Středověk
Dnes je: 22. 05. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
  • Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli je někde možné zjistit cokoli o rodu Brennerů, ze kterého vzeš . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Docela by bylo dobře doplnit arcibiskupy před Arnoštem z Pardubic. Arcibiskupství nebylo v Praze, al . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Je to docela dobré, včetně předmluvy s jakýmsi příběhem dle Widukinda. Jen mi chybí bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v českém překladu)
  • Tady se jedná o to, zda bylo v Čechách užívané vlastní jméno s příponou -bor. U Kosmy je jmenován So . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Soběbor a Soběslav jsou rozpory u Kosmase, v počtu bratrů svatého Vojtěcha. Je to podle mne právě pr . . . (Spor o původ Svaté Ludmily)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Markvartic

    Zpět

    Heřman Černý z Markvartic

    Žil(a): před 1175 - +po 1197

    Popis:
    Knížecí úředník, vysoký politik, prapředek významné české šlechty
    .
    Heřman Černý z Markvartic byl ve 12. století jedním z nejstarších předků mocného rodu Markvarticů, jímž začíná mít rodová genealogie tohoto rodu pevné základy.
    Jeho přídomek (de Marquartitz) je tak trochu záhadou, jelikož se mohl vztahovat na nějakou ves (dvorec) Markvartice, které pojal za své sídlo (Markvartici se po svých sídlech začínají psát až od poloviny následujícího století) anebo se jednalo o patronymní jméno, tedy že vyjadřovalo jeho vztah k otci (ve smyslu syn Markvartův).
    Jeho otcem byl opravdu knížecí komorník Markvart († 1159). Heřman by se pak dal označit za prapředka významných šlechtických rodů, jakými byli Vartemberkové, Lemberkové, Valdštejnové, páni z Michalovic, ze Zvířetic a jiní.

    Dokonce je považován za domnělého legendárního zakladatele hradu Ralsko. Historiografie, ač v této otázce doposud nemá příliš jasno, se domnívá, že tento hrad vznikl až v pokročilém 14. století. Oproti tomu se vyskytují diskuse o nálezech z konce století třináctého. Zpočátku ani není vůbec jasné, zda se jméno Ralsko místopisně vztahuje k hoře, na níž hrad stojí, nebo k hradu samému?

    Heřman Markvartic byl jedním z nejdůvěrnějších lidí knížete. V roce 1175 zastával vysoký úřad maršálka a r. 1177 komořího.
    Ve 12. století byla funkce komořího jednou z nejdůležitějších úředních funkcí vůbec. Jménem vladaře totiž vedl soudní a finanční správu(!). Byl tedy správcem knížecích důchodů a veškerých berní; po panovníkovi byl pak i nejvyšším soudcem v zemi.

    Poslední čtvrtina 12. století se v Čechách odehrávala ve světle mocenských změn a soupeření dvou větví přemyslovských kandidátů. Heřman navzdory vládnoucím Vladislavicům stranil Soběslavicům a zvláště Soběslavu II. (1173-1178).
    Svůj vlivný úřad maršálka získal také za svůj podíl k uvedení nového knížete. Jako maršálek (po knížeti nejvyšší vojenský velitel) měl vést české vojsko do bojů.
    Nejspíše i v r. 1176 vedl českou armádu proti Rakušanům, kde Češi utrpěli drtivou porážku. Češi sice byli stateční bojovníci, ale krutí, až se za jisté incidenty ocitl sám Soběslav II., nepříliš tolerovaný ani římským králem, v papežské klatbě.
    Kolem r. 1177 byl i Heřman z vyvedené zodpovědnosti sesazen z funkce. Nedlouho na to však získal již zmiňovaný úřad nejvyššího komoří.

    Soběslav nebyl zcela oblíben ani u některé šlechty a stejně tak on na svůj dvůr nepřipouštěl některé mocné rody, jakými byli Hrabišici nebo Hroznatovci. Ti spolu s jinými toho využili a jakmile římský král Fridrich Barbarossa sesadil z trůnu Soběslava II., okamžitě se od něj odklonili.
    To ale nebyl případ Markvarticů, kteří bratrům (Soběslavovi II. a Václavovi) zůstali i nadále věrni, když se pokoušeli bránit vpádu Rakušanů. Po jejich boku stáli r. 1179 v bitvě u Vyšehradu, odkud byli nuceni stáhnout se na „tajemný“ a dodnes neznámý hrad Skálu, kde ještě nějaký čas invaznímu vojsku vzdorovali.
    Nejednou se tento hrad hledal právě i na markvartických državách.

    Po Soběslavově smrti Heřman pochopitelně již žádný úřad nezastával a téměř na 9 let jej namísto něho získal Hrabiše.
    Snad jde o téhož Heřmana, který r. 1180 svědčil se Závišem v jedné knížecí listině. Nelze ani s úplnou jistotou říci, zda byl jejich bratr Havel tímtéž, který se téhož roku svědecky zaručil na listině Čéče ze Železnice a později se ještě vyskytuje r. 1194.
    Naopak Záviš byl kastelánem (1184) zeměpanského hradu v (Mladé) Boleslavi.
    V knížecích darovacích listinách plaskému klášteru v l. 1183-1185 se vyskytuje Heřman svědčíc hned za zemskými úředníky. Tento akt provázanosti s cisterciáckým klášterem v Plasech má mít pro Markvartice do budoucna ještě důležitou roli. Kolem poloviny 12. století byli totiž zakládány první české konventy (Sedlec, Plasy, Klášter Hradiště) podřízené francouzskému klášteru v Citeaux u Dijonu. Není náhodou, že téměř současně s panovnickým nadáním výše zmíněných klášterů se vyskytuje také na markvartickém území Klášter Hradiště u dnešního Mnichova Hradiště, za který má vysokou zásluhu právě Heřman z Markvartic.

    Po boku knížete se i přesto Heřman vyskytoval jen zcela výjimečně. Teprve r. 1187 je jeho přítomnost opět několikrát doložena u pražského dvoru, kdy svým podpisem svědecky stvrzoval některé listiny.
    Pro Heřmana představoval změnu teprve nástup Konráda II. Oty na knížecí stolec po smrti Fridrichově († 1189). V zápětí se v knížecím úřadě Heřman stal opět nástupcem sesazeného Hrabiše.
    Heřman se již jako komorník účastní s bratrem Závišem r. 1189 důležitého sněmu na knížecím dvoře v Sadské, kde měly být schváleny četné zákony, nahrazující předešlé.

    Jistý Heřman se r. 1190 účastnil křížové výpravy. Mohlo se ovšem jednat stejně tak o Hroznatovice jako o Markvartice. Pro Heřmana byla podstatnější až další změna, kdy došlo k již další změně panovníka (Přemysla Otakara I; 1192-1193). Heřman byl tehdy v komornickém úřadě opětovně vystřídán Hrabišem.
    Někdy v té době se Markvartici stáhli od knížecího dvora a vyskytují se nanejvýše jen ve svědectvích listin plaského kláštera. Heřman se ještě veřejně vyskytoval r. 1194, ale už tehdy bez zemského úřadu. Nejinak tomu bylo kolem r. 1197, kdy jej zaznamenáváme společně s bratrem Závišem a svými syny Benešem a Markvartem.
    Někdy nedlouho po tomto datu Heřman nejspíš již starším věku zemřel.

    Ve stejném čase zemřel i jeho bratr Záviš. Jeho potomci nejsou nikde doloženi, ale má se za to, že měl dceru provdanou za Vítkovce Vítka st. (1194-1236) a jejich syn pak dostal jméno po dědovi - Záviš a to se dostalo i na jeho vnuka, známého Záviše z Falkenštejna. Pro důkaz by mohla hovořit i jejich kombinace motivu lva a růže na erbu.

    Mezi typická markvartická jména bychom mohli zařadit jména Heřmanova bratrů Havel a Záviš. Alespoň je o tom přesvědčen i historik Berthold Waldstein-Wartenberg, který se k tomuto vyjádřil: “...Jestliže se ale v některém z pramenů uvádí jméno Havel nebo Záviš, pak můžeme být téměř přesvědčeni, že jde o Markvartice.“
    Jména jako Heřman nebo Markvart mohou poukazovat na sasko-durynský původ. Ale Heřman se k Markvarticům mohl dostat také po někom z matčiny strany, jelikož to bylo u Markvarticů dosud cizí jméno. Snad z rodu Hroznatoviců, kde se také vyskytovalo.

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Květen  >>
    PoÚtStČtSoNe
     1 2 3 4 5 6
    7 8 9 10 11 12 13
    14 15 16 17 18 19 20
    21 22 23 24 25 26 27
    28 29 30 31    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha