Středověk
Dnes je: 19. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Ralska

    Zpt

    Jan Chudoba z Ralska

    il(a): p. 1383 - +1433

    Popis:
    Pslunk vysok lechty, nejvznamnj majitel hradu Ralsko

    rodie: Jan III. z Vartemberka ( 1383)
    sourozenci: Vclav (Toltejn), Petr (Dvn), Bene (Jablonn), Vilm (Zkupy), Jindich (Nstjka, Valdtejn).
    potomci: Jan Ralsko ml.

    Jan z Ralska (Johannnis de Ralsko alias de Wartmberg) byl nejstarm synem Jana z Vartemberka. Proslul pedevm svoj aktivitou na obou stranch v obdob husitskch vlek.
    Jeho osud se ale ml odvjet zcela jinm smrem, byl peduren pro kanovnictv. Vbojn a ctidostiv Jan se s takovm dlem nehodlal smit a tak se po otcov smrti, jakoto prvorozen syn, navzdory svmu peduren, uvzal (1389) spolen s bratry v otcovsk ddictv.

    U k roku 1394 se se svmi bratry zprotivoval krli. Vyvrcholilo to vak a po t, co zadluen markrab Prokop zastavil Janovi krlovsk panstv s tvrz v Bl pod Bezdzem. Nejene se pak Jan zdrhal krli vrtit zastaven vnosn panstv, ale navc jej jet nkolikansobn zadluil u lichv. Krlem byl pinucen a r. 1406 na jeho hrad ebrce, kde mu musel slbit, e nikdy nevystoup proti krli.
    Netrvalo vak dlouho a Jan Ralsko vyuil odboje proti krli ve vlce v letech 1416-1417. Pesto mu krl, jako i nkterm jinm vznamnm lechticm, udlil krlovskou milost.

    V letech 1418-1427 byl spoludritelem hradu Lemberka, a s bratrem Beneem pak i spolumajitel Jablonnho v Podjetd. Spojitost s Lemberkem ale musel mt jet dve, nebo ji r. 1401 se uvd jako patron v ibidicch na tme panstv.

    Nkdy v letech 1407-1408 musel bt na njak vlen vprav, protoe chod panstv zajioval msto nho poven sprvce.
    A e byl Jan Ralsko celkem konfliktn, ukazuje i dopis Mistra Jana Husa, napsan nkdy kolem roku 1408. Tehdy mu Hus domlouval: ...nkte lid povdaj, kterak Vae Urozenost k loupen se obrtila, brzo zabavujc statky lid, brzo jmajc panoe a statky jejich odnmajc... jestli tomu tak s tebou, nevm, a k by nebylo! Nebo bda! astji mi vmetli v tv pravce - Ejhle, tvj oddan syn Chudoba, kterho jsi chtl do nebe vyneti, jeho pokn odvil jsi se veejn ohlaovati, ji hezky se kaje! eho dve nemohl uloupit, loup; na to pijal rytstv, aby ji byl k loupen smlej...
    Hus do nj vkldal jist nadje snad pro jeho pedchoz pedpoklad k duchovn karie, e si zvolil zmiovan rytstv je vc jinou; ryvek z dopisu nm ale pibliuje povst Jana z Ralska v dob tsn ped husitskmi vlkami.
    Co si Ralsko vzal ze slov Mistra Jana se mem jen domnvat. Jist je, e v dob Janovy popravy stl na stran krle Zikmunda a hned v tme roce (1415) podepsal v jednot katolick lechty psahu vrnosti krli i kostnickmu sboru.

    Hned zpotku se postavil rozhodn mezi lechtu pevn semknutou s luickm estimstm. Neteba pipomnat, e tato lechta asto stla vrn pi katolickm estimst jen do chvle, kdy hrozilo husitsk nebezpe.
    Jan Chudoba pebral politickou iniciativu a aktivn vyjednval s katolickou Luic. Jako vrn stoupenec krle Zikmunda (a tak jeho vitel!) mu krl, po vyplen kltera Hradit (1420), ddin zapsal kltern statky na hradiskm a eskodubskm panstv.
    V tme roce byl zajat odpadlm stoupencem Zikmundovm, pbuznm ekem z Vartemberka.

    S podporou Zikmundovou byl hlavnm inicitorem snah vytvoen protihusitskho spolku (1421).
    V dalch letech (1423-1427) byl aktivnm zpravodajem informac katolick Luice o pohybech husitskch vojsk.
    Jedn zimn noci roku 1424 pijel do Zhoelce (Grlitz) nlhav prosit o pomoc, kdy vojsko Boka z Podbrad vpadlo do severnch ech, patrn pes Janovy hrady Ralsko a Vartemberk (dnen Str pod Ralskem). Po dobu vpdu zstal ve Zhoelci.
    itavu informoval velice pesn o husitech v okol kudy se ubrali, co cestou vyplili... Ze samotnho Ralska je majesttn pohled do celho irho kraje. Tak proto se i Ralsko stalo terem Rohovy armdy, kter zatoila na Ralsko r. 1426. Jan z Ralska se o tom zmnil v jedn zprv: K veeru se zvedli k vrchu Ralsku a pokusili se vzt tamn hrad, ale byli mmi lidmi se kodou zahnni.

    Jan se astnil astch sjezd katolickch mst a lechty na jae r. 1424. Ptho roku takov sjezdy organisoval a jedno z takovch shromdn podal r. 1426 i na Lemberku.

    Tehdy se ale zaaly jejich vzjemn vztahy trochu kalit.
    Janv synovec si s estimstm r. 1426 vyizoval ty tm, e raboval v Luici. Po nezdaru se ale ob strany usmily.
    Hejtman du nmeckch ryt jej dokonce naknul (1427) ze spolen s kaci. V nsledujc zprv poslan do Luice sice obvinn uvd na pravou mru, ale pesto poznamenv ...le pli se mu vit ned.
    Jan z Ralska patrn z njakho dvodu njak kontakty s husity nezvazn navzal. Navc katolickou lechtu v severnch echch zklidnila jarn vprava Prokopa Holho. A ji na podzim i Jan husitm otevel svj hrad Vartemberk.
    Na jae 1428 se dokonce aktivn zapojoval do husitskch taen.
    Nsledujcho roku (1429) otevel vechny sv hrady husitm a s hejtmanem Kolchem shromaovali vojsko na vpd za Zhoelec.

    Ostr neptelstv proti Luici zaalo v poslednm roce Janova ivota ( 1433). Tehdy itava obvinila ze zrady Janova syna - Jana mladho z Ralska. Luickmu sprvci pislbil zmocnn se husitskho Grabtejna. tok se vak nezdail, navc s velkmi ztrtami itavskch oddl. To se stalo Janu mladmu osudnm, protoe ho itavt nechali zajmout, vlet komi a nsledn roztvrtit...
    Tm zaala desetilet vlka rodu Vartemberk a jin lechty s nevyrovnanmi ty proti itav.
    To u je ale jin pbh, protoe oba Janov z Ralska zemeli r. 1433.

    Pestoe Jan st. sdlil astji na pohodlnjm Vartemberku, psal se s prediktem z Ralska. koda, e jim nebylo souzeno t dle, mohli jsme se dokat odtpen nov rodov vtve od Vartemberk. Sv Ralsko toti do prediktu upednostoval ped jinmi sdly i rodovm a zrove aktuln sdelnm.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha