Zzran d隝 Marca Aurelia

Autor: Jan Galatk <(at)>, Tma: Nejstar djiny, Vydno dne: 03. 03. 2007

lnek o spojitosti vpravy Marka Aurelia a jihomoravskch ropnch vrt...

1. Naftov horeka
Jan Medlen, kov ve vesnice Gbely nedaleko Hole, se narodil 9. ledna 1870. Osada lec na levm behu eku Moravy tehdy patila do uhersk sti Rakousko-Uherska, nazvan Horn Uhry. Dnes je to Slovensk republika. Na pravm behu le Hodonn. Tam chodval nakupovat lignit a devn uhl, potebn pro kovskou vhe. Jeho kovrna pipomnala velkomoravskou rotundu. Kruhov budova byla kryta slamnou, dokovou stechou.

Kdy v roce 1910 kopal odvodovac strouhu, zpozoroval, e ze zem unik plyn. Zkusil ho zaplit. Hoel istm, namodralm plamenem. Napadlo ho, zda by tm mohl havit elezo pi kovn. Vykoval si velk vrtk, pipevnil k nmu dlouhou kldu, zatil kamenem a zaal vrtat do zem dru. Vron plynu znateln zeslil. Vyzdil si podzemn kanlek, kterm jako potrubm zavedl plyn do ohnit kovrny. Pak dlouhou ty s hoc koudel plyn zaplil. Ohe hoel a tak jednoduch klapka pro regulaci mnostv plynu a vzduchu do ohnit se znamenit osvdila. Ubyla mu starost o uhl. Na ten div se chodili zvistiv dvat kovi z okolnch obc. Dokonce i kovt misti z Hodonna, Hole a Skalice pichzeli, aby se na vlastn oi pesvdili, e Medlenovi hav elezo holav zemsk luft, vyvrajc pr ze samotnho pekla.

Gbelsk kov se stal slavnm a jeho sebedvra rostla. Kdyby tak jet nael nco, co by mu samo dmychalo mchem a pohnlo kovsk kladivo. To by byla slva! Pokusil se svj samotop doplnit samohybem. Budoval jaksi sloit monstrum. Ob devn kolo s umn pipojenmi pkami se mlo otet bez jakhokoliv pohonu. Zachovala se i nekvalitn fotografie tohoto perpetuum mobile. To se vak nechtlo toit. Medlen chtl zskat dal slvu objevitele loiska zemnho plynu. Nlez ohlsil dopisem maarskmu upnmu adu v Nite. Ten postoupil informaci na Bsk kapitant v Bansk Bystrici. ednci Csasko - krlovsk ministersk bsk komise zaslali dotaz na mstn ad ve Gbelch. Podali, aby vc proetil a podat zprvu. Mstn ednci zleitost zpochybnili tvrzenm, e kov Medlen to nem v hlav v podku. Vyml si hlouposti a stav dokonce perpetuum mobile. Bsk ad pak hlen o nlezu loiska uhlovodk zaloil mezi pochybn tvrzen.

V roce 1913 vak dolo k nehod. Mohutn exploze rozmetala Medlenovu kovrnu. Nev se pesn jak k vbuchu dolo, ale pravdpodobn uhasl ohe a kov se pokusil zaplit jej znovu. Pi zapalovn dlouhou ty dolo k explozi nahromadnho plynu. Natst jeho kovrna mla ideln konstrukci pouvanou dnes pro objekty s rizikem exploze. Kulat tvar stny sniuje tlak na zdivo pi explozi a lehk ltac stecha usmruje tlakovou vlnu smrem vzhru. Medlenovi se mimo krtkodob ztrty sluchu mnoho nestalo. Tlakov vlna se vak pi explozi smrem vzhru projevuje destrukn vlnou, kter ni a ve vt vzdlenosti. Pokodila mstn ndra csask eleznice. To se muselo edn objasnit.

Vyetovac komise informovala vldu, kter shodou okolnost prv eila nedostatek nafty. Vlc rakousk armda nutn potebovala benzin a jej jedin naftov pole v Hali obsadila rusk vojska. Do Gbel byla urychlen vyslna komise veden Hugo von Bckem. Ta potvrdila vskyt zemnho plynu. Vlda zajistila finann prostedky pro urychlen oven loiska, zda neobsahuje tak naftu. Nedostatek pohonnch hmot pro bojujc armdy nutil ke spchu. Ji prvn przkumn vrt nael bohat zdroj nafty. Dodval j denn patnct tun. Tak dal sondy byly vesms spn. Vrt . 9 dval dokonce denn 38,5 tuny nafty. Gbelsk loisko tak ji za pouh dva roky (v roce 1915) zajiovalo plnch 91 % rakousk spoteby nafty. V Bzenci byl nalezen plyn pi hlouben studny na dvoe kasren. Proto tam v roce 1917 rakousk vlda nadila hlubinn vrt. Pi nm sice navrtali vydatn zdroj plynu v hloubce 330 m, ale ani dal vrtn a do 600 m neobjevilo douc naftu.

Dal przkum pokraoval a po prvn svtov vlce. Zejmna spn naftov vrty na Nesytu u Hodonna vyvolaly plnou naftovou horeku. V roce 1924 dosahovala tba nafty na Hodonnsku tyi vlakov cisterny denn, tedy trojnsobek produkce Gbel. Boj o sttn licence k tb svdly firmy Galicia, OPTEG, Standard Franco American, Moravsk task spolenost, Apollo Bratislava, Kolnsk rafinerie, kyjovsk sklrna a dal. Firma Baa, kter vrtala v oblasti Rohatce u osady Soboky, tam objevila lignit, vybudovala dl Jan a hornickou kolonii Baovch domk. Chtla lignitem zsobovat sv provozy v Otrokovicch i Zln. Pro jeho levnou dopravu vybudovala na svou dobu technicky vyspl plavebn kanl, vyuvajc sten i eku Moravu. Vt spch v naftov prospekci zaznamenala firma zaloen kutem L. Holczmannem, kter spn vrtal u Turzovky. Potom, kdy mu vrtn souprava shoela, pedal tebn licence sttu a obdrel licence na vrty u Vacenovic. Spojil se s kapitlov silnm spolenkem, J. Holnou, editelem ivnobanky v Praze.

V lt roku 1929 zaloili prvn hlubinou vrtbu u Vacenovic. Vrtali asi 310 m severovchodn od kuelovitho pahrbku nazvanho ertoprd. Msto jim doporuil k przkumu geolog Dr. Sommermeier, kter je povaoval za tzv. bahenn sopky, kter znal z naftovch pol v Rumunsku. Pirozen erupce uhlovodk vymruj zpravidla nejdve plyn, pak naftu, a nakonec vodu. Zemn plyn obsahuje tm vdy tak kyslink uhliit, kter se pod tlakem rozpout ve vod. Nhl uvolnn tlaku zpsob tzv. sodovkov efekt, jeho nsledkem je vmt psku a trk do ve nkolika destek metr. Takov erupce byly pi vrtech ast. Nejobvanj byly duniv exploze plyn, vyvolan vzjemnm kesnm valoun kemene. Detonace bortily konstrukce vrtnch souprav, zapalovaly plyn i naftu, kter hnna vtrem, padala jako hoc d隝 na posdky vrtnch souprav. To bval ast obraz pi vrtn nafty. Tak pi vrtn na Sedmiroh dolo k explozi. Mstn kronika Vacenovic to zaznamenala takto: Osmho prosince 1929 vrtala na Sedmiroh naftu firma Holczmann a Holna. Vrtali run na mst ertoprd, znmm vrony plyn. V hloubce 8 m narazili na plyn. Roura se otsala tak, e run se nedalo pracovati. Postavili proto parn soupravu Fauck-Vierfeld. V hloubce 111 m nastal vbuch. Plyn rozmetal ve a smen s vodou a jemnm namodralm pskem, s evem dral se mocnm proudem z roury. Houfn pichzeli lid podvat se na ten jev a neznal kali, e na ertoprdu vybuchla sopka.
Plon pory, pi nich vtr hnal padajc d隝 hocho petroleje i na posdky vrtnch souprav, to byl ast obraz vrtanch sond. Jet v roce 1951 bylo 22 takovch havri.



2. Befehl rakouskho csae
Csaovna Marie Terezie si v roce 1776 vzala tpna Lotrinskho, kter se stal csaem Frantikem II. Jako nstupce mskch csa vydal rozkaz k zakreslen vech antickch pamtek na Morav. Vsledek byl uloen v jeho prunm archivu. Tam jej objevil vdesk staroitnk a kartograf Transquille Moll. Sbrka obsahovala 45 pamtek. Pt nhrobk, olte zasvcen Jovovi, Martovi, Pallad a Appolonovi. Tak msk sloupy, oblouky a stavby. Zakreslili 6 npis eckch, 37 latinskch a po jednom etrusk a puntsko-gtsk. Bohuel, nevydal dn befehl na jejich zchranu. Sbrku vydal v roce 1755 G. Heisler.

Ns zajmaj ti latinsk npisy pod polokou No 18 Strileck. dajn byly zazdny nad vchodov dvee zmku ve Stlkch, lecch asi 12 km severn od Kyjova, na trase ke Kromi. B. Dudk ve svch Djinch Moravy (1870) je uvd, ale nemohl je ji najt. Pi pozdj rekonstrukci zmku se ztratily. Uvdme peklad St. Straka:
I.deska: C(olentes) D(eos) ROM(ani) S(acrarium) LIB(antes) DEOR(um) M(artis) et L(ucinae) FIDUC(iarii) IUL(io) CERIL(io) PRET(ore) E(t) DAC(urione) DUC(e) LEG(ionis) XXII ORIVIEN(sis) C(ultui) L(egitimo) N(otaverunt). Peklad: Bohabojn man zasvtive svatyni boh Marta a Luciny, v dve odevzdan pod veden Julia Cerila, sentora a velitele XXII. legie oriviensk, a oznaili ji zkonnmu kultu.
II.deska: VICT(or) G(aius) AUG(ustus) P(ontifex) M(aximus) IN CO(itiniono) LUPERCALI MAG(nae) PANON(iae) FESR(ive) COR(ona) CINT(usest). Peklad: Vtzn Gaius Augustus, nejvy veleknz pi jednn o luperklich byl slavnostn ovnen korunou Velk Panonie.
III.deska: IMP(erator) G(aius) AUG(ustus) P(ontifex) M(aximus) ET COL(onus) PANON(niae) TIT(um) F(abium) IUN(iorem) FALIF(erum) C(urionem) A(gminis) D(esignavit). Peklad: Csa Gaius Augustus, nejvy veleknz a zrove hospod Panonie Tita Fabia mladho jmenoval nelnkem oddlu.



Text obsahuje nkolik zajmavost. Prvn deska m zprvu o neznm legii XXII., Oriviensk. Nesporn se tk kultovnho olte, zbudovanho many. Byl zasvcen bohu vlky Martovi, ochrnci legie ve Vindobonum (dnen Vde), a tak me souviset s nmeckm nzvem poho Chib - Marsgebirge (Martovo poho, Marovsk hory, i nepochopenm vrazu Hbc hory.) S bohyn Lucinou souvis Apolonovo zasvcen legie XV. v Carnutum. Lucina byla sestra Apolonova. Podporuje to tak Ptolemaiova mapa Velk Germanie, kter m nzev dolnho povod eky Moravy - Luna Silva - les bohyn Luny (Luciny). Spojen boha Marta a Luciny tak odpovd obdob druhho stolet po Kr., kdy Ptolemaiova mapa vznikla. To bylo obdob Markomanskch vlek.

Ob dal desky jsou zejm jet star. Vznikly za vldy csae Augusta. Ten se narodil roku 63 ped Kr. Nov jmno Augustus pijal v roce 27 ped Kr. Jmno bylo dvojsmysln. Souviselo s augere, zvtovat (svou moc), ale tak s augurstvm, vtnm. Zavedl povinnost psahy legion u svho olte, nebo byl uznn Bohem. Stal se veleknzem, ale pevzet funkce odkldal a do smrti veleknze Lepida v roce 21 p. Kr. Stalo se to na slavnosti Luperkalie (15. nora). Druh deska je tak datovna na den 15. nora roku 21 ped Kr. Tak tet deska pochz z obdob vldy Augusta a oznamuje jmenovn Tita Fabia velitelem oddlu. Znamen to, e man museli mt v tto oblasti svoji posdku a zejm i zatm neobjeven opevnn. Obsah text natolik pesn odpovd historickm podkladm, e znan zpochybuje podezen na monost stedovkho falza.

3. Svatoboick opice
Svatoboice, dnes spojen s Mistnem, le nedaleko Kyjova. Jsou znmy zejmna svm bohatm folklorem. Jako zvltnost zde ukazuj dv kamenn skulptury, povaovan za sochy boha Januse. Soud se, e zbyly po renesanm zmeku, vybudovanm na mst star tvrze kolem roku 1580 Bohuem Morkovskm ze Zstizel. Pozdji byl pestavn na pivovar. Lidov tradice s nimi spojuje i nzev Svatoboic, kter vznikl ze slov Svato, bo ty modly, jimi dajn sv. Metodj nabdal Svatopluka.



I kdy nemme psemnch zprv o jejich vzniku, lze vyjdit jistou pochybnost o tom, e pedstavuj boha Januse, stejn jako opice, umstnn v blzkm milotickm zmku. S postavou tohoto mskho boha potku a konce m spolen pouze to, e m dv hlavy hledc opanm smrem. Vechna jeho zobrazen, a ji na etnch antickch mincch a sochch i na skulptue, umstnn ve Vatiknu, maj toti, na rozdl od opic, oba oblieje stejn. Tak relief Januse z Nitranskho hradu dodruje tuto koncepci. Svatoboick opice vak zeteln zobrazuj dv zcela odlin postavy. Jedna m typick vavnov vnec s diadmem a druh mskou zbroj. Postavy s vavnovm vncem jsou typick pro msk csae a ve zbroji byl zobrazovn pedevm bh vlky Mart. Vechny tzv. Svatoboick opice jsou poloeny na konickm hranolovm soklu, pouvanm k usazen do sloupovitho olte. Takov typ sochy se nazv hermesovka, pokud zobrazuje dv bostva, dvouhermesovka. To proto, e nejastji tak byl zobrazovn bh Hermes. Texty stleckch desek a skulptury opic vyvolvaj podezen na monou souvislost. Me jt o pozstatky mskho kultovnho obtit? Pro by v dob markomanskch vlek budovali man olte na zem neptelskch Kvd?



. Zzran d隝 Marka Aurelia
Nsledujc zvltn udlost popsali mt djepisci a dodnes ji obdivuj turist na Plazza di Colone v m, kde je vytesna do mramorovho sloupu. Nkdy v druh polovin druhho stolet po Kr. vythl msk csa Marcus Aurelius s mohutnou armdou na zem dnen Moravy, osdlen Kvdy. tok zahjil od Dunaje, kter byl u Carnutum pemostn pontonovm mostem z mskch lod. Sdlila zde XV. legie zasvcen Apollonovi. Dodnes tam stoj kamenn sloup, kotvc tehdej pontonov most i brna opevnnho pedmost na druhm behu Dunajskho veletoku.

Asi pt den pochodu doli k njakmu soutoku dvou ek. Nedaleko se strhla bitva. Casius Dion ji popsal takto: S tak eenmi Kvdy vedl Markus Aurelius velikou vlku a potstilo se mu zzran vtzstv, i spe mu bylo dno od Boha. Kdy se toti za bitvy ocitli man v nebezpe, zachrnilo je bostvo nejneekanjm zpsobem. Kvdov je na vhodnm mst obklili, man srazili tty a udatn bojovali, kdy tu nhle barbai bitvu zastavili, oekvajce, e je snadno dostanou, dk vedru a zni. Kolem ve obsadili, aby nemohli brt vodu. Bylo jich na poet mnohem vce ne man. Kdy tedy man - umdleni, plni ran na slunci a v zni ocitli v krajn tsni, strhl se velk lijk. Kdy se d隝 spustil, naklnli se vzad a chytali jej do st, jin do tt a dvali pt konm. A bylo by se jim zle vedlo, kdyby se na neptele nesneslo mocn krupobit a mnostv blesk. Bylo vidt, jak z nebe pad zrove voda i ohe. Jedni promoeni pili vodu, a druz hoeli a umrali. A man se ohe ani nedotkl, naopak, jakmile se k nim piblil, hasl. Barbarm vak nebyl d隝 nic platn, ba co vc, jako olej ty plameny ivil, take stojce na deti, shnli se po vod. Nkte se zraovali a hasili ohe svou krv. Jin beli k manm, e pr oni maj spsnou vodu...

Kde se udlost zzranho det odehrla? Nkte historikov navrhuj Trenn. Dvodem je npis na trennsk skle, vytesan v tomto obdob markomanskch vlek: Na poest August od 855 vojk II. legie z vojska, kter tboilo v Laugaricionu. (Npis) dal zdit Maximianus, legt legie II. pomocn . Npis na nhrobku stejnho Maximina v alrskm Zanu ve vtu jeho in pe, e byl velitelem vexilac v Laugaricionu. Trennsk npis je zprvou o pezimovn pomocnho oddlu, zzrak se vak tkal hlavnho sboru vedenho Aureliem. Postup tohoto sboru od Carnutum smoval k Beclavi, nikoliv k Trennu. Proto vtina eskch historik navrhuje oblast Moravy a upozoruje na mskou stanici u Muova. Novj nlezy mskho tbora u Olomouce vak naznauj, e man postupovali i podl toku eky Moravy. Zejmna smoval-li tok proti sdlu krle Kvd. Podle zprvy Tacita bylo sdlo krle Kvd Vannia mezi ekami Moravou a Cusus.

Nezaazen eka Cusus by mohla bt Kyjovka. Podporuj to i dal informace tohoto historika. Vannia napadli Lugiov v roce 50 po Kr. Pr pro povsti o velkm bohatstv, kter neshromdil vbrem cla na pomoravnch cestch. Na sloupu Marka Aurelia by mohl bt zobrazen soutok Moravy a Kyjovky u Hodonna. Zzran d隝 mohla bt neekan erupce uhlovodk na hodonnskm naftovm poli.