Středověk
Dnes je: 05. 12. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Vartemberka

    Zpět

    Markvart z Vartemberka

    Žil(a): před 1360 - +21.6.1392

    Popis:
    Český šlechtic, politický diplomat.

    Přestože byl Markvart z Vartemberka příslušníkem vysoké šlechty a předním mužem české politiky, proslul ve své době i pozdější literatuře především tím, že první porušil zemský mír trvající od dob Karla IV.

    Byl synem Beneše z Vartemberka a Elišky. Zpočátku se psával i po hradu Kosti, jehož byl stavitelem právě Markvartův otec. Ve spojitosti s tímto panstvím se vyskytuje již roku 1360 (spolupatron v Sobotce, Oseku, Nepřívěci a Libošovicích). Do roku 1371 byl s bratrem Petrem nedílný, po té se rozdělili, a zatímco Petrovi zbyl hrad Kost, Markvart si nechal Všeň a dostal se k majetkům Henslina z Turgova a tím i k hradům (Hrubému) Rohozci a Zbirohům nebo městu Smidarům. Od krále Karla IV. pak na Čáslavsku získal hrad Žleby.

    Dalo by se říci, že byl trochu ve stínu svého bratra, významného politika své doby a nejvyššího hofmistra. Přesto byl významným dvořanem Karla IV. a r. 1374 přísedícím zemského soudu. Paprocký dokonce uvádí jednoho Markvarta u zemského soudu k roku 1351. Roku 1377 byl navíc mistrem královské komory. Činil církvi různá dobrodiní a roku 1380 vyprosil turnovskému klášteru u olomouckého biskupa odpustky.

    Královskou zástavní listinu z r. 1379, na některé saské statky, stvrdil spolu s dalšími šlechtici svým podpisem. O dva měsíce později byl jedním z jedenácti členů, převážně korunní rady, kteří se králi Václavu IV. zaručovali při schůzce s rakouským vévodou Leopoldem o zástavě (postoupení) zemského fojství ve Švábsku. Tím se přibližuje nejen vrchol jeho politické kariéry, nýbrž i kolmý sestup z výsluní.

    V letech 1382-1388 začal mít Markvart z Vartemberka dlouhý a složitý přiostřený spor s lužickými městy Žitavou (Zittau), Zhořelcem (Görlitz) a Lubijem (Löbau). Po nějaké době došlo k dohodě, kdy města měla Markvartovi zaplatit 1500 kop, ale k placení se neměla ani po králově příkazu. Markvart tedy roku 1387 sáhl k ráznějšímu opatření a začal přepadávat kupce těchto měst. V tom se však přepočítal. Král uprostřed zimy v lednu roku 1390 (podle novějších studií F.M.Bartoše, Z.Fialy, R. Anděla - starší práce podle Letopisů uvádějí ještě rok 1388) vyhlásil zemskou hotovost a oblehl jeho hrady, kdy jej po půlročním odporu pokořil. Jak praví soudobé kroniky: „...Za toho krále v Čechách najprvé počal válku pan Markvart z Žlebuov. Z toho se král Vácslav rozhněval, kázal Žleby obehnati, i dobychu Žlebuov a pana Markvarta nesechu do vězenie a rozbořiechu jemu Žleby a Rohozec a Zbiroh.“ Před vězením ho nezachránilo ani jeho vysoké postavení, ani to, že jeho bratr byl v té době prvním mužem království. Václav měl totiž diplomatický spor s míšeňskými vévody a tak potřeboval podporu lužických měst, bez ohledu na své přední dvořany...

    Markvart byl z vězení r. 1392 propuštěn, ale po několika měsících zemřel. Nevědomo, zda-li na následky věznění. Jeho statky byly zkonfiskovány a osazeny královskými purkrabími. Jenom vdově po něm – Kateřině, byly ponechány věnem zapsané Přepeře. Spolu měli dva potomky – Kateřinu a Markvarta, kteří se stali v Praze řeholníky.

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Prosinec  >>
    PoÚtStČtSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30 31      

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha