eny ve stnu Pemyslovc dl 1.
Posledn noc knny Ludmily

Autor: Tekla <(at)>, Tma: Pemyslovci, Vydno dne: 30. 07. 2006

Pbh o tragickm konci prvn z historickch pramen znm esk knny a na prvn svtice.

Protoe by nsledujc dky na nkoho mohly psobit jako ist fikce, pidm hned v potku pr slov k pramenm a zdrojm, ze kterch jsem pi jejich psan vychzela. Zkladem jsou informace obsaen v nejstarch latinsky a staroslovnsky psanch ludmilskch a vclavskch legendch, doplnn o poznatky modern vdy. Zejmna bych rda zmnila vsledky antropologickho zkoumn kosternch pozstatk Ludmily, jejch syn Spytihnva a Vratislava, vnuka Vclava a tak pravdpodobnch ostatk jejho manela Boivoje, nalezench v hrob K1 pod podlahou pvodn Vclavovy rotundy sv. Vta na Praskm hrad.

Zvry doktora Emanuela Vlka, z nich vyplynulo, e Boivoj zemel ve vku 35 40 let, Ludmila kolem 66ti let, Spytihnv ve vku 40 45 let, Vratislav ve vku 45 50 let a Vclav ve vku kolem 40 let, mnoz historici dosud nepijali. Dvodem je nejspe to, e by se musela vpodstat pepsat nae ran stedovk historie.

Nejvt problmy djepiscm in uvdn vk Vclava a jeho otce Vratislava. Z Vlkovch zvr toti mimo jin vyplv, e Vratislav byl nejspe jen o mlo mlad ne Spytihnv a do pln jinho svtla se tak dostv informace ve staroslovnsky psan Prolon legend o sv. Ludmile, podle n Vratislav vldl 33 let. Znamen to, e se skuten mohl ujmout (spolen se starm Spytihnvem) vldy ji v roce 888, kdy nejspe zemel jejich otec Boivoj. Tehdy bylo (podle Vlkova zjitn) obma bratrm 13 18 let (Spytihnv), respektive 12 17 let (Vratislav), byli tedy pravdpodobn zvoleni Boivojovmi nstupci, avak fakticky za n regentsky vldla jejich matka Ludmila. V roce 890 echy ovldl Svatopluk a po jeho smrti, v roce 895 se v Regensburgu podle dobovch zznam objevuj jako pedn z ech Spytihnv s jakmsi Vitislavem. Je zejm, e se mohlo jednat o jeho bratra Vratislava.

Pokud se tedy Vratislav narodil mezi lety 871 876, mohl kolem roku 895 zplodit syna Vclava. Otzkou vak zstv s km. Drahomra, matka Vclavova bratra Boleslava, toti pozdjho bratrovraha porodila nejspe kolem roku 916, tedy a pot, kdy se Vratislav ujal samostatn vldy po smrti Spytihnva. e by byla schopna pivst na svt dva syny v rozmez 20 let, je pro ran stedovkou enu velice nepravdpodobn. Vclav prvorozen a jet za ivota Vratislava designovan nslednk trnu - tedy mohl mt jinou matku ne jeho bratr Boleslav. Tm by se daly sten vysvtlit i jejich pozdj spory a tak dvod, pro byl Vclav v roce 921 zbaven Drahomrou vldy, akoliv mu bylo kolem 26ti let a nemohl bt tedy nezletil, jak je v nkterch legendch (ponkud zmaten) uvdno.

Dle vychzm z toho, e Ludmila nebyla podle poslednch zvr odbornk zavradna, ale popravena, pravdpodobn na Drahomin rozkaz. Mohla se provinit napklad tm, e mla nameno do Regensburgu, aby podala Arnulfa Bavorskho o pomoc pi prosazen Vclava na otcovsk stolec. To mohlo bt hodnoceno jako vlastizrada.

Tunna a Gommon

echy, 15. z roku 921
Bab lto vybarvilo oblohu do syt modr, podl cesty z Prahy do Bavor se na kech ervenaj pky, nad strniti sklizench polek krou dravci a vyhlej svou koist.
Ozbrojen mui, cvlajc na konch po tto stezce v ele svch vojk, nemaj as kochat se atmosfrou pichzejcho podzimu. Jsou pli zaujati mylenkami na cl sv cesty. Oba v, e jejich rozhodnut je sprvn a spravedliv, zrove je vak trochu ds pedstava, e maj v rukch ivot eny, j si donedvna tak vili a jejm synm psahali svou vrnost. Setkn se smrt se neboj, jsou zvykl zbavovat lidi ivota ozbrojen mue, nkdy i starce a nezkuen mladky. Na rozkaz u museli zabjet i eny a mal dti. Nauili se nectit pi tom vinu. ivot je krut a jen krutost dv anci v tto dob pet. Te je to vak jin. Te nejednaj jen v zjmu sv pan Drahomry. Vzali svou budoucnost do vlastnch rukou u ve chvli, kdy spolen s ostatnmi vykli nad Ludmilou smrteln ortel. Te zbv jedin vykonat popravu.

Tunna a Gommon. Jejich jmna prozrazuj germnsk i vikingsk pvod jejich otc, kte do kraje nad Vltavou pili v dob vldy knete Boivoje, pravdpodobn jako doprovod jeho nevsty, Luick Srbky Ludmily. Za vrn sluby sv pan byli bohat odmnni. Zaloili v echch sv nov rodiny, zskali vlastn statky. Tak jejich synov, Tunna a Gommon, zstali v knecch slubch. Patili k druinkm knat Spytihnva a Vratislava. S nstupem Vclava se vak jejich pozice nhle zmnila. Ztratili vliv, moc i pohdkov pjmy. Te se je pokus dostat zptky.

Posledn me pro Ludmilu

Pozd odpoledne doraz vojsko pod Tetn. Stre na hradbch rychle informuj svou pan Ludmilu o blcm se nebezpe. Ludmila se rad s knzem Pavlem. Obma je jasn, e situace je vn. Posdka hradu nebude schopna vzdorovat pesile praskho vojska. Ludmila je dost zkuen na to, aby vdla, co pijde. Pod Pavla, aby pro ni v tetnskm kostele odslouil posledn mi.

Po n se upmn vyzpovdala ped tv Nejvyho Soudce a poslila se pijetm tla a krve Pn. A vdoma si jsouc smrti sv, poala se odvati zbranmi vry a vytrvvala na modlitbch, aby dui svou ozdobenou skutky dobrmi poruila Bohu. (Fuit in provincia Boemorum)

Ludmilino mld

Odebrala se pak do svho domu, ulehla na lko, zavela oi a ponoila se do vzpomnek. Vidla svou matku a svho otce, knete Slavibora, vrtila se do doby svho dtstv a dospvn, kdy stejn jako jej rodina a vichni pbuzn vyznvala dvnou slovanskou vru svch pedk. Pak do jejho ivota vstoupil mu. Mla tst. Boivoje si nevybrala sama, nemla tu monost. O jejm satku se synem knete ech rozhodl Slavibor v dob, kdy byla jet malm dvtkem, v dob, kdy se ob zem spojily v boji proti i. Pesto svho mue milovala. Pivedli na svt est dt, ti syny a ti dcery.

Roky strven po jeho boku vak pro ni nebyly dnou idylkou. Tak te se j zkost sevelo hrdlo, kdy si vybavila vzpomnku, jak s kojencem v nru a druhm dttem pod srdcem prch na Moravu, aby zde spolen se svm muem dali knete Svatopluka o ochranu ped vzbouenmi eskmi velmoi.

Tehdy se poprv setkala s charizmatickm a vzdlanm muem, kter navdy zmnil jej ivot, s arcibiskupem Metodjem. Jeho osobnost, vnitn sla a moudrost ji naprosto uchvtila. Ukzal j i Boivojovi nov smr jejich ivotn cesty. Na rozdl od svho mue, kter byl spe pragmatik a realista, ona nov ve propadla celm svm srdcem. Byla tehdy mlad, temperamentn, vniv. Nedokzala nic dlat napl. Metodjovo uen j pomohlo jej ve krotit a energii napt sprvnm smrem. Poprv tak dostala uspokojiv odpovdi na spoustu otzek, kter dosud chaoticky zaplavovaly jej mysl pokad, kdy se j zdl ivot pli tk, nespravedliv a krut.

Kdy se pak poktn vrtili do ech, podporovala svho mue ve vem, co dlal. Zaali spolu budovat novou kesanskou zemi. Bourali star svatyn a na jejich mst stavli kesansk kostely, finann i z pozice autority knecho pru podporovali pichzejc kn, zdili crkevn kolu pro vchovu jejich k z ad dt esk lechty. Vedli svou svatou vlku a vili, e je to sprvn cesta. Nebylo to vak lehk, stle nareli na odpor, kter bylo nutn potlait, nkdy i za cenu mnoha obt.

Knna vdova

A pak Boivoj nhle zemel. Bylo j sotva ticet let, kdy se stala vdovou. Svho mue nemohla ani podn oplakat, musela zstat siln. Zemi toti opt zachvtily boje. Jejmu nejstarmu synu Spytihnvovi bylo teprve patnct let a nebyl jet schopen samostatn vldy. et velmoov z vznamnch rod a Boivojovi pbuzn se prali o sv msto na slunci a pokoueli se pipravit jeden druhho o vyhldky na esk trn. Situace se uklidnila a pot, co zemi vojensky obsadil moravsk kne Svatopluk a fakticky ji tak pipojil ke svmu zem. echy pily o svou samostatnost.

To paradoxn esk pedky opt spojilo a sotva Svatopluk zemel, vyhnali z eskch hrad moravsk posdky. Tehdy se Ludmile podailo prosadit na ddin stolec Spytihnva, jen mezitm dospl. Ten se pak spolu s bratrem Vratislavem a dalmi velmoi vydal do Bavorska, aby zde krle Arnulfa podali za pslun poplatek - o ochranu ped Moravany.

Jako by to bylo vera, kdy se jej synov enili a dcery vdvaly do okolnch knectv, kdy poprv spatila sv vnouata. Nejt잚 okamiky svho ivota vak provala, kdy hledla do hrob svch dt. S nimi jako by umela i st jejho srdce.

Posledn radost v jejm ivot byl vnuk Vclav. Z bystrho chlapce vyrostl staten a moudr mu, do nho vkldala velk nadje. Cosi v srdci j napovdalo, e prv on bude tm nejlepm nsledovnkem jejho manela i syn. Posledn tdny ji vak trpily obavy o jeho ivot. Vdla, e boj, kter s Boivojem v echch rozpoutali, jet zdaleka nen dobojovn. Me jen doufat, e prv Vclav jednou ponese symbolickou palmu vtzstv.

Poprava star knny

Leela na svm lku, oi zaven, hluboko ponoena do svch mylenek. Po tvch j stkaly slzy. Non ticho peruilo nekompromisn buen na hradn brnu.

Tunna a Gommon se skupinou ozbrojenc se rzn domhaj vstupu. Pichzej z poven knny Drahomry a pod hrozbou trestu pikazuj strcm Tetna otevt hlavn brnu. Posdka je v obavch bez odporu uposlechne.

Kdy se pak zeeilo, een ukrutnci zamive k jejmu obydl rozraz brnu a vbhnuve ke dvem domu, v nm byla sluebnice bo, vylom veeje a vejdou dovnit. I ekla jim: Brati, pro jste pili s takovou zuivost? Copak jsem vs neivila jako syny? Sv zlato, stbro a drahocenn roucha dala jsem vm; a dopustila-li jsem se njak viny na vs, povzte mi! Oni vak nedbajce mrumilovnch slov sthli ji z loe a vrhli ji na dlabu. Tu jim ekla: Zadrte, brati, maliko, aspo ne dokonm svou modlitbu! A s rukama rozepjatma modlila se k Pnu.

Domodlivi se ekla jim: Zapsahm vs, brati, setnte mne! To toti kala, aby si prolitm krve zaslouila pijet koruny muednick. Oni vak nesvolili, nbr vloili provaz na hrdlo jej a zardousili ji. Tak ona, naplnivi ve velik ve a oddanosti jedenaedest let svho ivota, odebrala se k Pnu. Byla pak umuena oddan sluebnice Kristova Ludmila v sobotu patnctho [estnctho] dne msce z v asnch hodinch nonch.
(Fuit in provincia Boemorum)


Tunna a Gommon vykonali svou pinavou prci a nechali mrtv tlo knny Ludmily leet na podlaze jej lonice. Pot s ozbrojenci prohledali cel panstv a odnesli ve cenn co nalezli a co pobrali. Pak se spn vydali zpt k Praze.

Vechno jej knstvo a veker domc sluebnictvo obho pohlav po zhub sv pastky rozprchlo se porznu do kryt a snailo se zachrniti svj ohroen ivot. (Fuit in provincia Boemorum)

Kdy se brny Tetna opt zavely, spchal Pavel a dal kn a Ludmilini slouc do domu sv pan. Nalezli to, eho se nejvce obvali. Mrtv tlo pak narychlo pohbili u hradn zdi.

Peukrutn pak vrazi rozchvtive vekerou koist, vrtili se ke sv pan a zvstovali zhubu nevinn bytosti s nramnou radost, domnvajce se, e na vn asy budou ti v bohat odmn. een pak pan proradnch mu, uchvtivi veker majetek sv tchyn, poala spolu s ukrutnky vldnouti, obohativi je a jejich rody i ele znamenitm mnostvm zlata i stbra a drahocennmi rouchy. I vldli v cel zemi esk jako velkolep vvodov, jenome ne z milosti bo. (Fuit in provincia Boemorum)

A ne dlouho. Archipresbyter Pavel po Ludmilin smrti opust kvli obavm o svou bezpenost spolu s dalmi bavorskmi knmi echy a spch do Regensburgu, aby informoval biskupa Tuta a vvodu Arnulfa o Ludmilin tragickm konci. Vyslov zde i sv obavy o budoucnost kesansk crkve v echch. Arnulf se rozhodne rychle zakroit. Po Vnonch svtcch shromd bavorsk vojsko a vyd se do ech, aby zde uspodal situaci dle svho mnn. Kne Vclav opt usedne na esk trn.

LITERATURA:
Duan Tetk: Vznik Velk Moravy. Moravan, echov a stedn Evropa v letech 791-871. Vydalo nakladatelstv Lidov noviny. Praha 2001
Milo olle: Od svitu kesanstv k sv. Vojtchu, Praha 1996
apka, F.: Djiny zem Koruny esk v datech. Praha 1998
Emanuel Vlek: Nejstar Pemyslovci ve svtle antropologicko lkaskho przkumu. Katalog stejnojmenn vstavy. NM, Praha 1982
Emanuel Vlek: Nejstar Pemyslovci. Fyzick osobnosti eskch panovnk. Vesmr, Praha 1997.
Oldich Krlk: Nejstar legendy pemyslovskch ech, Vyehrad, Praha 1969
Josef emlika: Pemyslovci. Jak ili, vldli, umrali. NLN, Praha 2005
Tetk, Duan: Potky Pemyslovc. Vstup ech do djin (531-935). NLN, Praha 1997
Z. Kareov, J. Prak: Krlovny a knny esk, nakladatelstv X-Egem, Praha 1996