Elami píše: ↑17 úno 2024 08:56
Tak až bude hotovo, doufám, že se to dozvíme třeba tady na fóru.
Určitě. Výsledek by měl být hotov v létě, nejpozději v září, ale nějaké základní informace bude manžel zveřejňovat už tento víkend. Možná pošlu odkaz, ale zatím tomu nechce dělat nějakou větší reklamu, tak spíš interně mezi námi
(na téměř veřejném fóru...). Ale vzhledem k tom, že jste odborníci na historii, tak mám obavy, aby vás to naopak nemrzelo, že si tu historii musíme "křivit", abychom ji uzpůsobili tomu, co má být výsledkem pro zábavu laika 21. století...
Pravdou je, že odborníci tu jsou, ale já konkrétně jsem spíš nadšenec. Pokud se bavíme o samotné historii, tam není podstatné, co se mě líbí nebo nelíbí, ale co je přesvědčivé, smysluplné a věrohodné. Přes to zkrátka nejede vlak. Co křiví historii, jsou různé pateorie, vycucané z prstu a ničím nepodložené - odstrašujícím příkladem budiž třeba jistý pan Cvengrosch a jeho "Tajné dějiny Slovenov a Uhorska"... Naopak historické romány, fantastika a podobně nejsou literatura faktu. Tam si můžeme dovolit v podstatě cokoli. Ostatně pokud nedokážeme vymyslet cestování časem, tak se spoustu věcí zřejmě nikdy nedozvíme a jestli chci napsat pěkný příběh, který pobaví, poučí, zaujme, tak si prostě musím spoustu věcí domyslet. Když budu někdy chtít napsat příběh o Sokolovi, zřejmě mi nezbude než léta mezi roky 1371 (ve službách byzantského císaře v italské Padově) a 1385 (zpátky doma na Moravě) vyplnit jeho vymyšlenými osudy. Pokud to nebude příliš fantastické, pak je to minimálně příležitost k seznámení čtenáře s mnoha zajímavými lokalitami a osobnostmi. Sokolova návštěva Konstantinopole? Setkání s tureckým sultánem? Proč ne. Účast v bitvě na Kosově poli? To už bohužel ne, protože ta proběhla v roce 1389 a tam už být Sokol nemohl, když byl zpátky na Moravě. A tak dál možností je spousta. Podle mě byla v tomhle hodně dobrá třeba Ludmila Vaňková a i ten Vondruška má svoje klady. Takže za mě určitě palec nahoru
Elami píše: ↑17 úno 2024 08:56Jinak mě napadá ještě jeden možný účastník - Racek Kobyla ze Dvorce má také celkem pěkný erb:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Racek_Kobyla_ze_Dvorce
Pokud ho tam už nemáš, mohl by se k turnaji přichomýtnout a jeho loajalita králi Václavovi dává prostor k nějakým třenicím s ostatními účastníky na turnaji. Jenom takový nápad, věřím, že si případně poradíš
Děkuji, zajímavý nápad! Vážně zajímavý nápad! A má v r. 1409 Jindřich už ten meč??
Zrovna o tom vedeme debatu...
Mám ještě prosbu o radu, dost se mi začal hodit - tebou navrhovaný - Matěj Louda z Chlumčan, včetně tvé charakteristiky. Takže zaprvé - můžu ji použít jako inspiraci? A za druhé - dokážeš mi k němu dohledat erb? Předem děkuji!
Máš tím na mysli Jindřicha z Kingdom Come?
Na Matěje Loudu patent nemám. Jenom jsem ho hodil do placu, že by se mi tam líbil. A jestli někdy zkusím napsat toho Sokola, tak by tam byl přesně s takovými charakteristikami. Dost mě k tomu inspirovaly dva příspěvky na fóru husitstvi.cz. Odkaz zde:
https://www.husitstvi.cz/forum/viewtopi ... 021#p14059
Příspěvky zní takto:
Isthaltso píše: ↑17 úno 2024 08:56
Chtela bych se zminit o Mateji Loudovi z Chlumcan. Obecne se poklada za to, ze pochazi z Chlumcan u Loun, ale mam po procteni kronik ten pocit, ze patri spis do Chlumcan u Plzne (u Prestic na Klatovsku).
Hovori pro to mnohe
A) Jeho erb, kde je zobrazen na piseckem? moste Mikolasem Alesem je cerno-bily, tyto barvy, kupodivu velmi malo frekventovane jsou i v erbu Chlumcan u Plzne.
B) Jeho poradci jsou z Klatov, Prestic, Rokycan a vubec z Plzenska, coz je zvyk se obklopovat krajany
C) V plzenskych Chlumcanech zije v mistech stare casti obce pobliz rybnika, kde stredoveke casti vesnice byly stale starousedla rodina Loudu.
D) Puvod jmena Louda je dle meho nazoru urcite cesky, jelikoz si davali jmena ceska, dle kazdodenniho zivota, vlastnosti atd. Diskuse, jestli je z latiny z Lauda je podle me blbost, husiti chteli mluvit cesky.
E) V Chlumcanech u Plzne byla silna vira husitska. Dodnes se tam uchovaly ve stodolach pohary pro bohosluzby etc.
F) V Chlumcanech byla tvrz a kazamat, ruzne symboly vytesane na kamenech a podzemni chodby vedouci pry az do klastera v Nepomuku jako unik pozdeji pred Svedy, ale bylo to pry budovano po staleti. Rika se, ze i kaple Svate Marie, ktera se ted rekonstruuje je na tyto chodby napojena. Kazamat u namesti, kde byl transformator u domu s andelem- tam byl taky vchod a druhy byl pobliz domu u Divisu pod Vrchem- tam je taky zulova deska znacici vchod. Tyhle desky byly znaceny zulovymi plohymi kameny se symbolem koruny a neco, co pripomina bilo cerny erb.
To, ze prazsti kronikari znali Lounske Chlumcany pobliz Prahy je mozne, ze omylem to spadlo i tam.
Milada píše: ↑17 úno 2024 08:56
Zdravím a připojuji, to co vím. Z vyprávění mého otce se generacemi traduje že náš předek byl Matěj Louda z Chlumčan. Moje babička roz. Loudová o něm vyprávěla svým dětem. Tedy i mému otci. V podstatě říkala totéž co se teď dozvídám z Wikipedie a pod. Ještě říkala, že měl vlidnou a smirlivou povahu, a opravdu výjimečné diplomatické schopnosti. Tak asi tak. Nevím jak by babička k takovým informacím přišla, než od svých předků. Táta to asi taky nikde nevycetl nar se r. 1919 Náš rod pochází z podřipska a kolem Loun. Babička se provdala za statkaře Jaroslava Maška do Krabčic pod Řípem. Ještě taky říkala že měl prapra... děda nějakou tvrz. někde snad u Peruci... Nevím to už si nepamatuji. Tak to je moje zpráva, budu ráda když se k tomu vyjádřit. Milada roz Mašková
Jaké jsou důkazy pro lokalizaci Matějových Chlumčan na Lounsko? Po pravdě nevím. Možná jsou přesvědčivé, zatím jsem se jím nezabýval, takže nevím. Ale argumentace pro Chlumčany na Plzeňsku má něco do sebe. Takže pokud by Matěj pocházel odtamtud, podle Sedláčkova atlasu erbů by měl půlený erb a barvy by podle (údajného) vyobrazení na Píseckém mostě byly černá a bílá: