Veligrad mocensk centrum Velk Moravy I.

Autor: Jindich aludek <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 10. 02. 2013

Archeologick vzkumy ve Starm Mst a v Uherskm Hraditi, tkajc se zejmna historie tohoto zem v ranm stedovku, osvtlily vahy o zsadnm vznamu tchto mst pro historii ran stedovkho sttnho tvaru ve stedn Evrop severn od Dunaje, kter modern historick vda pojmenovala jako Velkomoravskou i. ada pramen vrcholnho stedovku uvd jako hlavn msto star Moravy v 9. a 10. stolet Veligrad, Velegrad i Velehrad. Velmi asto je Veligrad v tchto pramenech povaovn za sdlo krle Svatopluka a arcibiskupa Metodje.

Mlokter lokalita vyvolala tolik diskuz, spor a protichdnch nzor o svm historickm vznamu, jako Star Msto s okolm, mstn tradic spojovan odnepamti se sdlem velkomoravskch vldc a crkevn metropol Metodjova arcibiskupstv. Mnoho badatel se snailo najt pod letitmi nnosy skuten stav problematiky, lty mnohokrt pikrlen. Diskuze a polemiky trvaly adu desetilet bez kloudnho vsledku, nebo dve nebylo mono oprat se o archeologii, a petrvvaly prakticky a donedvna.

Mstn tradice navazovala na skoup zprvy v kronikch a listinch. Z legendy o sv. Metodji se nap. dovdme, e velkomoravsk arcibiskup byl pochovn ve stolinm chrm moravskm po lev stran ve zdi za oltem Panny Marie, lokalitu u ale legenda nezmiuje. Legenda Moravica (tempore Michaelis imperatoris) jmenuje sice krle Svatopluka a arcibiskupa Metodje, ale Veligrad neuvd. Teprve a Dalimil jmenuje Metodje arcibiskupem velehradskm. Samotn jmno Velehradu je doloeno teprve v listin olomouckho biskupa Jindicha Zdka k roku 1141 (dve se uvdl rok 1131). Tento doklad vak pod jmnem Velehradu zn lokality dv. Jedna patila ke kostelu spytihnvskmu, druh ke kostelu brnnskmu. Zatmco o Velehradu na Brnnsku nen znmo vbec nic, nebo dn dal zprvy se o brnnskm Velehradu nedochovaly, o spytihnvskm Velehradu (8 km zpadojihozpadn od Spytihnvi) zprvy jsou. купить постельное белье украина

V kronice Pibka Pulkavy z Radenna teme vslovn, ale nepesn tvrzen, e velehradsk klter stoj na mst nkdej moravsk metropole. (Kdy na potku 13. stolet vyrostl 4 km severozpadn od dnenho Starho Msta, tehdej trhov vsi Veligradu, klter, pevzal jmno po tto trhov obci, ztrcejc ji svj dvj vznam.) Spojen starch tradic s polohou kltera dalo v dob baroka vzniknout a legendrnm zkazkm o velkomoravsk minulosti msta, na nm stoj klter. Archeologov a v r. 2010 poprv doloili osdlen dnenho Velehradu v dob Velk Moravy, tedy z 9. stolet. Progresivn vvoj Veligradu jako hospodskho a mocenskho centra vak probhal prv 4 km jihovchodn od pozdjho nedalekho kltera na mst dnenho Starho Msta a centra dnenho Uherskho Hradit.

Pochybovat o centru e na mst kltera se zaalo a v obdob osvcenstv, ale mnn se rozchzela. Rajhradsk benediktin Bonaventura Piter prohlsil za bajku, e na Velehrad kdy sdlil krl a arcibiskup. Josef Dobrovsk zase vbec pochyboval o monosti bezpen lokalizace Metodjova sdla. Mlad generace vak se skeptickm nzorem Dobrovskho nesouhlasila. Frantiek Palack piel s pojetm, e star Velehrad je nutno hledat na mst dnenho Uherskho Hradit. Oproti tomu moravsk historik Beda Dudk vystoupil s nzorem, e velkomoravsk sted je teba hledat v Panonii. Toto Dudkovo vyjden spustilo del literrn spory. Proti Dudkovu nzoru se prvn obrtil Vincenc Brandl, kter nakonec pesvdil Dudka natolik, e ten v eskm vydn svch djin Moravy ji od svho pvodnho nzoru upustil.

Nkter nzory byly pehnan. Moravsk topograf F. J. Schwoy (1793) si Velehrad pedstavoval jako rozshl msto, jeho skvostn stavby, palce a chrmy zabraly prostor od Poleovic, Boric, pes Uhersk Hradit po dnen Velehrad, kde ml stt centrln hrad. Podobn romanticky uvaoval Frantiek Pikryl. Velehrad ml sahat od Poleovic po Spytihnv. Jin mli pedstavu rozlehlho rovinnho hradu jako centra systmu obrannch pevnost a pevnstek v irm okol, vetn lokalit pozdn stedovkch. Dokonce i nestor archeologie Lubor Niederle pedpokldal rozshl systm sloitch devnch opevnn. Tak Antonn Zelnitius dospl k nzoru, e opevnn Veligradu zahrnovalo zem od Kostelan nad Moravou po Hutnovice a e k nmu patilo dol od Vesel nad Moravou po Napajedla a od Hluku po Osvtimany.

Teprve archeologick vzkumy od tet tetiny 19. stolet a prvn poloviny 20. stolet zaaly vnet do tchto zmatk svtlo.

V msnku Moravskoslezsk pomez z roku 1938 kanovnk Jakub Hudeek ve sv pednce napsal: Dnes, kdy jsem prostudoval prameny a kdy znm stanovisko dr. Lubora Niederle k vkopm Na Valch, jsem pesvden, e na zem Starho Msta v dob e velkomoravsk nco bylo a sice nebylo to nic menho, ne hlavn hrad Rostislavv, i jak prav letopisec, Rostislavovo Star Msto. Jsem si jist, prav dle, e i uenci dal brzy to uznaj. A pak stane se Star Msto slavnm a pamtnm. Pak budou pichzeti uenci studovat Vae velkolep musejn sbrky a polohu kraje. A pijde jednou den, kdy ve Starm Mst bude stt pomnk Rostislava a velebn chrm posvcen Svatm vrozvstm slovanskm Cyrilovi a Metodjovi a jako nyn mnoz putuj na posvtn Velehrad, tak budou tisce putovati sem k Vm do Starho Msta, aby uctili pamtku velkho knete Rostislava a cel Slovanstvo zbonou motlitbou odporuili ochran velikch vrozvst slovanskch sv. Cyrila a Metodje.

Stopy Velk Moravy se nachzely prbn u od stedovku, ale ji od ranho stedovku byly vystaveny zkze, nebo na rozdl od mnohch jinch velkomoravskch lokalit Star Msto ije jako sdlit bez peruen od nejstarch dob slovanskho osdlen dodnes.

Pi urovn polohy Veligradu vychzeli historikov z dochovanch popis msta a cest do nj, stejn jako z vsledk archeologickch bdn.



Historick prameny o Veligradu

Soudob stedovk psemn prameny

O Velk Morav se z t doby dochovaly nkter zprvy arabskch cestovatel, kte navtvovali stedn Evropu za elem obchodu. Nejdleitj jsou dva spisy. Jeden z nich napsal Arab ibn Rusta (Ibn - Rosteh) nkdy ve druhm desetilet 10. stol. a druh persk spisovatel Gardz piblin v polovin 11. stol. Oba erpali z nedochovanho dla arabskho zempisce Daihnho, kter psal na samm potku 10. stol., nkdy tsn po roce 903. Opisy tchto dl se vak dochovaly a z poloviny stolet 13., vyskytuj se tedy mrn rozdly dan a u chpnm i zkomolenm samotnmi arabskmi cestovateli nebo jejich opisovai.

O sdelnm mst krle Svatopluka psal arabsk autor, encyklopedista a geograf Omar ibn Rusta z Isfahnu v dle Kniha vzcnch drahokam:

Peklad (Havlk): ...Na potku zem Slovan je msto zvan Wbnt. ...Slovan svho vldce nazvaj upan, jeho poslouchaj a jeho slovy se d. Jeho sdlo je uprosted slovansk zem. Nejvzneenj a nejelnj je mezi nimi ten, jemu kaj vldce vldc a nazvaj ho Svatopluk. M vt moc ne upan a upan je jeho zstupce. M dobr, pevn a drahocenn brnn. Msto, ve kterm sdl, se nazv Drwb. V kadm msci se v nm konaj po ti dny trhy a pi nich nakupuj a prodvaj. V jejich zemi vldne tak tuh zima, e lid si mus vykopat obydl pod zem, kter pikryj stechou ze deva podobn jako u kesanskch kostel...

Obdobn psal al-Marwz v Knize o pirozench vlastnostech zvat.

Podle persk kroniky Zem svta, 43 mla Svatoplukova zem etn hrady a pevnosti:

peklad (Havlk): O zemi Slovan. ...Csa Slovan se nazv Svatopluk. ...Maj dv msta. Wbnt (msto-grad Nt) je prvnm mstem na vchod zem Slovan. Ch.r.db je velk msto (grad) a sdlo csae.

Takt Ibn Mahmd Gardz v dle Okrasa historie:

(Havlk): Jejich vldce si klade na hlavu korunu a vichni ho poslouchaj a konaj podle jeho pkaz. Svho nejvyho vldce nazvaj Svatopluk a jeho zstupce nazvaj upan. A sdelnmu mstu krle kaj D.rw.t. Kad msc jsou v onom mst po ti dny trhy, kde obchoduj s rznm zbom.

Zatmco Havlk se domnval, e oznaen Wbnt nen uspokojiv vyeeno, naproti tomu Galatk vjimen zcela logicky interpretuje Drwb jako velk msto (Veligrad) a Wbnt jako msto Nt (Nitra).

Ibrhm ibn Jkb v jinm ppad interpretoval oznaen Ch.r.dt (Ghrd) jako velkou pevnost, velk hrad.

Dlo Kniha vzcnch drahokam, pvodn napsan nkdy v roce 912 i 913 se zachovalo v pozdjm opise v podob jedinho exemple, British Museum (sign Add 23478). Peklad jeho zprvy m nkolik verz:

Dal peklad (onka): Nejvzneenj a nejznmj z nich, kterho nazvaj vldcem vldc, se jmenuje Svatopluk... M pekrsn vojky v pancch, kte jsou mocn i staten. Msto, ve kterm sdl, se nazv Dardi a v nm se konaj jednou msn trhy, kter trvaj ti dny ...

Zcela nesprvn je nsledujc peklad ten chybn odspodu:

Peklad (Galatk): ...v jejich zemi vldne Veligrad, pln vykopan msto, ve kterm bydl drwb (Veligrad). A maj v n trh v msci (kalendnm) ti dny krom toho, co doj z mlka. A m hradby (ztity) vborn, nedobytn neobvykl (vzcn). (On) je nazvn vldce vldc, nejstar syn a proto krl (mlik).

Nkte badatel tou ono zhadn jmno Svatoplukova msta Dervb i Dirvb, jin Dardist nebo Dardust. V textu Gardzho Dirvat nebo Dirvet. Pokoueli se rznmi zpsoby o jeho vklad a vychzeli z toho znn, kter jejich npadu nejlpe vyhovovalo. Zmatek zvyuj vykladai, snac se pod sloitost textu s vtm i menm nsilm zkomolit k obrazu sv teorie to, co se pln nepodailo arabskm opisovam.

Star Veligrad jako hlavn msto Moravy s metropolitnm chrmem svatho Petra se pak objevuje v zpisech Jdra katalogu biskup Moravy, vtahu ze starho moravskho chronografu. S Veligradem se spojuje jak innost slovanskch vrozvst svatho Konstantina - Cyrila a svatho Metodje, tak vlda Svatoplukova, dle innost arcibiskup Jana a Silvestra v prvn polovin 10. stolet. Pozdn tradice do Veligradu poloila sdlo krle Moravy jmnem Olgus, kter tam ml dajn vldnout v letech 923 - 944 (nebo 932 - 961).

Pozdj psemn prameny

U v roce 1862 ztotonil moravsk zemsk archiv Vincenc Brandl Star Msto s trhovou vs Veligrad.

Tak je Star Msto pojmenovno nap. v nov sprvn organizaci, donedvna chybn datovan rokem 1131. V roce 1141, kam je obvykle pesnji azen vznik dokumentu, se ve znm listin olomouckho biskupa Jindicha Zdka pipomn osada Veligrad (villa Veligrad), dnen Star Msto. Obdobn se setkvme s oznaenm "trhov ves Velehrad" (Welegrad villa forensis) v listin olomouckho biskupa Roberta ze srpna 1220, v n se biskup vzdv destk ve prospch velehradskho kltera ve vech jeho vsch. Obdobn lze vyst povdom o nkdejch sprvnch pomrech i z listiny z r. 1228 (vet statk velehradskho kltera v privilegiu Pemysla I. Otakara), v n se uvd Weligrad, dve msto, nyn mstys, nebo t nkdej hradit, nyn trhov obec (Weligrad, civitas primo, modo burgus). Ve Veligradu - Starm Mst byl v t dob hrad, jeho funkce ji konila a arel byl postupn zastavovn.

Kdy moravsk markrab Vladislav Jindich na potku 13. stolet v roce 1205 zaloil v blzkosti Veligradu cistercick klter, vznam tto trhov vsi, kde "trhy se konaly od nepamti", znovu vzrostl.

Z tchto zmnek lze usuzovat na urit vsadn postaven trhov obce Veligradu, zaloen na prvech posvcench dvnou tradic. Jednak jde o trhov prvo (od 13. stol. uvdn v listinch jako star a znm), jeho potky sahaj hloubji do minulosti, ne svdectv dokument (mon a ped zprvy Omara ibn Rusty), jednak o svdectv majetkovch transakc "obany" (cives) z trhov vsi Veligradu v listinch z prvnch dob existence velehradskho kltera. Obyvatel trhov vsi Veligradu tedy byli svobodn lid.

Za povimnut stoj listina z r. 1247, kterou Oldich Korutansk vnuje veligradskmu klteru kapli "lec na hoe u Kunovic, zbudovanou ke cti jmenovan blahoslaven vdy Panny Marie, s prvem patrontu a se vm psluenstvm, jako i se vm prastarm prvem..."

V roce 1257 dolo z pkazu eskho panovnka Pemysla Otakara II. k penesen trnch prv z Veligradu a blzkch Kunovic na nov zaloen msto na ostrov v ece Morav, kter dostalo nejdve nzev Nov Msto, o rok pozdji Nov Veligrad a teprve pozdji na potku 14. stolet, kdy se jmno Velehradu vilo pro novou obec okolo velehradskho kltera, ustaluje se pro Nov Veligrad nzev Hradit (pop. Hradit nad Moravou), od 17. stolet Uhersk Hradit.

Naposledy je staromstsk sdlit jmenovno Veligradem v listin eskho krle Jana Lucemburskho z 2. bezna 1315 (CDM VI., . 88, s. 61).

V listin Alberta ze Zdounek z 5. nora roku 1321 se ji nazv Starm Mstem. Od tto doby se pvodnmu Veligradu zaalo kat Antiqua civitas Star Msto, a to v protikladu k nov zaloenmu krlovskmu mstu Novmu Veligradu - Uherskmu Hraditi. Je mon, e zde se shodou okolnost velkomoravsk Veligrad vrtil k dvjmu nzvu sv centrln sti, ne se rozrostl na velkomsto Veligrad. By slovem civitas (hrad, hradit) se oznauj lokality velmi vznamn, dokonce sdla krl, a naproti tomu slova urbs se pouv vhradn pro sdlit mstskho charakteru, nemus vbec udivovat, e pro nkter z nich pouvali letopisci oznaen obojho, tedy urbs i civitas, kdy civitas bylo oznaen bnj. Nkte dnen badatel jsou vak nzoru, e u "Antiqua civitas" nelze hledat souvislost s "antiqua urbs Rastici" Fuldskch letopis k roku 871. Prof. Vilm Hrub se vak odvaoval vztahovat na Star Msto onen zznam fuldskho letopisce, podle nho se r. 871 Svatopluk uchlil do "starho msta Rastislavova" (urbem antiquam Rastizi) - tedy do msta Rastislavem vybudovanho a jm obvanho, jak cel nlezov situace ve Starm Mst naznauje.

Uveden oznaen ostatn odeznv, jak se zd, jet ve stedovkch listinch. Jedna z nich, datovan sice k r. 1202, vznikl ale a nkdy v letech 1222 - 1228 nebo jet pozdji (v mnohch detailech odr situaci a kolem r. 1257), pe nap. o hranicch blzk vesnice Kostelany, je sahaj "a k valu starho msta" (usque ad vallum antique civitatis). Jde patrn o Christinv val nebo o pedsunut tzv. zlechovsk val, do literatury uveden editelem Slovckho muzea v Uherskm Hraditi Karlem Hankem v r. 1931. Stopy archeologicky zatm neprovenho valu byly podle jeho pozorovn patrny v ternu do vytvoen velkch drustevnch ln a dajn jsou nkter seky vysledovateln dodnes. Zato tsn u Hankovy linie tzv. zlechovskho valu bylo archeology pod vedenm Vilma Hrubho nalezeno sdlit z 8. a 9. stol. Tato situace by zase umoovala vahu, e se zrove jedn i o "onu nepopsatelnou Rostislavovu pevnost, vem odedvna znmm nepodobnou" (...illam ineffabilem Rastizi munitionem et omnibus antiquissimis dissimilem venisset) a "se vemi hradbami on krajiny" (omnia moenia regionis illius), zmnnou ve Fuldskch letopisech k udlostem roku 869, kde se tedy doslova pe t o opevnn krajin, ne pouze o vlastn pevnosti.

Pvodn nzev Starho Msta (Veligrad) peel na osadu pi cistercickm kltee, kter vznikl ve vzdlenosti 4 km severozpadnm smrem od Starho Msta. Obec vznikl v bezprostedn blzkosti kltera (Velehrad) si dr jmno dodnes.

Klter tak pevzal mstn tradice o potcch kesanstv na Morav a dle je rozvjel. Proto nen divu, e v kronice tak eenho Dalimila z potku 14. stol. je psno, e Metodj byl velehradskm arcibiskupem. A byl to rovn Dalimil, kter uvedl, e krl Svatopluk po boji s csaem se navracel "do Velehrada" a Metodj "u Velehrad kti echa prvho, Boivoje kne eskho". O ti tvrt stolet pozdji lze ji najt u kronike Pibka Pulkavy z Radenna (z doby Karla IV.) vslovn tvrzen, e velehradsk klter stoj na mst nkdej moravsk metropole. U tohoto kronike najdeme drobnou zajmavost. Podle Pulkavy byl Boivoj poktn Metodjem v r. 894 ve mst Velehrad, hlavnm mst e Moravsk. Nedaleko Velehradu se dajn nalzal les zvan Greczen. Pulkava uvedl datum minimln o 10 let chybn, nebo Metodj zemel r. 884. Ovem v listin z r. 1321 (CDM VI, 134) je uveden forestarius (fot, lesnk) les u Buchlovic, jmenujcch se Greczne.

O Velehrad se v souvislosti s Cyrilem zmiuje t legenda Vita minor (tzv. Fejfalkova) - F (MMFH II., 236-237) o ivot szavskho opata Prokopa a legenda Quemadmodum (MMFH II., 292-293) z doby Karla IV., kdy Svatopluk doprovodil Metodje do jeho chrmu "in Welegrad", co v podstat zopakovala staroesk legenda z 15. stolet ivot svatch Crhy a Strachoty. V Karlov legend o svatm Vclavovi (Hystoria nova de sancto Wenceslao, MMFH II., 315) je mon se dost, e Boivoj byl poktn Metodjem "in civitae metropolitana Welegradensi" v kostele svatho (blaenho) Vta. O velehradsk crkvi se zmiuje v souvislosti s Metodjem Augustin Ksebrot (Augustini Olomoucensis Episcoporum Olomucensium series ad 863-894, MMFH IV., 433-434). Polsk historik Jan Dlugo psal v 15. stolet v dle Historia Poloniae libri XII (MMFH I., 244-245) o pontifiklnm sdle u Velehradu, kter leel pi toku eky Moravy.

Povsti a lidov podn



Od pradvnch as se traduj legendy. Ty se vypravuj, ale pmch dkaz t tchto mnohdy vznamnch udlostech vtinou nemme.

Podle lidovho podn, jeho starobylost se sotva d spolehliv posoudit, stval dajn nkde nad potokem Salakou v sti polohy pitlky ve Starm Mst velik chrm Panny Marie, snad dokonce katedrln chrm moravsk. Jedna verze se tk severn ostrony, druh verze jin ostrony. Sond na severn ostron vak byla bezvsledn, na jin ostron je znemonn souvislou obytnou zstavbou.

Podle povsti zaznamenan v 17. stolet stval dajn v lukch v poloze Na Zerzavici v dnenm Uherskm Hraditi pitl s kostelem sv. Klimenta. Svatoklimentsk zasvcen je starobyl a mohlo by odpovdat dob velkomoravsk.

K lokalit U Vta se vztahujeje legenda, podle n ml bt v kostelku sv. Vta arcibiskupem Metodjem poktn kne Boivoj a knna Ludmila.

Severn a zpadn obzor lemuj zalesnn kopce Chib a chrn pstupy do dol jako dokonal prodn hradba. Panoramatu dominuje charakteristick trojvr, kter lze pozorovat z mnoha stran jako vrazn a nezamniteln orientan bod na dlkov obchodn trase od Jadranu k Baltu, tzv. Jantarov stezce.





Tyto ti kopce jako ti prodn majky z dlky oznamovaly blzkost hlavnho msta velk e.






Veduta Uherskho Hradit

V okol Uherskho Hradit se traduje, e tato dominanta nad metropol Krlovstv Moravan zakotvila v povdom nejen kupeckch karavan, ale zejmna mstnho obyvatelstva a jeho potomk natolik, e se dokonce dostala do erbu, kter dnes pouvaj nai vchodn soused.

Nejmenuje se vak Tatra, Fatra a Mtra, ale Hol vrch, Buchlov a Modla (nkdy nazvan Barborkou podle kaple sv. Barbory na jejm vrcholu).

Vzkumy lokality Star Msto

Archeologick vzkumy

Historie archeologickch vzkum Starho Msta a Uherskho Hradit

Lokality Starho Msta a Uherskho Hradit vzbuzuj trval zjem archeolog ji od poloviny 19. stolet.

V roce 1862 oznail zemsk archiv Vincenc Brandl staromstskou lokalitu Na Valch za velkomoravskou, stejn jako z n pochzejc prvn nlezy, piem se zmnil, e: "Velehrad nikam jinam klsti nememe, ne kde nyn Star Msto le".

K roku 1863 je vztahovna zprva Frantika Pluskala Moravianskho, kter se tk staromstskho kostela sv. Vta.

Prvn skuten odkryvy majc charakter archeologickch vkop byly na pd Starho Msta uskutenny v 70 a 80. letech 19. stolet. Jsou spojeny se jmny staromstskho uitele a archeologa Julia Jeronma Christina (18681870), knze Frantika Pikryla (18761887), knze Julia Vychodila, Jana Nevila, revrnka Arnota Matzenauera, uitele Josefa Homoly (18801885), doktora F. Koeluhy a Frantika Myklka (18881889). O nlezy Christinova nstupce ve staromstsk kole Frantika Myklka se zaal zajmat t pedn reprezentant moravsk archeologie Inocenc Ladislav ervinka. K dalm badatelm pelomu 19. a 20. stolet pat Ignc Tk, doktor Martin K a Bartolomj Hank.

Druh etapa archeologickho bdn je ve Starm Mst spojena pedevm se jmnem uitele, muzejnka a amatrskho archeologa Antonna Zelnitia, kter kolem sebe soustedil skupinu dobrovolnk (K. Hanka, A. Horska, J. Koie, E. Lepku a V. Hrubho).

Poslze se tak podailo pilkat "Na Valy" eln pedstavitele prvorepublikov archeologick vdy nejprve veletinskho rodka, vznamnho slavistu a univerzitnho profesora Lubora Niederla (1927) a s jeho pispnm i editele sttnho Archeologickho stavu Karla Buchtelu a pak Jaroslava Bhma a nakonec i americk badatele V. J. Ferokese a R.V. Ehricha (1928). Ti se dokonce astnili i samotnch odkryv. K dalm veliinm mezivlen archeologie, zajmajcch se o velkomoravskou problematiku Starho Msta patil i nmeck badatel Karl Dinklage. V roce 1942 byly archeologick vkopy ve Starm Mst na ti roky perueny.

Potek tet etapy archeologickho ternnho vzkumu meme ve Starm Mst piadit k roku 1948. Na msto vedoucho archeologa tehdy nastoupil erstv absolvent brnnsk univerzity, bval uitel Vilm Hrub. Pod jeho vedenm byl v roce 1949 v lokalit Na Valch uinn objev, kter se nesmazateln zapsal do djin na archeologie. Pi pokraujcm vzkumu pohebit dolo k odkryvu negativn vpln zkladovch rh slovho kostela s podkovovitou apsidou, co pedstavovalo objeven prokazateln prvn zdn architektury z doby Velk Moravy u ns. (Resp. druh. Dve objeven kostel v Modr u Velehradu v roce 1911 Janem Nevilem v tu dobu toti jet nedisponoval dkazy, e se jedn o kostel z 9. stolet). Vsledky sv prce zveejnil Vilm Hrub v monografii: Star Msto - velkomoravsk Velehrad.

K zsadn zmn ve strategii archeologickch vzkum na pd Starho Msta dolo v roce 1976. Byla dsledkem roziujc se bytov a investin vstavby, kter zashla velk plochy zahrad a pol, asto v intravilnu obce. Posledn vzkumy jsou spojeny se jmnem Doc. PhDr. Luka Galuky, CSc.