromn, ale voln e a jej soused spojen s ideou "rodiny kesanskch krl", kde je csa nco jako otec.

Jindichv nstup bv charakterizovn i jako nvrat k realismu. Zjem krle byl penesen ze vzdlenho ma do skch zem. Namsto volnch ptelskch svazk zaala tendence pivazovn si nejblich soused. To se projevilo nejvce ve vleklch vlkch s Polskem. Tmto vlkm byl obtovn i kesansk idealismus, kdy se Jindich spojil proti Polkm i s pohanskmi Lutici, kte mj. jet praktikovali lidsk obti.

Souasnci takov hol pragmatismus tko chpali a je to takov skvrna na tvi svtce. Jak tedy byly dvody Jindichova svatoeen?

SVAT PR

Neplodnost

Jindich s Kunhutou byli neplodn a asi to bylo zejm pi poven Jindicha na krle. Pozdj legendy vysvtlovaly bezdtnost pru jejich vlastnm rozhodnutm, manel mli sloit slib cudnosti.

Kunhuta mla bt pesto zlmi jazyky obvinna ze smilstva. Aby se oistila, podstoupila Bo soud, kdy pela bosou nohou nezranna pes rozhavenou radlici. Tato scna je znzornna jako hlavn malba na olti v naem praskm kostele. Radlice je pak jednm z Kunhutinch atribut.

Dontorstv

Bezdtnost a svatoeen pru mlo ale i jednu pzemnj souvislost. Manel nemuseli myslet na zaopaten ddic nebo na vno, take mohli rozdvat majetek, a to hlavn crkvi.

Nejvznamnjm zaloenm bylo msto Bamberk. Bamberk ml Jindich v oblib od mladch let a po svatb ho daroval Kunhut. R. 1007 je pak tedy spolen postoupili crkvi, kdy tu Jindich nechal zdit nov biskupstv.

Slovy kronike Dtmara z Merseburku: "S ohledem na budouc odmnu jsem si zvolil Krista za svho ddice - sm toti nespatuji dnou nadji na ddice. Ji dvno jsem se rozhodl, e ve nejlep, co mm, sebe sama a ve, co jsem zskal a kdy zskm, odevzdm jako dar Nebeskmu Otci." (Dtmar, VI., 31)

Romnsk bambersk dm stoj dodnes, csask pr v nm m hrobku (Kunhuta sem byla neznmo kdy penesena z Kaufungenu). Kostel nezashly plin pestavby, zato v gotice sem byla instalovna znm socha tzv. Bamberskho jezdce.1)

Jindich neetil ani na jinch crkevnch institucch. Biskupm pedval i cel hrabstv a po jednom hrabstv pedal klterm ve Fuld a Gandersheimu, co byl do t doby nevdan poin.

Pi vlkch odmtal Jindich rabovat crkevn statky, i kdy tak mohl v konkrtnch ppadech uinit na opltku. Zjem o crkev tedy nevypad na njakou pzu.

Personln crkevn politika

Jindich soustedil do sv dvorsk kaple kn z ad teolog, filosof nebo litert. Tyto sv kaplany pak dosazoval na uvolnn biskupsk stolce, m se rozhodn zvila kvalita sk crkve. Jindich dosadil 18 biskup, kte pak dle zaloili 28 klter nebo kanoni.

Podpora sk crkve vetn hmotnho zabezpeen odpovdala otonsk praxi. Dosazen biskup byl vdn krli a plnil jeho vli. Dle takov biskup il v celibtu, take jeho majetky nepechzely na ddice, nbr pipadly opt krli.

Konec takov personln politice pinesl spor o investituru, kter vyhrla crkev s vsledkem, e biskupy me dosazovat jen crkev, nikoli panovnk. Jindich II. ml tst, e mohl sv biskupy dosazovat jet bez takovch pot, v ppad sporu o investituru by bylo jist ohroeno i jeho svatoeen.

Svatoeen

Jindich byl svatoeen r. 1146 v pedveer druh kov vpravy. Pape poteboval pro vpravu vojska skho krle Konrda III., tak i proto souhlasil se svatoeenm Konrdova krlovskho pedchdce.

Mezi dvody svatoeen uvedl pape Jindichv ve zmnn celibt a tdr dary crkvi a kupodivu i podl na christianizaci pohan.

Vzhledem ke spojenectv s Lutici to je pekvapujc, ale Jindich uvdl christianizan sil jako jeden z dvod zaloen bamberskho biskupstv a navc mu pape pietl k zsluze christianizaci Uher a jejich krle tpna. Uhry popravd christianizovali u Ota II. a Ota III., ale Jindich provdal tpnovi svoji sestru Giselu, a ta napomhala ve vstavb uhersk crkve.

Kunhuta byla svatoeena na dost Bamberskch r. 1200. Jako hlavn dvod bylo uvedeno jej panenstv.

KAREL IV. A TRADICE

Karel IV. demonstroval zaloenm kostela svatch Jindicha a Kunhuty, e se i tmto hls k skmu csastv. Dal roli tu hrly pbuzensk vztahy. Kunhuta pochzela stejn jako Karel z rodu Lucemburk. Karlovm ddem byl zase Jindich VII., co me i nemus vyjadovat Karlv pozitivn vztah k tomuto jmnu. Oba svtci maj sv msto v cyklu deskovch maleb svtc v kapli svatho Ke na Karltejn.

Pak u kult obou svatch v echch upad. Jist renesance se dokal za vldy Vladislava Jagelonskho, kter snad doufal v csaskou korunu pro sebe nebo spe svho syna Ludvka. Vy pe se tehdy toti dostalo i praskmu kostelu. Dnes je ale pvod jmna Jindisk ulice obecn neznm a vce ne kostel je znm ona Jindisk v, pvodn kosteln zvonice.

Poznmka
1) Jezdec je znm nejen kvli sv umleck hodnot, stle probhaj diskuse, koho m znzorovat - http://www.novinky.cz/koktejl/63051-predstavuje-bambersky-jezdec-mesiase.html

Literatura:
Keller, Hagen: Otoni. Vyehrad, Praha 2004.
Suchnek, Drahomr: Imperium et sacerdotium; sk crkev na pelomu prvnho a druhho tiscilet. Univerzita Karlova, Praha 2011.
mied, Miroslav: Svat Jindich a svat Kunhuta, bambert svtci v Praze jako duchovn reprezentanti imperilnch ambic eskch krl. In: Svat Aneka esk a velk eny jej doby. Univerzita Karlova, Praha 2013.
Dtmar z Merseburku: Kronika. Argo, Praha 2008.

Zdroj obrzk: Wikimedia Commons