Středověk
Dnes je: 26. 09. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Pokud nejsou citace pramenů přímo u konkrétních dat a souvislostí, tak jejich výpis v bibliografii, . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Po prvním přečtení jsem poněkud rozpačitý. Zabývám se tímto rodem dlouhou dobu a mnohé vidím jinak.. . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Myslím, že částečně určitě ano, i když přímý důkaz o tom se nedochoval, většina jeho zachovalých pís . . . (Kašpar Šlik († 1449). Kancléř tří císařů )
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Dalimil

    Zpět

    Dalimil

    Žil(a): před 1270 - +po 1314

    Popis:
    Český rytíř, vlastenec, autor první česky psané kroniky.

    Autor tzv. Dalimilovy kroniky je dodnes neznámou osobností. Tajemství jeho totožnosti se historikům nepodařilo rozluštit ani po téměř třech a půl stoletích.
    V minulosti byly dokonce neúspěšné snahy, ztotožnit autora kroniky buď s boleslavským kanovníkem Dalimilem Mezeříčským, po němž se prozatímně kronika takto jmenuje. Další hypotézou byl i František, kronikář biskupa Jana z Dražic a císaře Karla IV. Těch jmen bylo samozřejmě více, přes dvořana Viléma z Házmburka, Petra I. z Rožmberka, Smila ml. z Lichtemburka, Hynka Žáka z Dubé, Havla Kanovníka z Lemberka, po neurčité členy rodu Ronovců nebo rytířů johanitského řádu. Snad nejvíce zmedializovanou možností se v poslední době stala verze možného autorství johanitským komturem Jindřichem z Varnsdorfu.

    Přes spoustu prací nejrenomovanějších historiků zůstává autor Dalimilovy kroniky dodnes stejně tajemný, jako vrazi krále Václava III. a tak se i podnes nadále užívá téhož označení, podle Dalimila, které poprvé použil TomᚠPěšina z Čechorodu (1673), který ji tak pojmenoval na základě kroniky Václava Hájka z Libočan.
    I Bohuslav Balbín byl k tomuto autorství zpočátku skeptický, ale nakonec také převzal tuto domněnku a po něm jí dodnes užívají i ostatní historici s tím, že ve skutečnosti jde o autora neznámého...

    O autorovi je známo, že uměl velmi dobře česky, latinsky a německy. To poukazuje na značně vzdělaného šlechtice nebo duchovního, kterým bylo tou dobou dáno psát a číst. Z některých jeho omezených církevních vědomostí vyplývá, že se mohlo jednat jen o klerika nižšího postavení a nebo šlechtice pouze s duchovním vzděláním.
    Že však šlo o feudála, nejspíše rytíře nebo páže, poukazuje jeho postoj, kde se nadřazoval nad nižší společenské vrstvy a m욝any. Přesto však kladl zájmy národa i nad zájmy své třídy. Jeho vlastenectví někdy přerůstalo až do nacionální roviny, kde vykazoval svou nechu k cizincům a zvláště k Němcům.

    Bývá označován i za trubadúra-minnesängra (středověkého skladatele básní a pěvce legend ve starorytířském stylu).
    Podle mínění některých byl jeho působištěm buď někdejší kraj Boleslavský nebo Kouřimský, případně i Chrudimský či Hradecký.
    Byl značně konzervativní a kriticky se stavěl ke všem novotám. Za to byl znalcem antických dějin, Ezopových bajek, starých legend a středověkých pověstí. Znal dobře i české a německé kroniky z nichž jich několik používal ke své práci. Základem mu však sloužila především kronika Kosmova. Dobře se také orientoval v dějinách panských rodů a erbovních pověstech.

    Svoji rýmovanou kroniku skládal nejspíš v zájmu šlechty, ač se s jistotou neví, kdo byl jejím zadavatelem. Soudí se však, že neznámý autor, tak řečený Dalimil, ji sepisoval již v pokročilém věku, a nedlouho po jejím sepsání zemřel. „Kronika“ však nevznikla jako klasický letopis, ale byla sepsána najednou, někdy mezi lety 1308-1314.
    Z historiografického hlediska se z pohledu dat nejedná o příliš důležitý pramen. Je však „jedinečným zrcadlem své doby“ a odráží tehdejší neopakovatelný „pohled nejvyšších kruhů české feudální společnosti.“ Pro úplnost je nutno se zmínit, že obsahuje i takové údaje, jež v jiných kronikách nenalezneme.
    Krátce po zveřejnění kroniky začínají vznikat i další rukopisné opisy kroniky a jejich dochovaný počet také svědčí o její oblíbenosti. Přestože jde o kroniku s tendencí „proti-německou“, záhy byla přeložena i do německého jazyka.
    Tzv. Dalimilova kronika se stala inspirací i jiným pozdějším kronikám.

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Září  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha