Rohateck pas

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 27. 04. 2008

Amatrsk archeologie a Moravn brod dlkov cesty od Dunaje.
Archeologie bvala zleitost amatrskch sbratel staroitnost. To se zmnilo. Jak uvd D. Tetk (Archeologick rozhledy 53, 2001, str. 357-361): Kdy Vclav Novotn psal v roce 1912 sv esk djiny, odmtl se vslovn zabvat poznatky tehdej archeologie. A zstalo to tak vlastn a do padestch let. Tehdy nastal zlat vk archeologie, kter zskala znanou reimn podporu a dkladn ji vyuila k rozvinut velkorysch vzkum, zejmna na Morav. V zpalu sebepropagandy vzbuzovala evidentn nesplniteln nadje, e se j poda vykopat pln nov djiny.

S velkou publicitou se nlezy ze Starho Msta u Uherskho Hradit a z Mikulic pedkldaly jako doklad objevu velkomoravsk metropole. Ta vak podle psemnch pramen mla bt starobyl, mnohem vt ne Nitra a udivovat mohutnm opevnnm, povaovanm za nedobytn. Mla mt tak njak zvltn vzhled. Nepodobala se dnmu z ostatnch znmch.

Nlezy vak tomu neodpovdaj. Ob pevnosti vznikly a v druh polovin devtho stolet a byly mnohem men ne Nitra. Star msto mlo jen neplnou klovou palisdu a 8,5 ha Mikulic nemohlo vlastn vbec bt mstem. Nepodailo se najt rozshl trit, po nich by jist zstalo mnoho pamtek a minc, nebyly nalezeny velk vrobn arely, kter zsobovaly vyhlen trhy Svatoplukova msta a vyrbly vzbroj pro mohutnou, a 40 tiscovou armdu.

Pesto profesionln archeologov A AV Brno nepipoutj monost, e sted mohlo bt nkde jinde. Hypotzy amatrskch zjemc o archeologii, kter se o tom opov pochybovat, jsou odmtny jako diletansk, nevdeck a neoven. Pod zminkou ochrany pamtek byli amati vyloueni z monosti vlastnho archeologickho vkopovho przkumu. Zaujat nadenci vak obvykle najdou een, jak realizovat sv konky. een, kter mnohdy pekvap i profesionly.

Leteck archeologie prostor pro amatrsk archeology?
L. Deuel roku 1979 v publikaci Objevy z pta perspektivy napsal: Nezle na tom, zda je leteck archeologie uznvna za odvtv archeologick vdy, nebo ne. Ve skutenosti je jej pnos pro archeologii tak dleit, jako byl vynlez dalekohledu pro astronomii. Velmi levn a inn se ukzalo snmkovn z dlkov zench model. Lehk elektropohony, dostupn RC technika, automatick zaostovn modernch digitlnch fotoapart, to ve umonilo nevdan monosti nedestruktivnho archeologickho przkumu celch krajinnch celk. Lokality lze snmkovat v rznch stadich dozrvn plodin, za libovolnho poas a osvtlen.

Ukazuje se, e nejlep vykreslen objekt umouj porosty jen po krtkou vegetan dobu. Tu je teba vystihnout. Me to bt pi zelenn osen, nebo pi potenm loutnut obilnch ln, nebo tak a pi dozrvn. Porosty obil se vak na plochch vyskytuj jen jednou za 2 a 4 roky. Zemdlci plodiny stdaj. V nkterch letech lijk, vtr i krupobit zcela poru nebo zni obraz objekt a nezbv, ne ekat na novou seznu. To vynahrad bohat odmna, kdy obiln lny vykresl ostr a detailn siluety staveb a objekt skrytch pod zem.

Klasick letadla jsou nkladn a neoperativn. Maj omezenou vku letu, vad jim elektrick story, stromy a jin pekky. Lehk model peven v kufru osobnho auta je kdykoliv pipraven k pouit. Je tich, obratn a me snmat z libovolnho hlu a smru osvtlen. Startuje z ruky, pistv na mal ploe a snmky lze vyhodnotit okamit po pistn. Tady jsou amati ve velk vhod. Maj plochy svho zjmu za oknem a mohou je systematicky pozorovat. (obr. 1.)



Kde kupci brodili Moravn tok?
Dlkov cesta od Dunaje, podle nlez kupeckch depot (t. Jank), smovala k Novm zmkm, Nite, Trnav, Mal Karpaty pekonvala u Prieval a pes Jablonicu a Senicu vstupovala na prav beh moravn nivy podl toku Chvojnice. Nalezen trasy moravnho brodu je dleit proto, e zviditeln clov msto trh.

Moravn nivou ped regulac protkalo pt vtch meandrujcch ei (Morava, Morvka, Teelec, Salajka, Vitrina) a mnoho mench ramen, tn, jezer a bain. n zaplavovan niva je nejir u Mikulic, kde se spojuje s eitm Kyjovky a dosahuje e 5,2 km. Mezi Hodonnem a Holem m ku asi 3,6 km a neju je mezi Rohatcem a Sudomicemi, tam m jen 2,6 km. Tak prtok vody je u Mikulic nejvy. Morava je napjena tak Kyjovkou, Chvojnic, Zlatnckm a Sudomickm potokem a Radjovkou. I kdy obvykl prtok Moravy (60 m3/ sec) zvyuj tyto ptoky jen o 3 a 6 m3/ sec, pi vtch detch dosahuj a 1000x vtch hodnot, nebo zachycuj deov vody z povod Chib a Blch Karpat. To se zejm odr i v mstnm nzvu Kyjovky Stupava.


Pln velikost obrzku


Nejastji se pedpokld (Zemek, Kvt a jin), e trasa brodu smovala od Hole k Hodonnu. V dob Velk Moravy se pr trasa brodu posunula na Valy u Mikulic, nebo tam byly nalezeny mosty. Po zniku Velk Moravy se vrtila na pvodn msto Hodonn Hol. Tato hypotza se vak nepotvrdila. Leteck snmkovn pineslo pekvapiv zjitn, e zeteln stopy zanechaly po stalet pokldan hat mezi Sudomicemi a Rohatcem. Tam kde se pedh Blch Karpat nejvce pibliuje protjmu behu u Rohatce. Msto se nazv Rohateck pas. Kupeck vpravy postupovaly podl Sudomickho potoka k Rohatci a dle podl Soboskho potoka k Rudnku, Ratkovicm a Dubanm k brodu Kyjovky v mst Zbrod. (Obr. 2.) Podl tto trasy se nachzel velk vrobn arel. (Obr. 3.)


Pln velikost obrzku


Trasa dlkov cesty smovala od Rohatce k Dubanm, Mutnicm a Kyjovu.
Pi budovn obchvatu Sudomic byla odkryta st tto trasy, zejm zahrnujc tboit i vrobn objekty, kter slouily pro obchod a zsobovn kupc (Obr. 4). Tak na pravm behu se nachzelo tboit vybaven studnou zvanou Habnsk oko a etn pece. Mstn nzev cesty od Sudomic do Skalice je Simart. To se dv do souvislosti s maarskm Simr tca (Osl cesta).



Tak mstn st Rohatce Simering me souviset s oslm trhem (Simr ring). V Rohatci se dokonce nachz i milnk tto cesty. Je dobe ukryt v houtin soukrom zahrady na behu Soboskho potoka. Jeho npis G CZ nen jednoznan vysvtlen (obr. 5). Lkav je monost nzvu Grad Czerveny, tradic zachovan jmno msta s dajn silnou pohanskou povst. Hodonnsk archiv Novk zachytil povst starousedlk, e to byl pvodn Hodonn, vyplen vojsky z ech, msto nj Nmci (ctihodn Teutoni) postavili dnen Hodonn na jinm mst. Podobnou legendu o velkm ervenm mst u Vacenovic a Svatoboic zachovaly mstn kroniky i moravsk historik Vincenc Brandel ve sv publikaci Kniha pro kadho Moravana v roce 1863. Milnk musel bt zbudovn jet ped rokem 1305, nebo tento letopoet je dopsn pozdji na druh stran sloupu. Pobl byly nalezeny etn keramick stepy keltsk, germnsk i Slovansk. Zachovaly se i cel velkomoravsk ndoby a lit bronzov nkon pltovan zlatm plechem. To pochzelo z pedvelkomoravskho obdob (Smovy e?).

Vznamn je tak nlez velkho elezskho arelu na lokalit Rdnk, vrobnho arelu v Ratkovicch (odkryta byla jedna z pec, vrobna devnho dehtu z 10. stolet) i vrobnho arelu olignitov achty Vtrn mezi Ratkovicemi a Dubany. Tak nlezy stbrn msk mince a mdnho pistka (stilus) se zbytkem mdnho kovn a ohnm znien dvojit sklpc (devn) voskov tabulky (Obr. 6). Velkomoravsk valov opevnn pekvapilo mnostvm eleznch nstroj u Rdnku. Zlatem pltovan bronzov plaketa boha vna Dionsa byla nalezena v mst loiska uhlovodk zvan Sedmiroh. Tam jsme nalezli leteckm snmkovnm arel etnch staveb. Star nlez kostry avarsk princezny s umle deformovanou lebkou naznauje hrob avarsk princezny (doklad porfyrogenese zrozen z purpurovho krlovskho loe).



Trasa cesty se zejm v oblasti nejvyho bodu Dolnomoravskho valu (Nkla 265 n/m) vtvila a druh vtev pokraovala ke Kyjovu. Tam jsme nali velmi zajmavou siluetu, kterou doporuujeme k vkopovmu archeologickmu vzkumu (viz: www.wogastisburc.com), zatm bezspn. Trasa cesty je doloena na mst brodu Kyjovky, nazvanm Zbrod. Depoty bronz, depot kovolijce, depot eleznch sekyr, bronzov zdoben sekera, nejstar vrobn objekt Slovan vbec (vroba kostnch heben). Nejvt sdlit z doby Smovy, majc pes 100 objekt i pohebit Longobard datovan minc Justinina (526 565) a dal nlezy naznauj tisciletou funknost tohoto brodu.

e trasa rohateckho pasu byla schdnj, ne pechod z Hodonna do Hole svd i zpis znm hodonnsk kroniky Jakuba Kleina (1713 1752): 1. nora 1737 pipochodovalo z Prahy 1566 rekrut. Ti v Hodonn leeli 5 dn, protoe pro velkou vodu nemohli projt do Uher. Proto 6. den proli Rohateckm bahnem do Skalice. Sndli 93 kus hovzho dobytka, ale nm zaplatili jen 30 krejcar. (To vak nebylo nic oproti 23. noru 1745. Kronik pe, e museli postavit vechny mlad mue mezi 18 a 30 lety z msta i dvor. A jen Bh v kam se podli, vechny je seral ten Krieg (sedmilet vlka o habsbursk ddictv).

Jan Galatk a Karel Galatk.