Rogatec hrobka Svatoplukovch pedk?

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 01. 06. 2007

Psemn prameny p, e sdeln msto Velk Moravy v devtm stolet bylo velk msto, velmi starobyl (antick?), mlo nedobytn hradby a nepodobalo se dnmu jinmu znmmu. Takov popis nen v souladu s archeologickmi nlezy Mikulic, ani Starho msta u Uh. Hradit, kter jsou nejastji za sted moci navrhovny. Mikulice s 8.5 ha jsou mal na msto a klov palisda Starho msta neodpovd nevslovn hradb Rostislava, kter v roce 855 ji pohledem odradila krle Ludvka od dobvn. To umouje vyslovit opovliv nzor, e Weligrad Mojmrovc stle jet unik rm archeolog. Pokusili jsme je najt.

(prvn msto na vchod Slovan Wb Nt). Po 10 dnech od Dunaje pili na beh eky (Moravy u Hole?) Dal krajina byla rovinat a lesnat, to je v souladu s rovinou Dolnomoravskho valu. Cl byl uprosted tohoto zem. Hora ze kter vytk voda. To dobe odpovd vrcholu Nklo u Milotic.


Upesnn text uvd, e velk msto bylo vykopno hluboko pod rovn zem. Horn st Dolnomoravskho valu byla podle archeologickch nlez pevnost, zbran a perk jdrem moci. Leteckou archeologi z dlkov zench model jsme nalezli msto moravnho brodu mezi Sudomicemi a Rohatcem, tboit na obou bezch a velk vrobn arel, nachzejc se podl toku stcho do Moravy v Rohatci a pramencm na vrcholu Nklo.


Vyslovili jsme podezen na monou souvislost velk poteby deva pro desetitisce elezskch a jinch pec a vznikem stedovk pout Moravsk Sahara. Upesnn text popisu Svatoplukova Msta podporuje podezen na jeho polohu v propasti Nkla. Na stedn vsp jsme nali pozstatky porn destrukce pravdpodobn vovit stavby s bohatm vmazem jly. Starobyl legendy o Blanku, Sitn a ertoryji, kde se skrvaly vojensk sbory vyrejc na obranu zem v ase nebezpe, jsou ve shod s touto monost.. Nalezli jsme siluetu velk stavby, kter by mohla i podle dalch nlez v okol bt hledanm katedrlnm chrmem, skrvajcm Metodjv hrob. 350 ha plocha propasti Nkla mohla skrvat opravdu velk msto. Nkolik pramen artzsk tlakov vody vyvrajc na vrcholu, mohlo msto, chrnn pirozenm, 60 m vysokm valem zsobovat vodou i v neptelskm obleen. Viz www.wogastisburc.com, www.stedovk.cz, www.Slovan.cz aj.

Sedmiroh
Na pat Nkla se nachz nejvt loisko metanu, dnes je ji vyten. Nazv se Sedmiroh. Na nm jsou mohylovit pahrbky, vznikl vrony uhlovodk. Je jich sedm, od toho m zejm lokalita jmno. Ti jsou vt, jejich vka je asi 12 m nad ternem a maj prmr ca 150 m. Ostatn tyi jsou piblin polovin.


Ti nejvt zanechaly zejm tak sv jmno v mstnch nzvech Rohot, Ti rohy, Ti kty, Ti kopce a podobn. Nzev msta roh souvis i s nzvy osad Rohatec, Rohov, Rohonk a pod. Zajmav je, e tak Korutanci, zejmna v dnen sti Slovinska maj horu, hrad i msto Rogatec. Ba i nzev hlavnho msta msk provincie Noricum na soutoku eky Moravy a Dunaje se nazvalo Carnutum, co lze vykldat tak jako msto roh (odvozen i msto rohatho dobytka a jeho tl tj. masa). Pert kupci oznaili zejm tyto kopce za kultovn pahrbky, na nich uctvali ohe a ukldali popelnice mrtvch. Vzdlenost (pl hodiny chze) odpovd archeologickm nlezm pohebi od sdlit. Sta Slovan se obvali duch zemelch. Ti dajn neumli pekonat vodu. Proto byly vdy pohansk mohylnky od sdlit oddleny vodnm tokem. Msto Sedmiroh by svou polohou i tajuplnmi vrony uhlovodk mohlo nejspe ukrvat kultovn pohebit. O tom, e Velehrad ml sv pohebit pedk, pe roku 1450 msk pape Enea Sylvii ve sv Historia Bohemica: Svatoplukv syn, jemu svil vldu Arnulf, dal tlo svho otce, krle Svatopluka pevzt na Velehrad a uloit do hrobky pedk.


Provedli jsme leteck przkum loiska Sedmiroh. Vsledkem bylo nalezen siluety stavby, kter by mohla bt takovou rodovou hrobkou. Jej rozmr je asi 25 x 20 m a jej na zpadn stran je pistavena lichobnkov konstrukce, kter pipomn pohebn kapli. V okol bylo zejm vt mnostv dalch mench objekt, nebo i hrob. V tchto mstech byly ji v minulosti nachzeny hroby. Vtinou se vak nezachovaly. Vjimkou je kostra pravdpodobn avarsk princezny. Podle tehdejho zvyku mla umle prodlouenu lebku. Provdli to stahovnm hlavy obinadlem od tlho dtstv, kdy jsou jet leben kosti prun a vzjemn spojen volnm vem. Nlez bronzov lit plakety boha vna Dionza, pltovan zlatem v tsn blzkosti siluety stavby i hlavice antickho sloupu naznauj monou funkci ji v obdob pedchzejc Velkou Moravu. V tto souvislosti se vtr i podezen na monost, e etn mstsk znaky okolnch mst i obou biskupstv, kter si na stolec Metodje dlaly nrok (Bavorsk a Moravsk) maj prvek t, sedmi, nebo jinho potu roh (zub, trn).


Ostatn i zvltn pina vtzstv Sma u Wogastisburcu, kde podle kronike vtzstv nezskali Slovan ani tak statenost, jako bezhlavost Austrazijc, kte zanechali stany a vechna zavazadla a bezhlav uprchli (domnvaje se, e je Dagobert opustil a navrtil se do Nustrie). V devtm stolet zapsali ibn Rusta a Gardz popis cesty na trhy Svatoplukova msta. Podle tohoto nvodu jsme hledali polohu sted moci Velk Moravy. Postupovali jsme podle jejich orientanch bod od eky Tisy k Dunaji a Nite, Panick tk soustednch armd mohla zpsobit i nenadl erupce uhlovodk. Legenda o svatohostnskm zzraku, pi nm byli Moravan zachrnni v obklen. Tektonick otes v prav as mohl zvit vydatnost vodnch zdroj v rokli Nkla a vydsit oblhajc. Dagobert zejm prchal prvn, ostatn se podle kronike jen pidali. Ba co vce nzev Wogastisburc je (podle Havlka nejspe) slovo sloen z hornonmeckho WO (pedloka u) GASTIS (kultovn msto obt bohm, Hostn) BURC, kter znamenalo (mezi jinm) msto. Svatohostnsk legenda me mt historick jdro.