Králův šašek
Králův šašek
Zakládám toto téma, protože se zajímám, jak je to se šaškem na královském dvoře.
1) Opravdu není tato postava jen z pohádek?
2) Je pravda, že šašek si mohl říkat co chtěl (dokonce i upřímnou pravdu) aniž by mu hrozil nějaký trest a beztrestnost měl zaručenou?
3) Jsou nějací šaškové historicky doloženi i u nás?Příp. v zahraničí?
4) Kdy tato tradice, pokud se o tradici jedná, mohla vzniknout a kde má kořeny?
Děkuji za odpovědi.
1) Opravdu není tato postava jen z pohádek?
2) Je pravda, že šašek si mohl říkat co chtěl (dokonce i upřímnou pravdu) aniž by mu hrozil nějaký trest a beztrestnost měl zaručenou?
3) Jsou nějací šaškové historicky doloženi i u nás?Příp. v zahraničí?
4) Kdy tato tradice, pokud se o tradici jedná, mohla vzniknout a kde má kořeny?
Děkuji za odpovědi.
Bez piva to není ono.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Postava to je reálná, včetně obleku ze specifických barev a kombinace, že jedna strana kalhot má jinou barvu než druhá, jak to tradicí udržuje dnešní šašek v cirkuse. Literární typy šašků typu Eulenšpígla nebo Nasredina, co satiricky a chytře ponoukají krále ke spravedlivým rozhodnutím, jsou odrazem praxe, kde kritizovat krále mohl jen "blázen", který přece neví, co říká, takže není za kritiku nekritizovatelného vládce trestně odpovědný..
O víkendu napíšu víc, jsem teď na cestách.
O víkendu napíšu víc, jsem teď na cestách.
- elizabeth
- Vévodkyně
- Příspěvky: 2136
- Registrován: 04 zář 2006 15:24
- Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 5 times
Re: Králův šašek.
Jako doložený šašek mě napadá Chicot krále Jindřicha III. ale to už jsme ve Francii a třetí čtvrtině šestnáctého století.KOMOŃ píše:...3) Jsou nějací šaškové historicky doloženi i u nás?Příp. v zahraničí?...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
-
- Královna
- Příspěvky: 1771
- Registrován: 29 led 2007 16:32
- Bydliště: Velvary
- Been thanked: 1 time
Re: Králův šašek.
Podle mého "oblíbence" Koláčka - je mezi šašky a blázny řazen i Parsifal, označovaný údajně jako "bláznivý" mladík.
Přiznám se, že zrovna Parsifala z celého cyklu sv. Grálu znám nejméně, spíš ještě tak jako libreto z Wagnera.
Ale ve stručnosti - Parsifal se zřejmě narodil jako pohrobek, protože jeho otec rytíř , přes velku lásku, která ho spojovala s manželkou, odešel, jak už to tak rytíři dělají bojovat a zahynul. Parsifalovu matku to témeř zlomilo a dospěla k rozhodnutí, které snad je pochopitelné, ale asi ne moudré - vychovat Parsifala na odlehlém místě, tak aby nikdy nespatřil žádného rytíře, a nikdy nezatoužil po rytířském způsobu života. Doufala, ubohá, že tak své dítě ochrání, jenže tak to prostě nefunguje.
Podle jedné verze mladý Parsifal pak matce utekl či dle jiné ho nakonec do světa vyslala sama - a právě v šaškovském obleku (což je podle mne příliš slabé na vytvoření rovnítka mezi Parsifal = blázen . ??? Proč to matka udělala, nevím, ale mám takové tušení, že to má v příběhu svůj význam.
Parsifal ted´touží stát se rytířem - dostane se na až na hrad sv. Grálu, kde právě začínají rytíři sv. Grálu slábnout a dostane se jim poselství, at´čekají na příchod mladíka, který bude nejen čistý , ale také v zásadě nevědomý , stane se však vědoucím a novým králem Grálu .
Tady bych se zastavila - připomíná to ohlašovaný příchod Mesiáše jen mně ??
Znamená ona Parsifalova absolutní nevědomost, tedy vlastně nedostatek jakýkoliv zkušeností další příznak toho, že byl blázen či k smíchu jako šašek ? To může být, hloupí lidé a nejen oni se často smějí či spíše posmívají těm, kteří prostě něco neznají, dle nich prostáčkům .
Parsifalův příběh pokračuje , mladík dorazí na hrad, ale rytíři ho nakonec vyženou - protože se "chová divně" a mluví jako blázen !
Parsifal musí do světa, vyrazit na cestu , aby nabyl zkušeností a pochopil jaké je vlastně jeho poslání.
Nakonec to dopadne dobře , zmoudří, bojuje se zlem, zvítězí a dostane se zpět na Hrad Grálu.
To celé je samozřejmě o něčem jiném - o zasvěcení , o cestě za poznáním, z které se , jak kdysi velice krásně napsal Zdeněk Neubauer vracíme zpět již jiní, změnění. Hrdina , který se vrátil, je už jiným hrdinou , a leckdy se mu domov, kam se vrátil stává cizím.
Ono je to v zásadě také symbolem dospívání -když jednou dospějeme , ztratíme dětskou nevinnost a hlavně už se do dětsví nedokážeme nikdy vrátit , dětský svět už nechápeme, je nám těsný. Jsme prostě dospělí. Ono zmoudření po návratu z cesty je vlastně dospělost.
Já tedy Parsifala jako šaška a blázna moc nechápu, jedině snad , že lidé čistí, ryzí, nezkažení, odtržení od každodenní reality nám ostatním tak připadat mohou, pak by ovšem Parsifal, matkou vychovávaný a chráněný mimo ostatní společnost byl prototypem takového "čistého" blázna".
Přiznám se, že zrovna Parsifala z celého cyklu sv. Grálu znám nejméně, spíš ještě tak jako libreto z Wagnera.
Ale ve stručnosti - Parsifal se zřejmě narodil jako pohrobek, protože jeho otec rytíř , přes velku lásku, která ho spojovala s manželkou, odešel, jak už to tak rytíři dělají bojovat a zahynul. Parsifalovu matku to témeř zlomilo a dospěla k rozhodnutí, které snad je pochopitelné, ale asi ne moudré - vychovat Parsifala na odlehlém místě, tak aby nikdy nespatřil žádného rytíře, a nikdy nezatoužil po rytířském způsobu života. Doufala, ubohá, že tak své dítě ochrání, jenže tak to prostě nefunguje.
Podle jedné verze mladý Parsifal pak matce utekl či dle jiné ho nakonec do světa vyslala sama - a právě v šaškovském obleku (což je podle mne příliš slabé na vytvoření rovnítka mezi Parsifal = blázen . ??? Proč to matka udělala, nevím, ale mám takové tušení, že to má v příběhu svůj význam.
Parsifal ted´touží stát se rytířem - dostane se na až na hrad sv. Grálu, kde právě začínají rytíři sv. Grálu slábnout a dostane se jim poselství, at´čekají na příchod mladíka, který bude nejen čistý , ale také v zásadě nevědomý , stane se však vědoucím a novým králem Grálu .
Tady bych se zastavila - připomíná to ohlašovaný příchod Mesiáše jen mně ??
Znamená ona Parsifalova absolutní nevědomost, tedy vlastně nedostatek jakýkoliv zkušeností další příznak toho, že byl blázen či k smíchu jako šašek ? To může být, hloupí lidé a nejen oni se často smějí či spíše posmívají těm, kteří prostě něco neznají, dle nich prostáčkům .
Parsifalův příběh pokračuje , mladík dorazí na hrad, ale rytíři ho nakonec vyženou - protože se "chová divně" a mluví jako blázen !
Parsifal musí do světa, vyrazit na cestu , aby nabyl zkušeností a pochopil jaké je vlastně jeho poslání.
Nakonec to dopadne dobře , zmoudří, bojuje se zlem, zvítězí a dostane se zpět na Hrad Grálu.
To celé je samozřejmě o něčem jiném - o zasvěcení , o cestě za poznáním, z které se , jak kdysi velice krásně napsal Zdeněk Neubauer vracíme zpět již jiní, změnění. Hrdina , který se vrátil, je už jiným hrdinou , a leckdy se mu domov, kam se vrátil stává cizím.
Ono je to v zásadě také symbolem dospívání -když jednou dospějeme , ztratíme dětskou nevinnost a hlavně už se do dětsví nedokážeme nikdy vrátit , dětský svět už nechápeme, je nám těsný. Jsme prostě dospělí. Ono zmoudření po návratu z cesty je vlastně dospělost.
Já tedy Parsifala jako šaška a blázna moc nechápu, jedině snad , že lidé čistí, ryzí, nezkažení, odtržení od každodenní reality nám ostatním tak připadat mohou, pak by ovšem Parsifal, matkou vychovávaný a chráněný mimo ostatní společnost byl prototypem takového "čistého" blázna".
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Ze středověkého vnímání šílenství a bláznů vzešla postava šaška, z doslvného pojmu do více sofistikovaného, alegorického, kde bláznovství skrývá pod svým povrchem něco důvtipného, hlubšího.
Šílenství se vykládalo jako důsledek hříchu, jako trest. V horším případě jako posednutí démonem, takže plno šílenců skončilo na hranicích inkvizice. Ve městě měli šílení vyhrazený prostor u hradeb, stejně jako jiné vyloučené skupiny obyvatel, nejtypičtěji Židi (v mnoha městech figuruje Židovská ulice v místech bývalých hradeb, v Jičíně je v ulici synagoga a bývalá židovská škola). V případě útoku by škody zasáhly nejdříve tyto nepřijímané skupiny. Šílenci nebezpeční okolí byli zavíráni do cel ve věžích opevnění, v německých zemích zvaných přímo Narrenturm – Věž bláznů. Blázni a další nezvyklí lidé byli za poplatek pro pobavení předváděni obecenstvu, předvádění je latinsky demonstrare, od toho vzniklo slovo monstrum pro „předváděného“, v tomto případě nějakým způsobem postiženého.
U těch hradeb se uvažuje v symboličtější rovině jako o prostoru, který nepatří nikam, ani dovnitř do spořádané společnosti, ale ani ven, do přírody, do zvířecí nebo jiné nelidské říše.
Na věž bláznů totiž navazuje Loď bláznů, německy Narrenschiff, kde se vedou diskuse, jestli šlo o skutečné případy, kdy se sebrali blázni, nahnali na loď a pustili na řeku (prameny zmiňují Rýn a Moselu), nebo nakolik je loď něčím symbolickým. Voda je symbolem šílenství pro svoji dravost a chaotičnost, pro svůj nerozum, který je nutno držet silou v březích, aby neničila uspořádaný lidský prostor. Mytologie také popisují svět jako strukturu bohů, s králem jako principem vlády a řádu, kterýžto svět byl vydělen z beztvárného chaosu, který svět lidí neustále ohrožuje. Chaos je stejně jako voda beztvárný, mezi oběma světy tečou řeky – řeka Styx odděluje svět Řeků od temného podsvětí, Slovani na jaře po vodě posílají zpět do říše smrti Moranu, do podsvětí vede studna nejenom v Dívce na koštěti, ale i v severské mytologii k bohyni Hel (motiv je v hororu Kruh).
Loď bláznů jako alegorie přešla do literatury, švýcarský humanista Sebastian Brandt napsal koncem 15. stol. knihu Loď bláznů, na kterou umisťuje ne přímo blázny, ale potměšilce, kterých by měla společnost nejradši zbavit (na mě to dílo působí hodně moralisticky, víc suše než satiricky, taková předzvěst kalvinismu možná). Konkrétně se tam plaví udavač, opilec, špatný vykladač Písma apod. Jiné označení Lodi bláznů – Opilý koráb si dal za název díla Arthur Rimbaud, představitel generace prokletých básníků: „Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.“ Výtvarně loď znázornil kdo jiný než Hieronymus Bosch http://www.artmuseum.cz/reprodukce2_poh ... lo_id=3980 .
Bláznovství přebraly jako styl chování maškarní průvody, zvané přímo jako „svátky bláznů“, kde šlo o to pod maskou maškary páchat věci, které by jinak neprošly. Že následovala kritika, parodie tlustých mnichů, chování kléru nebo lakomých měšťanů, je nasnadě (rozeberu v jiném příspěvku). Odtud to byl další krok k šaškovi, který může kritizovat vrchnost..
Když to sesumíruju – ideální šlechtický a královský dvůr prezentoval majitele, oplýval bohatstvím, uměním, kuriozitami. Mezi kuriozity patřili exotická zvířata nebo kytky (vznikaly parky, v nich pávi apod.), ale mezi kuriozity patřili i lidi, nějak odlišní, většinou tedy nějak postižení.. Taky byli „demonstrováni“ jako ve věžích bláznů, ale tady jako „součást sbírek“. Takový člověk ale nebavil jen svým vzhledem, kterému se návštěvník může pošklebovat, baví i nezvyklým, bláznovským oblečením - ze šatů různých barev, kde je každá nohavice jiné barvy (předchůdci punks:-))) , na hlavu si dá čepec s rolničkami.. Žolík na kartách je střižen podle vzoru šaška, oblečením a jménem asi taky (Joker – Bavič). Mohlo se to zkombinovat s vadou tělesnou, na člověka trpasličího vzrůstu se navlékl barevný oblek s rolničkami.. No a ideální takový člověk uměl pobavit i nějakým tím vtipem nebo průpovídkou.. taková ta zlomyslnost smát se cizímu neštěstí přetrvala v cirkusech, kde se šašek plete pod nohama krotiteli tygrů, kazí na způsob blázna rozumná a vymakaná počínání aktérů a pak se nechá pro pobavení obecenstva nakopat do zadku nebo vystřelit z děla..
Tyhle přerody šílence do podoby šaška jsou ale věcí spíš renesance, ještě tak pozdního středověku. Ta jeho kritika šlechtice – šašek uměl bavit průpovídkami, nešlo o to se mu smát za to, jak vypadá, ale smát nebo zamyslet se nad tím, co říká.., musel umět vážnou věc nadlehčit, rozesmát, aby tím předešel výbuchu hněvu, a pak měl jakousi imunitu „blázna“, který neví, co říká a dělá (pravzor poslanecké imunity:-))), který mluví ve dvojsmyslech, aby se kdyžtak mohl vymluvit, že to přece myslel jinak.. Z nerozumného šílence se vyvinul představitel sofistikované, rafinované vědy, obratný psycholog, v lidovém podání advokát prostých lidí.. To jsou představy Enšpígla, bratra Palečka na dvoře Jiřího z Poděbrad, Nasreddina v islámské kultuře, odraz šaška jako kritika zvůle krále máme v písni Karla Kryla.
Šílenství se vykládalo jako důsledek hříchu, jako trest. V horším případě jako posednutí démonem, takže plno šílenců skončilo na hranicích inkvizice. Ve městě měli šílení vyhrazený prostor u hradeb, stejně jako jiné vyloučené skupiny obyvatel, nejtypičtěji Židi (v mnoha městech figuruje Židovská ulice v místech bývalých hradeb, v Jičíně je v ulici synagoga a bývalá židovská škola). V případě útoku by škody zasáhly nejdříve tyto nepřijímané skupiny. Šílenci nebezpeční okolí byli zavíráni do cel ve věžích opevnění, v německých zemích zvaných přímo Narrenturm – Věž bláznů. Blázni a další nezvyklí lidé byli za poplatek pro pobavení předváděni obecenstvu, předvádění je latinsky demonstrare, od toho vzniklo slovo monstrum pro „předváděného“, v tomto případě nějakým způsobem postiženého.
U těch hradeb se uvažuje v symboličtější rovině jako o prostoru, který nepatří nikam, ani dovnitř do spořádané společnosti, ale ani ven, do přírody, do zvířecí nebo jiné nelidské říše.
Na věž bláznů totiž navazuje Loď bláznů, německy Narrenschiff, kde se vedou diskuse, jestli šlo o skutečné případy, kdy se sebrali blázni, nahnali na loď a pustili na řeku (prameny zmiňují Rýn a Moselu), nebo nakolik je loď něčím symbolickým. Voda je symbolem šílenství pro svoji dravost a chaotičnost, pro svůj nerozum, který je nutno držet silou v březích, aby neničila uspořádaný lidský prostor. Mytologie také popisují svět jako strukturu bohů, s králem jako principem vlády a řádu, kterýžto svět byl vydělen z beztvárného chaosu, který svět lidí neustále ohrožuje. Chaos je stejně jako voda beztvárný, mezi oběma světy tečou řeky – řeka Styx odděluje svět Řeků od temného podsvětí, Slovani na jaře po vodě posílají zpět do říše smrti Moranu, do podsvětí vede studna nejenom v Dívce na koštěti, ale i v severské mytologii k bohyni Hel (motiv je v hororu Kruh).
Loď bláznů jako alegorie přešla do literatury, švýcarský humanista Sebastian Brandt napsal koncem 15. stol. knihu Loď bláznů, na kterou umisťuje ne přímo blázny, ale potměšilce, kterých by měla společnost nejradši zbavit (na mě to dílo působí hodně moralisticky, víc suše než satiricky, taková předzvěst kalvinismu možná). Konkrétně se tam plaví udavač, opilec, špatný vykladač Písma apod. Jiné označení Lodi bláznů – Opilý koráb si dal za název díla Arthur Rimbaud, představitel generace prokletých básníků: „Básník se zde přirovnává ke korábu. Loď na rozbouřeném moři je samotný autor, který pluje mezi životem a smrtí. Individuum se odklání do říše fantazie, putuje říší.“ Výtvarně loď znázornil kdo jiný než Hieronymus Bosch http://www.artmuseum.cz/reprodukce2_poh ... lo_id=3980 .
Bláznovství přebraly jako styl chování maškarní průvody, zvané přímo jako „svátky bláznů“, kde šlo o to pod maskou maškary páchat věci, které by jinak neprošly. Že následovala kritika, parodie tlustých mnichů, chování kléru nebo lakomých měšťanů, je nasnadě (rozeberu v jiném příspěvku). Odtud to byl další krok k šaškovi, který může kritizovat vrchnost..
Když to sesumíruju – ideální šlechtický a královský dvůr prezentoval majitele, oplýval bohatstvím, uměním, kuriozitami. Mezi kuriozity patřili exotická zvířata nebo kytky (vznikaly parky, v nich pávi apod.), ale mezi kuriozity patřili i lidi, nějak odlišní, většinou tedy nějak postižení.. Taky byli „demonstrováni“ jako ve věžích bláznů, ale tady jako „součást sbírek“. Takový člověk ale nebavil jen svým vzhledem, kterému se návštěvník může pošklebovat, baví i nezvyklým, bláznovským oblečením - ze šatů různých barev, kde je každá nohavice jiné barvy (předchůdci punks:-))) , na hlavu si dá čepec s rolničkami.. Žolík na kartách je střižen podle vzoru šaška, oblečením a jménem asi taky (Joker – Bavič). Mohlo se to zkombinovat s vadou tělesnou, na člověka trpasličího vzrůstu se navlékl barevný oblek s rolničkami.. No a ideální takový člověk uměl pobavit i nějakým tím vtipem nebo průpovídkou.. taková ta zlomyslnost smát se cizímu neštěstí přetrvala v cirkusech, kde se šašek plete pod nohama krotiteli tygrů, kazí na způsob blázna rozumná a vymakaná počínání aktérů a pak se nechá pro pobavení obecenstva nakopat do zadku nebo vystřelit z děla..
Tyhle přerody šílence do podoby šaška jsou ale věcí spíš renesance, ještě tak pozdního středověku. Ta jeho kritika šlechtice – šašek uměl bavit průpovídkami, nešlo o to se mu smát za to, jak vypadá, ale smát nebo zamyslet se nad tím, co říká.., musel umět vážnou věc nadlehčit, rozesmát, aby tím předešel výbuchu hněvu, a pak měl jakousi imunitu „blázna“, který neví, co říká a dělá (pravzor poslanecké imunity:-))), který mluví ve dvojsmyslech, aby se kdyžtak mohl vymluvit, že to přece myslel jinak.. Z nerozumného šílence se vyvinul představitel sofistikované, rafinované vědy, obratný psycholog, v lidovém podání advokát prostých lidí.. To jsou představy Enšpígla, bratra Palečka na dvoře Jiřího z Poděbrad, Nasreddina v islámské kultuře, odraz šaška jako kritika zvůle krále máme v písni Karla Kryla.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1787
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 2 times
Re: Králův šašek.
Trochu úkrok stranou:KOMOŃ píše:Super.Díky.Pokračujte
Středověk měl své Hry o Mariích. Vážné velikonoční hry s evangelním obsahem. Postupně se do nich provozovateli - žáky - dostala postava mastičkáře. To je tak, že tři Marie šly nakoupit vonné masti a pak ke hrobu, kde už Ježíše nenalezly. Epizoda jak šly nakoupit masti je základem toho obchodníka. Ten v podání žáků se stal takovým šaškem a sprosťákem, že byl biskupy zakazován. Protože to nepomohlo, tak to vedlo k vykázání těchto her mimo okruh kostela. Hrálo se původně v jeho těsné blízkosti. Role mastičkáře podle mých znalostí nebyla zapsána, byla vždy čistou improvizací. Jinak hry o Mariích máme velmi dobře od Zdeňka Nejedlého. Z doby kdy ještě byl normální
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
V Polsku působil šašek jménem Staňczyk
http://en.wikipedia.org/wiki/Stanczyk
"He is remembered as a man of great intelligence and a political philosopher gifted with formidable insight into Poland's current and future situation. He used his job to criticize and warn his contemporaries by the use of satire. His witty jokes often pertained to current political or court matters. Stańczyk's remarks and jokes were preserved by numerous contemporary writers and historians, including Łukasz Górnicki, Jan Kochanowski, Marcin Kromer, and Mikołaj Rej who praised him for fighting hypocrisy in the name of truth."
Pak si ho vzali za vzor vlastenci, že se uměl vysmát nepřátelům Polska.. Já si pamatuje jedno rozhlasový zpracování enšpígla, kde to ke konci nebylo o satiře, ale o popisu války Nizozemců proti Španělům..
Na Staňczyka jsme narazil v noviách, prý se podle něho chová Palikot, politik, co odešel z vládnoucí Občanské platformy a založil antiklerikální hnutí Moderní Polsko a skončil teď ve volbách třetí. Blížší specifikaci toho chování jsem nenašel nikde..
http://en.wikipedia.org/wiki/Stanczyk
"He is remembered as a man of great intelligence and a political philosopher gifted with formidable insight into Poland's current and future situation. He used his job to criticize and warn his contemporaries by the use of satire. His witty jokes often pertained to current political or court matters. Stańczyk's remarks and jokes were preserved by numerous contemporary writers and historians, including Łukasz Górnicki, Jan Kochanowski, Marcin Kromer, and Mikołaj Rej who praised him for fighting hypocrisy in the name of truth."
Pak si ho vzali za vzor vlastenci, že se uměl vysmát nepřátelům Polska.. Já si pamatuje jedno rozhlasový zpracování enšpígla, kde to ke konci nebylo o satiře, ale o popisu války Nizozemců proti Španělům..
Na Staňczyka jsme narazil v noviách, prý se podle něho chová Palikot, politik, co odešel z vládnoucí Občanské platformy a založil antiklerikální hnutí Moderní Polsko a skončil teď ve volbách třetí. Blížší specifikaci toho chování jsem nenašel nikde..
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Žemlička má v Počátcích Čech královských s 507, že baviči stejně jako pěvci a další umělci působili už ve vrcholném středověku, jako součást kultury rytířského dvora. Na dvoře Václava I. působil jakýsi Zungl, získal z aslužby majetky na jižní Moravě, ty odkázal anežskému klášteru v Praze.
Ve Vratislavi působl jakýsi Květík, ten skončil špatně, usekli mu jednu ruku a druhou zmrzačili, důvod udán není.
Ve Vratislavi působl jakýsi Květík, ten skončil špatně, usekli mu jednu ruku a druhou zmrzačili, důvod udán není.
Re: Králův šašek.
Ja jsem kdysi hledala nejake info o Paleckovi, ktery snad taky udajne opavdu zil. Vyobrazeni saska muzeme najit i na jednom kachli z doby Vaclava IV. Bohuzel si nevzpomenu, ve kterem ze muzeu.
"Dum spiro spero."
Re: Králův šašek.
Tohle je trochu mimo, jeden místní blázen začal půl roku před dvojčaty vykřikovat "mrakodrapy nepřiletí", vydrželo mu to půl roku, potom už toho nechal.
Re: Králův šašek.
Postava to je reálná, včetně obleku ze specifických barev a kombinace, že jedna strana kalhot má jinou barvu než druhá, jak to tradicí udržuje dnešní šašek v cirkuse.
To co popisuješ se označuje jako mi-parti a je to oděvní styl užívaný zhruba v polovině 14. stol. naprosto běžně a to mimo těch nejchudších ve všech vrstvách. To že dvorní umělci nosili přehnaně výrazný oděv se dodnes nezměnilo. Vím o vyobrazeních ze začátku 14. stol. kde jsou hudebníci v barevně zajímavých, různě pruhovaných oděvech.
Také používání rolniček, ve 14. stol. naprosto běžné, z počátku na taškách a pytlících u pasu, později např. na liripippe ( to jsou takové ty dlouhé ocásky na kapuci běžné hlavně ve druhé polovině 14. stol) i jinde na oděvu, údajně měli chránit před krádežemi.
Boty s dlouhými zahnutými špicemi, ve 14. stol. zvané poulains byly také poměrně běžnou součástí módy, a to i v nižších vrrstvách, dochovaly se oděvní pořádky, které přikazují jaká smí být nejdelší přípustná délka špice na botě.
Všechny tyto jednotlivosti spojené a zveličené vedly k vytvoření figury šaška pravděpodobně již na začátku renesance, jako vyjádření odmítnutí toho starého, překonaného stylu. S tím krásně koresponduje i výraz gotika, který se také objevil již v renesanci a měl označovat hrubost předchozího stavebního slohu.
Co se týče samotných bavičů, již na konci 13. stol. a potom ve 14. stol. lze najít zmínky o "joculatores", někdy je to překládáno jako zpěváci, ale z kontextů vyplývá, že vyprávěli i žertovné příběhy, případně předváděli artistické kousky. Tvořili jakousi nižší protiváhu dvorské zábavy v podobě minnesengu.
To co popisuješ se označuje jako mi-parti a je to oděvní styl užívaný zhruba v polovině 14. stol. naprosto běžně a to mimo těch nejchudších ve všech vrstvách. To že dvorní umělci nosili přehnaně výrazný oděv se dodnes nezměnilo. Vím o vyobrazeních ze začátku 14. stol. kde jsou hudebníci v barevně zajímavých, různě pruhovaných oděvech.
Také používání rolniček, ve 14. stol. naprosto běžné, z počátku na taškách a pytlících u pasu, později např. na liripippe ( to jsou takové ty dlouhé ocásky na kapuci běžné hlavně ve druhé polovině 14. stol) i jinde na oděvu, údajně měli chránit před krádežemi.
Boty s dlouhými zahnutými špicemi, ve 14. stol. zvané poulains byly také poměrně běžnou součástí módy, a to i v nižších vrrstvách, dochovaly se oděvní pořádky, které přikazují jaká smí být nejdelší přípustná délka špice na botě.
Všechny tyto jednotlivosti spojené a zveličené vedly k vytvoření figury šaška pravděpodobně již na začátku renesance, jako vyjádření odmítnutí toho starého, překonaného stylu. S tím krásně koresponduje i výraz gotika, který se také objevil již v renesanci a měl označovat hrubost předchozího stavebního slohu.
Co se týče samotných bavičů, již na konci 13. stol. a potom ve 14. stol. lze najít zmínky o "joculatores", někdy je to překládáno jako zpěváci, ale z kontextů vyplývá, že vyprávěli i žertovné příběhy, případně předváděli artistické kousky. Tvořili jakousi nižší protiváhu dvorské zábavy v podobě minnesengu.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Vzpomněl jsem si na to, když jsem tyhle dvoubarevné nohavice viděl v křížové chodbě bývalého kláštera v Třeboni, na sobě je měla postava, která vypydala jinak vcelku normálně, možná jen stála na straně zla.., zbytek malby byl poškozený, tak nešlo nic bližšího poznat..richardrg píše:Postava to je reálná, včetně obleku ze specifických barev a kombinace, že jedna strana kalhot má jinou barvu než druhá, jak to tradicí udržuje dnešní šašek v cirkuse.
To co popisuješ se označuje jako mi-parti a je to oděvní styl užívaný zhruba v polovině 14. stol. naprosto běžně a to mimo těch nejchudších ve všech vrstvách. To že dvorní umělci nosili přehnaně výrazný oděv se dodnes nezměnilo. Vím o vyobrazeních ze začátku 14. stol. kde jsou hudebníci v barevně zajímavých, různě pruhovaných oděvech.
Nevím co je tam pravdy a co už bulvár, ale mám v hlavě, že špice na botách měli šlechtici, aby jimi pod stolem dráždili ženy v rozkroku , proto je prý církev kritizovala a k tomu by mi seděly i ty limity stanovující délku bot..richardrg píše: Boty s dlouhými zahnutými špicemi, ve 14. stol. zvané poulains byly také poměrně běžnou součástí módy, a to i v nižších vrrstvách, dochovaly se oděvní pořádky, které přikazují jaká smí být nejdelší přípustná délka špice na botě.
Možné to je, zkarikovat přežité a tím i celou přežitou dobu..richardrg píše: Všechny tyto jednotlivosti spojené a zveličené vedly k vytvoření figury šaška pravděpodobně již na začátku renesance, jako vyjádření odmítnutí toho starého, překonaného stylu. S tím krásně koresponduje i výraz gotika, který se také objevil již v renesanci a měl označovat hrubost předchozího stavebního slohu.
Některé prvky tzv. blázna nabývaly na nenormálnosti podle dobové situace, jestli ty různobarevné nohavice byly ve středověku běžné, za renesance karikované, tak dneska nemožné, vyjma tedy pankáčů, na nich jsem to viděl.. Ale ve středověku se třeba za znak bláznovství považovalo jedení sýra, protože kdo jiný by jedl takové prosté jídlo.., nebo i z jiného důvodu, pokusím se to dohledat..
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1787
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 2 times
Re: Králův šašek.
Vzpomněl jsem si na to, když jsem tyhle dvoubarevné nohavice viděl v křížové chodbě bývalého kláštera v Třeboni, na sobě je měla postava, která vypydala jinak vcelku normálně, možná jen stála na straně zla.., zbytek malby byl poškozený, tak nešlo nic bližšího poznat..Ingolf píše:richardrg píše:Postava to je reálná, včetně obleku ze specifických barev a kombinace, že jedna strana kalhot má jinou barvu než druhá, jak to tradicí udržuje dnešní šašek v cirkuse.
To co popisuješ se označuje jako mi-parti a je to oděvní styl užívaný zhruba v polovině 14. stol. naprosto běžně a to mimo těch nejchudších ve všech vrstvách. To že dvorní umělci nosili přehnaně výrazný oděv se dodnes nezměnilo. Vím o vyobrazeních ze začátku 14. stol. kde jsou hudebníci v barevně zajímavých, různě pruhovaných oděvech.
del
Prohlédnul jsem všechny své fotky z kláštera a kostela v Třeboni a nikde není ani náznak podobné postavy. Nejspíš si to pamatuješ odjinud.
Třeboň mám dokumentovanou podrobně. Z týdenního pobytu v klášteře. Je tam cyklus utrpení Kristova, kde jsou různé postavy, je to doplněno i výjevy bitev a profánních událostí v lunetách, ale nikde nic podobného dvoubarevným kalhotám.
Re: Králův šašek.
Nevím co je tam pravdy a co už bulvár, ale mám v hlavě, že špice na botách měli šlechtici, aby jimi pod stolem dráždili ženy v rozkroku , proto je prý církev kritizovala a k tomu by mi seděly i ty limity stanovující délku bot..
Tohle je taková blbost, že by mě zajímalo odkud to máš, přečetl jsem snad skoro všechnu dostupnou literaturu o oblečení 14. stol. a tohle jsem nikde nezahlédl. Oděvní pořádky vznikaly z úplně jiných důvodů a nevyhlašovala je církev.
Na druhou stranu máme zprávu o tom, že čeští rytíři na konci 14. stol. museli v německu sesednout z koní a podle kronikáře (taktéž z církevních kruhů) byli do jednoho pobyti, protože měli na botách módní dlouhé špice a nemohli v nich normálně chodit.
Tohle je taková blbost, že by mě zajímalo odkud to máš, přečetl jsem snad skoro všechnu dostupnou literaturu o oblečení 14. stol. a tohle jsem nikde nezahlédl. Oděvní pořádky vznikaly z úplně jiných důvodů a nevyhlašovala je církev.
Na druhou stranu máme zprávu o tom, že čeští rytíři na konci 14. stol. museli v německu sesednout z koní a podle kronikáře (taktéž z církevních kruhů) byli do jednoho pobyti, protože měli na botách módní dlouhé špice a nemohli v nich normálně chodit.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Myslím, že to říkal Marek Eben v soutěži o poklad Anežky České, jestli ne, tak to proběhlo v Toulkách českou minulostí.., v knize to nebylo, zaznělo to z něčích úst někde v médiích..richardrg píše:Nevím co je tam pravdy a co už bulvár, ale mám v hlavě, že špice na botách měli šlechtici, aby jimi pod stolem dráždili ženy v rozkroku , proto je prý církev kritizovala a k tomu by mi seděly i ty limity stanovující délku bot..
Tohle je taková blbost, že by mě zajímalo odkud to máš, přečetl jsem snad skoro všechnu dostupnou literaturu o oblečení 14. stol. a tohle jsem nikde nezahlédl. Oděvní pořádky vznikaly z úplně jiných důvodů a nevyhlašovala je církev.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Byl jsem tam minulý týden, mám to odtamtud.. Fotit jsem nesměl, tak to zdokumentované nemám. Postava je myslím nekde ke konci chodby, asi nalevo od dvěří, kudy se vchází z křížové chodby zpáky do kostela. Tam u konce jsou výjevy ze života sv. Zkimunda, tak možná v něm to je..slavicekvac píše: Prohlédnul jsem všechny své fotky z kláštera a kostela v Třeboni a nikde není ani náznak podobné postavy. Nejspíš si to pamatuješ odjinud.
Třeboň mám dokumentovanou podrobně. Z týdenního pobytu v klášteře. Je tam cyklus utrpení Kristova, kde jsou různé postavy, je to doplněno i výjevy bitev a profánních událostí v lunetách, ale nikde nic podobného dvoubarevným kalhotám.
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1787
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 2 times
Re: Králův šašek.
Máš pravdu, hledal jsem lépe a je to jeden z mužů, kteří bičují Krista. jednu nohavici má bílou a druhou nějak špinavě zelenou.Ingolf píše:Byl jsem tam minulý týden, mám to odtamtud.. Fotit jsem nesměl, tak to zdokumentované nemám. Postava je myslím nekde ke konci chodby, asi nalevo od dvěří, kudy se vchází z křížové chodby zpáky do kostela. Tam u konce jsou výjevy ze života sv. Zkimunda, tak možná v něm to je..slavicekvac píše: Prohlédnul jsem všechny své fotky z kláštera a kostela v Třeboni a nikde není ani náznak podobné postavy. Nejspíš si to pamatuješ odjinud.
Třeboň mám dokumentovanou podrobně. Z týdenního pobytu v klášteře. Je tam cyklus utrpení Kristova, kde jsou různé postavy, je to doplněno i výjevy bitev a profánních událostí v lunetách, ale nikde nic podobného dvoubarevným kalhotám.
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
- Ingolf
- Vévoda
- Příspěvky: 1402
- Registrován: 24 srp 2008 12:16
- Has thanked: 4 times
- Been thanked: 42 times
Re: Králův šašek.
Tak na týhle postavě jsem si to nevybavil , scénu pamatuju, ale nohavice ne.. To co mám v paměti, tak byla postava s více sytými barvami, možná kombinace žluté a červené, a nad nohami je postava nějak poškozená, obličej myslím vidět nemá..
-
- Vévoda
- Příspěvky: 1787
- Registrován: 28 říj 2009 11:55
- Bydliště: Kladno
- Been thanked: 2 times
Re: Králův šašek.
Nic takového jsem nenašel ani při podrobné prohlídce. nafoceno mám z křížové chodby všechno.Ingolf píše:Tak na týhle postavě jsem si to nevybavil , scénu pamatuju, ale nohavice ne.. To co mám v paměti, tak byla postava s více sytými barvami, možná kombinace žluté a červené, a nad nohami je postava nějak poškozená, obličej myslím vidět nemá..
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot a 0 hostů