Středověk
Dnes je: 27. 04. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Dražic

    Zpět

    Jan IV. z Dražic

    Žil(a): cca 1260 - 1343

    Popis:
    Budoucí biskup se narodil zřejmě někdy kolem roku 1260 jako syn Řehoře z Litovic a neznámé matky. Pocházel z rodiny nižší šlechty, která měla blízko k panovníkovi a která měla silnou duchovní tradici; jeho dva příbuzní byli také pražskými biskupy – Jan II. (1226–1236) a Jan III. (1258–1278).
    Víme, že Jan byl roku 1274 kanovníkem v Praze, v roce 1287 získává jáhenské svěcení a po smrti Řehoře Zajíce z Valdeka se v roce 1301 stal dalším pražským biskupem. Dne 10. prosince získal z rukou Petra z Aspeltu (tehdy zastával post basilejského biskupa) biskupské svěcení. Snad i jeho původ z řad nižší šlechty a poslušnost rodu panovníkovi, jemuž vděčil za zvolení, mělo vliv na to, že Jan IV. z Dražic nebyl nikdy vrcholným politikem a diplomatem, ale „pouze“ přičinlivým správcem své diecéze.

    Po vymření Přemyslovců nebyl tedy takovou výraznou osobností, která by otáčela kolem dějin, později podporuje volbu Jana Lucemburského a po celé trvání episkopátu lze Jana považovat za králova věrného pomocníka – v roce 1313 se účastní říšského sněmu v Norimberku a v létě 1315 je zemským správcem; biskupská hotovost se připojila k tažení na Slovensko.

    V létě 1308 svolal synod českého kléru, hlavním tématem je ochrana kleriků a církevního majetku, akutní problém éry slabých panovníků a rozvratu země. O tři léta později nacházíme Jana z Dražic jako jediného zástupce středovýchodní Evropy na koncilu ve Vienne, kde „nasál“ řadu reformních myšlenek, které začal po svém návratu uplatňovat i ve své diecézi. Do Čech se biskup vrací na přelomu května a června 1312 a záhy svolává další synod, ústředním tématem je nyní disciplína kléru.

    Téhož nebo následujícího roku do Čech přijíždí mistr Richardin z Pavie, zřejmě na pozvání biskupovo, práce tohoto mistra jsou ovšem k Janově smůle záhy prohlášeny za heretické. Biskup se kvůli tomu v letech 1315 a 1316 několikrát dostává do konfliktu s inkvizicí.

    Dalším problémem je Jindřich ze Šumburka, příslušník mocné šlechtické strany, který se během viennského koncilu stává proboštem v Litoměřicích. Po návratu ho biskup sesazuje a dosazuje sem svého kandidáta Alberta z Dubé. Biskup Jan se dostal do sporů také s žateckými minority, kteří pohřbili Sulislava z Pnětluk, přestože zemřel v klatbě.

    Všechny výše zmíněné události dostaly Jana do problémů, které nebyl sto vyřešit sám. Sesazený Jindřich z Šumburka obvinil Jana u kurie z podpory kacířů (1316), načež byl biskup papežem sesazen z úřadu a povolán do Avignonu (1318). Jako světské ochránce církevních majetků po dobu své nepřítomnosti biskup vybral Jindřicha z Lipé, Viléma Zajíce z Valdeka a bratry z Čakovic, o duchovní aspekty se staral mistr Oldřich z Paběnic a břevnovský opat Bavor z Nečtin. Celá pře se protáhla na dlouhých jedenáct let, Jan z Dražic se vrací do Čech až v roce 1329. V Avignonu nezahálel, poznával tamní kulturu i mentalitu, z Říma zve do Čech stavitele Viléma, který postaví v Roudnici nad Labem most.

    Závěrečná léta svého episkopátu věnuje kromě správy duchovenstva rozsáhlé stavební a kulturní činnosti. Zvelebuje biskupský dvůr v Praze, zde nechává postavit kostel sv. Jiljí, další kostel, zasvěcený svaté Ludmile staví ve svých Dražicích, které přestavuje na výstavnou rezidenci hodnou biskupa. Významné jsou jeho zásluhy v Roudnici, kde opravuje hrad a nechá stavět most, v roce 1333 je zde založen augustiniánský klášter (první klášter založený biskupem). Zakládá Benátky nad Jizerou. Přiváží z Francie mnoho knih, které nechává opisovat, za jeho funkčního období sepisuje František Pražský svou kroniku.

    Pražský biskup Jan IV. z Dražic umírá 5. ledna 1343, jeho nástupcem se stává Arnošt z Pardubic.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Duben  >>
    PoÚtStČtSoNe
         1 2
    3 4 5 6 7 8 9
    10 11 12 13 14 15 16
    17 18 19 20 21 22 23
    24 25 26 27 28 29 30

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha