Hrabišici

Šlechtické rody i jednotliví šlechtici. Šlechtická kultura, heraldika, genealogie, ...

Moderátor: elizabeth

Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

Myslím, že ten erb z roku 1382 hovoří jasně a Hrabiše patřil k rodu z Paběnic.

Když pominu pozdější výskyž jména Hrabiše ve východních Čechách, tak se mohlo k Paběnickýcm dostat i prostřednictvím sňatkového spojení s pány ze Švábenic.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

Už T. Velímský byl kdysi skeptický k možnosti příslušnosti Všebora z Vinařic k Habišicům a jím uvedené argumenty stále platí. Všebora známe pouze z listiny, jíž měl syn komorníka Vojslava Časta darovat ves Bykoš (Berounsko) pražské kapitule (respektive její svatováclavské kapli). O Bykoši a daru Časty se patrně nejvíc rozepsal D. Kalhous, který uvádí další listiny, jež dokládají majetkový vztah kapituly k lokalitě ve 13. století. Svědectví nepovažuje za příliš spolehlivé, protože je známo pouze z raně novověkého opisu, a přesto zmínku o ní a Častově daru najdete snad v každé publikaci, která se dotýká majetkových možností nobility knížecího věku. Na druhou stranu je dost těžko představitelné, že by si s odstupem několika století událost či svědky někdo zcela vymyslel. Ačkoli si dovedu představit, že se prostě upsal nebo už ani správně neporozuměl znění listiny. Ať už je váš názor na listinu jakýkoli, z pohledu na mapu a ze Všeborova postavení na konci svědečné řady vyplývá, že se v ní ocitl pouze díky sousedství Vinařic a darované lokality. A pokud se podíváte na svědečnou řadu od konce, lehce zjistíte, že přinejmenším dva svědci před Všeborem byli rovněž bližšími či vzdálenějšími sousedy Bykoše.

Ztrezivoy de Hlyzstina – Střezivoj z Chlustiny, lokalita leží u Žebráku
Gauel de Cinan cum fratre suo Budilov – Havel z Tmáně a jeho bratr Budilov (Kalhous, s. 61)

CDB I, č. 251, s. 224.
Velímský Tomáš: Hrabišici, páni z Rýzmburka, NLN 2002, s. 22-24.
Kalhous David: Berounská sídelní komora v raném a vrcholném středověku, MHB 2015, s. 19, 31, 32, 60-61.
1. Bykoš
2. Vinařice
3. Tmáň
4. Chlustina
bykoš.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: původ Hrabišiců ?

Nový příspěvek od Simplex »

Ježek píše: 19 lis 2021 16:46 J. Polách zařazuje Bolemilu, manželku Bavora (ze Strakonic) do rozrodu Hrabišiců: https://www.hiu.cas.cz/user_uploads/vyd ... 17_fin.pdf" onclick="window.open(this.href);return false;
Podle mě ta svědečná řada listiny, kterou Přemysl Otakar I. potvrdil donaci Bolemily johanitům v podstatě vylučuje, že by ty lokality ležely v Pojizeří či v jihozápadních Čechách. Pochopitelně především ta laická část, teď jsem na to znovu koukal kvůli rodu z Chýše (CDB II, č. 270, s. 264).
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4160
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 128 times
Been thanked: 32 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Ježek »

Koukám na to, když pominu dvořany, tak svědci jsou ze severních Čech. Hrabišice to může naznačovat (2 ze 16 šlechticů), ale jako důkaz to je málo (viz moje tápání ohledně Vítkovského Chomutova).
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

Ježek píše: 21 pro 2023 00:16 Koukám na to, když pominu dvořany, tak svědci jsou ze severních Čech. Hrabišice to může naznačovat (2 ze 16 šlechticů), ale jako důkaz to je málo (viz moje tápání ohledně Vítkovského Chomutova).
Nemůžu s tebou souhlasit, Chomutov je zcela jiný případ. Tam to navždy bude o tušení možného ...
Nejde jen o to, že jsou ze severních Čech, ale mají majetky v okolí darovaných statků. Stačí si to hodit do mapy, což už pro darované lokality udělal J.Polách a dobrá je i mapka z Gumpoldiců (T.Velímský) a šiknou se i mapky držby Plas (K.Charvátová). Jestli má mít listina smysl, tak je jasný proč tam jsou zrovna tihle svědci, kteří rozhodně nemají nic společného se Strakonickem. Zeptám se jinak: co dokazuje, že byly lokality na Strakonicku? Nic, Svoboda + Nechvátal argumentují tím, že Bolemila musí být ze Strakonicka, protože to vysvětluje příchod Bavorů do jihozápadních Čech. Podle mě to je klasická argumentace kruhem. Jiný důkaz nikdo z nich neuvádí, ale prezentují to jako tutovku. Jen ta Blatná jim do toho trošku hází vidle.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

-Když pomineme pražské církevní hodnostáře, najdeme ve svědečné řadě jen představitele církevních institucí ze západních či severozápadních Čech, které zde byly majetkově zainteresované a měly zde své zájmy.
• žatecký probošt Martin
• kladrubský opat Silvestr
• tepelský opat Jan
-Zajímavou osobou je pražský probošt Eppo, který byl zapsán za budoucím králem Václavem a pražským biskupem Pelhřimem. Podle T. Velímského byl od roku 1216 proboštem svatovítské kapituly a zároveň kancléřem Přemysla Otakara I. a jeho bratr + bílinský kastelán Jaroš byl zetěm komorníka Slavka z rodu Hrabišiců.
-Podobné to je i se světskou částí svědečné řady, protože když škrtneme hodnostáře a svědky, jejichž identitou se zatím nikdo nezabýval, zbydou nám pouze bližší či vzdálenější sousedé darovaného majetku.
• Budivoj byl synem donátora plaského konventu Čéče ze Železnice, který patrně na Plzeňsku vlastnil další roztroušené lokality/lokalitu; což dokládá listina Přemysla Otakara II. z roku 1269, potvrzující dar vsi Ledce Plasům od matky Budivoje z Železnice
• nepřekvapí přítomnost Hrabišiců, Bohuslava syna Slavkova a Kojaty syna Hrabiše, který mohl být bratrem donátorky
• sousedy donace byli Milhostici, Milhost se syny Petrem a Ahněm (Rabštejn nad Střelou, Brdo)
• nepřesvědčivějším důkazem polohy donace je přítomnost drobných šlechticů jakým byl Tas z Chyš, Ubislav z Újezda, Podiva z Kokořova a Janek syn Uněcha, jak je patrno z mapky J. Polácha
• jediným spojením s jihozápadem Čech jsou Ivan a Vyšemír od roku 1235 používající predikát z Blatné (1235), byli synovci Bolemilina manžela Bavora a možná i „nejdospělejší“ příslušníci rodu erbu střely; Bolemilin syn Bavor I. ze Strakonic se v pramenech pravidelně objevuje až od roku 1233
-Kdybych chtěl hodně spekulovat, tak budoucí král Václav I. tu mohl být i jako plzeňský vévoda, ale opět musím konstatovat, že s jihozápadem Čech žádnou spojitost nevidím. Myslím, že lokalizace B. Lifky + B. Nechvátala je při vší úctě k oběm pánům neobhajitelná.
https://sources.cms.flu.cas.cz/src/inde ... 📖%EF%B8%81
bolemila.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4160
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 128 times
Been thanked: 32 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Ježek »

Simplex píše: 04 črc 2024 17:20 Borešův konec byl patrně trochu jiný, než se v literatuře dosud traduje a to z mnoha důvodů. Už v době vydání Velímského monografie mnozí upozorňovali, že vůbec nezohlednil tzv. duchcovské nekrologium, objevené I. Hlaváčkem, které obsahuje zásadní informace. Před nedávnem k tomu napsal skvělou studii Jiří Šmeral, nevím jestli ho znáte, ale dlouhodobě se Hrabišicům věnuje a především řeší jejijch působení na moravskotřebovsku odkud pochází. Vyšla ve Východočeských listech historických, takže je málo známá, ale je volně přístupná s celým číslem. A protože jsem HrabišicofiI, tak si stále myslím, že k tomu patrně lze leccos dodat, zvláště k těm pověrám o propadnutí majetku.
obitit borso, illustris baro, poslední dny boreše z rýzmberka-šmeral jiří; vlh 45,2021
https://www.uhk.cz/file/edee/filozofick ... 5_2021.pdf
Dobrý článek. Šmeral dělá zajímavá regionália, četl jsem jeho polemiky s Musilem. Osobně neznám. Ale k věci.

Tam konfiskace minimálně těch majetků na JV Moravě proběhla. Potíž je v tom, že není moc jasné, na jakém právním základu to bylo (zločin proti majestátu? porušení věrnosti? prohlášení zemským škůdcem? zrada?), jak to šlo řešit (konfiskace majetku?) a není moc paralel. Vlastně jen proces se Závišem, známý ale z pozdějších pramenů. I zrada a vedení války proti panovníkovi tam ale není důvod ke ztrátě majetku - nesahá se na dědičný majetek, kterým by se poškodili synové. Věškeré ty majetkové ztráty nejsou v důsledku rozsudku (tím je vyhnání ze země), ale jako kompenzace biskupství za utrpěné škody během nelegálních vojenských operací druhé strany. U Boreše je tedy otázka, zda mohl zemský soud rozhodnout o konfiskaci všech majetků - spíš ne. To, že částí majetků disponuje panovník asi spíš ukazuje, že Boreš se do nějakých střetů během povstání Vítkovců zapojil, plenil královské zboží a musel ho rozhodnutím soudu nahradit - majetky u Uherského Hradiště.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

---Zapomněl si na Černína a Beneše z Cvilína. Závišův případ byl specifický díky jeho sňatku s královnou a roli Mikuláše Opavského. Bohužel téměř žádné relevantní informace k ostatním případům nemáme a narativní prameny to spíš zamlžují. Navíc se mi nezdá, že by se jejich „kvalitou“ někdo zabýval. U Beneše z Cvilína začínám poslední dobou pochybovat, jestli se to vůbec odehrálo, protože okolnosti tomu nenasvědčují.
---O konfiskaci majetků na JV Moravě nepochybuju, ale je otázka, jaký charakter to vlastnictví mělo a na základě čeho mu bylo zkonfiskováno? Ani jedno ani druhé nedokážeme zodpovědět a vždy to budou jen hypotézy. Navíc může být podstatné, že panství leželo na území tzv. Luckého pole. O tehdejším právu skoro nic nevíme, avšak jistě byly různé formy vlastnictví a ty mohly navíc mít i další vrstvy, jak naznačují písemné prameny. Občas přetrvávající představa o jakési majetkové anarchii je mimo realitu, zvláště když dokázali kontrolovat (podchytit) i menší majetkové položky či práva. O dědickém právu platí to samé, ač je jisté, že po vymření Přemyslovců se možnosti šlechtických odkazů radikálně změnily.
---Ať už bylo oficiální zdůvodnění jakékoli, muselo to vypadat, že se tak děje podle práva. I když pochybuju, že tehdejší zvykové právo znalo tak sofistikované pojmy jako zločin proti majestátu apod. Navíc nebylo kodifikováno, tak se muselo případ od případu nalézat, což sice mohla být pouhá formalita, ale taky nemusela. Přání krále podpořené nabídkou výnosného úřadu mělo jistě svou váhu, ač byli všichni trochu příbuzní. Pokud se tak stalo na základě jakéhosi „soudu“ v Olomouci, tak to mohlo mít souvislost s příslušností území k někdejšímu údělu. Dokonce i kdyby to byla úplná šaškárna, tak to naznačuje, že se Přemysl nemohl chovat jako orientální despota. Ať už se v alpských zemích dopouštěl čehokoli, tak v Čechách si to dovolit nemohl, zvlášť v předvečer války.
--Nikdo mi doteď nevysvětlil, proč by se měl Boreš zapojovat do povstání Vítkovců a co by tím získal? Záviš byl podle mě dobrodruh, ale Boreš byl starej dvořan, kterému bylo zhruba sedmdesát a neměli společné zájmy. Možná to měl být exemplární případ, který sice dopadl na Boreše, díky jeho postavení, ale mohl být výstrahou jiným. Šmeral je první, kdo se problémem seriózně zabýval a Hrabišicům se navíc věnuje dlouhodobě.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4160
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 128 times
Been thanked: 32 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Ježek »

Řada dobrých připomínek. U Černína se skoro nic neví, je tam asi jeden zápis z letopisu a končí s úřadem komorníka. Jestli byl proces a vlastně přesný důvod se neví (ten Vratislav je spekulace). Každopádně ten rod majetkově pokračoval dál. U Beneše z Cvilína to taky nijak zřejmě nenarušilo pozemkové vlastnictví rodu.

Co by tím povstáním získali i sami Vítkovci. Hybatel v pozadí je jasný, ale co jim mohl slíbit. Odštěpení Vítkovských držav od země je hloupost, stejně jako ohrožování královským klášterem. Ale jak Vítkovci, tak i Boreš měli majetky mimo království, tak možná tady je motivace.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

---Černínův případ rozebral M. Tejček a letopisec zaznamenal nejen jeho vyhnání v důsledku náhlé královi nemilosti, ale i následné schválení shromážděním velmožů. Na jeho příbuzné to nemělo žádný dopad, jen do konce vlády Přemysla Otakar I. se neobjevovali u dvora. Důvody fakt nejsou zcela jasné, ale moc možností není, a nakonec je důležitý výsledek. Drslavici se už zakrátko bez omezení pohybovali v blízkosti plzeňského vévody a budoucího krále Václava, což by nešlo bez souhlasu jeho otce.
---U Beneše z Cvilína je nejbizardnější, že jeho tradovaná poprava nepoznamenala vztah krále s jeho bratry. A král jim později bez obav svěřoval ty nejexponovanější pozice, což je dost divný. Jistě to můžeš svádět na středověkou mentalitu či co, ale lidi se v určitých věcech nemění. Takže a jak už jsem napsal, tomu moc nevěřím.
---Myslím, že nemá cenu vracet se k mýtům o vztahu Přemysla Otakara II. a Vítkovců, protože ty snad definitivně zbořil L. Reitinger v kapitole z kolektivního díla Královská založení na jihu Čech. Jednoduše a srozumitelně vysvětlil důvody jejich povstání, jen se obávám, že k běžným zájemců se text nedostane. Stačí se podívat na web. Pro většinu budou nadále primárním zdrojem knihy J. Žemličky s vysvětlením vycházejícím z představ 19. s. Bohužel většina amatérů, ale často i profesionálních historiků zaměňuje postavení Vítkovců 13. s. s pozicí Rožmberků konce 14. s. či dokonce doby falzátora Oldřicha II.
pasov12.jpg
---Ptáš se, co by tím povstáním získali Vítkovci? Nic, protože z podunajských úspěchů Přemysla měli nemalý prospěch, avšak na rozdíl od Boreše byli vydíratelní. Jenže i kdyby se zachovali jinak, tak to následné události patrně neovlivnilo, protož Přemysl to fakticky prohrál už dávno před zvolením Rudolfa. Borešovy statky ležící za krušnohorským rozvodím byly součástí přemyslovského státu a pokud si dobře vzpomínám, byly podřízeny pražskému biskupství. Podstatné je, že nebyly lénem cizího zeměpána, jako podunajské državy Vítkovců a tvořili zanedbatelnou část hrabišických majetků, což se o Vítkovcích říct nedá. Nelze prokázat žádné styky mezi Borešem a Vítkovci (kromě svědečných řad), nevím ani o náznaku nějakého sňatkového spojení, protože měli zcela rozdílné zájmy. Navíc na mocenské celky vzniklé na bývalých slovanských územích měl římský král minimální vliv, doba mocných Štaufů byla nenávratně pryč.
---O dění v letech 1276-1278 moc informací nemáme, navíc často vycházíme z kronik, formulářů apod. Jejich autoři nebyli nestrannými pozorovateli nebo dokonce podporovateli Přemysla Otakara II., ale straníky Habsburků. Boreš byl z vícero důvodů ve zcela jiné situaci než Vítkovci a Habsburk mu lidově řečeno nemohl uškodit ani prospět. Byl jedním z největších vlastníků (podle mě největším) a muselo mu být jasný, že jakékoli zmatky ho „ekonomicky“ poškodí. Nepodceňoval bych ani jeho zemský „patriotismus“ a jakési „státotvorné“ cítění, vždyť Hrabišici se zřejmě po staletí pohybovali v okolí vládců. Podle mě můžou mít částečnou pravdu i autoři, kteří se domnívají, že Boreš, Vítkovci a další s patřičným rozhledem pokládali královu politiku nejpozději od zvolení Rudolfa za katastrofální a zřejmě se tím netajili. Nechci psát alternativní historii, avšak Přemysl se z roku 1276 patrně vůbec nepoučil, přitom byl téměř o čtvrtstoletí mladší než Rudolf a mohl to v budoucnu alespoň částečně zvrátit. To je podle mě i zásadní rozdíl mezi ním a jeho otcem Václavem I., který podřídil vše zisku babenberských zemí. Takže po potlačení kralevicova povstání, udělal tlustou čáru, někdo max. ztratil úřad a tím to skončilo.
---Nakonec to je o celkovém hodnocení vlády Přemysla Otakara II a zvláštním vnímání Boreše nejen historiky. Je totiž evidentní, že se k němu ještě dnes přistupuje jinak než k ostatní šlechtě, což naposledy potvrdil Záruba.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
Simplex
Kníže
Příspěvky: 348
Registrován: 07 srp 2022 10:43
Has thanked: 3 times
Been thanked: 36 times

Re: Hrabišici

Nový příspěvek od Simplex »

---Pokud se vrátíme k majetkovým otázkám, tak je jisté, že ke konfiskaci Moravskotřebovska nedošlo, jinak by tam v 80. letech nemohl jménem Borešových vnuků hospodařit Fridrich ze Šumburka. Z toho jasně vyplývá, že nebyly zkonfiskovány ani všechny statky na Olomoucku, natož na Moravě. Takže dodnes tradovaný mýtus o jakémsi monstrprocesu s arcizrádcem Borešem je těžko obhajitelný. Navíc je stěží uvěřitelné, že by se o tak výjimečné události nedochovala žádná relevantnější zpráva. V ponuré atmosféře konce vlády Přemysla Otakara II. mohl být důvodem konfiskace i obyčejný konflikt mezi uherskobrodskými měšťany a borešovými lidmi. Což mohl král využít jako záminku a je nesporné, že díky působení na Moravskotřebovsku si Boreš vyrobil i na Olomoucku dost nepřátel. Navíc mezi ním a královými starými oblíbenci Šternberky + Benešovici mohlo být dost nevyřízených účtů z let 1248/49. Ani jeho sousedství s olomouckým biskupstvím, jak dosvědčují pozdější prameny, nebylo ideální a rázem máme dost ochotných soudců, kteří to Přemyslovi s radostí odmávali.
---Starší literatura tenhle očividný rozpor vyřešila nápaditě, když si vymyslela tezi o zrádném otci a věrném synovi či bratrovi. Nevím, kdo byl jejím původcem, ale v jedné ze studií o Moravské Třebové ji opakuje i J. Šmeral. Není vyloučený, že ji inspirovala už meziválečná německá vlastivědná literatura.
2024-08-12_173409.jpg
Šmeral Jiří: ...nostros pauperes in Cribonia. (Ke sporu o první písemnou zmínku o České Třebové a k průběhu středověké kolonizace na českomoravském pomezí do konce 13. století), s. 19-20.
hzt-třebová.jpg
HZT-Severní Morava, s. 156.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: DotBot a 8 hostů