Data českého středověku
Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Data českého středověku
Prozatím do nástupu Vratislava I.:
623 – 624 – proběhlo povstání Slovanů proti Avar§m pod vedením kupce Sáma
631 – bitva u Wogastisburgu – Slované porážejí Franky
658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na našem území
805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
831 – křest Moravanů
833 – Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
845 – křest 14 českých knížat v Řezně
846 – vpád Franků na Moravu, ti nastolují knížetem Rostislava
863 – příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
869 – Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
870 – Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelšalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovněž je zajat Metoděj pasovským biskupem
871 – Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráží a vyhání, stává se vládcem
873 – Metoděj propuštěn z vězení
882/4 sňatek českého vládce Bořivoje s Ludmilou
885 – umírá Metoděj, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy
888/889 umírá český kníže Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
894 – umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II.
895 – český kníže Spytihněv skládá lenní slib franské říši, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
906 – pod tlakem Maďarů a vliven sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
915 – umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
921 – smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovšem ve stejném roce zabita
929 – výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
935 – vražda sv. Václava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá Moravu, Slezsko Malopolsko.
955 – vojsko Boleslava se účastní bitvy na Lechu, kde jsou poraženi Maďaři
972 – založení pražského biskupství
973 – umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěšná snaha o ovlivňování situace v Říši, ztráta území v dnešním Polsku na úkor Piastovce Měška
981 – umírá Slavník
982 – pražským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
993 – založení prvního českého kláštera v Břevnově
995 – vyvraždění Slavníkovců
997 – pohanskými Prusy zabit ve vyhnanství biskup Vojtěch
999 – umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn Boleslav III., zvaný Ryšavý
1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně založeno arcibiskupství
1002 – z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý přemyslovec Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
1003 – umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vraždit Vršovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě už dříve ovládá Moravu) – po matce Dobravě je Přemyslovec.
1004 – do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje Jaromíra (syn Boleslava II.) knížetem. Morava zůstává polská.
1012 – Jaromír sesazen svým bratrem Oldřichem.
20. léta 11. století – dobytí Moravy na Polácích
1032 – založen klášter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
1033 – Oldřich sesazen a knížetem se stává Jaromír
1034 – Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se knížetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává Břetislav I.
1039 – výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
1040 – bitva u Brůdku, Břetislav I. poráží římského krále Jindřicha III.
1041 – dalšímu tažení se Břetislav už není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
1055 – v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarší Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy
1060 – Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
1061 – smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II.
Prosím o připomínky ...
623 – 624 – proběhlo povstání Slovanů proti Avar§m pod vedením kupce Sáma
631 – bitva u Wogastisburgu – Slované porážejí Franky
658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na našem území
805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
831 – křest Moravanů
833 – Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
845 – křest 14 českých knížat v Řezně
846 – vpád Franků na Moravu, ti nastolují knížetem Rostislava
863 – příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
869 – Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
870 – Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelšalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovněž je zajat Metoděj pasovským biskupem
871 – Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráží a vyhání, stává se vládcem
873 – Metoděj propuštěn z vězení
882/4 sňatek českého vládce Bořivoje s Ludmilou
885 – umírá Metoděj, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy
888/889 umírá český kníže Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
894 – umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II.
895 – český kníže Spytihněv skládá lenní slib franské říši, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
906 – pod tlakem Maďarů a vliven sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
915 – umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
921 – smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovšem ve stejném roce zabita
929 – výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
935 – vražda sv. Václava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá Moravu, Slezsko Malopolsko.
955 – vojsko Boleslava se účastní bitvy na Lechu, kde jsou poraženi Maďaři
972 – založení pražského biskupství
973 – umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěšná snaha o ovlivňování situace v Říši, ztráta území v dnešním Polsku na úkor Piastovce Měška
981 – umírá Slavník
982 – pražským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
993 – založení prvního českého kláštera v Břevnově
995 – vyvraždění Slavníkovců
997 – pohanskými Prusy zabit ve vyhnanství biskup Vojtěch
999 – umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn Boleslav III., zvaný Ryšavý
1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně založeno arcibiskupství
1002 – z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý přemyslovec Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
1003 – umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vraždit Vršovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě už dříve ovládá Moravu) – po matce Dobravě je Přemyslovec.
1004 – do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje Jaromíra (syn Boleslava II.) knížetem. Morava zůstává polská.
1012 – Jaromír sesazen svým bratrem Oldřichem.
20. léta 11. století – dobytí Moravy na Polácích
1032 – založen klášter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
1033 – Oldřich sesazen a knížetem se stává Jaromír
1034 – Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se knížetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává Břetislav I.
1039 – výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
1040 – bitva u Brůdku, Břetislav I. poráží římského krále Jindřicha III.
1041 – dalšímu tažení se Břetislav už není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
1055 – v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarší Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy
1060 – Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
1061 – smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II.
Prosím o připomínky ...
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Data českého středověku
5ada klíčových dat se musí stále uvádět alternativně. 929 nebo 935 smrt Václava, smrt Bořivoje, smrt Boleslava I. Značně pohyblivá data stále.Ježek píše:Prozatím do nástupu Vratislava I.:
623 – 624 – proběhlo povstání Slovanů proti Avar§m pod vedením kupce Sáma
631 – bitva u Wogastisburgu – Slované porážejí Franky
658/9 umírá Sámo, první známý vládce Slovanů na našem území
805-806 výprava Franků proti Čechům, ti se zavazují platit tribut
831 – křest Moravanů
833 – Mojmír I. vyhání Pribinu z Nitry, vzniká tak státní útvar zvaný Velká Morava
845 – křest 14 českých knížat v Řezně
846 – vpád Franků na Moravu, ti nastolují knížetem Rostislava
863 – příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu
869 – Metoděj jmenován panonským arcibiskupem
870 – Rostislav zajat Franky, dočasná správa Moravy hrabaty Vilémem a Engelšalkem, Svatopluk zůstává v Nitře. Rovněž je zajat Metoděj pasovským biskupem
871 – Svatopluk zajat Franky, na Moravě probíhá povstání proti jejich vládě (nastolen Slavomír), Svatopluk v čele Frenků poslán potlačit toto povstání, nicméně se spojuje s Moravany a Franky poráží a vyhání, stává se vládcem
873 – Metoděj propuštěn z vězení
882/4 sňatek českého vládce Bořivoje s Ludmilou
885 – umírá Metoděj, vyhnání jeho žáků z Velké Moravy
888/889 umírá český kníže Bořivoj, po něm Čechy ovládá Svatopluk
894 – umírá Svatopluk, po něm vládce jeho syn Mojmír II.
895 – český kníže Spytihněv skládá lenní slib franské říši, Čechy se tak vymaňují z vlivu Velké Moravy
906 – pod tlakem Maďarů a vliven sporů mezi syny Svatopluka se rozpadá Velká Morava
915 – umírá Spytihněv a po něm nastupuje jeho bratr Vratislav I.
921 – smrt Vratislava, místo jeho nezletilého syna Václava vládne vdova po Vratislavovi Drahomíra a jeho matka Ludmila, ta je ovšem ve stejném roce zabita
929 – výprava Jindřicha Ptáčníka, který si vynucuje placení tributu z Čech
935 – vražda sv. Václava, nastupuje Boleslav I. Ten sjednocuje Čechy, dobývá Moravu, Slezsko Malopolsko.
955 – vojsko Boleslava se účastní bitvy na Lechu, kde jsou poraženi Maďaři
972 – založení pražského biskupství
973 – umírá Boleslav I., nastupuje jeho syn Boleslav II. Jeho vládu charakterizuje neúspěšná snaha o ovlivňování situace v Říši, ztráta území v dnešním Polsku na úkor Piastovce Měška
981 – umírá Slavník
982 – pražským biskupem zvolen Slavníkovec Vojtěch
993 – založení prvního českého kláštera v Břevnově
995 – vyvraždění Slavníkovců
997 – pohanskými Prusy zabit ve vyhnanství biskup Vojtěch
999 – umírá Boleslav II., jeho nástupcem se stává jeho syn Boleslav III., zvaný Ryšavý
1000 - nad hrobem Vojtěcha v Hnězdně založeno arcibiskupství
1002 – z Čech vyhnán Boleslav, nastolen neznámý přemyslovec Vladivoj, ten si nechá udělit Čechy v léno od římského krále Jindřicha II.
1003 – umírá Vladivoj, události nabírají rychlý spád, na trůn nastupuje opět Boleslav III., ten nechává vraždit Vršovce a je sesazen polským panovníkem Boleslavem Chrabrým, který sám nastupuje na český stolec (zřejmě už dříve ovládá Moravu) – po matce Dobravě je Přemyslovec.
1004 – do Čech vpadlo německé vojsko Jindřicha II., to vyhání Poláky (na útěku je zabit poslední Slavníkovec Soběbor) a nastoluje Jaromíra (syn Boleslava II.) knížetem. Morava zůstává polská.
1012 – Jaromír sesazen svým bratrem Oldřichem.
20. léta 11. století – dobytí Moravy na Polácích
1032 – založen klášter v Sázavě, středisko slovanské liturgie
1033 – Oldřich sesazen a knížetem se stává Jaromír
1034 – Oldřichovi se podařilo sesadit Jaromíra a stává se knížetem, ve stejném roce umírá a vládcem se stává Břetislav I.
1039 – výprava Břetislava I. do Polska, v Hnězdnu získává ostatky sv. Vojtěcha. To popuzuje německého vládce Jindřicha III.
1040 – bitva u Brůdku, Břetislav I. poráží římského krále Jindřicha III.
1041 – dalšímu tažení se Břetislav už není schopen ubránit, kapituluje a stává se spojencem Jindřicha III.
1055 – v Chrudimi umírá Břetislav I., tvůrce seniorátu (trůn dědí nejstarší Přemyslovec a rozdělení Moravy mezi své syny) nastupuje jeho syn Spytihněv II. Ten vyhání ze Sázavy slovanské mnichy
1060 – Spytihněv získává privilegium nosit mitru (to lze chápat jako předstupeň královského titulu)
1061 – smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II.
Prosím o připomínky ...
Ještě to bude trvat dost času, než se to dokáže sjednotit přes DNA testy.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
Ne, už století je o tom v podstatě jasno.slavicekvac píše: 5ada klíčových dat se musí stále uvádět alternativně. 929 nebo 935 smrt Václava, smrt Bořivoje, smrt Boleslava I. Značně pohyblivá data stále.
Ještě to bude trvat dost času, než se to dokáže sjednotit přes DNA testy.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
1061 – smrt Spytihněva, nastupuje jeho bratr Vratislav II. Ten obnovuje moravské úděly a povolává slovanské mnichy zpět do Sázavy
1063 – založení olomouckého biskupství, prvním biskupem Jan.
1068 – pražským biskupem po smrti Šebíře zvolen Jaromír, bratr vládnoucího knížete. Oba po většinu života budou mít spory a Vratislav přesídlí na Vyšehrad
1075 – 84 Vratislav pomáhá v boji o investituru a proti říšské oposici císaři Jindřichu IV.
1082 – bitva u Mailberku, Vratislav vítězí nad rakouským markrabětem Leopoldem II.
1085 – Vratislav za pomoc římskému králi Jindřichu IV. získává královský titul, prvním českým králem jako Vratislav I.
1086 – pražská korunovace Vratislava
1092 – v lednu umírá Vratislav, po něm nastupuje jeho bratr Konrád, ten vládne pouze do září, po jeho smrti nastupuje na trůn Vratislavův syn Břetislav II.
1097 – Břetislav II. definitivně vyhání slovanské mnichy ze Sázavy
1099 – Břetislav nechává v Řezně udělit zemi v léno svému bratru Bořivojovi
1100 – Břetislav zabit ve Zbečně, na stolec nastupuje jeho mladší bratr Bořivoj
1105 – Bořivoj se pokusil neúspěšně sesadit Svatopluk Olomoucký
1107 – druhý pokus, tentokrát úspěšný Svatopluka
1109 – Svatopluk na výpravě do Slezska zabit, v nastalé situaci se s pomocí císaře prosadil Vladislav (bratr Bořivoje) proti Bořivojovi a bratru Svatupluka Otovi
1117 – Vladislav se vzdává vlády na úkor Bořivoje
1120- za neznámých okolností se knížetem stává Vladislav
1125 – umírá Vladislav I. a nastupuje jeho mladší bratr Soběslav I. O svá práva se podle seniorátu hlásí Ota Olomoucký
1126 – Soběslav vítězí v bitvě u Chlumce nad vojskem římského krále Lothara III. a ubránil tak svoji vládu vůči nárokům Oty Olomouckého, který v této bitvě umírá.
1130 – Soběslav zabraňuje pokusu o svoji likvidaci, účastníci odsouzeni na Vyšehradě
1138 – česká šlechta slíbila knížeti, že po jeho smrti zvolí jeho syna Vladislava knížetem
1140 – smrt Soběslava I., knížetem je zvolen jeho synovec Vladislav I.
1141 – 1142 – odboj moravských knížat a části české šlechty proti Vladislavovi. Ten i přes porážku u Vysoké (1142) vítězí s pomocí římského krále Konráda III.
1147 – 1148 – Vladislav se účastní II. křížové výpravy, dostává se ale jen do Byzance, kde skládá lenní slib císaři, vrací se přes Rusko
1158 – Vladislav se stává druhým českým králem, za pomoc římskému císaři Fridrichu I. při boji proti Milánu
1172 – Vladislav II. rezignuje na trůn ve prospěch svého syna Bedřicha
1173 - Bedřicha zajímá císař Fridrich, knížetem se stává syn Soběslava Soběslav II.
1178 – knížetem se stává opět Bedřich
1179 – Bitva u Loděnice a Na bojišti mezi Bedřichem a Soběslavem
1182 – vzpoura šlechty proti Bedřichovi, ta nastoluje Konráda Otu, Bedřichovi vrací trůn císař
1185 – bitva u Moravských Loděnic, Přemysl vítězí nad Konrádem, ale stahuje se zpět do Čech
1187 – pražský biskup jmenován říšským knížetem
1189 – umírá Bedřich a knížetem se stává Konrád Ota, ten vydává první zákoník, Statuta Konráda Oty
1191 – u Neapole umírá Konrád Ota, knížetem se stává Václav (syn Soběslava I.)
1192 – s pomocí biskupa Jindřicha Břetislava sesazen Václav a dosazen Přemysl Otakar I.
1193 – Přemysl I. sesazen, knížetem se stává biskup Jindřich Břetislav
1197 – po smrti knížete a biskupa Jindřicha Břetislava je šlechtou na trůn Vladislav Jindřich, ten po vpádu svého bratra Přemysla Otakara mu postupuje trůn, stává se moravským markrabětem
1198 – Přemysl se zapojuje do boje v Říši mezi Filipem a Otou Welfem, Filip Štaufský mu uděluje královský titul
1203 – Královský titul potvrzuje Přemyslovi i Ota Brunšvcký, na jehož stranu se přiklání
1212 – vydána Zlatá bula sicilská
1216 – králem zvolen syn Přemysla Václav
1222 – po sporech Přemysla s pražským biskupem Danielem vydáno tzv. Velké privilegium české církve. Téhož roku umírá také Vladislav Jindřich, po potlačení odboje Děpolticů se moravskými markrabaty stávají mladší synové Přemysla I.
1228 – králem korunován Václav I.
1230 – smrt Přemysla Otakara I., nástup Václava I.
1233 – povstání moravského markraběte Přemysla proti svému bratru Václavu I. Na straně Přemysla i rakouský vévoda Fridrich Bojovný
1237 – další povstání Přemysla proti Václavovi I.
1241 – po bitvě u Lehnice Mongolové protáhli Moravou
1246 – po smrti rakouského vévody Fridricha Bojovného je na jeho místo zvolen Vladislav, syn Václava I. Ten ovšem v lednu 1247 umírá
1248 – 1249 – povstání Přemysla Otakara, syna Václava I. proti svému otci. Vzpoura je potlačena a oba Přemyslovci se usmiřují
1251 – Rakouským vévodou zvolen Přemysl Otakar II.
1252 – Přemysl pro posílení svého práva k Rakousům se žení s Markétou Babenberskou
1253 – v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II.
1063 – založení olomouckého biskupství, prvním biskupem Jan.
1068 – pražským biskupem po smrti Šebíře zvolen Jaromír, bratr vládnoucího knížete. Oba po většinu života budou mít spory a Vratislav přesídlí na Vyšehrad
1075 – 84 Vratislav pomáhá v boji o investituru a proti říšské oposici císaři Jindřichu IV.
1082 – bitva u Mailberku, Vratislav vítězí nad rakouským markrabětem Leopoldem II.
1085 – Vratislav za pomoc římskému králi Jindřichu IV. získává královský titul, prvním českým králem jako Vratislav I.
1086 – pražská korunovace Vratislava
1092 – v lednu umírá Vratislav, po něm nastupuje jeho bratr Konrád, ten vládne pouze do září, po jeho smrti nastupuje na trůn Vratislavův syn Břetislav II.
1097 – Břetislav II. definitivně vyhání slovanské mnichy ze Sázavy
1099 – Břetislav nechává v Řezně udělit zemi v léno svému bratru Bořivojovi
1100 – Břetislav zabit ve Zbečně, na stolec nastupuje jeho mladší bratr Bořivoj
1105 – Bořivoj se pokusil neúspěšně sesadit Svatopluk Olomoucký
1107 – druhý pokus, tentokrát úspěšný Svatopluka
1109 – Svatopluk na výpravě do Slezska zabit, v nastalé situaci se s pomocí císaře prosadil Vladislav (bratr Bořivoje) proti Bořivojovi a bratru Svatupluka Otovi
1117 – Vladislav se vzdává vlády na úkor Bořivoje
1120- za neznámých okolností se knížetem stává Vladislav
1125 – umírá Vladislav I. a nastupuje jeho mladší bratr Soběslav I. O svá práva se podle seniorátu hlásí Ota Olomoucký
1126 – Soběslav vítězí v bitvě u Chlumce nad vojskem římského krále Lothara III. a ubránil tak svoji vládu vůči nárokům Oty Olomouckého, který v této bitvě umírá.
1130 – Soběslav zabraňuje pokusu o svoji likvidaci, účastníci odsouzeni na Vyšehradě
1138 – česká šlechta slíbila knížeti, že po jeho smrti zvolí jeho syna Vladislava knížetem
1140 – smrt Soběslava I., knížetem je zvolen jeho synovec Vladislav I.
1141 – 1142 – odboj moravských knížat a části české šlechty proti Vladislavovi. Ten i přes porážku u Vysoké (1142) vítězí s pomocí římského krále Konráda III.
1147 – 1148 – Vladislav se účastní II. křížové výpravy, dostává se ale jen do Byzance, kde skládá lenní slib císaři, vrací se přes Rusko
1158 – Vladislav se stává druhým českým králem, za pomoc římskému císaři Fridrichu I. při boji proti Milánu
1172 – Vladislav II. rezignuje na trůn ve prospěch svého syna Bedřicha
1173 - Bedřicha zajímá císař Fridrich, knížetem se stává syn Soběslava Soběslav II.
1178 – knížetem se stává opět Bedřich
1179 – Bitva u Loděnice a Na bojišti mezi Bedřichem a Soběslavem
1182 – vzpoura šlechty proti Bedřichovi, ta nastoluje Konráda Otu, Bedřichovi vrací trůn císař
1185 – bitva u Moravských Loděnic, Přemysl vítězí nad Konrádem, ale stahuje se zpět do Čech
1187 – pražský biskup jmenován říšským knížetem
1189 – umírá Bedřich a knížetem se stává Konrád Ota, ten vydává první zákoník, Statuta Konráda Oty
1191 – u Neapole umírá Konrád Ota, knížetem se stává Václav (syn Soběslava I.)
1192 – s pomocí biskupa Jindřicha Břetislava sesazen Václav a dosazen Přemysl Otakar I.
1193 – Přemysl I. sesazen, knížetem se stává biskup Jindřich Břetislav
1197 – po smrti knížete a biskupa Jindřicha Břetislava je šlechtou na trůn Vladislav Jindřich, ten po vpádu svého bratra Přemysla Otakara mu postupuje trůn, stává se moravským markrabětem
1198 – Přemysl se zapojuje do boje v Říši mezi Filipem a Otou Welfem, Filip Štaufský mu uděluje královský titul
1203 – Královský titul potvrzuje Přemyslovi i Ota Brunšvcký, na jehož stranu se přiklání
1212 – vydána Zlatá bula sicilská
1216 – králem zvolen syn Přemysla Václav
1222 – po sporech Přemysla s pražským biskupem Danielem vydáno tzv. Velké privilegium české církve. Téhož roku umírá také Vladislav Jindřich, po potlačení odboje Děpolticů se moravskými markrabaty stávají mladší synové Přemysla I.
1228 – králem korunován Václav I.
1230 – smrt Přemysla Otakara I., nástup Václava I.
1233 – povstání moravského markraběte Přemysla proti svému bratru Václavu I. Na straně Přemysla i rakouský vévoda Fridrich Bojovný
1237 – další povstání Přemysla proti Václavovi I.
1241 – po bitvě u Lehnice Mongolové protáhli Moravou
1246 – po smrti rakouského vévody Fridricha Bojovného je na jeho místo zvolen Vladislav, syn Václava I. Ten ovšem v lednu 1247 umírá
1248 – 1249 – povstání Přemysla Otakara, syna Václava I. proti svému otci. Vzpoura je potlačena a oba Přemyslovci se usmiřují
1251 – Rakouským vévodou zvolen Přemysl Otakar II.
1252 – Přemysl pro posílení svého práva k Rakousům se žení s Markétou Babenberskou
1253 – v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
OKViola píše:1203 - jen překlep "Brunšvický"
1216 - doplnila bych, že tím byl změněn seniorát na primogenituru
Přijat?Viola píše:1251 - myslíš, že "zvolen" je správný výraz?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
To spíš přijat nebo zvolen
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Data českého středověku
Není. Jen současná garnitura historiků si to myslí. Ale zcela ignoruje lingvisty a antropology. Já jsem amatér, ale bohužel velký profesionál Třesštík se hrubě mýlí a dopustil se i faulu v překladu Widukinda. Fatálního faulu. Jindřich I byl v Praze ne za života sv. Václava, ale po jeho smrti a zpoplatnil Boleslava I, nikoliv Václava. Translace těla Václava je přesně datována s užitím indikce a nemohla být jindy než 932 4. března. Tím také jednoznačně Václav zemřel 929. Třeštíkova konstrukce o aluzi tří dní ležení v hrobě Krista na tři roky sv. Václava je neskutečně slabounká obhajoba, která prostě není pravdivá. Třeštík udělal spoustu věcí skvěle, třeba Vojtěcha a jiné, ale v tomhle se prostě seknul a nemá pravdu. A jestliže se podaří konečně udělat Přemyslovcům DNA, tak se to ukáže zcela jasně.Ježek píše:Ne, už století je o tom v podstatě jasno.slavicekvac píše: 5ada klíčových dat se musí stále uvádět alternativně. 929 nebo 935 smrt Václava, smrt Bořivoje, smrt Boleslava I. Značně pohyblivá data stále.
Ještě to bude trvat dost času, než se to dokáže sjednotit přes DNA testy.
Pokud mluvíš o staletích, tak mluvíš o Dobrovském, a to vyvrátil už Pekař, s tím nemá cenu se dál zabývat.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1419
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 5 times
- Been thanked: 47 times
Re: Data českého středověku
Na úvod - 30.-60. léta 6. století příchod prvních Slovanů do Čech.
oprava r. 895 – Bořivoj vstupuje do služeb Východofranského království – nevím, jak je pro tuto dobu relevantní pojem lenní slib + Arnulf by lprovolán východofranským králem, r. 896 dokonce korunován na císaře, takže to nebyl jen bavorský vévoda, jak jsem psal včera..
r. 935 – Boleslav I. dobyl pouze severní část Moravy (vykopáno bylo centrum v Olomouci), udělal to kvůli obchodní cestě do Polska a dál na východ.. Dobytí jižní Moravy Přemyslovci se udává až za Boleslava II.
r. 993 – první český klášter byl na pražském Hradě u sv. Jiří, Břevnov byl první klášter mužský.
r. 997 – slovo „vyhnanství“ je u Vojtěcha sporné, v něčem takovém se de facto pohyboval, ale z Čech odešel sám, nebyl přímo vyhnán.
oprava r. 895 – Bořivoj vstupuje do služeb Východofranského království – nevím, jak je pro tuto dobu relevantní pojem lenní slib + Arnulf by lprovolán východofranským králem, r. 896 dokonce korunován na císaře, takže to nebyl jen bavorský vévoda, jak jsem psal včera..
r. 935 – Boleslav I. dobyl pouze severní část Moravy (vykopáno bylo centrum v Olomouci), udělal to kvůli obchodní cestě do Polska a dál na východ.. Dobytí jižní Moravy Přemyslovci se udává až za Boleslava II.
r. 993 – první český klášter byl na pražském Hradě u sv. Jiří, Břevnov byl první klášter mužský.
r. 997 – slovo „vyhnanství“ je u Vojtěcha sporné, v něčem takovém se de facto pohyboval, ale z Čech odešel sám, nebyl přímo vyhnán.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1785
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 3 times
Re: Data českého středověku
Tohle podepisuji taky.Ingolf píše:Na úvod - 30.-60. léta 6. století příchod prvních Slovanů do Čech.
oprava r. 895 – Bořivoj vstupuje do služeb Východofranského království – nevím, jak je pro tuto dobu relevantní pojem lenní slib + Arnulf by lprovolán východofranským králem, r. 896 dokonce korunován na císaře, takže to nebyl jen bavorský vévoda, jak jsem psal včera..
r. 935 – Boleslav I. dobyl pouze severní část Moravy (vykopáno bylo centrum v Olomouci), udělal to kvůli obchodní cestě do Polska a dál na východ.. Dobytí jižní Moravy Přemyslovci se udává až za Boleslava II.
r. 993 – první český klášter byl na pražském Hradě u sv. Jiří, Břevnov byl první klášter mužský.
r. 997 – slovo „vyhnanství“ je u Vojtěcha sporné, v něčem takovém se de facto pohyboval, ale z Čech odešel sám, nebyl přímo vyhnán.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
připomínky uznávám
Poslední:
1253 – v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II. Zároveň musí bránit své rakouské dědictví proti alianci Uher, Bavorska a některých polských knížat
1255 – křížová výprava českého krále do pohanských Prus, zde na jeho počest založeno město Královec (dnes Kaliningrad)
1260 - bitva u Kressenbrunnu, Přemysl po vítězství nad uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko
1261 – Přemysl se rozvádí s Markétou a žení se s příbuznou uherského krále Kunhutou Haličskou
1267-1268 – druhá křížová výprava Přemysla do Pruska, ta souvisí s jeho snahou o povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství
1273 – záhy po své volbě římským králem nařizuje Rudolf Habsburský vrácení rakouských zemí, Přemysl odmítá
1276 – Přemysl se nakonec vzdává rakouských zemí, zároveň proti němu vypuká odboj Vítkovců a Boreše z Rýzmburka, ten je potlačen o rok později
1278 – Na Moravském poli je římským králem Rudolfem poražen a zabit Přemysl Otakar II. Po jeho smrti je českým regentem za nezletilého Václava Ota Braniborský, Moravu spravuje sám Rudolf Habsburský. Další z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko, Kunhutě jsou zaručeny důchody na Opavsku
1279 – syn Přemysla Václav (II.) je odvezen do „braniborského zajetí“
1282 – čeští pánové, skupina kolem biskupa Tobiáše z Bechyně začínají jednat o návratu kralevice do Čech
1283 – do Čech se vrací Václav II. Rozhodující vliv na krále získává Záviš z Falkenštejna, milenec a posléze manžel Kunhuty
1285 – Václav II. se žení v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburského Jitkou
1289 – Záviš z Falkenštejna zajat a později zabit, začíná samostatná vláda krále
1292 – Václav II. se stává malopolským vévodou
1300 – Václav II. se nechává korunovat polským králem. Začíná mincovní reforma – poprvé vyražen pražský groš
1301 – Uherským králem po smrti Ondřeje III. je zvolen syn Václava II. Václav jako Ladislav V. Na trůnu se ovšem neudrží dlouho
1304 – císař Albrecht požaduje část výnosu ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, v následném tažení je poražen
1305 – smrti Václava II. Českým králem se stává jeho syn Václav III.
1306 – polský Vladislav Lokýtek obsazuje Krakov, Václav III. je zabit neznámým vrahem v Olomouci na tažení do Polska. Králem je zvolen nejdříve Jindřich Korutanský, po vpádu Habsburků se českým králem stává Rudolf Habsburský
1307 – Proti Rudolfovi povstává západočeská šlechta, král umírá před Horažďovicemi. Králem se stává Jindřich Korutanský
1310 – Jindřich Korutanský vyhnán českou šlechtou v čele s Jindřichem z Lipé, novým králem se stává Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha. V prvním desetiletí své vlády se dostává do konfliktů s českou šlechtou
1313 – po smrti svého otce podporuje Ludvíka Bavora v jeho boji o římský trůn proti Habsburku Fridrichovi Sličnému
1319 – Jan Lucemburský získává Horní Lužici
1322 – po bitvě u Mühldorfu Jan získává Chebsko
1327, 1329 – většina slezských knížat se stává leníky českého krále
1331 – 1333 – neúspěšná snaha Lucemburků získat Lombardii
1337 – křížová výprava Jana na Litvu
1344 – pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství
1346 – Jan umírá v bitvě u Kresčaku, trůn dědí Karel IV.
1348 - založení pražské university a Nového města pražského
1355 – neúspěšná snaha Karla IV. prosadit zákoník Maiestas Carolina
1356 – Zlatá bula Karla IV. upravuje postavení českého krále v Říši
1357 – začala stavba Karlova mostu
1363 – Karel IV. získává Dolní Lužici
1373 – koupě Braniborska
1378 – umírá Karel IV. Jeho říše je rozdělena mez jeho syny – Václav IV. se stává českým a římským králem, Zikmund získává Braniborsko (později se stává uherským králem), Jan získává Zhořelecko
1394 – Václav poprvé zajat českým panstvem
1400 – Václav IV. sesazen z říšského trůnu
1402 – Václav zajat Zikmundem a českými pány, v Betlémské kapli začíná kázat Jan Hus
1409 – dekret kutnohorský – změněn poměr hlasů na pražské universitě. Rozhodující vliv zde získávají reformní čeští mistři, pro vysoké učení po odchodu německých mistrů to znamená výrazný úpadek
1412 – nad Prahou vyhlášen interdikt, Jan Hus odchází na venkov
1415 – V Konstnici upálen Jan Hus
1419 – smrt Václava IV., začíná husitská revoluce, založení Tábora,
1420 - bitva u Sudoměře, křížová výprava proti Praze, bitva na Vítkově a pod Vyšehradem, Zikmund se nechává korunovat českým králem, jinak je neúspěšný
1421 – zemský sněm v Čáslavi sesazuje Zikmunda z českého trůnu
1422 – druhá křížová výprava proti husitským Čechám, ta je poražena. V Praze je popraven radikální kazatel Jan Želivský
1423 – Jan Žižka odchází z Tábora a zakládá „menší Tábor“ ve východních Čechách
1424 – v bitvě u Malešova Jan Žižka poráží vojsko umírněných kališníků a katolíků. U Přibyslavi Jan Žižka umírá
1426 – další křížová výprava poražena u Mostu
1427 – husité porážejí křižáky u Tachova
1431 – křížová výprava poražena bez boje u Domažlic
1434 – v bitvě u Lipan poražena radikální bratrstva panskou jednotou umírněných kališníků a katolíků
1436 – vyhlášena Kompaktáta, v Čechách povoleno dvojvěří. Českou šlechtou přijat Zikmund Lucemburský
1437 – Zikmund Lucemburský umírá, jeho země a tituly získává Albrecht Habsburský
1438 – neúspěšná snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polského krále Kazimíra
1439 – smrt Albrechta Habsburského
1440 – českým králem zvolen vévoda Albrecht Bavorský, ten vládu odmítá. V zemi vládnou spolky šlechty a měst, landfrídy
1444 – uznána práva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost nemůže ujmout trůnu
1448 - Jiří z Poděbrad obsazuje Prahu
1452 – Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, podrobuje si Tábor
1453 – na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek
1457 – předčasná smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu založena Jednota bratrská
1458 – českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
1462 – papežem Piem II. zrušena Kompaktáta. Jiří se snaží vytvořit ligu evropských panovníků proti Turkům, bez papeže
1465 – vzniká Zelenohorská jednota, zaměřená proti Jiřímu
1466 – Jiří sesazen papežem z českého trůnu a je proti němu vyhlášena křížová výprava
1468 -1469 – válka Matyáše proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří vítězí u Vilémova, nicméně Matyáš se nechává v Olomouci korunovat českým králem, ovládá Moravu a Slezsko
1471 – po smrti Jiřího z Poděbrad je českým králem zvolen Vladislav Jagellonský
1476 – uzavřen mír mezi Vladislavem a Matyášem, po smrti jednoho druhý zdědí království druhého
1483 – druhá pražská defenestrace
1485 – kutnohorský náboženský smír
1490 – po smrti Matyáše Korvína získává Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
1500 – Vladislavské zřízení zemské, stavovský stát
1516 – po smrti Vladislava nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík
1517 – svatováclavská smlouva – dohoda mezi městy a šlechtou
1526 – po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče nastupují v osobě Ferdinanda I. na český trůn Habsburkové
Poslední:
1253 – v Počáplech umírá Václav I. Novým českým králem se stává Přemysl Otakar II. Zároveň musí bránit své rakouské dědictví proti alianci Uher, Bavorska a některých polských knížat
1255 – křížová výprava českého krále do pohanských Prus, zde na jeho počest založeno město Královec (dnes Kaliningrad)
1260 - bitva u Kressenbrunnu, Přemysl po vítězství nad uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko
1261 – Přemysl se rozvádí s Markétou a žení se s příbuznou uherského krále Kunhutou Haličskou
1267-1268 – druhá křížová výprava Přemysla do Pruska, ta souvisí s jeho snahou o povýšení olomouckého biskupství na arcibiskupství
1273 – záhy po své volbě římským králem nařizuje Rudolf Habsburský vrácení rakouských zemí, Přemysl odmítá
1276 – Přemysl se nakonec vzdává rakouských zemí, zároveň proti němu vypuká odboj Vítkovců a Boreše z Rýzmburka, ten je potlačen o rok později
1278 – Na Moravském poli je římským králem Rudolfem poražen a zabit Přemysl Otakar II. Po jeho smrti je českým regentem za nezletilého Václava Ota Braniborský, Moravu spravuje sám Rudolf Habsburský. Další z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko, Kunhutě jsou zaručeny důchody na Opavsku
1279 – syn Přemysla Václav (II.) je odvezen do „braniborského zajetí“
1282 – čeští pánové, skupina kolem biskupa Tobiáše z Bechyně začínají jednat o návratu kralevice do Čech
1283 – do Čech se vrací Václav II. Rozhodující vliv na krále získává Záviš z Falkenštejna, milenec a posléze manžel Kunhuty
1285 – Václav II. se žení v Chebu s dcerou Rudolfa Habsburského Jitkou
1289 – Záviš z Falkenštejna zajat a později zabit, začíná samostatná vláda krále
1292 – Václav II. se stává malopolským vévodou
1300 – Václav II. se nechává korunovat polským králem. Začíná mincovní reforma – poprvé vyražen pražský groš
1301 – Uherským králem po smrti Ondřeje III. je zvolen syn Václava II. Václav jako Ladislav V. Na trůnu se ovšem neudrží dlouho
1304 – císař Albrecht požaduje část výnosu ze stříbrných dolů v Kutné Hoře, v následném tažení je poražen
1305 – smrti Václava II. Českým králem se stává jeho syn Václav III.
1306 – polský Vladislav Lokýtek obsazuje Krakov, Václav III. je zabit neznámým vrahem v Olomouci na tažení do Polska. Králem je zvolen nejdříve Jindřich Korutanský, po vpádu Habsburků se českým králem stává Rudolf Habsburský
1307 – Proti Rudolfovi povstává západočeská šlechta, král umírá před Horažďovicemi. Králem se stává Jindřich Korutanský
1310 – Jindřich Korutanský vyhnán českou šlechtou v čele s Jindřichem z Lipé, novým králem se stává Jan Lucemburský, syn římského krále Jindřicha. V prvním desetiletí své vlády se dostává do konfliktů s českou šlechtou
1313 – po smrti svého otce podporuje Ludvíka Bavora v jeho boji o římský trůn proti Habsburku Fridrichovi Sličnému
1319 – Jan Lucemburský získává Horní Lužici
1322 – po bitvě u Mühldorfu Jan získává Chebsko
1327, 1329 – většina slezských knížat se stává leníky českého krále
1331 – 1333 – neúspěšná snaha Lucemburků získat Lombardii
1337 – křížová výprava Jana na Litvu
1344 – pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství
1346 – Jan umírá v bitvě u Kresčaku, trůn dědí Karel IV.
1348 - založení pražské university a Nového města pražského
1355 – neúspěšná snaha Karla IV. prosadit zákoník Maiestas Carolina
1356 – Zlatá bula Karla IV. upravuje postavení českého krále v Říši
1357 – začala stavba Karlova mostu
1363 – Karel IV. získává Dolní Lužici
1373 – koupě Braniborska
1378 – umírá Karel IV. Jeho říše je rozdělena mez jeho syny – Václav IV. se stává českým a římským králem, Zikmund získává Braniborsko (později se stává uherským králem), Jan získává Zhořelecko
1394 – Václav poprvé zajat českým panstvem
1400 – Václav IV. sesazen z říšského trůnu
1402 – Václav zajat Zikmundem a českými pány, v Betlémské kapli začíná kázat Jan Hus
1409 – dekret kutnohorský – změněn poměr hlasů na pražské universitě. Rozhodující vliv zde získávají reformní čeští mistři, pro vysoké učení po odchodu německých mistrů to znamená výrazný úpadek
1412 – nad Prahou vyhlášen interdikt, Jan Hus odchází na venkov
1415 – V Konstnici upálen Jan Hus
1419 – smrt Václava IV., začíná husitská revoluce, založení Tábora,
1420 - bitva u Sudoměře, křížová výprava proti Praze, bitva na Vítkově a pod Vyšehradem, Zikmund se nechává korunovat českým králem, jinak je neúspěšný
1421 – zemský sněm v Čáslavi sesazuje Zikmunda z českého trůnu
1422 – druhá křížová výprava proti husitským Čechám, ta je poražena. V Praze je popraven radikální kazatel Jan Želivský
1423 – Jan Žižka odchází z Tábora a zakládá „menší Tábor“ ve východních Čechách
1424 – v bitvě u Malešova Jan Žižka poráží vojsko umírněných kališníků a katolíků. U Přibyslavi Jan Žižka umírá
1426 – další křížová výprava poražena u Mostu
1427 – husité porážejí křižáky u Tachova
1431 – křížová výprava poražena bez boje u Domažlic
1434 – v bitvě u Lipan poražena radikální bratrstva panskou jednotou umírněných kališníků a katolíků
1436 – vyhlášena Kompaktáta, v Čechách povoleno dvojvěří. Českou šlechtou přijat Zikmund Lucemburský
1437 – Zikmund Lucemburský umírá, jeho země a tituly získává Albrecht Habsburský
1438 – neúspěšná snaha sesadit Albrechta a dosadit syna polského krále Kazimíra
1439 – smrt Albrechta Habsburského
1440 – českým králem zvolen vévoda Albrecht Bavorský, ten vládu odmítá. V zemi vládnou spolky šlechty a měst, landfrídy
1444 – uznána práva syna Albrechta Ladislava Pohrobka, ten se pro svoji nezletilost nemůže ujmout trůnu
1448 - Jiří z Poděbrad obsazuje Prahu
1452 – Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem, podrobuje si Tábor
1453 – na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek
1457 – předčasná smrt Ladislava Pohrobka, v Kunvaldu založena Jednota bratrská
1458 – českým králem zvolen Jiří z Poděbrad
1462 – papežem Piem II. zrušena Kompaktáta. Jiří se snaží vytvořit ligu evropských panovníků proti Turkům, bez papeže
1465 – vzniká Zelenohorská jednota, zaměřená proti Jiřímu
1466 – Jiří sesazen papežem z českého trůnu a je proti němu vyhlášena křížová výprava
1468 -1469 – válka Matyáše proti Jiřímu z Poděbrad. Jiří vítězí u Vilémova, nicméně Matyáš se nechává v Olomouci korunovat českým králem, ovládá Moravu a Slezsko
1471 – po smrti Jiřího z Poděbrad je českým králem zvolen Vladislav Jagellonský
1476 – uzavřen mír mezi Vladislavem a Matyášem, po smrti jednoho druhý zdědí království druhého
1483 – druhá pražská defenestrace
1485 – kutnohorský náboženský smír
1490 – po smrti Matyáše Korvína získává Vladislav Moravu, Slezsko a Uhry
1500 – Vladislavské zřízení zemské, stavovský stát
1516 – po smrti Vladislava nastupuje na český a uherský trůn jeho syn Ludvík
1517 – svatováclavská smlouva – dohoda mezi městy a šlechtou
1526 – po smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče nastupují v osobě Ferdinanda I. na český trůn Habsburkové
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2135
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Data českého středověku
K roku 1278 Následující informace: "Další z adeptů na správu Čech, Jindřich IV. Vratislavský získává Kladsko, Kunhutě jsou zaručeny důchody na Opavsku" jsou z formulářů pochybné platnosti. Ten Ota jako správce, bohatě stačí, to je podloženo hodnověrnou listinou Hynka z Lichtemburka.
K roku 1283 - "milenec a posléze manžel" nechala bych tam jen "druhý manžel" ten zbytek jsou spekulace
K 1289 spíš "popraven" než zabit . Takhle to vypadá jako by padl v boji. (Ne, že bych mu raději nepřála tuhle smrt, ale info by měly být co nejpřesnější)
K roku 1283 - "milenec a posléze manžel" nechala bych tam jen "druhý manžel" ten zbytek jsou spekulace
K 1289 spíš "popraven" než zabit . Takhle to vypadá jako by padl v boji. (Ne, že bych mu raději nepřála tuhle smrt, ale info by měly být co nejpřesnější)
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Data českého středověku
Je to tedy rychlý "průlet" českými dějinami . Jinak to ale nejde .
Pár námětů k zamyšlení ..
Pokud tam máš u PO II. I , Kunhuty Haličské I Václava II. ty svatby - chybí ti tam druhá svatba Václava II. s Rejčkou - bez ní by měl problem, aby ho polští páni přijali za krále.
To samé u Jana - bez svatby s Eliškou by to nešlo.
na Violu Těšínskou se zapomíná tak nějak pořád ...
Nejsem si jistá, že v čele šlechty co vyhnala Korutanského byl Jindřich z Lipé, ten lavíroval a čekal jak to dopadne, místo sebe vyslal Jana z Vartmberka (což je sice jakoby tam byl on sám, ale přece).
a asi by se mi líbilo, kdys tam přidal třeba I úmrtí Anežky České.
a v té předchozí části třeba I založení jediného českého rytířského řádu - Křížovníků s červenou hvězdou ..
ale to taky záleží na tom . jak moc chceš ta data zaměřit na události v dějinách politických či I jiných např. kulturních .. pak by se možná hodilo přidat založení některých významných klášterů panovníky - od Břevnova přes Strahov .. atd.. .
Pár námětů k zamyšlení ..
Pokud tam máš u PO II. I , Kunhuty Haličské I Václava II. ty svatby - chybí ti tam druhá svatba Václava II. s Rejčkou - bez ní by měl problem, aby ho polští páni přijali za krále.
To samé u Jana - bez svatby s Eliškou by to nešlo.
na Violu Těšínskou se zapomíná tak nějak pořád ...
Nejsem si jistá, že v čele šlechty co vyhnala Korutanského byl Jindřich z Lipé, ten lavíroval a čekal jak to dopadne, místo sebe vyslal Jana z Vartmberka (což je sice jakoby tam byl on sám, ale přece).
a asi by se mi líbilo, kdys tam přidal třeba I úmrtí Anežky České.
a v té předchozí části třeba I založení jediného českého rytířského řádu - Křížovníků s červenou hvězdou ..
ale to taky záleží na tom . jak moc chceš ta data zaměřit na události v dějinách politických či I jiných např. kulturních .. pak by se možná hodilo přidat založení některých významných klášterů panovníky - od Břevnova přes Strahov .. atd.. .
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Data českého středověku
1305 – smrti - to je překlep
1373 - kým a proč?
1437 - doplnila bych, že jako manžel Zikmundovy dcery Alžběty
Jinak obecně bych asi ke každému údaji týkajícímu se českého panovníka dopsala jeho jméno - aby každý, kdo si otevře jen ten jeden řádek nemusel dohledávat, kdo byl tehdy míněn tím "českým králem".
1373 - kým a proč?
1437 - doplnila bych, že jako manžel Zikmundovy dcery Alžběty
Jinak obecně bych asi ke každému údaji týkajícímu se českého panovníka dopsala jeho jméno - aby každý, kdo si otevře jen ten jeden řádek nemusel dohledávat, kdo byl tehdy míněn tím "českým králem".
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
Díky za všechny připomínky, zatím, jsem to naházel na net, přes víkend to provážu s odkazama a snad zveřejním.
Co název článku - data českého středověku - může být?
A grafická úprava?
Co název článku - data českého středověku - může být?
A grafická úprava?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Ježek
- Král
- Příspěvky: 4287
- Registrován: 01 lis 2005 19:01
- Bydliště: Železné Hory/Praha
- Has thanked: 181 times
- Been thanked: 46 times
Re: Data českého středověku
Spíš jestli vybarvit, ztučnit datum. Mezery mezi jednotlivými řádky - tohle mne zatím napadloViola píše: Zatím asi pod sebe?
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
- Viola
- Královna
- Příspěvky: 2722
- Registrován: 02 led 2007 15:55
- Has thanked: 29 times
- Been thanked: 8 times
Re: Data českého středověku
Mezery ne, možná jen označit nějak (kurzívou?) každý druhý řádek.Ježek píše: Spíš jestli vybarvit, ztučnit datum. Mezery mezi jednotlivými řádky - tohle mne zatím napadlo
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek
-
- 1 Odpovědi
- 2662 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Viola
-
- 1 Odpovědi
- 12204 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od slavicekvac
-
- 74 Odpovědi
- 8897 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
-
- 15 Odpovědi
- 1751 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ingolf
-
- 46 Odpovědi
- 30968 Zobrazení
-
Poslední příspěvek od Ježek
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot, Inoreader, TrendictionBot a 0 hostů