Tipy na zajímavé knihy

[Simplex]

Další sborník věnovaný vzniku pražského biskupství, ale zatím bez obsahu.
https://www.cirkev.cz/prezentace-knihy- ... tyse_39001

NBsJmj_315x523_b19928ce2335aebe (1).jpg

A díky Zanymu máme i obsah:

mlada.jpg

[Zany]

Další sborník věnovaný vzniku pražského biskupství, ale zatím bez obsahu.
https://www.cirkev.cz/prezentace-knihy- ... tyse_39001
NBsJmj_315x523_b19928ce2335aebe (1).jpg

obsah je zde https://www.obalkyknih.cz/file/toc/884326/pdf

[Ježek]

Marie Bláhová: Dvě studie k pozdně středověké historiografii
https://karolinum.cz/knihy/blahova-dve- ... afii-30239

[Ježek]

Jakoubek ze Stříbra: Výklady nedělních epištol

[Ježek]

Asi to nebylo účelem, ale v sylabu předmětu na FF, je Kosmova kronika od Arga (2011) https://is.muni.cz/el/phil/podzim2015/H ... Kosmas.pdf

[Simplex]

Nakladatelství Garn spojilo do jedné publikace dvě starší práce o pánech z Boskovic:
Páni z Boskovic a potomní držitelé hradu boskovického na Moravě Alois Vojtěch Šembera Rodokmen s obrazy starých památek rodu z Bozkovic Josef Pilnáček
https://www.historie-heraldika.cz/misto ... na-morave/

2024-08-08_211151.jpg

Kompletní práce A.V. Šembery se dá stáhnout z vícero zdrojů:
https://eknihovna.maxzone.eu/pani_z_bos ... ckeho.html
https://archive.org/details/pani_z_bosk ... o/mode/2up

[Zany]

Asi to nebylo účelem, ale v sylabu předmětu na FF, je Kosmova kronika od Arga (2011) https://is.muni.cz/el/phil/podzim2015/H ... Kosmas.pdf

tak Předmět Kosmas a jeho svět (HIB0466), vyučující Wihoda, to je celkem jasné...

[Ježek]

Tak už vyšel Kosmas od Wihody: https://www.kosmas.cz/knihy/542883/kosmas/

[Simplex]

Tak už vyšel Kosmas od Wihody: https://www.kosmas.cz/knihy/542883/kosmas/

Vůbec jsem netušil, že něco takovýho píše. Je to sice už téměř šedesát let, byť překonat Třeštíka asi nebude jednoduchý a to nejen obsahově, ale i čtivostí. Před nedávnem jsem se shodou okolností díval na půl století starou TV hru Kosmas a paní Božežecha, což je poučné a nejen jako svědectví doby vzniku.
https://prehrajto.cz/hledej/Kosmas%20a% ... ěcha%20%28
.

[Ježek]

Vůbec jsem netušil, že něco takovýho píše. Je to sice už téměř šedesát let, byť překonat Třeštíka asi nebude jednoduchý a to nejen obsahově, ale i čtivostí

Spíš se bude muset vymezovat vůči Zelenkovi. https://asjournals.lib.cas.cz/Ceskycaso ... 69b8ecb67c
Wihoda tvrdí, že kronika vznikla na dvakrát 1.+2. kniha a pak 3., Zelenka to v té studii vyvrací.

[Simplex]

Vůbec jsem netušil, že něco takovýho píše. Je to sice už téměř šedesát let, byť překonat Třeštíka asi nebude jednoduchý a to nejen obsahově, ale i čtivostí

Spíš se bude muset vymezovat vůči Zelenkovi. https://asjournals.lib.cas.cz/Ceskycaso ... 69b8ecb67c
Wihoda tvrdí, že kronika vznikla na dvakrát 1.+2. kniha a pak 3., Zelenka to v té studii vyvrací.

Tak uvidíme, jestli si toho Zelenka všimne I když si nemyslím, že lidi co si koupí a možná i přečtou knížku, jsou většinově cílovkou týhle studie.

[Ježek]

Ten Kosmas od Wihody je nějaký strašně krátký, obsah: https://obalky.kosmas.cz/ArticleFiles/5 ... _FINAL.pdf

[Ježek]

Plzeňské muzeum vydalo knížku o pokladu zlatých mincí z 14. století - Poklad z Nedražic https://www.zcm.cz/e-shop/neperiodicke- ... Eic-detail

[Simplex]

Academia vydala knihu vzpomínek významného historika Miroslava Hrocha, který kdysi napsal s manželkou i knihu o křížových výpravách, jenže u prvního vydání (1975) se v názvu nesmělo objevit VE SVATÉ ZEMI, tak tam šoupli v Levantě. Četl jsem od něj i další knihy a tipnul bych si, že možná dokonce víc publikoval v zahraničí.
https://www.academiaknihy.cz/kniha/jak- ... rat-videl/

hroch.jpg

[Ingolf]

Hroch má široký záběr, mimo středověku se věnuje hlavně národnímu obrození a vůbec teorii národa. Třeba Dějiny Norska v edici dějin národů se kvůli jemu spoluautorství věnují víc národnímu obrození než vikingům, i když Norsko je známé světu spíš skrz ty vikingy.

Pročítal jsem jeho "Národy nejsou dílem náhody" - https://www.databazeknih.cz/knihy/narod ... hody-67037 , což je přes hravý název takové dílo plné cizích a odborných slov, které se snaží vystihnout nevystihnutelné, tedy vznik a náplň národa. Hroch tam uvádí více měřítek, co znamená národ, aby pak vždy namítl, že jsou i výjimky.
Národ má mít svůj jazyk a národní obrození začíná obnovou jazyka mezi učenci, přičemž jazyk se pak prostřednictvím tištěného slova dostává dál mezi lid. Jenže hned sám dodává, že na Balkáně, kde proběhlo velmi silné národní obrození, bylo 90% populace negramotných.

Národní cítění bylo na Balkáně živeno silným odporem k turecké nadvládě. A Hroch vysvětluje zdejší krvavou formu národního srovnáním nadvlády turecké s rakouskou. Turci vojensky zničili státnost jihoslovanských národů, takže Jihoslované si ji pak vojensky vzali zpět. Habsburci převzali státní formy poddaných národů a dosadili do nich své úředníky nebo sami sebe jako vládce. A stylem národního obrození Čechů pak bylo uznat české státoprávní požadavky, nechat korunovat aktuálního habsburského krále/císaře i za krále českého, obnovit staré úřady a do všech úřadů dosadit Čechy; v úřadech pak nechat češtinu jako úřední jazyk. Ono to není na první pohled vidět, ale ponechání těch starých českých státních forem, možná jen jejich slupek, bylo ohromné štěstí, aby se Češi vyhnuli ničivé válce s Habsburky už v 19. století.

Habsburská monarchie se pustila do poslední války také na Balkáně, a souvislosti vysvětluje pro změnu Otto Urban. Rakouská mnohonárodnostní monarchie byla už dvakrát národním hnutím negativně postižena. Německé národní hnutí vyústilo v prusko-rakouskou válku, kde byli Habsburkové zbaveni vlivu v Německém spolku a mezinárodně tratili na prestiži. Prusové se tehdy spojili s Italy, protože italské národní hnutí vyhánělo Habsburky z Itálie (nakonec také úspěšně). A když se na Balkáně probouzelo slovanské národní hnutí, kde Srbové toužili připojit Bosnu a Hercegovinu, Habsburkové se cítili nuceni zasáhnout (a opět prohráli).
Hroch i Urban mají nápadité a čisté myšlenky, ale je právě vidět, že vycházejí z nadhledu. Jak se historik nebo kdokoli jiný snaží pochopit národ zevnitř, jít pod povrch, tak se do toho začne zamotávat.

---
Naposledy jsem pročítal od Hrocha článek k tezi, že posledním stadiem komunismu je nacionalismus. To může platit samo o sobě, čsl. komunisté jedou od 2, světové války protiněmecký nacionalismus. KSČM je už označovaná jako národně konzervativní strana a Kateřina Konečná se dočkala uznání za to, že v Bruselu vyjednává podmínky pro české firmy. Jsou spokojeni kapitalisti, protože mají obchody, jsou spokojení komunisté, protože lepší obchody firem znamenají větší zaměstnanost, potažmo platy. Což je další paradoxní jev, ale nikoli nový. Západní levice a odbory už dávno vsadily na spolupráci státu a vlastník velkých firem, které zajišťují vysokou zaměstnanost.

Hroch ale přichází ještě s jednou myšlenkou, a sice že nacionalismus je naopak reakcí na komunismus, která ho má převážit. Když to vezmu zase na příkladu Balkánu, tak Titova Jugoslávie fungovala skutečně federativně, na vysokých místech rotovali zástupci všech národů atd. Komunisté při své kariéře postupovali v hierarchii strany od mládežnických organizací, a kdo se chtěl vyšvihnout rychleji v rámci strany, nebo ke konci Jugoslávie i mimo stranu, tak musel přijít s něčím jiným, a to byl právě nacionalismus. každý národ se mohl cítit nějak ukřivděný - malé národy měly menší práva, velké národy doplácely na ty malé apod. A nacionalismus měl ohlas, politici ho uměli vyprudit u lidu a lid ho zase požadoval po politicích. Ono je možné, že nacionalismus byl tak dlouho komunisty potlačován, až takto natlakovaný vybouchl.
A pak je možné se na celý problém podívat dialekticky. Marxistická dialektika pracuje s mj. tezemi o proměně kvantity v kvalitu a proměně ve svůj opak. To znamená v praxi, že nějaká vykořisťující třída produkuje v honbě za ziskem tolik vykořisťovaných (a vinou konkurence sráží do řad vykořisťovaných i dosavadní členy vyšších tříd), že tato vykořisťovaná třída provede revoluci. V tom je jednak proměna ve svůj opak (typicky socialismus oproti kapitalismu), jednak proměna kvantity, protože jakmile vládnoucí třída vytvoří svou praxí kvantum neprivilegovaných, tito se vzbouří a promění svou kvantitu v jiný systém, tedy v jinou kvalitu ve smyslu vlastnosti. Podle marxismu za komunismu už nemá kdo koho vykořisťovat, ale jak se ukazuje, nastupují jiné vztahy jako ty nacionální. Jakmile komunismus začne potlačovat všechna národní hnutí, ta se nakonec stejně prosadí, svoji silou komunismus překonají a nastolí jiný společenský řád ve formě národního státu oproti všem federacím, ať už té jugoslávské nebo pseudofederaci sovětské (která byla v praxi řízená pevně z moskevského centra).