Jak se v devtm stolet jmenovaly zem Slovensko a zem Morava?

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 11. 12. 2011

Nov peklad sti signatury rukopisu Ibn Rusty podle de Goeje: "In Museo Brittanico est codex (Add. 23,378), De Goejeovo vydn z roku 1892 dostupn na: http://www.archive.org/details/bibliothecageogr07goej na kter mne laskav upozornil pan D. Hrbek, ktermu dkuji. Peklad byl provdn prostednictvm internetu s vyuitm znalc spisovn arabtiny. Strany 166 a 168, pvodn foliant 164 a 165 originln persk texty viz na www.wogastisburc.com

Al Saklabia
A mezi zem Al Bajanikia a zem Al Saklabia je vzdlenost deset dennch pochod. A blzko hranice Al Saklabia je msto jmnem Wab Nt. Ty dojde do msta obtnmi cestami. Prameny vody a lesn porosty a okliky jsou tam a jejich zemi doshne. Ale zem Al Saklabia je rovina porostl lesy. Tam oni bydl. Nemaj dn vinice ani pole. Domy maj ze deva a tam maj tak domeky pro sv vely a med. A oni jim kaj olischje (li?). Z jednoho jedinho domeku zskvaj asi deset ndob (30 50litr?) medu. A lid pasou vepe jako ovce. A kdy nkdo zeme, spl ho v ohni a jeho eny si poeou tve a konetiny noem, kdy jejich pbuzn zeme. A kdy je splen pln, pijdou pt den a seberou popel z msta a daj do pohru a ulo na pahorek. A jeden rok po jeho smrti vezmou mnostv medu z asi deseti velch domek a jdou k pahorku, kde se shromd pbuzn mrtvho. Tam jed a pij a pak odejdou. Kdy ml mrtv ti eny a jedna ekla, e byla jeho nejmilej, pinese dva devn kly, zaraz do pdy a pn tet devo s lanem ve stedu. Provlee hlavu, kdy stoj na idli, potom je idle odata a ona se ukrt a ume. A potom je dna do ohn spalovanho. Vichni jsou uctvai ohn. A zpravidla pstuj (pflanzen sie) oni dakhan(?). A v dob n, berou ze sklizn nabraku, zvedaj k nebi a kaj: Boe, Tys ns obdaroval, zstvej s nmi v dobrm. Oni maj rzn fltny, kytary a bubny. Z rznch vtv vyrb p횝aly. Nkter z nich maj dlku dvou pa. Jejich nstroj strunn m osm strun. Z medu dlaj vno. Mrtvho kdy spaluj, e je to na pn Boha tvrd, kdy se vesel a hraj na hudebn nstroje. Zpvaj bhem spalovn. Mui majc kon maj cepny, jako zbran. (Ostatn) mimo otpy a tty nemaj jin zbran. Velitele sv oni poslouchaj. Toho, kter pr nos korunu zem upani nazvaj Svatopluk, kter je nejvzneenj. Vykonvaj jeho pkazy. Jeho sdlo le uprosted zem Al Saklabia. Rezidence (byt) jeho kde je, oni vd (je obecn znm). Nazvaj ho pn pn, (krl krl), prvorozen (nslednk) a proto krl, Velk dobytek(kon, brav) nemaj. Pat jen jemu, kter z nho pov pokrmy. M hradby (tty, opevnn) vborn, nedobytn a neobvykl. A v jejich zemi vldne Vele grad, pln vykopan msto, ve kterm bydl Charwt. A maj v nm trhy kad (kalendn) msc ti dny, krom erstv dojenho mlka (s nm zejm obchoduj stle). Nakupuj v nm a prodvaj. Nkte jejich mui kopou pod zem (dln toly?) do zem a tomu pak dlaj stropy ze deva (vdevu?) Jejich krl vybr od nich dan. Kdo m syna, nebo dceru dv aty jednou do roka, kdo nem dceru ani syna, bere odv z jeho eny, nebo sluky. Kdy tam zlodj nco ukradne, je zardouen, nebo posln pracovat daleko k hranicm jeho zem.

Poznmky k textu

1. Popis cesty se shoduje s relac Gardzho. Clem, za nm je zem Al saklabia je hora ze kter vytk voda. A k t hoe je cesta Od Dunaje, kter nazv Ister tak deset dn pochodu. Zem Al bajanikia je tedy jist lenit tern Slovenska. Podporuje to tak msto Vb Nt, zejm Nitra. Tak zalesnn rovina odpovd velmi dobe prostoru Dolnomoravskho valu.. Trasa asi 200 km odpovd 10 dennmu pochodu. Od Dunaje k Morav. Je tm jist, e tyto nzvy zem zachytili od obyvatelstva. Je-li tomu tak, jde pravdpodobn o nejstar geografick nzvy slovanskch stt na zem dnenho Slovenska a Moravy.

2. Ptrnm po etymologii Al bajanikia jsme zjistili, e jde nejspe o nzev Bajanikia.. Vznamem tedy lo o zemi ovldanou lechtici, nazvanmi Bajany, nebo Bojany, ve tvaru Bojar pouvan dodnes v Rumunsku a Rusku. Takov nzev zachovala i Albanie (Al- banie), Bant, ale i mstn nzvy Bojany, Bojanov, Bnov, Bnovce, Bojanovice. Zd se, e velk vznam mlo slovansk hradit Bojn. Takov vaha vede i k podezen na jmno prvnho znmho slovenskho knete Pri bna, Pribina tedy prvnho a hlavnho bna (srovnej nap. prim). Maart historikov soud, e Arpdovsk stt ponechal pvodn velkomoravsk zemn okrsky a nazval je podle lechtic (u-bn), upy.

3. Popis zem Al Saklabia odpovd zase velmi pesn oblasti Jin Moravy, kde bylo sted moci podle archeologickch nlez. Zejmna rovinat a zalesnn Doubrav, nachzejc se mezi Mikulicemi, Kyjovem a Uherskm Hraditm. Tato oblast m ve svm stedu nejvy msto, zvan Nklo. Vzniklo mohutnmi vrony artzk vody. V jejm okol jsou etn pahrbky, vznikl erupcemi Hodonnsk ropn pnve.

4. Seklavia je tak nzev Metodjova sdla, uvdn k roku 900 Bernardem z Kremmunsteru. Historikov (Havlk) hledaj pvod ve slov Slovania, zem Slovan. Tak se tak slovo Saklabia zpravidla pekld. Domnvm se, e myln.

5. Zkladem je toti stice kly, kl, sing. kel, ostr zub, klc zub. Podle V. Machka etymologicky pvodn piat tvar, pronikajc nap. pdou. Podobn je latinsk clavus heb i piat zub. Vzhledem k tomu, e se v tto oblasti nachz etn mohylovit tvary t. zv bahenn sopky vznikl vrony uhlovodk , e obyvatel skuten pouvali nzev seklavia pro toto zem. Naznauj to nzvy Nkl, Kelany, Sekule. Odpovd to tak nzvm Rohov, Rohatec, Sedmiroh, Rohot, Cnov,a podobn. Erymologiov uvd, e pedpona se- je nejen zvratn zjmeno, ale mlo druh vznam n, vlastn, sob patc (viz hanck sedni se). Jde o nepevzat pvodn slovansk slovo, je tedy pravdpodobn soust nzvu Seklabia i vznam vlastn, tedyi i vrazu vlast. Saklabia je zejm vlast nroda Nklan.

6. Oni zpravidla pstuj Dakhan. Vraz je jednoznan pstovn, vysazovn, ( nmecky pflanzen sie). Protoe text uvd, e nemaj oset pole, nelo zejm o druh obil. (bv nkdy pro han navrhovna po-han-ka). Zd se, e vysvtlen by mohla bt spe sloenina dlouh konop. Nejstar vraz pro konop byl pevzat z nmeckho hanf, sthn. Hanaf, podle Machka majc pvod kdesi v orientu. Pedpona dak- mohla bt odposlouchna z podobn znjcho dalg, Psl. Dolg, bulharsky dalg, tedy dlouh. Dalghan, tedy dlouh konop bylo skuten pstovno nejen jako surovina pro textiln zpracovn. (O tom u Mickiewicze Pan Tadeᚓ kn. VI.) Vysok konop se za stara selo zpravidla kolem staven. Pchod nvtvnk prozrazoval ustot. Vysok a hust porost poskytoval bezpen kryt domc zvi i lidem, rekrutm pi odvodech, chrnil svm ostrm pachem ped vlky a snad i ly ped vysldnm medvdy.

7. Cepn byl zbran jezdc. Tento poznatek souhlas s etnmi archeologickmi nlezy moravskch bradatic, podobnch sekerm s dlouho rukojet, cepnm.

8. A vldne jim Welk grad, pln vykopan msto ve kterm bydl Charwt. Zd se, e jde o stejnho Charwta, kterho Kosma oznail latinsky Crocco, do etiny pekldan kne Krok, shodn i polskm Krakem (Krakow). Pohansk kult je ast i v naich legendch a povstech, (Bostvo Gast- Ghost duch), sdlc na, nebo v hoe (Radho, Gostin, Wogastisburc). Znalci pohanskho kultu popisuj funkci veleknze, ale hlavn v polskm prosted. Tento kultovn initel ml pr nkdy vy moc, ne samotn kne. Existenci pohanskch arodj na Welehrad popsal i Metodj (v legend o Konstantinovi): uili i jin bezbon vci, za co byl pokrn Salcburgsk biskup Virgil papeem Zachariem Quot alius mundus et alii hominrs sub terra sint. Zajmav je, e star (Fransk) zkonk Ustanoven svatch otc m trest za pohansk obady nejmrnj, (posledn jmenovan pestupek, trestan pstem), zatm co (Metodjv a Konstantinv) Zakon sjudnyj jej m jako prvn s velmi psnm trestem prodn do otroctv. Pohansk tradice pev i v lidovch legendch o boskch vldcch hor. Na pklad legenda o Krakonovi, Krakonoovi i Hadonoovi, sdlcm na hoe Godona. Popis pohanskho Weligradu a jejich rov pohby nejsou v souladu s archeologickmi nlezy Mikuloc a Starho msta. Zd se, e ji Rostislav si vybudoval vlastn honosnou rezidenci (Mikulice), kterou nejspe pevzal jeho syn Svatopluk a jeho druh syn Mojmr, kter se spojil s Uhry vybudoval Nov Veligrad , jem kali Uhersk Hradit. Podporuje to kamenn architektura staveb, knec palce obou lokalit sakrln objekty a kostrov pohby. Zd se, e ob lokality nebyly sice weligradem Velk Moravy, ale panovnickmi dvory z nich se rozvjelo kesanstv i gramotnost Moravan.

9. Nkte jejich mui kopou podzemn toly a dlaj jim stechy ze deva. Tito mui zejm ili na opevnnm hraditi na vrcholu Bab lom u Kyjova. Pi pohledu z krteru Nkla tvo vznamnou dominantu. Je tam rozshl arel dlnch chodeb a pozstatk tby elezn rudy. Mnostv hornk bylo znan. Nachz se tam nejvt velkomoravsk mohylnk na Morav. Jak dln systm, tak rozshl hradit zde tak ek na archeology.