Veligrad mocensk centrum Velk Moravy III.

Autor: Jindich aludek <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 05. 05. 2013

Dal lokality spojovan s Veligradem...

Na Valch
Poloha Na Valch je st mimodn rozshl nekropole s odhadem minimln 10 ha. Pohebit se pouvalo nepetrit tm pl tiscilet (od 6. do 10. stol.) a nejfrekventovanj bylo od potku 9. stol. do poloviny 10. stol. Piblin 2500 hrob z tohoto stopadestiletho obdob svd o znan lidnatosti sdlit. Hroby se msty pekrvaly a v pti vrstvch. Mnostv nlez rznch perk dv tuit, e obyvatelstvo ilo v relativnm blahobytu.




Objeven dlny nejrznjch emesel i vrobc jemnch ndob, pepychovch pedmt a perk dokldaj, e nejde o importy, ale o domc vrobu. Pemnu pvodn pohanskho pohebit v kesansk hbitov zavrilo nkdy tsn po polovin 9. stol. zaloen hbitovnho kostela s obdlnkovou lod 8,5 x 7,25 m a polokruhovitou 5 m dlouhou a 4,25 m irokou apsidou. Podlaha lodi byla pravdpodobn vyloena plenmi dladicemi, v kniti byla tvoena litou maltovou podlahou.



Opevnn sdlit kolem nekropole mlo rozlohu asi 18 ha a k nmu pilhalo na jin stran pedhrad o rozloze asi 7 ha. Dlensk objekty se soustedily na jihovchodnm okraji hradit a v pilehl sti pedhrad. Mlo-li toto hradit njakou akropoli, to se ned pro hustou zastavnost zjistit. Obyvatel sdlit Na Valch se ivili pstovnm obilovin a chovem dobytka doplnnho lovem zve a rybolovem. Mezi emesly vynikalo hrnstv zeteln nejen pro domc trh, ale i pro export, kamenictv, zpracovn deva, tba a zpracovn elezn rudy, kovstv, kovolitectv a perkastv, tkalcovstv, koelustv a nlezy zva svd o tom, e nechybl ani obchod.

Nad Halti
Sdlit Nad Halti na jihovchod tm navazuje na severozpadn okraj sdlit Na Valch. Zde byly nalezeny elezsk hut, kovoliteck a perkask dlny. Dle nalezench slitin lze usuzovat i na zvonastv. elezn ruda zpracovvan v tto osad pochzela sten z mlo vydatnch mstnch zdroj, sten z dovozu. Dovozov ruda se svm obsahem nejvce blila rud skandinvsk.
Rovn na tomto sdliti lze sledovat jasn urbanistick zmr koncentrovat ohnm nebezpen emesla do mst, kde nemohou ohroovat existujc sdlit. Sdlit Nad Halti bylo asi pisthovaleck, obyvatel mon nesplynuli s mstnm obyvatelstvem, nebo pohbvali pmo na sdliti. Zpadn od elezsk kolonie vznikla v posledn tetin 9. stolet nad svahem ostrony nad Salakou zemdlsk osada okolo vtrnho mlna (podle V. Hrubho), jeho zklady tam byly nalezeny.

pitlky
Sdlit pitlky na jin ostron mezi tokem Moravy a Salaky je zajmav prvnmi pravkmi nlezy na zem Starho Msta (tzv. Myklkovo nalezit). Dal nlezy, kter unikly zkze pi stavb lokln eleznin trati, pat do doby hraditn, pedslovansk i slovansk. Kontinuitu a do pozdn doby velkomoravsk dokldaj hroby na tzv. ertov Kt, strmm behu nad eitm Moravy i ponkud vchodnji v poln trati Niva. Krom sdlitnch objekt byly nalezeny i zbytky elezskch a kovoliteckch pec. Mnoho slibnch nlez bylo znieno nepochopenm pi stavb rodinnch domk. O mnoha nlezech nen znmo, kde pesn se naly (nap. zlat perky), nebo byly odevzdny a pozdji do Moravskho muzea. Dal st archeologickho nalezit poruilo drn tleso. Prce postupovala tak rychle, e o njakm soustavnm przkumu nemohlo bt ani ei. Nenvratn je ztracen archeologick obsah sti ertova Kta, kde proud Moravy kadoron strhval cel bloky pdy.
Obdobn osud potkal jihozpadn st pitlek. Pi bagrovn trkopsku byly poruovny njak hroby. A bagr narazil na zklady zdn stavby, dolo k povoln archeolog. Ne mohli zashnout, zbyla ze zklad jen polovina. Jak se brzy nato ukzalo, lo o zklady vlastnickho kostela a hroby velkomoravsk. Na lo o vnitnch rozmrech cca 7 x 6 m a se stopami pil navazovala na vchodn stran apsida 3 x 3 m a na zpadn stran peds (nartex) 6 x 6 m. Podle nalezench perk, z nich nejproslulej je stbrn plaketa se sokolnkem, a jinho invente v hrobech lze kostel datovat do druh poloviny 9. stolet.











Pedpokldan velmosk dvorec zatm nebyl nalezen a stl-li na jin stran, nalezen ji ani nebude. Sdlit pitlky bylo osdleno piblin stejn intenzvn jako sdlit Na Valch a jeho osdlen mlo pinejmenm stejn star koeny.
Na Kostelku (U Vta)
Na severn stran sdlit Na Ddin na nj tm navazuje dal sdlit Na Kostelku (U Vta). Jmno m podle kostela sv. Vta, kter v tchto mstech stl od dob Velk Moravy a do svho zruen dekretem Josefa II. v roce 1789. Krtce nato byl zboen. Nsledujc tba hlny zniila mnoho stop dvnho osdlen i hrob. Pesto se podailo zjistit osdlen z konce 9. stol. a pozdji z potku 13. stol. Osdlen bylo tvoeno obytnmi a dlenskmi objekty, mezi nimi nechyb specializovan neobyvateln dlny kovsk, kovoliteck, hrnsk, a provdlo se zde dokonce i plen vpna. Sdlitn sloku dopluj pece pekask. Nejzajmavj nlez patil ndobm pro vrobu lihovin, patcm k nejstarm destilanm aparaturm na vybaven palrny na naem zem.

Na Zahrdkch
Dle na sever za mokinatou plochou byly objeveny pozstatky zemdlskho sdlit Na Zahrdkch. Nalo se nkolik destek hrob, ale tak blzko pod povrchem, e se m za to, e pevn st stop velkomoravskho osdlen ji podlehla zkze.

Na Zerzavici Sdlit Na Zerzavici (star pojmenovn Tnice) leelo na nevysok psit vyvenin mezi Moravou a Jalubskm potokem pobl jejich soutoku. V nejhlubch vrstvch se naly stopy osdlen z mlad doby kamenn. Slovansk osdlen je doloeno piblin od poloviny 8. stolet a existovalo pravdpodobn a do 13. stolet. V dob velkomoravsk tu ili zemdlci a rybi. Pi budovn kanlu v r. 1935 se u severnho konce osady rozkopalo msto s opracovanmi pskovcovmi kameny, nikdo je vak ble nezkoumal ani nezamil msto jejich nlezu. Mon tradovan pitl s kostelem sv. Klimenta tedy zstv nedoloen.



Bumbalov
Vchodn od sdlit Na Zerzavici v poloze Bumbalov nedaleko silnho vchodnho opevnn cel aglomerace je doloeno velkomoravsk osdlen, pravdpodobn majc za kol chrnit star brod pes Moravu.

Svatojisk ostrov
Cesta k brodu od jihu vedla pes ostrov sv. Ji (na nm pozdji zaloil Pemysl II. Otakar krlovsk msto Nov Veligrad). Na ostrov stvala podle dochovanch zprv kamenn kaple sv. Ji. Jej trosky se naly pod zkladovm zdivem koncem 18. stol. zruenho a zboenho gotickho svatojiskho kostela, kter nahradil kapli nkdy potkem 15. stol. Stval v hlopce hlavnho nmst. Souasn zstavba nedovoluje posoudit lidnatost velkomoravskho osdlen. Ojedinl nlezy vak naznauj osdlen ji v 8. stol. Pro dobu velkomoravskou lze vysledovat souvisl ps osdlen od brodu u Bumbalova a po svahy maatickho kopce. Krom sdelnch objekt byly nalezeny velkomoravsk hroby, tmeny, bojov sekery apod., u kaple sv. Ji jezdeck vstroj.
O opevnn toho mnoho nevme. Ped stedovkou hradebn zd se na zpadn a severn stran nachzej zbytky njakho hlinnho valu neznmho pvodu, kter m jin prbh, ne stedovk hradby. Pozemky okolo valu nesou nzev Star Tnice (co naznauje msto starho opevnn). Obdobn se zd, e od konce valu za Bumbalovem pokrauje i na druhm behu regulovan Moravy jaksi vyven linie podl starho meandru Moravy smrem k maatickmu kopci. Ta se pod zstavbou ztrc a za n se ve svahu kopce objevuje mon jej pokraovn. Bez archeologickho oven to ale nelze potvrdit. Pokraovn bumbalovskho, stejn jako Christinova valu (ppadn t zlechovskho valu) na druh stran eky by znamenalo skvlou obrannou linii pro celou velkomoravskou aglomeraci, nebo by ji umonilo uzavt od jihu stejn jako od severu. Obdobn charakter opevnn po obou stranch toku znme i z jinch slovanskch lokalit (Novgorod) a pedsunut valy nap. ze Starch zmk u Ln nebo i z jinch slovanskch zem (Polsko, Ukrajina).