Jiří z Milevska

[Ježek]

Jihočeský velmož,
poprvé se objevuje v roce 1184, kdy biskup Jindřich potvrzuje jeho převod (CDB 303); záhy v Milevsku zakládá premonstrátský klášter, miniši pod vedením opata Jarlocha (napsal kroniku, která i o zakladateli vypovídá) sem přicházejí ze Želivi v roce 1187.
Na straně Přemysla se zúčastnil bitvy u moravské Loděnice (1185), Jarloch uvádí, že zázračně přežil - ta bitva byla opravdu masakr a Přemysl proti Konrádovi utrpěl Pyrhovo vítězství, což zhatilo plány Bedřicha na obsazení Moravy.
S predikátem se objevuje až v roce 1197 - Georgius de Mileviz na Hroznatově závěti (CDB 357.). Hroznata při zakládání kláštera v Teplé se nechal inspirovat právě jím. A také na následující listině (CDB 358), kde kníže, biskup potvrzuje donaci Hroznaty.
Umírá někdy kolem roku 1200 a jeho majetky připadají klášteru.

V listinách se ale vyskytuje ještě jeden (nebo dva?) Georgius - V Praze roku 1187 (CDB 317) je kastelánem v Netolicích. Na dvou biskupských vydáních (CDB 325 z r. 1190 a CDB 335 z neznámého roku) je Georgius komoří biskupův.
Jde tuto osobu(y) stotožnit s Jiřím z Milevska? Má někdo o něm nějaké další informace? Má cenu se vůbec ptát?

Já myslím, že ano, pokud bojoval na straně Bedřicha u Loděnice, dal by se vysvětlit ten jihočeský kastelánský titul službou v řadách Vladislavovce. Sice k Milevsku byla bližší kastelánie v Práchni (ale jen o kousek), ale právě za kastelánování velmože v nějakém obvodu mu do rukou nejjednodušeji přecházely tamější pozemky. A již legálně nebo nelegálně.
Komoří biskupův. Po smrti Bedřicha nastoupil na stolec Konrád - "poražený" od moravské Loděnice, jistě nějakou čistku udělal. Do vyhnanství odešel Přemysl, Vladislav Jindřich. Do úřadů se dostali staronoví lidé, z části úředníci Soběslava, z části moravští lidé Konrádovi.
Jiří by hledal uplatnění u biskupa. Skutečně biskupova družina se v této době částečně zesvětšuje - najdeme v ní (kromě lidí od minulého biskupa) také třeba Markvarta Drslavice. A nábožensky založený velmož by se jistě mohl hodit biskupovi, který se začne poohlížet po trůnu.
Po jeho nástupu na trůn roce 1193 ale onen Jiří není uveden v listinách. Nejvyšší úřady drží "lidé od Bedřicha", objevují se ale i někteří lidé z biskupské družiny. V blízkosti knížete biskupa se objevuje až na skolonku jeho vlády v roce 1197. Za Vladislava nikoli (od něj je jedna listina) na CDB II. jsem se nedostal, předpokládám, že za Přemysla krále také moc ne. Hroznata podle teorií P. Kubína se před králem (kterého 2x šlechta nepodpořila při jeho 2 vpádech v roce 1197) schoval do svého kláštera.

[Przemysl de Nyestieyky]

U Jiřího z Milevska se uvažuje o tom, že byl členem rodu Bavorů ze Strakonic.... (jeden z posledních článků téměř dole: http://www.mestokaplice.cz/ostatni/zpra ... 004-11.htm)


Vztah Bavorů s premonstráty

[Ježek]

U Jiřího z Milevska se uvažuje o tom, že byl členem rodu Bavorů ze Strakonic

Díky za informaci! Celkem by to dávalo smysl. Z chudých poměrů, bez zázemí, se lidé mezi nobilitu skoro nedostávali a když ano, tak za zájmu kronikářů a opovržení šlechty. Takže prakticky všichni i ti, kteří se mihnou v listinách jednou, dvakrát jsou většinou syny někoho urozeného. Nejinak to bude i u Jiřího z Milevska.
Bavoři pocházeli ze stejného kraje a bylo by možné spříznění Bavorů s rodem bl. Hroznaty. Hroznata byl známý, že pokračoval v "duchovním díle" předků a příbuzných. Jeho předci jeli do Svaté země, chtěl tam jet také, poté, co to nevyšlo, mohl po vzoru příbuzného Jiřího z Milevska založit kláštery a stejně jako v Milevsku premonstrátské.
Pozdější Bavorové byli také zbožní - Bavor I. byl komorníkem ol. biskupa. Podobně jako Jiří z Milevska?Měl se účastnit se křížových výprav a daroval část Strakonic Johanitům. Má být uváděn poprvé k roku 1235 a zemřel v roce 1260.
Koliduje to s mojí tabulkou. Dlugomil byl maršálkem a číšníkem za Soběslava II. Uváděn je v letech 1175-7. Měl tři syny - Bavora, Trojana a Clusene (1193).

[Kateřina_z_Landštejna]

Také jsem poshledala pár střípků o panu Jiřím, třeba se někomu budou hodit

V polovině 12. století měl Jiří z Milevska získat území v okolí Střely a již tehdy údajně vlastnil Trhonín (dnes Trhomné) (toužimské falzum ze 13. století, které datuje jeho vlastnictví 1183),
založil Toužim,
na Hroznatově závěti z r. 1197 je uveden jako svědek,
stejně tak svědčí při zakládání kláštera v Teplé.

Měl vlastnit i Prácheň.
Do Toužimi pozval (cca 1185) premonstráty a jejich opat Jarloch (Gerlach) jej výslovně zmiňuje v kronice, zachycující léta 1167 - 1198 (náleduje obd. 1214 - 1227, kde je také zmiňován)!
Milevsko prokazatelně vlastnil v r. 1184, to tam založil klášter (v r. 1187 obydlen želivskými mnichy).

Podle listin v Příbrami vyměnil Jiří z Milevska v r. 1216 několik vesnic s pražským biskupem Jindřichem, aby pak ty u Příbrami mohl věnovat "svým" premonstrátům. Také handloval podobně se statkem ve Stranné.

Jeho otcem měl být maršálek krále Vladislava II Jurík, který se s Vladislavem v r. 1147 účastnil křížové výpravy (otočili to v Cařihradě a vrátili se, Jurík cestou zemřel). JzM se účastnil bitvy o Loděnice, ale nevím, na čí straně. Asi na Bedřichově?
V nějaké listině je zmiňován v souvislosti s Jiřím z Milevska "Jurík Juríkovič" a „syn Juríkův“.

Matka Jiřího z Milevska, Zdislava, založila kostel v Červené nad Vltavou (u Zvíkova) - sv. Bartoloměje.

V boji zbraněmi asi JzM nedosáhl věhlasu otcova, ale zase co do kolonizace málo osídlených území byl více než úspěšný. Nemluvě o tom, že do Toužimi přivedl český živel, takže významně posílil svrchovanost rodícího se českého státu nad nimi - a to se počítá

Dle kroniky obce Bernartice se zbytky milevského archivu mají nacházet v archivu na Orlíku.

[Ježek]

Děkuju za cenné informace, moc jich opravdu nemám, bohužel jsem se zatím nedostal k nějaké souhrné praci, což je velká škoda.

Podle listin v Příbrami vyměnil Jiří z Milevska v r. 1216 několik vesnic s pražským biskupem Jindřichem, aby pak ty u Příbrami mohl věnovat "svým" premonstrátům.

Ten rok bude mýlka, biskup Jindřich umírá v létě 1197, k Jiřímu se mi podařilo vypátrat, že umírá někdy kolem přelomu století.

Jeho otcem měl být maršálek krále Vladislava II Jurík, který se s Vladislavem v r. 1147 účastnil křížové výpravy

Koukal jsem na to. Nevím odkud je informace o jeho smrti, v Kosmových pokračovatelých ne.
Našel jsem ho ale na listině č. 157, 158 z CDB I. (mezi léty 1146 a 1148). Předtím listiny Vladislava nejsou a poté až z roku 1159 - tam je již agaso regis Chotěbor. CDB I č. 204.

Já znám jiného Jurika, ze svého seznamu.
Juriko filius Jurik - listina 279, potvzení knížete Soběslava- rok 1177
Iurik Iurikovicz - listina 323, potvzení pozůstalosti po Hroznatovi - Sadská rok 1189
Iuric - listina 348, rok 1194, dapifer knížete biskupa Jindřicha.

Nikde se to nekryje s Jiřím (Georgio) - kastelánem Netolickým a komořím biskupa, nebo Jiřím z Milevska (Georgius de Mileviz), myslím, že to je jeho (starší) bratr.

[Ježek]

Jeho otec byl Jiří (předpokládám, že Jurik je Jiří tehdejší češtinou), maršálek knížete Vladislava II. v letech 1148, který někdy v této době umírá. Matkou je údajně Zdislava (neznámo čí dcera).

Jeho příbuzný byl kaločský biskup Saul (listina z roku 1199). Na základě této listiny se předpokládají dobré vztahy (nebo příbuznost s Hrabišici - tehdy hlavně Grabissa cameriarius).

Předpokládám, že v okamžiku otcovy smrti byl nezletilý, poté stojí na straně Bedřicha, v pramenech se poprvé objevuje v r. 77, jako obyčejný svědek, v r. 84 biskup potvrzuje jeho převod Milevska, založení kláštera, v roce 87 sem přichází premonstráti, opatem se stává "němec" Gerlachus, autor kroniky - Jarloch.
Podle Jarlocha (nemám bohužel) se účastní bitvy u Loděnice na Moravě (1185), zázračně přežívá.
V roce 1187 je kastelánem v Netolicích společně s Štěpánem (předek Pernštejnů? pincerna z r. 77? někdo jiný?) V roce 1183 byl zde kastelánem Ratibor, pro Prácheň informace v Codexu nejsou.
V roce 1190 je uváděn jako komoří biskupa (Jindřich Břetislav). V roce 1184 je jím ještě Hartlebus. Předpokládám, že se jím stává nedlouho po smrti Bedřicha, kdy vstupuje do služeb Jindřicha Břetislava.
V roce 1194 je knížecí dapifer, nejvyšší hodnost, kterou kdy dosáhl. Smrt Jindřicha Břetislava pro něj znamená konec dvorské kariéry.

Tento velmož byl zřejmě bohatý majetkem v oblasti jižných Čech a také velmi zbožný a sebevědomý, zakládání klášterů šlechtou bylo relativně v počátcích.

Je zde podobnost s Hroznatou (svědčí na listinách, týkající se založení kl. v Teplé). Hroznata byl také zbožný, stejně jako jeho předci, kteří byli několikrát v Jeruzalému, založil klášter v Teplé a v Chotěšově, ačkoliv se v pramenech a okolí knížete skoro vůbec nepohyboval, tak disponoval rozsáhlým majetkem, nejenom kolonisací získaným. Potud podobnost s Jiřím z Milevska. Domnívám se proto, že mohli být příbuzný, ovšem přes nějaký sňatek. Dokladem je mi pouze zbožnost a podobnost osudů.
Jejich konce jsou odlišné, Hroznata vstoupil do svého kláštera (snad z obavy před Přemyslem) a byl zabit.

Nástup Přemysla také znamená konec dvorských funkcí pro tohoto velmože, objevuje se dál v pramenech. V roce 1201 je přítomen donaci Přemysla Velehradu (CDB II. 22 - Jurik), potvrzení daru Teplé 1201 (CDB II. 27), donaci krále Kladrubům (CDB II. 58), mezi lety 1202 - 7. Někdy po roce 1202 (kolem 60 let) dle mne umírá.

Nebo žije dál, ale je titulován jako Jiří z Maršovic (kdyby to byly Maršovice u Vlašimi), který je uváděn na listinách krále (1207 CDB II. 75), pražského biskupa (CDB II. 85 1209) a biskupa olomouckého (CDB II. 92 mezi lety 1208-11)

[Kateřina_z_Landštejna]

Zdravím Tě, pane Ježku,

při svých toulkách za Vítkovci s černou či modrou růží jsem minulý týden narazila na pár odkazů v Palackého Dějinách:

1176 únor: Sobezlaus dux monasterio Kladrub. — Inter testes: Hermannus marscalcus cum fratribus suis Zauissa et Gaulo. — Riwin castellanus de Cladescho et frater ejus Pere-grinus. Jurik filius Jurik. Odalricus et Benada de Suaysin (Svojšín 401). Ratibor et Jaros Scezgouic (Čečkovice 395). Dobrogost et Mutina frater ejus de Bukouec (Bukovec 379)

a

1189 s. d. Otto dux Boemiae eisdem. T. Hermannus camerarius et Sauissa frater ejus. Predota judex curiae. Matheus dapifer. Vitko et Sezema nepos ejus. Ulricus Dirsizlauiz. Jurik Juricouiz. Bogussa castellanus de Cladsco et fratres ejus Ratibor Hermannus Lutobor. Vmuka. Groznata filius Sezeme et frater ejus Ernestus etc.

Asi Ti jsou známé, pro mne to však jsou stále nové poznatky a někdy se v nich i trošku ztrácím
A jak si tak pobádávám, tak se ve stále větší úctě sklánímt před panem Palackým. Vlastně jen díky němu jsem zjistila, jak je obtížné vůbec najít (díky různým formám přepisu jmen) ve středověku nějakou konrétní osobu - hodně mi to pomohlo. A také dodalo docela slušnou dávku pokory před historií a bádání v ní...

Náš pan archivář narazil v příbramském archivu při psaní své diplomky na informaci, že Jiříkovici prodali někdy kolem r. 1190 nějaké statky na Příbramsku pražskému biskupství. Už jsem to zde tuším také zmiňovala.

[Ježek]

Děkuji mnohokrát

Asi Ti jsou známé

Nejsou, v CDB I. nejsou, i když korespondují s tehdejší situací. Pro rok 1176 tam žádná listina není (75 - 278 a 77 - 279). Odkud to je?

Náš pan archivář narazil v příbramském archivu při psaní své diplomky na informaci, že Jiříkovici prodali někdy kolem r. 1190 nějaké statky na Příbramsku pražskému biskupství. Už jsem to zde tuším také zmiňovala.

A kde vzal tohle?

[Kateřina_z_Landštejna]

Děkuji mnohokrát

Asi Ti jsou známé

Nejsou, v CDB I. nejsou, i když korespondují s tehdejší situací. Pro rok 1176 tam žádná listina není (75 - 278 a 77 - 279). Odkud to je?

Jeden tam asi je

První Palackého zmínka odpovídá tomuhle "Juriko filius Jurik - listina 279, potvzení knížete Soběslava- rok 1177" - jen se liší o rok

Ale druhý nevím, možná (???) odpovídá tomuhle "Iurik Iurikovicz - listina 323, potvrzení pozůstalosti po Hroznatovi - Sadská rok 1189"
Heřman - komoří
Záviš - otec jeho
Předota (?) - nejvyšší zemský sudí
Matěj či Matyáš - podčeší (stolník - královský, zemský?)
Vítek
Sezema - synovec jeho
Oldřich Drslavic
Jiřík Jiříkovic
Bohuš (?) - purkrabí Sadský (?)
bratři jeho Ratibor, Heřman, Lutobor
VMuka (jméno?)
Hroznata - syn Sezemův a bratr jeho Ernest (Arnošt)


Šmankote!!!!!
Já jsem si špatně přeložila "frater" a jinde jsem považovala Arnošta za otce Sezemova a bratra Vítka "z Prčice". A on je to bratr (Sezemův nebo Hroznatův). Tak to spěchám opravit!

Náš pan archivář narazil v příbramském archivu při psaní své diplomky na informaci, že Jiříkovici prodali někdy kolem r. 1190 nějaké statky na Příbramsku pražskému biskupství. Už jsem to zde tuším také zmiňovala.

A kde vzal tohle?

Tak ten jeho poznatek se netýkal prodeje, ale výměny někdy v kolem r. 1216, kterou provedl s pražkým (arci?)biskupstvím za účelem pozdějšího darování směněných nemovitostí "svým" klášterům - to tedy byla moje npřesnost.
Kolegovi volám, aby mi přesněji sdělil pramen. Jakmile ho seženu, hned to sem dám.

[Ježek]

Pátral jsem dál...

Jiří z Milevska měl syna Oldřicha, zmiňuje se na listinách z let 1222 a 1224, snad jako Vlrichus kastelán v Chýnově

Jiří z Maršovic není Jiřím z Milevska, ani jeho synem. Jeho otec je Jindřich (prameny znají více Jindřichů, jeden z nich byl maršálkem). Od krále dostává vesnici, mezi svědky je i Oldřich.

Otázka je, jestli je Jiří z Maršovic s Jiřím z Milevska příbuzný. Není vyjímkou v této době, že syn dostává jméno svého strýce - Markvartici, Vítkovci, Hroznatovici, Hrabišici. Každopádně jsou to sousedé a jako sousedé nějaké vztahy mají ...


Celá záležitost v rodokmenu.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak o listině samotné se mi nepodařilo zjistit nic bližšího, protože kolega se spokojil s tím, že je snad uložena v příbramském archivu

Ale mám její obsah:

20. června 1216

Pražský biskup Ondřej dosvědčuje, že jeho předchůdce Jindřich směnil s Jiřím z Milevska tři biskupské vesničky jménem Dobrotěšice, Mimoňovice a Krajčovice se vším jejich příslušenstvím, aby Jiří z Milevska mohl jimi obdarovati klášter milevský, s Gerlachem pak opatem téhož kláštera učinill smlouvu o statek Stranné (který Ondřejův předchůdce biskup Daniel prodal opatovi a kostelu milevskému bez souhlasu kapituly) ohledně zaplacení sto marek stříbra, určených na splátku za statek Příbram, koupený od pana Hroznaty, opata kláštera tepelského, za 300 marek stříbra.

A část latinského textu:

In nomine sancte st individue Trinitatis.
Andreas, dei gratia sancte Pragensis ecclesie episcopus, universis ecclesie filiis presentibus et futuris. Cum militia hominis brevitate temporis coartetur, ne bone fidei contractus processu temporis humanam memoriam excedentes in dubium aut in irritum revocentur, non nunquam roborati litterarum testimonio perpentuantur. Vivit enim litera et per cam vivunt diutius actiones. Proinde notum voliumus tieri omnibus presentium inspectoribus et maxime successoribus nostris episcopis Boemie, qoud olim, sicut veraci multorum relatione accepimus, Geor(g)ius de Mylleuzk, cum pro ecclesia fundata pium concepisset desiderium, impetravit a predecessore nostro domino Heinrico, felicis memorire Pragensi episcopo, dari sibi in concambio villula episcopales dictas Dobrotessie, Mymonowic, grayowic cum omnibus attitntiis suis et quecumque in predio ipsius erant, quibus ecclesia... (dál mi to neofotil, archivář líná )

Na protistraně s českým překladem je text trošinku delší, takže pokračuje:

...za vesnice stejně cenné, ale od kláštera vzdálené, z nichž jedna se zvala Stranná, druhá Bratřejov, třetí Zbudov, čtvrtá Chrastná. (ani zde text dále nepokračuje - viz. výše).

Pokud se mi to podaří nascannovat , dám k dispozici fotku té listiny, protože je ještě pěkně dlouhá a jsou tam mraky dalších jmen osobních i místopisných. pokud to nevyjde, mohu se pokusti ji opsat celou.

[Ježek]

Ale mám její obsah:

Pokud se mi to podaří nascannovat , dám k dispozici fotku té listiny, protože je ještě pěkně dlouhá a jsou tam mraky dalších jmen osobních i místopisných. pokud to nevyjde, mohu se pokusti ji opsat celou.

Děkuju mnohokrát a velmi. Pokud by bylo možné, tak by mne zajímalo místo vydání, datum a světští svědci.
Ale z té listiny nevyplývá, že by námi hledaná osoba ještě žila, je to tak?

[Kateřina_z_Landštejna]

Ale mám její obsah:

Pokud se mi to podaří nascannovat , dám k dispozici fotku té listiny, protože je ještě pěkně dlouhá a jsou tam mraky dalších jmen osobních i místopisných. pokud to nevyjde, mohu se pokusti ji opsat celou.

Děkuju mnohokrát a velmi. Pokud by bylo možné, tak by mne zajímalo místo vydání, datum a světští svědci.
Ale z té listiny nevyplývá, že by námi hledaná osoba ještě žila, je to tak?

Dobrá, zkusím jej něčím vhodně motivovat. Zrovna nedávno jsem mu koupila v levných knihách latinskou čítanku, tak mu to jemně připomenu

Taktak, nevyplývá. Datum by mělo být 20. června 1216, ale jinak je taková anonymní. Ono z ní nevyplývá ani kdy tu mnohosměnu spáchali.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ale mám její obsah:

Pokud se mi to podaří nascannovat , dám k dispozici fotku té listiny, protože je ještě pěkně dlouhá a jsou tam mraky dalších jmen osobních i místopisných. pokud to nevyjde, mohu se pokusti ji opsat celou.

Děkuju mnohokrát a velmi. Pokud by bylo možné, tak by mne zajímalo místo vydání, datum a světští svědci.
Ale z té listiny nevyplývá, že by námi hledaná osoba ještě žila, je to tak?

Našla, našla, našla!
Ta listina, co je v ní zmíněna Příbram (a Jiří z Milevska), je v CDB, č. 126, str. 115. Strašlivě dlouhatánská

[Ježek]

Velmi okrajově.
Jiří z Milevska je uváděn v listinách jako Iuric, Iurik (viz výše), stejně je uváděn i jeho otec Jiří, maršálek krále Vladislava.

Kosma uvádí k bitvě na Luckém poli - setkání českého knížete s uherským králem zde přerostlo v bitvu - k roku 1116, že zde padl Jiřík, syn Stanův, udatně bojujíc.
Ten Jiřík, má být originálech zapsán jako Jurik, byl kastelánem v Žatci. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 9&page=196
Předpokládá se, že předáci, velmoži, vznešení rodem doby Kosmovy jsou předci pozdějších rodů. Tento Jiří by tedy mohl být předkem Jiřího z Milevska - vždy to bude jen hypotésa. Kastelánství v Žatci to vůbec nevylučuje, v té době šlechta nevlastnila soukromý majetek ve větší míře, základem její obživy byla služba knížeti - v hradských funkcích. A Kosmově době, možná ještě více než na sklonku století, se rody na hradech střídaly. Jen na okraj - Vítek z Prčice byl v 80. letech 12. století kastelánem v Kladsku ...

[Ježek]

Na okraj tématu: K jazykové změně samohlásetk z -u- na -i- mělo dojít někdy před rokem 1300.

[Ježek]

Je to sice wikipedia, navíc bez uvedení zdroje, ztotožňují předky Jiřího z Milevska (podle mne) s Buzici: http://cs.wikipedia.org/wiki/Buzici Žel jsem se nikdy tímto rodem nezabýval, takže nemůžu soudit.

[Rubáš z Hrádku]

Maršálka Jiříka, který padl na křížové výpravě a jeho stejnojmenného syna zařadil do rodu Buziců Palacký v dodatcích 1. dílu svých Dějin, věnovaných rodopisu šlechty.
Pravdou ale je, že toto jméno je v celém rozrodu Buziců poměrně ojedinělé.

Jiří z Milevska vlastnil v oblasti mého zájmu ves Budov u Ústí n. Labem.

[Ježek]

Maršálka Jiříka, který padl na křížové výpravě a jeho stejnojmenného syna zařadil do rodu Buziců Palacký v dodatcích 1. dílu svých Dějin, věnovaných rodopisu šlechty.
Pravdou ale je, že toto jméno je v celém rozrodu Buziců poměrně ojedinělé.

Jiří z Milevska vlastnil v oblasti mého zájmu ves Budov u Ústí n. Labem.

"Zde je nutno uvést, že z výše napsané Vincenciovy zmínky není možno nijakým způsobem odvodit, že Jiřík, maršálek krále Vladislava, patřil k potomkům Dětříška a tedy k rodu Buziců. Tudíž nemůžeme Jiříka s jistotou pokládat za člena tohoto rodu, jak činí August Sedláček."
Jana Gerleová, Páni z Valdeka a jejich sídla do první poloviny 14. století, s. 24
https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle ... sAllowed=y

[Simplex]

Palacký a jeho následovníci spojovali Jiřího s jihočeskými rody, protože se pravděpodobně mylně domnívali, že jádro jeho statků tvořilo Milevsko a okolní majetky patřící později konventu. Zvláště u Bavoroviců to z dnešního pohledu působí podivně, protože se předpokládá, že tu získali majetky až po příchodu z Olomoucka počátkem 13. s.
V. Vaníček kdysi v jedné studii napsal, že Jiří pocházel z Poohří, a i když o tom můžeme polemizovat, tak majetkově byl spojen s Litoměřickem, a především s oblastí severozápadních Čech. Skutečný rozsah jeho zdejších statků neznáme, ale mohl je použít na financování konventu, takže se v pramenech zpětně projevilo jen pár položek. Pokud měl k někomu díky poloze známých statků blízko, tak k Hroznatovcům a především k Hrabišicům s nimiž sousedil i v Poorlicku. Zároveň nevím o žádné indicii, která by Jiřího jakkoli spojoval s některým pozdějším rodem.
Patrně byl generačním souputníkem Vítka z Prčice, ačkoli se v pramenech objevil později, v době založení konventu nemohl být nejmladší, byť patrně už ztratil naději na narození mužského potomka. To co víme naznačuje, že Jiří nebyl žádnej křupan a pokud byl synem Vladislavova oblíbeného maršálka, mohl jako polosirotek strávit nějaký čas u dvora. A jeho otec musel být schopný muž, kterému Vladislav důvěřoval, když v průběhu kruciáy zástával úřad maršálka.