Konradin

[elizabeth]

Děkuji za pochvalu a také moc děkuji Elizabeth za doplnění článku Dvě hlavní postavy dramatu jsem sám vynechal, protože si oba spíš zaslouží vlastní články a je to na dlouhé psaní.

Není zač, napsala jsem to moc ráda. Princ Konradin se psal takřka sám...
No a vlastní článek ten bude brzy mít a mohu prozradit, že ho bude mít i Karel z Anjou, takže se máte ještě nač těšit.

[elizabeth]

Konečně jsem se dostala k další Konradinkově listině:

RI V 1, 2 4770m

Listina je z 23. ledna 1255.
Její originální znění:
An diesem tage schreibt aus Neapel pabst Alexander IV an die grossmutter Conradins, dass er nicht nur die rechte desselben zu erhalten, sondern ihn auch mit apostolischem wohlwollen noch mehr zu erhöhen wünsche, und beglaubigt zu diesem zweck den bischof von Chiemsee. Wiener Jahrb. 40,151. Vgl. Päbste. ‒ [Aber schon am 4 febr. unterstützt der pabst die ansprüche des Alfons von Castilien auf das herzogthum Schwaben.]

A překlad:
K tomuto dni píše z Neapole papež Alexander IV. Konradinově babičce, že on (Alexandr IV.) nejen právo téhož (Konradina) zachová, ale také ho s apoštolskou vlídností ještě víc povýšit si přeje, a pověřuje k tomuto účelu biskupa z Chiemsee. - Wiener Jahrbücher 40,151. Viz listina papežská (RI 2,3 č. 8922)(na tu koukneme rovněž). - [Ale již 4 února podporuje nároky Alfonsa Kastilského ke švábskému vévodství.]

[elizabeth]

píše Agnes, falckraběnce Rýnské a kněžně (vévodkyni) bavorské, matce Elizabeth (vdovy po Konrádu IV.), královny Jeruzalémské a vévodkyně švábské, že zamýšlí, nejen práva Konradina, krále Jeruzalémského, kde již je (ta práva) má (drží a vlastní), zachovat, ale jej (Konradina) i s apoštolskou vlídností ještě více povýšit. (potud totéž, co v edici Konradinově)

A co je nového a doplňujícího:
Posílá nyní na prosbu markraběte Bertholda z Hohenburgu (srovnej v listině RI V 1,2 4632a) k ní (babičce Agnes) a k její dceři biskupa z Chiemsee, aby s nimi (s Agnes a Elizabeth) a s vévody bavorskými - Ludvíkem a Jindřichem (synové Agnes a bratři Elizabeth, vévoda a falckrabí bavorští), projednal od nich odcházející poselství k apoštolskému stolci ve věci zmiňovaného chlapce (Konradina) . K tomuto účelu pověřuje onoho vzpomínaného biskupa a stanovuje ještě k tomu, aby blaho chlapce s markrabětem(Bertoldem z Hohenburgu ) který se k podpoře církve obrátil, konzultoval, a také aby si týž (biskup) v těchto jednáních počínal jako zprostředkovatel.

Wiener JAHRB. 40,151. HORMAYR Hohenschwangau 9. Monumenta WITTELSBACENSIA, díl 1,s. 133 , existuje originál. Máme srovnat s listinou č. RI V 1,2 č.8936. 8948.

[Blanka z Valois]

V knize Poslední dny Adolfa Hitlera jsem našla krátkou poznámku ke Konradinovi. "Když německá armáda spěšně vyklízela Neapol, žádal Himler jediné: aby neopomněli odvézt hrobku Konradina, ..."

[elizabeth]

V knize Poslední dny Adolfa Hitlera jsem našla krátkou poznámku ke Konradinovi. "Když německá armáda spěšně vyklízela Neapol, žádal Himler jediné: aby neopomněli odvézt hrobku Konradina, ..."

Děkuji moc za informaci.To je tak přesná citace, jak jsi to napsala? nebyly tam třeba "ostatky" nebo tak něco? A mluvilo se i o Fridrichovi Bádenském nebo jen o Konradinovi?

[Blanka z Valois]

Ano, byla to přesná citace. Nic víc tam o něm nebylo, ani o Fridrichovi. (Tu knížku ale musíš brát s rezervami. Byla napsána hned po válce, není v ní potřebný odstup.)

[elizabeth]

Ano, byla to přesná citace. Nic víc tam o něm nebylo, ani o Fridrichovi. (Tu knížku ale musíš brát s rezervami. Byla napsána hned po válce, není v ní potřebný odstup.)

Takže na základě Blančiných informací bylo provedeno , za Greywolfovy pomoci, pátrání po osudu Konradinových ostatků. Bohužel:

Čtyři mnou oslovení „starší a moudří“ o tom cosi vědí. Dva jsou si myslí, že se to povedlo a dva si myslí, že ne. Podstatné je, že ani pro jedno tvrzení neexistuje dosti důvěryhodný zdroj, o který je možné se opřít. Kolega pátral i v Říšském archivu (a nemůže toho málo), ale i tam o tom není žádný podstatný záznam.

I tak Greywolfovi vřelé díky a slibuji, že zjistím-li já něco ( o čemž dost pochybuji, když moudří neuspěli), o informace se samozřejmě podělím.

[elizabeth]

Abyste na to nekoukali jako puk, co že se to tady objevilo, když to má starý datum,tak podám vysvětlení. Upravovala jsem odkazy na listiny i překlady těchto jednotlivých listin, teda regest listin z RI. Nakonec jsem Konradina oživila, teda, bohužel, pouze téma o něm. Na to, abych mého malého prince oživila skutečně, nemám dost moci...

[elizabeth]

... Aber schon am 4 febr. unterstützt der pabst die ansprüche des Alfons von Castilien auf das herzogthum Schwaben.

Takže, co máme k listině RI V 2,3 8936?

Jde o listinu RI 2,3 č. 8936, papeže Alexandra IV. z 4. února 1255

Máme tady její znění v jazyce německém:

fordert die bischöfe, äbte und fürsten (die grafen, barone, ritter und ministerialen, die rectoren, castellane und gemeinden der städte) von Schwaben auf, dem könige Alfons von Castilien zur erlangung des herzogthums Schwaben und was ihm sonst aus mütterlicher erbschaft in iener gegend gebührt, behülflich zu sein.

Máme tady můj překlad:

vyzývá biskupy, opaty a knížata (hrabata, barony, rytíře a ministeriály, rektory, kastelány a společenství měst) ze Švábska, aby králi Alfonsu Kastilskému, k získání vévodství Švábského a co jiného mu z matčina dědictví v této krajině náleží, nápomocni (?behülflich? je to jen odhad, ve slovníku jsem to nenašla) byli

Pak víme, kde se listina také nachází: Raynald 53 unvollst. Würtembergische Vierteljahrshefte 7,141. M. G. Ep. pont. 2,336.

A víme, že ji máme Vgl. nr. 8922 tj. srovnat s číslem 8922, což už jsme udělali viz výše

[elizabeth]

K listině RI V 2,3 č. 8948
Jedná se o listinu papeže Alexandra IV. z Neapole z 15. února 1255
Německý text: verspricht denselben, dass, wenn die kirche den knaben Conrad (vgl. nr. 8922) in ihre gnade aufnehmen sollte, er sie in die einigung einschliessen werde, so dass sie durch ihn dafür, dass sie der kirche anhingen und dass Berthold das amt des balius im königreiche dem Manfred, fürsten von Tarent, überliess, nicht schaden erleiden sollen, sondern ihnen und ihren erben alles vom päbstlichen stuhle verliehene unangefochten verbleibe.
Můj překlad:
Slibuje těmto, že kdyby církev hocha Konráda (srovnej č. 8922) do své milosti pojmout měla, on je zahrne do dohody, tak že je skrze něj za to, že oni lnuli k církvi svaté, a že Berthold úřad balia v království Manfredovi, knížeti z Tarentu, postoupil, by neměli utrpět škodu, ale jim a jejich dědicům vše od papežského stolce propůjčené nepopíratelně zůstane.

Kdo jsou "denselben" zjistíme z RI V 2,3 č. 8944 a jedná se o Bertholda, Ottu a Ludvíka, markrabí z Hohenburgu.

pro doplnění i text+ překlad této listiny, i když nemá s konradinem nic společného
verspricht den brüdern Berthold, Otto und Ludwig, markgrafen von Hohenburg, sie in frieden und eintracht mit Manfred, fürsten von Tarent, zu setzen, falls dieser zum gehorsam gegen die kirche zurückkehren sollte, und sie in allen ihnen von der kirche verliehenen gütern zu schützen

slibuje bratrům Bertholdu, Ludvíkovi a Ottovi, markrabím z Hohenburgu, kteří na mír a soulad s Manfredem, knížetem z Tarenta, naléhají, pokud tento k poslušnosti vůči církvi se vrátí a je ve všech jejich od církve propůjčených zbožích chránit.

Dotaz k té předchozí listině, vážíci se ke Konradinovi - Má někdo představu, co je za úřad "balius"?

[Laurentius]

To bude určitě úřad bailiva (psáno např. bailiff; bailli) to bych přeložil jako správce - guvernér. To by tak nějak i souhlasilo s následujícím. Markrabí Berthold z Vohburg-Hohenburgu byl myslím po smrti Konráda ustanoven regentem Konradina a správcem sicilského království. Pokud se nepletu.

[elizabeth]

Děkuji. Tohoto úřadu se týká i následující listina, z níž nám také vyplývá, kdo byl ten Manfred, vévoda z Tarenta. Ano, správně, byl to nemanželský syn Fridricha II., který se později sám nazval králem sicilským, čímž vrcholně dožral papeže a zřejmě i Wittelsbachy, kteří pravděpodobně zas dožrali papeže tím, že do funkce bailiva vůbec Manfreda navrhli. Svůj život Manfred z Tarenta ukončil v roce 1266 poražen Karlem z Anjou v bitvě u Beneventa. Takže tenhle Manfred byl tím Konradinovým bailivem, jak vyplývá také z listiny překládané před touto tedy RI V 2,3 č. 8948
Ale zpět k listině RI V 1,2 č. 4771

Původní znění: überträgt als Conradus secundus dei gratia regnorum Jerusalem et Sicilie rex ac dux Suevie, nach gehabtem rath, zugleich mit den herzogen von Baiern, seinen oheimen, und andern verwandten, und mit seiner mutter, dem edeln mann Manfred fürst von Tarent, seinem oheim, im vertrauen auf dessen treue und klugheit, die reichsverwesung (balium) Siciliens bis zu seiner mündigkeit, ad cuius manus balium ipsum de iure devolvitur, et eius tutele personam nostram committimus, si infra hec tempora regnum nostrum predictum nos contigerit introire; giebt ihm die volle gewalt welche ihm selbst bei anwesenheit im königreiche zustehen würde, und verspricht alles genehm zu halten was derselbe in dessen folge thun wird. Pertz aus dem Liber Blancus zu Wien. Böhmer Acta 677. Schirrmacher Hohenst. 599. Capasso Hist. dipl. 104. ‒ Blos mit ind. 13; eingerückt in die verbriefungen Manfreds für Venedig vom sept. 1257. [Wahrscheinlich überbracht durch den um diese zeit in angelegenheiten Conradins als boten an Manfred und den pabst geschickten marschall des herzogs von Baiern (Bertold von Schildberg?), der im iuni bei Manfred war; vgl. Nic. de Jamsilla ap. Mur. 8,571.] Der ausstellort ist das merkwürdig gelegene Wasserburg am Inn, östlich von München.
(Což je celkem hnusná směs němčiny a latiny)

Můj překlad:
Převádí jako Konrád II. z Boží milosti král království jeruzalémského a sicilského a vévoda švábský, poté, co se přitom poradil (dosl. co současně měl poradu), s vévody bavorskými, svými strýci, a dalšími příbuznými, a se svou matkou, urozenému muži Manfredovi vévodovi z Tarennta, jeho strýci, v důvěře k jeho věrnosti a moudrosti, úřad říšského správce (balia) Sicílie až do jeho dospělosti, k jehož rukám (úřad) toho samého bailiva podle práva spadl a jehož poručenství osobu naši svěřujeme, jestliže po ten čas království naše výše řečené nám dotkne se (contingo, najít ve slovníku řádném) vstoupit, dává mu plnou moc vlády, která jemu samotnému při přítomnosti v království příslušet bude, a slibuje vše vhodně dodržet co tentýž v tomto důsledku učiní.

Kde máme hledat zdroj pro tento regest: Pertz z Liber Blancus k Wiener Böhmer Acta 677. Schirrmacher High. 599. Capasso Hist. Dipl. 104. - Blos s ind. 13; vtlačeno do listu Manfréda pro Benátky ze září 1257.

[Pravděpodobně doručil/přinesl v té době ve věci/záležitosti Konradinově jako posel k Manfredovi a papeži poslaný maršálek vévodství bavorského (Bertold z Schildberg?), který byl v červnu s Manfredem, viz Nic. Jamsilla de ap. Mur. 8,571.] Vydání je památně uloženo ve Wasserburg am Inn, na východ od Mnichova.

Ještě to berte s rezervou, zejména tu latinu

Jinak je to zřejmě první pitomost Konradinovy vlády, nebo spíše vlády Wittelsbachů, kteří svou důvěru věnovali nesprávnému člověku...

[Katerina]

Tak něco jiného k těm Konradinovým zásnubám.
Zasnouben se SOPHIA von Meissen, daughter of DIETRICH "der Weise" von Meissen im Osterland, Landsberg und Groitzsch & his wife Helene von Brandenburg ([1258/61]-24 Aug 1318)
Tady : Chronica principum Poloniæ, Silesiacarum Scriptores I, p. 109-10.

se uvádí, že Conrado Stynnaviensi" married secondly "filiam…Theoderici marchionis orientalis, relicta quondam Conradi nepotis Fridrici imperatoris, Conradi filii"

Ten Stynnaviensi - to by mohl být Konrád St(o)ínavský (znám to ze Sapkovského )

Takže ten se nakonec oženil s Konradinovou bývalou snoubenkou.

[elizabeth]

Konradin byl ve své podstatě obět svého původu a politiky výměny moci jiného rodu.

Oběť původu... Jako že byl královský syn nebo, že byl Štauf? Nebo mohl být taky obětí toho, že Kliment IV. byl Francouz stejně jako Karel z Anjou, bývalý hrabě z Provence... A taky obětí ctižádosti bavorských strýců a Přemysla Otakara II. v boji o moc ve středozápadní Evropě. Ale především byl obětí naivity svých zkušených vojevůdců...

Pořád přemýšlím nad několika věcmi:
-připravil někdo ten jejich útěk, když se zjistilo, že je bitva v pytli? nebo to byla jen spontánní akce dvou kluků? Utekl někdo s nimi ( nějaký doprovod) nebo v tom byli jen oni dva?
-Už jsem se na to jednou ptala ale zopakuju to: Kdo byl onen Giovanni Frangipani a proč se s ním někdo z Říše nepokoušel vyjednávat o návratu prince a vévody Fridricha?
-No a s tím souvisí otázka, proč nezkusil někdo oblomit papeže nebo Karla samotného a proč se vlastně Wittelsbachové vraceli a nebyli s princem v Itálii. Novotný tvrdí, že kvůli sňatkovému projektu dcery českého krále Kunhutky s Fridrichem Wettinským(druhý žijící vnuk Fridricha II.). Vaníček, že kvůli klatbě a Acoma tady kdysi psala, že důvodem bylo, že princ neměl peníze (tenhle "šlechetný" důvod bych ještě brala u pozdějšího římského krále Rudiho I., ale u Wittelsbachů?)

[elizabeth]

Tak něco jiného k těm Konradinovým zásnubám.
Zasnouben se SOPHIA von Meissen, daughter of DIETRICH "der Weise" von Meissen im Osterland, Landsberg und Groitzsch & his wife Helene von Brandenburg ([1258/61]-24 Aug 1318)
Tady : Chronica principum Poloniæ, Silesiacarum Scriptores I, p. 109-10.

se uvádí, že Conrado Stynnaviensi" married secondly "filiam…Theoderici marchionis orientalis, relicta quondam Conradi nepotis Fridrici imperatoris, Conradi filii"

Ten Stynnaviensi - to by mohl být Konrád St(o)ínavský (znám to ze Sapkovského )

Takže ten se nakonec oženil s Konradinovou bývalou snoubenkou.

Uvádí se, že to byla manželka nikoli snoubenka. I když vzhledem k podmínkám naplnění sňatku, jak jsme je řešili u Vaška II. nebo Záviše a Kunhuty, a víme, že jím byla konzumace sňatku, se mi to zdá jako pitomost...

Krom toho psal Konradin nějaké zamilované veršíky nějaké úplně jiné ženě.

[Laurentius]

Už jsem se na to jednou ptala ale zopakuju to: Kdo byl onen Giovanni Frangipani a proč se s ním někdo z Říše nepokoušel vyjednávat o návratu prince a vévody Fridricha?

Jak jsem se dočetl, tak to byl "Lamač chleba" (italsky frangere il pane) On byl z velkého urozeného římského rodu. Většinou byli ghibelinové, ale zrovna v té době byli v roce 1268 na straně guelfů s částí rodů Orsini a Annibaldi, rodem Colonna..
Asi majitel toho hradu Torre Astura, kde byl Konradin zadržen. Opravdu se někde podívejte na netu na nějakou fotku. Stojí za to. Nevím proč si vybrali na útěku zrovna hrad představitele guelfů nebo to byla náhoda. Frangipani vyjednával, ale s vyslanci Charlese d´Anjou. A rozhodně to nebylo zadarmo. V Neapoli si potom založil vlastní dynastii.

[elizabeth]

Regesta imperii V 1, 2, č. 4772

Převádí na Manfreda funkci balia království, jak je uvedno v č. 4771, avšak nehledě na nepodstatnou odchylkou obsahu; tak, že zde také udělení souhlasu pro comitum regni je uvedeno, ale připomenutí Manfredových práv na funkci balia a případné postoupení poručnictví na jeho osobu chybí, potom ale v závěru ještě je připojeno, že on (Konradin) vyhoví všemu, na čem se Manfred s papežem ohledně jeho osoby, jeho majetků na Sicilii nebo jeho jiných kromě obsazených královských statků domluví . Lib. iur. reip. Gen. 1,1255 z transsumpt z 9. června 1257; srovnej s listinou č. 4663.
Jen s ind. 14. Tato nové zmocnění bylo skrze vzpomínaná hrabata království, (kteří) jako Manfredovi poslové byli požádáni, aby při jednáních s papežem byli nápomocni (dosl. byli použiti); také při vynechání/vypuštění/vyjádření/výroku/projevu se jedná o místa/stanovení/názory, které papeži jako/než/když/tak v jeho překrásných lénech práva účinná/rázná by mohla urážlivý/pohoršlivý/neslušná být. Předchozí doplnění nenabylo právní moci, protože Manfred při jednání s Janovem v červenci si/se sice toho, proti čemuž/naproti tomu později v sept. při jednání s Benátkami znovu předchozího použil; porovnej s č. 4665.

Němčina si vyžádá mnoho úprav

[elizabeth]

Nový, krátký regest(ík) mého malého prince:
Regesta imperii V 1 4772a

28. července 1256.
Toho dne papež Alexander IV. píše z Anagni rýnskému arcibiskupovi, aby bylo zabráněno volbě Konradina za římského krále/římským králem, k čemuž by (Konradin) byl nevhodný z důvodu jeho nezletilosti, a uvalil na všechny ty, kteří by ho zvolili exkomunikaci/klatbu. Máme srovnat Raynald § 3, listiny papežů...

Nevím, co je die Minderiährigkeit... Ví nějaký lepší němčinář?

(minder je horší, menší významem, méně důležitý), s tou druhou částí, ať jsem ji zkoušela jakkoliv jsem nehnula).

[Laurentius]

Asi tam patří:

Minderjährigkeit - nezletilost

[elizabeth]

Myslím, že to zní logicky a dává smysl. Děkuju, upravuju.