Středověk
Dnes je: 23. 11. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Nechci se Vás nijak dotknout, ale ti připomínající mají většinou za sebou již nějaké publikace ;-) (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Samý rejpal tady,zkuste si napsat něco takového sami lépe,když umíte jen hnidopišsky rýpat do každéh . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Zajímalo by mě, kdo ty informace doteď tajil. :-)) (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Vážení, konečně se odtajňují zdroje úžasných informací o nás Slovanech. Kdo má možnost studovat ty p . . . (Rodová společnost, její instituce a kolektivní identita. Utváření raně středověkých států)
  • Možná by bylo vhodné přidat na stránky (přesněji do dokumentů ke stažení) článek s citacemi (jelikož . . . (Vilém Zajíc z Hazmburka. Katolický pán v husitské době)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Alžběta Durynská

    Zpět

    Alžběta Durynská

    Žil(a): *1207 - +19.11.1231

    Popis:
    Svatá patronka, řeholnice, lantkraběnka a královská dcera.

    Sv. Alžběta je známa také jako Alžběta Durynská nebo Alžběta Uherská.
    Narodila r. 1207 v Uhrách nebo Bratislavě jako dcera uherského krále z rodu Arpádovců, Ondřeje II. a Gertrudy z Andechsu. Ve čtyřech letech byla zasnoubena s durynským lantkrabětem Heřmanem I., kam byla také převezena na výchovu. Heřman však záhy zemřel a tak byla ve 14 letech (1221) provdána za Heřmanova mladšího bratra Ludvíka IV.
    O matku přišla již v časném mládí, jelikož ji zavraždila uherská šlechta v době králova tažení v Haliči (1213). Otec († 21.9.1235) zemřel v roce jejího svatořečení.

    Alžběta žila v Durynsku se svým manželem, lantkrabětem Ludvíkem IV. na hradě Wartburg. Od okolní šlechty byla urážena a opovrhována zvláště od příbuzných, jelikož i přes odpor knížecího dvora žila prostě. Dokonce i před vstupem do kostela si sundávala nejen svou vévodskou korunku, ale i šperky. Zastánce však měla ve svém manželovi, který ji před okolím bránil a nebo tyto ústrky často přecházel slovy: “Pokud mi nerozdá Wartburg, jsem spokojen.“
    Alžběta pod svým hradem Wartburgem založila nemocnici i pro děti, k ošetření nejt잚ích případů, a později nechala postavit také špitál v Eisenachu. Bylo jí zazlíváno i to, že udržovala příliš dobré vztahy se svým služebnictvem, a dokonce se ke svým komorným chovala jako k přítelkyním, s nimiž se starala o chudé a nemocné.
    Když byla země sužována suchem, nechala Alžběta otevřít zeměpanské sýpky a najímala chudáky ke stavbě silnic a mostů, aby jim poskytla příležitost k obživě. K lidem, kteří zdůrazňovali svou zbožnost vážnou tváří, vždy podotkla: “...divní lidé, tváří se, jakoby chtěli Boha strašit, místo aby mu svou obě snášeli s veselou tváří...“
    Podle jiné legendy prý do svého hradu přivedla malomocného a uložila jej do své postele. Když o tom byl zpraven její manžel, pobouřen vtrhl do komnaty a pod pokrývkou místo malomocného spatřil Ukřižovaného, obklopeného nebeskou září.

    Alžběta ovdověla ve 20 letech, když její manžel zemřel v Itálii při křížové výpravě na mor († 11.9.1227). Alžbětu prý předtím doprovázela zlá předtucha, pro kterou svému manželu tuto výpravu rozmlouvala. Po jeho smrti již nenalezla žádného zastání, pocítila nevděk i od těch, kterým pomáhala, a byla dokonce i ze svého hradu vlastním švagrem (mladší Ludvíkův bratr) vyhnána. Ani její čtyři děti jí nebyly ponechány.
    Odebrala se tedy do kláštera v Marburku v Hesensku a r. 1228 vstoupila jako terciářka do františkánského řádu.
    Rodina se s ní později částečně usmířila, měla jí vyplatit i určitý finanční podíl. Snad jí byla nabízena i možnost vrátit se zpět ke světskému životu, ale Alžběta se vzdala přepychu a volila i nadále dobrovolnou chudobu, dělila se o svůj majetek a oddala se trvale pomoci chudým a nemocným.
    Z peněz, které měla, hojně rozdávala, až vešla v konflikt i s tamním opatem. I přes tyto problémy se jí v Marburku podařilo založit špitál a chudobinec.
    Alžběta Durynská zemřela 19.11.1231 ve věku 24 let. Její legenda velice rychle naplnila středověké povědomí. Je však až s podivem, s jakou rychlostí byla papežem Řehořem IX. kanonizována – čtyři roky po své smrti (1235).

    Význam jejího jména (z hebrejštiny - „Bohu zasvěcená“), jakoby jí předurčoval její dráhu osudu. Stala se patronkou charitativních sdružení, sirotků, vdov, nevinně pronásledovaných, nemocných, krajkářek a pekařů. Za svoji patronku si ji zvolil i Řád německých rytířů, řád Alžbětinek a nebo skautské Světlušky. Někdy bývá nazývána Matkou chudých a nemocných.
    Alžbětinky jsou původně řeholní terciářky sv. Františka z Assisi, jejichž patronkou se stala Alžběta Durynská, po níž převzali i své jméno. Do Čech byl tento řád povolán z Vídně teprve roku 1719 hraběnkou Schönkirchovou.

    V církevním kalendáři jí byl vytyčen den 17. listopadu. V Čechách se její svátek ujímá kolem roku 1270 a ve 14. století je v kalendářích již zcela samozřejmý. Na poč. 14. stol. je o ní zrýmovaný úryvek zaznamenán i v Dalimilově kronice, jejíž autor jí připomíná slovy: „...Jak jsem slyšel, v oné době, též Alžběta, ctnostná žena, za svatou je prohlášena...“
    V pranostikách o Alžbětě slyšíme: „Počasí o sv. Alžbětě, předpovídá jak bude v létě. Jiná zas praví: „Sv. Alžběta se sněhem přilétá.“

    Sv. Alžběta neměla s naší zemí společné jen to, že svým příkladem stála za vzor jejím současnicím, sv. Anežce či sv. Zdislavě a možná i jiným. Anežka navázala na Alžbětino dílo mj. vybudováním špitálu v lokalitě Na Františku.

    Alžběta byla navíc sestřenicí sv. Anežky České, jejich společnou tetou byla sv. Hedvika, manželka slezského vévody Jindřicha Bradatého.
    Jiná Alžbětina teta, Konstancie, se provdala za Přemysla Otakara I.
    Později (1264) jiný český král Přemysl Otakar II. vystrojil slavnou svatbu své neteři Kunhutě s Bélou ml., synovcem Alžbětiným.
    Pokud bychom hledali další nepřímé spojitosti Alžběty Durynské s Čechami, jistě by se našla další řada souvislostí. Jednou z nich je i měsíční diplomatická návštěva Alžbětina manžela Ludvíka (1226) u Přemysla Otakara I. Tehdy se stal vyjednavatelem smíru ve válečném rozbouření mezi českým králem a rakouskými knížaty…

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30    

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha