Znik dlnho systmu na Morav

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: esk djiny, Vydno dne: 13. 03. 2011

Zvr namsto vodu
Namsto vodu netradin nastolm svoji tezi, kterou se nsledn v tto prci pokusm obhjit. dln systm na Morav 11. a 12. stolet (jako nedln soust rozdlen cel zem mezi Pemyslovce), byl natolik labiln a pro nikoho z vldc, jak na Morav, tak i v echch vyhovujc, e se tento systm mohl kdykoli rozpadnout (nakonec se tak stalo a na pelomu 12. a 13. stolet).

Betislavv seniort a dly, nebo Betislavv seniort vs. dly?
Podle toho, co popisuje Kosmas (jinou interpretaci udlost poloviny 11. stolet nemme), Betislav jednorzov rozdlil celou zemi mezi sv syny (budouc obsazen praskho biskupstv jednm z nich lze tak povaovat za rozdlen zem nebo moci v zemi): Aby mezi mmi (tj. Betislava I.) syny nebo vnuky vdy prvn dle st obdrel prvo a stolec v knectv, a vichni jeho brati nebo kte jsou z panovnickho pokolen, aby stli v jeho posluenstv. Rozdlen zem je popsno Kosmou o nkolik stran dle: Vyjel nov kne, aby uspodal nov panstv moravsk, kter nkde otec jeho mezi syny sv rozdliv, polovici byl dal Vratislavovi, druhou polovici Konrdovi a Otovi, Jaromr pak oddan uen jet mekal ve kolstv. Seniort v podn Kosmy sice e podzenost mladch Pemyslovc nejstarmu, ale vbec nee dal perozdlovn zem mezi syny a vnuky Betislava I. Je mon, e si Betislav pedstavoval po smrti kadho z vldc knectv (tj. vrchnho knete a vldc na Morav) nov perozdlen zem prv vrchnm knetem, tak jak to provedl Vratislav bhem svho nstupu v roce 1061. Tehdy se ujal vrchn vldy a vldy v echch. Uvolnn Olomoucko pedal Otovi, Konrd nyn vldl celmu jinmu dlu. Z hlediska Vratislava lo zejm o jedin sttnick krok, kdy se drel seniortu (pokud ten tak opravdu vypadal), zbytek jeho vldy byl zcela odlin.

Princip perozdlovn Moravy se pozdji ovem vymkl praskm knatm z kontroly, a to v okamiku, kdy na Olomoucku zanaj vldnout ddin potomci Oty Olomouckho a na Brnnsko-Znojemsku potomci Konrda.

Vznik tak mocensk nerovnovha a zcela zeteln pnut mezi jednotlivmi vtvemi. Zatmco moravt Pemyslovci se d systmem, kter vzdlen pipomn primogenituru (neznme ovem pesn formu vldy v obou dlech, zd se, e v ppad vce bratr vldli oba ve shod spolen, s nadazenm toho starho), o urovn vrchnho knete rozhoduje stle seniort. Seniort je ovem pro moravsk Pemyslovce dvousenou zbran vlastn ddin st zem, ze kter mohou sebrat vojsko k podpoen svch prv na vrchn vldu nad knectvm (toto prvo maj zajitno prv seniortem). Naopak Vratislavova dynastick linie nem dn dleit panstv ve svm dren a ani seniort, vzhledem k vku Vratislavovch syn (a vnuk), jim nen pli milostiv. Prask kne si to dobe uvdomuje a sna se moravsk dlnky poddit bu po dobrm, nebo po zlm (extrmnm pkladem je vyhnn nkterho z dlnk a pidlen jeho zem nkomu ze syn a vysnnch nstupc na praskm stolci), donutit ho k poslunosti ptomn, a pedevm budouc, kdy by se moravsk kne vzdal svch nrok na vrchn vldu ve prospch nadiktovanho kandidta. Prask knata mla pdnou argumentaci: Pokud ovem Betislav jako kne mohl rozdlit zemi na nkolik st (dly vytvoen ad hoc, ostatn jako kterkoli jin dly t doby ponaje Hradeckem Betislava (II.) a kone pro poteby tto prce Plzeskem a Budynskem Vclava (I.), jeho nsledovnk mohl uinit to sam, anebo mohl uinit pln opak zemi zase scelit. Zejm v podobnch mylenkovch konstrukcch pemlela vrchn esk knata a tmto zpsobem obhajovala svoje konn, kter bylo nameno proti pbuznm na Morav. Nemn pdnou argumentaci mli vldci na Morav: vrnost nejstarmu Pemyslovci je dleitj ne rozdlen zem (Kosmas klade draz na posledn slova Betislava, rozdlen Moravy zmiuje spe mimochodem, pro objasnn spor mezi Pemyslovci). Pokud nevldne nejstar Pemyslovec, v duchu seniortu mu nemus bt ani se svoj zem vrni, jako tomu, kdo pekrauje zemsk prvo. Lpnm na seniortu se moravt Pemyslovci sna udrovat status quo, kter je vhodn pedevm pro n, a u je jakkoliv v rozporu s plny zesnulho Betislava I.

Cassus belli byl naprosto jasn.

Historie boj mezi praskmi a moravskmi Pemyslovci.
Prvn, kdo se pokusil Betislavem vymylen systm poruit, byl jeho prvorozen syn Spytihnv I., a to ji krtce po nastoupen na stolec. Nen teba rozebrat tzv. hrutovsk incident, kdy Spytihnv pozajmal Moravany. Nen dleit, zda zajal politickou reprezentaci zem, anebo pouze druinky svch bratr. Jeho dal kroky smovaly jasn proti zjmm a prvm mladch bratr. Vratislav ped Spytihnvem utekl do uherskho krlovstv, zbvajc dva bratry odvlekl do Prahy, kde se stal Konrd vrchnm lovm a Ota magistrem kuchyn.

Jako pokus o poruen testamentu Betislava I. lze povaovat chovn Jaromra (Gebharda) v roce 1061. Kdy se dozvdl o smrti Spytihnva, odeel z uen a pijel do Prahy v nadji, e pi perozdlovn Moravy zsk tak svoji st. Tehdy ovem Vratislav brnil ddictv svho otce (o nkolik let tomu bude zcela jinak). Jaromra nechal nsiln vysvtit na jhna. Zatrpkl Jaromr se svmi nsledovnky ovem po tomto incidentu uprchl do Polska (pozdji se jeho nzor tak zmn a o biskupsk stolec bude stt).

Na prvn pohled nevypad vytvoen (nebo obnoven) olomouckho biskupstv jako krok k lep kontrole Moravy praskm knetem. Na Morav by peci vznikl dal (by slab) mocensk initel, namsto toho, aby crkevn zleitosti Moravy byly kontrolovny z Hradu biskupem. Z Vratislavovy strany lo zejm o prvn poruen systmu jeho otce. Ukrojenm Moravy z prask diecze oslaboval budouc vliv Jaromra, kter se snad ml stt praskm biskupem. Vratislav se i pokusil zabrnit volb Jaromra biskupem, nabdl vlastnho kandidta, od kterho se nedal ekat njak vzdor knec politice. Pro spojen odpor bratr a lechty Vratislav neuspl. Soupeen mezi bratry ovem pokraovalo i nadle, a to v politick (Jaromrova snaha o zruen olomouckho biskupstv v kontextu ve uvedenho byla i politickou snahou), ale i spirituln rovin (Vratislavovo pesthovn centra moci z Hradu na Vyehrad).

V prosinci 1067 umr prask biskup eb, Vratislav chce nyn prosadit svho kaplana Lance, pochzejcho ze Saska, namsto Jaromra, kter byl pro toto msto peduren (snad to bylo i slbeno a dolo i na psahy). Proti Vratislavov snaze se vzepela irok koalice jeho bratr a pednch velmo a Vratislav svj pln neprosadil.

Po smrti Oty I. v roce 1087 nedolo k perozdlen Moravy, Vratislav si Olomoucko ponechal a pozdji jej udlil svmu synovi Boleslavovi (kter nebyl nejstar ani z Vratislavovch syn!). Vdova po Otovi Eufemie se svmi nedosplmi syny Svatoplukem a Otou (ernm) se uchlila ped Vratislavem na jedin msto, kde mohla ekat podporu, ke Konrdovi, kter byl navc podle seniortu nstupcem Vratislava.

Vratislav to chpal jako neptelsk krok a rozhodl se pokoit svho ji jedinho bratra (v ervnu 1090 umr Jaromr). Sen eskho krle o nastolen vlastnch podk (nstupnictv nkoho z vlastnch syn a kontrola Moravy takt ve Vratislavov linii) se rozplynula ped Brnem. Dky rozepm opustila Vratislavovo vojsko znan st pedevm mladch a mn urozench bojovnk, vedench Vratislavovm prvorozencem Betislavem (II.). Vratislav se nyn musel smit s Konrdem a slbit mu nstupnictv po sob (v duchu seniortu), co se i v roce 1092 stalo.

Konrdovu vldu meme chpat jako ideln stav z hlediska moravskch Pemyslovc. Vrchnm knetem je nejstar z rodu (nadto jet pvodn vldce na Morav), Olomoucko je vrceno synm Oty I. a jin st Moravy kontroluj synov Konrda. Vtinu sv vldy Betislav II. zachovval stvajc mocensk stav. V roce 1097 nakrtko nechal zajmout Oldicha Brnnskho (vbec poprv tak prask kne zajal knete moravskho) a k fatlnmu inu smujcmu vi dikci seniortu se odhodlal v roce 1099. O Velikonocch podal Jindicha IV., aby udlil lenn praporce za esk zem jeho bratru Boivojovi s tm, e se prv Boivoj stane eskm knetem po smrti Betislava II. Csa tak uinil.

Co to znamenalo? Betislav obeel jak seniort (nejstar byl v tu chvli Oldich, vldce v Brn), tak i postup nastolovn knat, kde volba (ta mla bt dky zpesnn seniortem spe formln) mla vdy pedchzet dodatenmu potvrzen csaem v podob lennho slibu eskho knete a pedn lennch praporc krlem (csaem). Betislav tm zejm sleduje zajitn nstupnictv pro svho stejnojmennho syna, kter by mu ml zprostedkovat prv Boivoj (a jen na okraj Betislav se skuten pozdji pokus zskat knec stolec, to se bude pst rok 1130, knetem bude jeho strc Sobslav a jeho snaha ho nakonec bude stt ivot). Podvedeni se mohli ctit jak et velmoi, tak i moravt Pemyslovci. Nevme ovem o dnm vraznjm odporu v adch lechty, vrnost Betislavovi a jeho een zachovali i olomout brati (snad jim vyhovovalo peskoen Oldicha).

Oldich se svm bratrem Litoldem se ale s nastalou situac rozhodn nehodlali smit. S tm Betislav potal a pi taen roku 1099 vyhnal oba sv bratrance z Moravy a uvolnn dl pedal prv Boivojovi. Boje ovem pokraovaly i nadle, oba vyhnan Pemyslovci nalezli toit v Rakousch a odtud napadali Moravu. Odtud je vyhnal ve svm poslednm vlenm taen Betislav. Na konci roku 1100 je zavradn a jeho nstupcem je skuten Boivoj. Ten ovem nedoke zabrnit nvratu Oldicha a Litolda na Moravu a Oldich nsledujcho roku thne do ech zskat knec titul a stolec. U Malna se setkv s vojskem Boivoje, ale sem se na pomoc bl olomout dlnci. Proto se Oldich s Litoldem rozhoduj k stupu. Boivojovi se ji nepoda syny Konrda vypudit z Moravy, ale pro tuto chvli vtz potomci Vratislava.

V roce 1105 zahjil svj odboj Svatopluk, pi taen na Prahu nezskal podporu esk lechty (podpora polskho a uherskho krle nebyla rozhodujc) a musel se vrtit zpt do Olomouce. Boivoje se mu podailo sesadit a o dva roky pozdji a jako druh z moravskch dlnk a prvn z nich se nsiln stal eskm knetem. Jeho bratr Ota (ern) u Donna ubrnil knectv ped vojskem Boivoje a Svatopluk vldl 2 roky a do sv nsiln smrti u Hlohova.

Akoliv Svatopluk zejm (za psah Pemyslovc a snad i velmo) slbil nstupnictv Vladislavovi, jet mimo zem knectv zvolilo vojsko (zejm sloen pedevm z bojovnk olomouckho dlu) knetem Otu. Ota neuspl nepesvdil esk pedky o prvoplatnosti sv volby. Knetem se stal Vladislav, a i kdy jeho volbu Ota uznal, na nkolik let se ocitl ve vzen.

V tto chvli maj navrch prat Pemyslovci. Moravt sice dr sv dly, ale nekonaj dn vlen akce, zejm mimo n jdou i zmny v knectv (zmny na trn: Boivoj a Vladislav I.), akoliv to nelze ci zcela jist kvli Kosmov skouposti na udlosti tto doby (dvody obezetnosti k tomu, co pe, vysvtlil v pedmluv ke 3. knize). V letech 1115 a 1123 vldne na Znojemsku Sobslav, nejmlad syn Vratislava I.

Ota ern po pedchozch komplikacch zskal slib nstupnictv po Vladislavovi, ten se ale smil se svm bratrem Sobslavem, a ten se stal v roce 1125 knetem. Otovi ji podruh utekl knec stolec a nyn si to nenechal lbit. Zskal podporu skho krle Lothara a spolen vpadli do ech. U Chlumce bylo sk vojsko Sobslavem rozpreno a Ota je zde zabit.

Dokud Sobslav il a vldl, situaci ml pod kontrolou. Podailo se mu pimt velmoe k volb svho syna Vladislava. eil i situaci na Morav, Konrda (II.) Znojemskho zajal a Vratislava Brnnskho vyhnal. Olomoucko zskal po smrti Vclava (syna Svatopluka). Od jara do podzimu 1130 Sobslav I. vldne pln nad celm knectvm, jako prvn kne od dob Betislava I. Nerozhodne se ale tento systm zruit (pohnutky nejsou znm). Namsto toho se postupn smiuje s moravskmi Pemyslovci Brnnsko vrac Vratislavovi v roce 1130 (zmnn podzim), Znojemsko Konrdovi v roce 1134. Olomoucko udluje svmu synovci Lupoldovi (syn Boivoje II.) v roce 1135, ale za dva roky ho vyhn, a to na kor svho prvorozence Vladislava.

Olomoucko tm pdem zskv (zamlen) nstupce praskho stolce tento model zejm zahjil v dlnm obdob Vratislav I. Boleslavem, krom Sobslava I. v nm bude pokraovat Vladislav a zejm i Sobslav II.

Rozhodnutm eskch velmo Vladislav piel jak o esk knectv, tak i o Olomoucko. Knetem byl zvolen jeho bratranec Vladislav (syn Vladislava I.) a ten ho vyhnal i z Olomouce, kam dosadil navrtivho se Otu (III.) Dtleba. Vladislavv in by se dal srovnvat s potky vldy Vratislava (co se te stupk od samovldy), kdyby se nezbavoval zrove v tom okamiku svho nejvtho konkurenta.

Nakonec se nejvtm konkurentem ukzal Konrd II., kter se spojil s ostatnmi dlnky (Vratislav a Ota III.) a mladmi Pemyslovci, st lechty ho prohlsila eskm knetem. V bitv u Vysok v lt 1142 Konrd vtz, ale nedoke ji dobt prask hrad a je donucen ustoupit ped skm vojskem. Cel povstn kon smrem dlnci slb Vladislavovi vrnost, uznaj ho knetem a ten jim ponech jejich zem.

Kdy je v roce 1159 zajat Ota III. Dtleb, Vladislav si Olomoucko ponech a pozdji ho penech svmu prvorozenmu synu Bedichovi (1163 1169) a pot Svatoplukovi (1169 1173).

Dal zmny na ose Praha Olomouc znamen rok 1173. Knetem se stv Sobslav II. a vldcem v Olomouci Oldich.

V roce 1077 byl knetem Sobslavem odstrann z olomouckho dlu jeho bratr Oldich (pot umr), dvrnk Fridricha Barbarossy, a jeho msto zskal dal z bratr, jmnem Vclav.

Z boj mezi Vladislavovci a Sobslavovci til posledn mocn moravsk Pemyslovec Konrd Ota. Za dvj podporu zskal ke svmu Znojemsku i Brnnsko, po vyhnn Oldicha zejm dal i Olomoucko. To Sobslav II. nepipustil, a navc zpochybnil i drbu Brnnska a zhy se rozhodl Konrda Otu potrestat. Moravsk vldce ale tok z ech dokzal odrazit a jet plenit na Olomoucku. Porka Sobslava mu pinesla jen komplikace, nakonec byl poraen a sesazen Vladislavovcem Bedichem (za pomoci bojovnk Konrda Oty). Konrd nepochybn dal Olomoucko po novm kneti ech, ale nezskal jej.

V lt 1179 se poprv v pramenech objevuje Bedichv nevlastn bratr Pemysl a poprv v eskm prostoru titul moravskho markrabte. Co se te pojmu markrab z Moravy, nikdy nepjde v ppad Pemysla pesn definovat, zda lo pouze o jin oznaen vldce v Olomouci s vt zvislost na praskm sted, nebo zda se za tmto titulem skrvalo nco vce nroky na celou Moravu, mezistupe mezi knetem a Konrdem Otou, jako vldcem jednotlivch dl Moravy. Tko ct.

Konrd Ota ovem s rozhodnutm Bedicha spokojen nebyl a stle usiloval o zisk Olomouce. V lt roku 1182 (40 let po Konrdovi II.) zvolila st esk lechty knetem Konrda Otu. Bedich uprchl do e, kde podal o pomoc Fridricha I. Barbarossu. Ten oba znesven Pemyslovce poznal do ezna, kde rozhodl o dalm osudu eskho knectv Bedichovi ponechal echy, Konrdovi Moravu (Bedich s Pemyslem ztratili v jeho prospch Olomoucko). Konrd Ota se od tto chvle nazv markrabtem (opt nevme, zda se ten titul vztahoval pouze k Olomoucku, nebo cel Morav).

Vsledek ovem nikoho neuspokojil Bedicha pro jeho ztrtu, Konrda proto, e u sahal po prestinjm titulu. Neptelstv tedy pokrauje, v roce 1185 Pemysl to na Moravu a u moravskch Lodnic vtz, ovem vtzstvm Pyrrhovm. Nsledujcho roku se ve stedoeskm Knn Bedich s Otou domlouvaj na mru, zachovn stvajcho rozdlen knectv a tak na nstupnictv.

Konrd Ota v duchu dvjch dohod v Knn nastoupil na knec stolec po smrti Bedicha v roce 1189. A jeho dvoulet vlda byla podobn, jako v ppad jeho pedka Konrda I. Na Olomoucko se vrtili Vladimr a Betislav, synov bvalho dritele Olomouce Oty III. Dtleba. Bhem sv msk vpravy (na kter Konrd Ota zemel) spravoval knectv druh nejstar Pemyslovec, syn Sobslava I., Vclav. Ten tak, jako Vclav II., se ujal vldy pot, co se v echch rozila zprva, e Konrd Ota zemel.

Konrdem Otou vymr znojemsk (konrdovsk) vtev Pemyslovc. Tm pdem se vynouje otzka, co dle s jihozpadn Moravou. Vclav byl velmi rychle svren Pemyslem a neml monost tento problm vyeit (nevme ani, zda za sv vldy na Moravu zavtal). Kdy biskup Jindich Betislav zjednval svm pbuznm knectv, ml Pemysl zskat echy a jeho bratru Vladislavovi Jindichovi Moravu. I v dalch pramenech se Vladislav objevuje jako markrab, i kdy nemohl ovldat Olomoucko, kde stle dovala pvodn pemyslovsk vtev.

Pemysla stla podpora protitaufsk opozice v i knec stolec, kter zskal s podporou jinho Pemyslovce, Spytihnva, prv biskup Jindich Betislav (lto 1193). Vladislav Jindich pravdpodobn svho bratra nepodpoil, ale vbec si tm nepomohl. Na jae roku 1194 vythl kne-biskup na Moravu, podrobil si ji, zajal Vladislava Jindicha, kterho odvlekl do Prahy, na Brnnsko dosadil Spytihnva a Svatopluka a Znojemsko si ponechal Jindich ve sv sprv.

Jeho akce by se mohla chpat jako dal obnoven dlnho systmu, kdyby odsunut moravt Pemyslovci zskali otcovsk ddictv. Star bdn vid v dvou novch vldcch syny Vratislava Brnnskho, nyn se prosazuje nzor, e lo o vnuky Vladislava II. V tomto okamiku u je brnnsk a znojemsk dl v rukch nemoravskch vtv (pokud jsou Svatopluk se Spytihnvem syny Vratislava Brnnskho, tak tyto zvry neplat, zisk Brnnska se posune a do doby, kdy u doba konkurennho boje praskch Pemyslovc skonila) pemyslovsk dynastie, kter mezi sebou rivalizuj a vl, nicmn rozhoduj o osudu jihozpadn Moravy, pouvaj star markrabc titul nebo pmo kontroluj tuto st zem. Dalo by se ci, e zde (ji od smrti Konrda Oty) dln systm, takov, jak se vykrystalizoval v druh polovin 11. stolet, neexistuje. dly jsou pidlovny tomu, koho je zrovna teba odmnit a zabezpeit podobn jako Hradecko Betislava II., atecko a znovu Hradecko Sobslava I. aj. (prat Pemyslovci se snaili i dve takto vyuvat moravsk dly, ale vdy to bylo proti prvm a zjmm vtv Oty a Konrda). Pi srovnvn s Hradeckem, ateckem aj. existuje ale jeden zsadn rozdl ddictv dlnho vku: tradice, edn apart, jin vvoj lechty. Tm vm se moravsk dly li od krtkodob vytvoench dl v echch.

V olomouck sti umraj posledn dlnci na potku 13. stolet. Tm pdem vtz v souboji praskch knat, vtv Vratislava, s moravskmi dlnky, potomky Konrda a Oty, prask strana, kter nyn me reorganizovat Moravu (ale i echy) podle svch pestav. Knectv s dly se mn na krlovstv s podzenm markrabstvm se specifickm dualismem vldy.

Konen zvr
Jak se snam ve prokzat, seniortn systm nikoho neuspokojoval a Pemyslovci vzjemn rozpory eili mnohem astji boji neli mrovm jednnm a pokojnm souitm. Jin systm se podailo vybudovat a Pemyslovi I., a to dlem promylenou politikou, kdy se snail opatrn odsouvat sv protivnky, kte trvale ztrceli svj vliv a svoji moc (Siffrid, ppad Dpoltic byl sloitj), a tak budovnm novho systmu vldy (krlovstv, primogenitura), dlem i dky nhod (vymen vtiny lini moravskch vldc, nenarozen muskho potomka Vladislavu Jindichovi).