Zpět
|
Dalimil
il(a): před 1270 - +po 1314
Popis:
Český rytíř, vlastenec, autor první česky psané kroniky.
Autor tzv. Dalimilovy kroniky je dodnes neznámou osobností. Tajemství jeho totonosti se historikům nepodařilo rozlutit ani po téměř třech a půl stoletích.
V minulosti byly dokonce neúspěné snahy, ztotonit autora kroniky buď s boleslavským kanovníkem Dalimilem Mezeříčským, po něm se prozatímně kronika takto jmenuje. Dalí hypotézou byl i Frantiek, kronikář biskupa Jana z Draic a císaře Karla IV. Těch jmen bylo samozřejmě více, přes dvořana Viléma z Házmburka, Petra I. z Romberka, Smila ml. z Lichtemburka, Hynka áka z Dubé, Havla Kanovníka z Lemberka, po neurčité členy rodu Ronovců nebo rytířů johanitského řádu. Snad nejvíce zmedializovanou moností se v poslední době stala verze moného autorství johanitským komturem Jindřichem z Varnsdorfu.
Přes spoustu prací nejrenomovanějích historiků zůstává autor Dalimilovy kroniky dodnes stejně tajemný, jako vrazi krále Václava III. a tak se i podnes nadále uívá tého označení, podle Dalimila, které poprvé pouil Tomá Pěina z Čechorodu (1673), který ji tak pojmenoval na základě kroniky Václava Hájka z Libočan.
I Bohuslav Balbín byl k tomuto autorství zpočátku skeptický, ale nakonec také převzal tuto domněnku a po něm jí dodnes uívají i ostatní historici s tím, e ve skutečnosti jde o autora neznámého...
O autorovi je známo, e uměl velmi dobře česky, latinsky a německy. To poukazuje na značně vzdělaného lechtice nebo duchovního, kterým bylo tou dobou dáno psát a číst. Z některých jeho omezených církevních vědomostí vyplývá, e se mohlo jednat jen o klerika niího postavení a nebo lechtice pouze s duchovním vzděláním.
e vak lo o feudála, nejspíe rytíře nebo páe, poukazuje jeho postoj, kde se nadřazoval nad nií společenské vrstvy a měany. Přesto vak kladl zájmy národa i nad zájmy své třídy. Jeho vlastenectví někdy přerůstalo a do nacionální roviny, kde vykazoval svou nechu k cizincům a zvlátě k Němcům.
Bývá označován i za trubadúra-minnesängra (středověkého skladatele básní a pěvce legend ve starorytířském stylu).
Podle mínění některých byl jeho působitěm buď někdejí kraj Boleslavský nebo Kouřimský, případně i Chrudimský či Hradecký.
Byl značně konzervativní a kriticky se stavěl ke vem novotám. Za to byl znalcem antických dějin, Ezopových bajek, starých legend a středověkých pověstí. Znal dobře i české a německé kroniky z nich jich několik pouíval ke své práci. Základem mu vak slouila předevím kronika Kosmova. Dobře se také orientoval v dějinách panských rodů a erbovních pověstech.
Svoji rýmovanou kroniku skládal nejspí v zájmu lechty, ač se s jistotou neví, kdo byl jejím zadavatelem. Soudí se vak, e neznámý autor, tak řečený Dalimil, ji sepisoval ji v pokročilém věku, a nedlouho po jejím sepsání zemřel. Kronika vak nevznikla jako klasický letopis, ale byla sepsána najednou, někdy mezi lety 1308-1314.
Z historiografického hlediska se z pohledu dat nejedná o příli důleitý pramen. Je vak jedinečným zrcadlem své doby a odráí tehdejí neopakovatelný pohled nejvyích kruhů české feudální společnosti. Pro úplnost je nutno se zmínit, e obsahuje i takové údaje, je v jiných kronikách nenalezneme.
Krátce po zveřejnění kroniky začínají vznikat i dalí rukopisné opisy kroniky a jejich dochovaný počet také svědčí o její oblíbenosti. Přestoe jde o kroniku s tendencí proti-německou, záhy byla přeloena i do německého jazyka.
Tzv. Dalimilova kronika se stala inspirací i jiným pozdějím kronikám.
pxs
(počítadlo běí od 29.8.07)
Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)
|