Za řekou na úpatí kopce jsou v lese staroslovanské mohyly. Pravděpodobně jde o lokalizaci Kosmovy mohyly kněžny Tety. Což paradoxně může být chlap, podle západoslovanského čtení
Zpátky ke Slavošovu. Byl jsem na pouti do Číhoště ( doporučuji gotický kostelík s historií mučeníka P. Josefa Toufara ). Využil jsem příležitosti a navštívil Slavošov. Kostelík je zřejmě románský, gotizovaný, nepřístupný. Ve vsi samé není nic, co by jevilo známky hradiště. Prošel jsem pečlivě pole ječmene ozimého v lokalitě Na zámku. Je ohraničeno srázem s hluboko tekoucím potokem. Rozsah je větší než Strádonice, nebo Budeč. Na celém kopci jsem nalézal opracované nepravidelné kvádříky i fragmenty zjevně opracované. Nebyly rovnoměrně rozptýleny, přes intenzivní orbu místa po staletí. Největší zájem jsem měl na podezřelém místě kruhového znamení v poli na družicových snímcích. Výsledek předčil mé očekávání. V místě byl ječmen zcela sporadicky, ač jinde byl velmi v kondici. V kruhu cca 7-9 m rostl prakticky jen Heřmánkovec přímořský ( Maritimus maritimus ). V celém prostoru a rozptýleně okolo něj jsou malé nepravidelné kvádříky zjevně opracované z dvou materiálů, nažloutlého křemene a ruly. Na jednom kameni jsem zachytil i stopy vápenné malty. Tak má hypotéza zní - zde byla rotunda. Podle patrocinia kostela ve vsi soudím, že sv. Petra. Ač pro to nebude žádný pramen. Dále jsem prozkoumal v celé délce předpokládané valy nad údolím potoka. Jsou z obvyklého starohradištního materiálu - hlína a kamení, vidět něco jako plentu není, ale rozval opracovaných kamenů je patrný. Je tam také druhotně sebraná hromada kamení z pole, kde jsou pěkné exempláře. Na jedné části valu, kde je dobře zachován je patrná sonda ve trojí výši. Někdo se docela kvalifikovaně pokoušel zjistit konstrukci valu. V druhotné skládce jsou ještě pozoruhodné dva velké kvádry nažloutlého křemene, který mohl pravděpodobně být surovinou pro kamenické zpracování stavebního materiálu objektů města.
Fotky jsem nevložil, tady to neumím.
Ale taky třeba ano. Já soudím, že je to dneska pode vsí Tursko a tak to bude těžké. Ostatní místa jsem nedělal, ale určitě má smysl použít všechny dostupné informace v oboru toponomastika a neinvazivní archeologie. Obce mnohdy mají slušné letecké fotky, a vždy záleží na okamžité situaci, zda na poli nasychá vlhkost, pak jsou vidět slušně objekty pod zemí. Jakmile najdeš kolečko, čtvereček, nebo obdélník, je to od lidí. Tohle příroda nedělá 
