Potvrzen biskupstv v Litomyli

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: Dobov dokumenty, Vydno dne: 08. 04. 2007

30. dubna 1344 pape Klement VI. povil biskupstv v Praze na arcibiskupstv, jemu poddil biskupstv olomouck a pislbil vznik biskupstv v Litomyli, v listopadu ji bylo na svt. Z prask diecze zskalo biskupstv dkant chrudimsk (45 far), mtsk (39), polisk (17), lankrounsk (16), z olomouck diecze byly vyaty dkanty umpersk (22 far) a sovsk (8 far). Pro srovnn v cel arcidieczi bylo far vce ne 2000, litomylsk biskupstv bylo (rozsahem) oproti ostatnm dost mal. Prvnm biskupem se stal Pemyslovec Jan Volek (1344 1353). 3. prosince 1349 majetkov drby biskupstv potvrdil a papee informoval arcibiskup Arnot z Pardubic:

Nejsvatjmu v Kristu otci a pnu pn Klementovi, zzrakem bosk prozravosti Svatosvat msk a cel univerzln Crkve pontifikovi, Arnot arcibiskup, Pedvoj dkan, Zdeslav, scholastik a kapitul kostela praskho, zaopatuj svat paste. J a kapitula crkve m, s ctnm otcem panem Janem biskupem a kapitulou olomouckou, jsme v tm kostele odsouhlasenm rozhodli o nedvnm poven vaeho praskho kostela (tj. diecze) na arcibiskupstv, je bylo v kostele katedrlnm pipraveno, ustanoveno a potvrzeno, a tak o penesen uren sti klru a vybaven od prask a olomouck diecze, klteru Litomylskmu kanonickch regul du Premonstrt, se stejnmi kostely a episkopty za dieczi litomylskou, ctnmu otci panu Janu biskupovi a kapitule litomylsk. Te nicmn zsahem nejjasnjho knete a pna, pana Karla mskho a eskho krle, souhlas se zmrem, posvtnosti tv, s dve eenho pana biskupa a kapituly pedstavenho a pokornho sluebnka. Poven een crkve litomylsk na dieczi potvrzeno klrem a lidem, s kltery a farnostmi kostel a jejich vemi prvy a povinnostmi ve tyech ne uvedench dkantech: Arcidkant hradeck, moj prask diecze, vytvoeno a umstno vloenm a jasnm sjednocenm neperuenho zem v dkantu chrudimskm, kter je z arcidkantu hradeckho: klter v Podlaicch du svatho Benedikta opata a konventu 20 osob obvajcch klter jeptiek v Sezemicch du svatho Bernarda, klter v Pardubicch, bratr du zpovdnk blahoslavenho umuen (Dominikni), Jezboice, Velkov, Hostomice, Tunchody, Hostovice, Stoj, Hemanv Mstec, Puchobrady, Trojovice, Slatiany, Btovany, Svinany, Ti Bubny, Slepotice, Chroustovice, Pelou, Tebuice, Honbice, Tnec, Ivanovice, Lepovice, Moraice, Nasavrky, estoky, Se, Kamenice, Kostel, Chrudim msto opevnn s kostelem sv. Ke a dm bratr du chvaloenk, Daice, Rozhovice, Kostelec, Svdnice, Bojanov, Liciboice, Pardubice, Stolany, Kaplice, Moravany, Chibotov, Rosice, Miov, umberk, Smiice. V Dkantu poliskm Polika msto opevnn, Temun s Litovl, Vjezd, rkovice, Lurtbach s Stim, Opatov, Cunsdorf, Bystec s Tepinou, Krsn Zdroj, Korov, Borov, bez Oldichova, Moraice, Jensdorf, Karlsprun, Laubendorf, Bayna , Rohozn, Opatov , Dtichov. V dkantu lankrounskm Lankroun msto opevnn s kostelem, Tebov, Lutov, Tomiksdorf, Knigswald, Tibovice, Rytav, Wilhelmswerd, Kanpdorf, Liebenthal, Kunczdorf, Michalov, Ruffa eka, Dietrichsbach, Rudolfov. V dkantu mtskm Mto msto opevnn s farnost a domem brat mench, Kmov, Hemanice, Tymanov, Plat, Boidom, Prose, Rovn bez Valtrova, Jeviovice, Sloupnice, Lhota, Pltnice, Radho, Uhersko, Holice bez Kostelova, Lue bez Kamenice, Msto epnk, tpnov, Grunav doln, Grunav horn, Skute, Janovice, Rann, Vratislavov, Muina, Makov, Lusk, Ponoen kostel, Zmrsk jezd, Hemanov, Brakovice, Mladoov, Bernartice, Vlatice, Laany. V Praze pod moj a kapituly m stvrzeno peet. Lta Pn 1349, indikce II. III. prosince.

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. - listina 974.



erven teky vesnice
erven tvereky - opevnn msta
modr tvereky - kltery.

Mapa je pouze orientan nmecky nazvan vsi (dsledek kolonizace) na map nejsou, vesms se nachzej ve vchodn polovin mapky. Nalzme se v XIV. Stolet, kdy se stabilizuje s vesnic po promnch v minulm stolet, ada odlehlejch vesnic ale vznik jet na zatku stolet.