Středověk
Dnes je: 22. 06. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Alžběta

    Zpět

    Alžběta

    Žil(a): * před 1305 - + před VI/1347

    Popis:
    Otec: Václav III., matka neznámá

    9. ledna 1332 vydala papežská kancelář v Avignonu na žádost Jana Lucemburského velkou skupinu listin. Jedna z nich se týkala Alžběty.

    Narodila se jako dcera krále Václava, který byl dle této listiny, v tu dobu svobodný, a neznámé svobodné matce. Nejenom vzhledem k roku vydání papežského dispensu se odhaduje, že jejím otcem byl Václav III. a že se musela narodit před rokem 1305, kdy se Václav oženil s Violou Těšínskou. Alžběta dostala jméno po své tetě, otcově sestře, aby se zdůraznila sounáležitost dítěte s královským dvorem.

    Po získání papežského dispensu, který se týkal přestupu z jednoho mnišského řádu do druhého, žila Alžběta jako jeptiška v cisterciáckém ženském klášteře v Pohledu. Dá se předpokládat, že tam byla dána na vychování a jako dospělá tam zůstala. Jistou roli v tom zřejmě hrál zdravotní stav. Do zdůvodnění žádosti o přestup totiž bylo napsáno, že Alžběta je nemocná – „debilitas corporis“. Mohlo jít o obecnou fyzickou slabost, neduživost, chronickou chorobu či nějaké jiné tělesné onemocnění. Proto si přála a bylo jí vyhověno, přestoupit k benediktinkám u sv. Jiří na Pražském hradě. Tento řád byl méně přísný než cisterciácký. Zároveň se dočkala i oprávnění, že může v klášteře přijmout jakoukoliv hodnost nebo úřad. Dle Zdeňky Hladíkové by toto svědčilo pro účelové využití nějaké neduživosti, protože případná volba Alžběty jako nové abatyše, fyzické ochromení vylučuje. U sv. Jiří se však Alžběta abatyší nestala.

    Listiny u papežského stolce vyřizoval další přemyslovský levoboček Jan Volek (syn Václava II.), který měl od října 1327 dispenz, aby mohl přijmout biskupský úřad bez ohledu na svůj nelegitimní původ. Nakonec se stal biskupem v Olomouci a roku 1340 založil první ženský benediktinský klášter na Moravě, v Pustiměři. Tato fundace byla určena k uctění památky Elišky Přemyslovny a měla sloužit ke spáse duše její a jejích předků. Spolufundátorem byl markrabě Karel, který věnoval novému klášteru další statky a v Karlově listině také vystupuje naše Alžběta jako první abatyše. Předpokládáme tedy, že cca ve svých třicetipěti letech se v čele konventu od sv. Jiří vydala do nové fundace zpátky na Moravu. V době založení pustiměřského kláštera byla poslední žijící Přemyslovnou. Přežila i nejmladší ze všech svých tet, Anežku, dceru Václava II. a Elišky Rejčky. Zemřela jako pustiměřská abatyše před počátkem června 1347.

    Napsala Acoma

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červen  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha