Vvodov Slovan nosili honosn plt z kunch koein

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: ivot ve stedovku, Vydno dne: 23. 05. 2010

Kdy prof. Vilm Hrub nalezl ve Starm mst plaketu t. zv. sokolnka, jeho zvltn pruhovan pl᚝ vyvolal polemiku o odvn md velkomoravsk lechty. Nkte archeologov soud, e pouvali odv podobn teplm vakm, provkm. Monost, e ve skutenosti to byl velmi representan odv, kter vak nebylo snadn zobrazit, naznaila konfrontace vsledk archeologickho przkumu Staroboleslavskho hradu se zakldac listinou Staroboleslavsk kapituly. Tato prce Nrodnho Muzea Praha upozornila na zvltn nesrovnalost. V seznamu pidlench profes jsou Sutores mardurinarum pellium. Autor, Ji Mlkovsk to komentuje: Tito sutores byli kapitule pidleni tyi, tedy pomrn velk mnostv. Blhov (1996) nzev tto profese peloila koenci na zpracovn kunch koein, co odpovd latinskmu originlu. Archeologick nlezy jsou vak s touto interpretac v rozporu. Kosti divokch savc se na ran stedovkm staroboleslavskm hradu nalezly jen ve velmi malm mnostv, piem kosti elem, vetn kun, se nenalezly dn (Kysel 2003a). Z koenicky vyuitelnch zvat se nalezla pouze jedin kost veverky, a to na pedhrad ve vplni objektu 6706 v sond XIX/1995. Pevn bezles krajina v okol tehdej Star Boleslavi nesvd pro to, e by se v dan oblasti koeinov zvata vyskytovala tak poetn, aby dokzala zsobovat hned tyi specializovan koenky. Archeozoologick nlezy tedy rozhodn neopodstatuj ptomnost koenk ve Star Boleslavi, nato pak v mnostv uvedenm v diskutovan zakldac listin.

Navrhuje mon vysvtlen: (1) Uveden vraz ml v ran stedovkch echch jin vznam ne koenci na zpracovn kunch koein. (2) Pi kapitule existovala specializovan dlna na zpracovn koein, do n vak byly dodvny ji vydlan a na it pipraven ke. Tm by bylo mon vysvtlit absenci kost koeinovch zvat na dan lokalit. (3) Koenci byli kapitule skuten pidleni, ale k jejich innosti nakonec nedolo, nebo byla tak krtkodob, e se v archeozoologickm zznamu neprojevila. (4) Koenci na hrad skuten pracovali, ale sdlili na dosud nenalezenm mst.

Domnvm se, e ve skutenosti nemus bt mezi daji zakldac listiny a archeologickm nlezem rozpor. Vysvtlen me poskytnout zmnn plaketa sokolnka. Pokud je odn v koeinovm plti, kter je zpracovn tak zvanm vypoutnm z kunch koein. Vroba takovho plt byla toti velmi pracn a mnostv kunch koein na trhu tak velk, e slouily dokonce jako platidlo. Tradice koein v obchod se zachovala dodnes. Nap. lidov ren pro bezcenn zbo stoj to za starou belu (blka byla koeina ed mutace veverky), texty na bezov ke od Novgorodskho obchodnka, kter dluh uvd potem veverch k, ba i nostalgick nvrat k penzm Slovan, vyjden chorvatskou mnou kuny. Je tak nutn zdraznit, e pracnost vroby zvyovalo to, e koenci si vyiovali sv zbo sami a do 14 stolet. Dokldaj to cechovn artikule, v nich jsou koenci nazvni jirchi. Proto, e pomoc jchy, mokr smsi rotu, soli a kamence, natrali rozmoen koky. Pak je piklovali v kdch s kvascm rotem, mazali, suili, mkili a tbili vlas (lajtrovali) pomoc pilin. Velk pracnost kunch pl᚝ vak byla zpsobena tak jejich zvltnm zpracovnm. Koky byla toti rozezny na prouky jen nkolik mm irok a pracn sevny. Byl to pozoruhodn objev neznmho koenka. Kun koeiny jsou lehk a mkk, zejmna maj-li zimn srst. Vynikaj krsou leskl a hebk srsti. Tak tmav barevn hbet, kter pechz do svtlejch bek vytv pechod, kter je zdraznn i rozdlnou dlkou vlasu na hbetu a bku. Problmem je vak skutenost, e koky jsou dlouh jen asi 30 a 40 cm a jsou velmi rznorod. Jejich vzjemn seit nepsob dobe. Njak neznm koenk vymyslel velmi krsn a cenn zpsob zpracovn. Nazv se vypoutn. Koeina se rozpl podl hbetu a symetricky rozee pod stejnm hlem na nkolikamilimetrov prouky. Ty se opt seij, ale tak, e se vzjemn posunou povypust o takovou vzdlenost, kter odpovd dlce plt (obvykle asi 120 cm) dlen potem prouk. Dojde tak tomu, e koeina kuny se prodlou na celou dlku plt (asi trojnsobek pvodn dlky)a zrove z (asi na tetinu pvodn ky). Koeiny se pitom setd podle tmavosti na dvojice, kter se pak sevaj symetricky od stedu zad. Potla se tak rozdlnost jednotlivch koein. Nakreslit, nebo jinak zachytit takov pl᚝ je velmi obtn. Vsledkem je njak pruhovan pl᚝. Dokld to i freska Jagelonc Svatovtskho chrmu, Znojemsk rotundy i zvltn socha pravdpodobn pohansk bohyn (iva Gaya ) z Kyjovska, jej pl᚝ m podobnou pruhovanou strukturu i nlezy prstenu z okol Milotickho loiska uhlovodk Sedmiroh.



Mladoboleslavsk kapitula zejm dobe zajistila representan koeinov plt pro sv leny. Nzev kuna je zejm oznaen dravce, souvis se zuby (kn, cn, zahn), jak nasvduje i sobol, pes (sabaka) i k. Etymologov (Machek) upozoruj na to, e vraz kuna znamen na Kavkazu liku. Ve dvactm stolet nahradily kuny farmsk chovy nork, kte jsou jejich pbuznmi. Dolo pitom k renesanci luxusnch vypoutnch pl᚝. Run it nahradily obnitkovac stroje a zazen pro strojn vypoutn. Tradice takovch luxusnch pl᚝ vak pod tlakem ekologickch aktivit postupn zanik.