4. křížová výprava (1202-1204)

Autor: Jan Škvrňák <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Téma: Evropské dějiny, Vydáno dne: 30. 08. 2005

10 let po neúspěchu 3. křížové výpravy zorganizoval papež Inocenc III. výpravu, která měla znovuobsadit ztracené křižácké státy. Ale dopadla úplně jinak...

Zastaralý článek

Mezi hlavní kazatele výpravy patřil Foulques de Neuilly, podařilo se jim sehnat na 30 000 tisíc mužů pod vedením hrabat z Flander a Champagne. Výprava se rozhodla pro cestu po moři. Benátčané za své služby nabídla cenu 85 000 marek. To byla celkem rozumná cena.
Křižáků byla shromážděna jen jedna třetina a měli jen 40% prostředků, to je dohnalo z špinavému skutku. Dne 24. 11. 1202 obsadili uherské město Zadar. I přes hrozby papeže Inocence III. a protest benátského dóžete Enrica Dandola, předali kořist dóžeti benátskému. Už ze začátku tak výprava změnila své poslání. To byl teprve začátek.kazatel Foulques de Neuilly
Alexios IV. Angelos, to byl syn svrhnutého byzantského císaře Isaakia II. nabídl křižákům tuto nabídku: poskytne 10 000 mužů, 200 000 marek a zaručí spojení obou církví, když jeho otec usedne znovu na trůn. Křižáci přijali.
23. června 1203 dorazila výprava ke Konstantinopoli, hlavnímu městu Byzanské říše. Čekalo je nemilé překvapení, protože je obyvatelé města nevítali, ani neotevřeli brány. Začalo obléhání města, které nebylo po devět staletí dobyto. Rytíři vedli útok po souši, avšak obránci jejich útok odrazili. Benátčané si vedli daleko lépe. Zahájili s mohutnou flotilou útok z moře. Zmocnili se části hradeb a zapálili městkou čtvrť. Dosavadní vládce, bratr Alexia, uprchl do Thrákie. Křižáci obsadili město. Osvobodili Isaakia z vězení a vrátili mu jeho císařské pravomoce. Zdálo se, že výprava skončí.
Isaakiovi II. se nelíbily sliby jeho syna křižákům, zdržoval se plnění (hlavně spojení církví) a nechal věcem volný průběh. Křižáci si postupně uvědomovali, jaké bohatství město skrývá. Obyvatelům se přítomnost výpravy vůbec nezamlouvala. Napětí rostlo. Zvláště potom, co skupina Vlámů vypálila všechny čtvrtě, ve kterých stála synagoga či mešita. Křižákům se nelíbila zášť obyvatel a pomalé splácení dluhů. Proto se rozhodli k další akci. 13. června 1204, již podruhé, obsadili Konstantinopol. Křižáci po tři dny rabovali, vš co jim přišlo pod ruku. Kořist zaplnila neuvěřitelný prostor tří kostelů. Zbytek Byzantinců, pod vedením Theodora Laskarise, se uchýlila na severozápad Turecka, tam si založili Nikajské císařství. Zbytek Byzantské říše byl rozdělen podle plánu. Benátčanům připadla Kréta, Euboii a další ostrovy v Jónském a Egejském moři. Balduin z Flander dostal čtvrtinu bývalé Byzantské říše. Bonifác z Monferratu získal Soluňské království, pod které spadaly Atény a Peloponés.
Byzatské Nikajské císařství dobylo část severního Turecka a v roce 1261 s pomocí Janovanů obsadilo bývalé hlavní město - Konstantinopol. Byzantinci v průběhu 13. století dobyli celé Řecko, které drželi až do roku 1460. Frankům nejdéle zůstalo Kyperské království a to až do roku 1489.
Největší prospěch tato výprava přinesla Italským republikám, Benátkám a Janovu, které na územních ziscích mohli založit nadvládu ve Středomoří. Byzantská říše ztratila velkou část své moci, proto byla později snadno obsazena Turky, kteří se díky tomu dostali až do střední Evropy.
Použitá literatura: kolektiv autorů: Doba hradů a rytířů

Diskuse:Česká účast na křížových výpravách, muslimská armáda během výprav