Bznat z Lomnice a Macek (Maček) řečený Mnich

[Maršálek]

Sháním cokoli o šlechticích jménem Bznat z Lomnice (Lompnice) a Macek (Maček) řečený Mnich, kteří se objevují ve svědečných řadách listin z 1/3 14.st. Zajímá mně cokoli, včetně erbu, pečeti, atd. Za jakékoli odkazy budu velmi vděčen, děkuji
P.S. našel jsme je v Regestech II.

[Viola]

Nevím, jestli jsem se trefila, ale podle mě se jedná o Lomnici u Brna a ten Bznat by měl být Vznata z rodu Tasovců.

[Kateřina_z_Landštejna]

Mělo by se spíše jednat o Vznata (Vznatu, Bznata, Bznatu, Znata, Znatu) z Tasova (od r. 1281 i z Lomnice). Žil cca 1240 - cca 1293, příslušník rodu Tasovců.
Tasovci od 14. stol. ovládali Tasov, po Lomnici, Deblín, Velké Meziříčí, Křižanov a Nám칝, Rašov, Brusná, Veselí, Ochoz, Synalov, Strhaře, Osiky, Znětín, Přibyslavice, díl Brumova a díl Bedřichova.

------------------------------------------------------------------------------------

1235 - spor mezi klášterem v Doubravníku (páni z Medlova - později Pernštejnové). "...Manow, Clococh, Racov, Borihnev et omnia novalia, que sunt illa parte aque usque ad terminos Thassonis..."

1281 - svědčí Tas z Lomnice, syn Vznaty, na listině Artleba Dubna z Deblína, který prodává klášteru v Tišnově vesnici Újezd u Pohořelic.

V r. 1293 existuje Vznatův syn Tas (j ási nemohu pomoci, mně se pořád vybavuje Taz, tasmánský čert - on mu navíc byl asi podobný, protože byl údajně velkého a robustního vzrůstu ) a vnukové Jan Tas a Vznata.
Vnuk Vznata měl v r. 1339 syny Pročka, Jana, Tasa a Ješka.

-------------------------------------------------------------------------------------
Dále pak jsem zjistila, že Skuhrov držel v pol. 13. století jakýsi Jenec z Meziříčí, který měl syny - Ješka z Meziřičí, Burka z Lomnice a Tobiáše z Tasova. Dále se vyskytuje jakýsi Jan, s chotí Jitkou - ti měli tři syny: Vznatu, Tasa a Ješka, z nichž první mají být prokázáni k r. 1317. Ješek byl duchovním (r. 1334). Vznata a Tas se kolem r. 1338 rozdělili - Vznata držel Křižanov a Tas Skuhrov.
Tas měl v r. 1333 dceru ve věku panenském a druhou dceru, Elišku, provdal asi r. 1349 za Smila z Kunštátu. R. 1320 měl být rozsudím pře mezi Mutinou z Dobrušky a m칝any o roboty a jiné povinnosti. R. 1348–51 zasedal zemském souděv Praze. Měl být poslem a dlelegátem při různých jednáních jménem Karla IV. Zřejmě zemřel někdy kolem r. 1351.

-------------------------------------------------------------------------------------

Ottova encyklopedie říká o Vznatovi(cích) toto:


příjmení staromoravské rodiny panské, jejíž erb bylo křídlo zvláštního tvaru, buď jednoduché neb zdvojené, se stříbrnou neb zlatou pružinou a jetelovým lístkem na kolenku neb kolencích (okrasy na kvaternech ZD 1415 a 1420).

Předkem jejich byl, tuším, kmet Tas a jeho synové Načerat a Vznata, kteří zemřeli ok. r. 1080.
Později žil jiný Vznata, který r. 1122 zemřel. Následující spojitost jest nejistá a nesnadno říci, zdali k tomuto rodu v XIII. st. patřili ti, kteří se psali z Meziříčí a Tasova (1214-1234).
V XIII. stol. žily dvě pošlosti. A. Z jedné pocházeli bratří Bohuše a Vznata. Onen byl v l. 1227-1234 purkrabím znojemským a v l. 1237-59 držel s bratrem Tasov. Vznata (1240-81) byl v l. 1254 až 1277 číšníkem a měl syny, z nichž Tas držel hrad Tassenberg (Tasovský hrad?) a městečko Lomnici (v Brněnsku). R. 1287 byl číšníkem a r. 1293 se syny učinil obdarování klášteru tišňovskému. Zemřel některý rok potom, zůstaviv vdovu Kateřinu, která r. 1317 založila klášter sv. Anny v Brně. Syny měl Jence (1293), Tasa (1281-97) a Vznatu. Tas držel Tasov a Lomnici a zemřel před r. 1317, zůstaviv z manž. Markéty syna Jence (1317-1334) z Lomnice. Vznata slove r. 1281 z Meziříčí a později z Lomnice; byl od r. 1318 komorníkem cúdy brněnské a znojemské a r. 1339 hejtmanem nebo komorníkem zemským. Zůstavil syny Tasa, Ješka, Jence a Procka, z nichž první zemřel po r. 1334. a) Jenec, syn Tasův, tuším, držel Lomnici a zemřel ok. r. 1357. Jeho, tuším, synové byli Tas a Vznata, kteří se roku 1361 spolčili svými díly na Lomnici. Vznata, přečkav Tasa, odkázal Lomnici asi r. 1370 Jenci (tuším, synu Tasovu), jenž na ní věnoval ještě r. 1386 manž. Machně. Ok. r. 1390 držel ji Jan mladší, ale jen z části. Tento byl od r. 1415 komorníkem cúdy brněnské a dědil statky po vymřelé pošlosti Deblínské, ale prodal r. 1415 Deblín a r. 1416 hrad Louku. Od něho pocházeli pozdější Meziříčtí.
Synové Vznaty Lomnického, Jenec a Procek, přečkavše bratry své rozdělili se tak, že onen měl Deblín, tento Louku. Onen zemřel ok. r. 1378, zůstaviv dcery Markétu a Anežku. Onano převzala s Čeňkem z Kunštátu, manželem svým, hrad Deblín, ale darovala jej r. 1390 svým strýcům, synům Prockovým, ale podržela si Olešnici. Čás zboží deblínského dostalo se sestře její Anežce, vdané za Hynka Jenišovského z Kunštátu, ale po její smrti spadla na Jošta markrabě, jenž ji daroval Janovi ml. z Lomnice (1398). Procek (1339-88) z manž. Hyzly měl syny Beneše, Vaňka a Čeňka, kteří r. 1390 získali také Deblín. První dva převzali pak Deblín a Čeněk měl Louku, již prodal r. 1406 Janovi Lomnickému. Když pak Beneš r. 1405 zemřel, uvázal se v Deblín Jan Lomnický. Jediný Vaněk měl potomstvo, a to dceru Annu.-B.
Na Meziříčí seděl Jenec, příbuzný nábožného Přibyslava z Křižanova, a po něm synové Ješek (1317-25) a Dobeš z Tasova (1317-29). Onen byl r. 1318 komorníkem olomouckým a purkrabím brněnským, v l. 1323-25 komorníkem brněnským. Kromě Meziříčí držel v Čechách Solnici se Skuhrovem. Po Dobešovi zůstala vdova Anežka, jež r. 1344 s Ješkem, synem svým, obdarovala kostel tasovský.
Ješek Meziřícký měl syny Vznatu, Tasa a Ješka, kteří drželi Meziříčí, Křižanov a Skuhrov a o ně, tuším, tak se rozdělili, že první držel Křižanov, druhý Skuhrov a třetí Meziříčí.
Vznata měl z manželky Markéty syny Ješka, Vznatu, Čeňka (†1360) a Tasa (†j. 1360), z nichž onino dva r. 1368 hrad svůj Křižanov markrabí podali v manství. Onen měl od r. 1377 také Zubrštein a z manž. Jitky zůstavil syny Jana, Zikmunda, Jodoka a Milotu (1385 atd.). Kromě Jodoka byli všichni přívrženci učení Husova; Jan do r. 1433 vojensky při něm stál a bratří jeho r. 1415 spečetili stížný list. Jan žil, tuším, ještě r. 1437, Milota zemřel po r. 1420 a jeho polovice Křižanova dostala se napřed sestře Eléně a po ní Dobešovi Cimburskému, který ji r. 1437 prodal Janovi. Jako jeho bratří ani Jan neměl mužských dědicův. Dědičkami pak byly Machna, manž. Voka z Sovince, a Anežka, vdova po Smilovi z Doubravice, které v l. 1459-1463 práva svá prodaly Janovi z Pernšteina. Tas býval při dvoře Karla IV. a držel Skuhrov ještě r. 1351. Od r. 1359 vyskytují se synové jeho Jan a Vznata, z nichž onen ujal Skuhrov a držel také hrad Rychemberk, tento, bratra přečkav, zdědil po něm vše zboží. Ke konci svého živobytí držel čás Staré a Pardubic a ok. r. 1384 zavražděn. Skuhrov zdědili po něm bratří Jan a Jaroslav Meziříčtí.
Ješek byl ještě r. 1335 pánem na Meziříčí. Jeho, tuším, synové byli Beneš, Jindřich, Jan a Dobeš bratří, z nichž Jindřich byl r. 1353 kanovníkem olomouckým a r. 1375 farářem hrušovanským a Dobeš křižovníkem. Beneš táhl r. 1345 do Polska a zemřel před r. 1358, zůstaviv syna Jana mladšího, jenž, odebrav se do Vlach, odevzdal hrad a městečko Meziříčí Janovi staršímu (r. 1377). Zemřel před r. 1398, zůstaviv vdovu Kateřinu a dceru Elišku (manželku Viléma Světlovského ze Šternberka). Jan starší, bratr Benešův, držel Nám칝 a Košíkov, k nimž kupoval rozličné dědiny a r. 1366 získal Ejvanec. Zemřel ok. r. 1380 zůstaviv z manž. Anny ze Šternberka syny Jana, Jindřicha a Jaroslava, kteří, majíce po otci Meziříčí a jiné statky, dědili i po Skuhrovských strýcích, avšak zboží v Čechách prodali. Jan a Jaroslav přečkali Jindřicha, koupili r. 1398 Mohelno, ale zemřeli před r. 1410 nemajíce potomkův. Jen po Janovi zůstaly dvě dcery, Anežka a Anna (manž. Lipolt Krajíř z Kajku). Anežka odevzdala právo své k Meziříčí a Náměšti Lackovi z Kravař, prvnímu věřiteli otcovu. S tímto držela pak Anna Meziříčí. R. 1446 pustila právo své Janovi z Lomnice, který koupil i právo Kravařských.bb) Dobeš z Tasova (1317-1329) měl syna Jana (†j. 1353), který z manž. Elišky z Pirkšteina neměl dědicův. Týž daroval Tasov strýcům svým Tasovi a Vznatovi, z nichž každý držel polovici. Onen (1349-75) měl syna Smila (1409-1416), tento (1349-1361) syny Jana, Tasa (1390-1415) a Sezimu (1361-1420). Žádný z nich neměl potomkův a Tasov dostal se po nich v držení cizích rodin. Dotčený Jan z Lomnice (A. a) podědil pošlost Deblínskou a skoupil Meziříčí. Kromě dcery Bohunky (manž. Jana matku Viléma z Pernšteina) měl syny Václava, jenž dědil Meziříčí, a Jana, jenž zemřel před otcem, zůstaviv z manž. Anny ze Šternberka syny Markvarta, Bohuši, Jaroslava a Jana (probošt olomoucký, †1464). Markvart vyženil s Machnou z Letovic polovici zboží letovského a jeho potomstvo, držíc ten statek, sedělo tu skorem do konce XVI. stol. Poslední potomci Markvartovy pošlosti byli Smil (na Smržově, od r. 1578 na Holešově, manž. Eliška ze Šternberka) a Tas bratří (z nichž tento r. 1580 prodal Holešov po bratru zděděný), Přibík (na Trávníku, †r. 1570) a Vznata. Tento vyženil s Mandalénou Váleckou z Mírova (†1585) statek Říčany, byl nejvyšším sudím, koupil Veveří a zemřel r. 1587.-Bohuše, bratr Markvartův, držel Louku a Olešnici, které dědil syn Lacek, a když tento zemřel bez dědiců,-dědily sestry jeho Kateřina (manž. Pertolt z Tvorkova) a Machna (manžel Jiří Pňovský ze Sovince). Po Jaroslavovi následovali bratří Štěpán, Jan, Albrecht a Václav, tuším, jeho synové, kteří drželi Lomnici a nabyli také Náměšti (1480). Jejich potomstvem rozvětvil se rod tento tak, že je přehled jeho velmi nesnadný. Jan koupil r. 1519 Broumov a zůstavil jej synu Adamovi, ale že tento neměl dědicův, dědila sestra Mandaléna, vdaná kn. Minstrberská. Václavovi potomci byli Václav (†r. 1536), Vznata a Oldřich. Vznata měl po Václavovi Nám칝 a zemřel 3. února r. 1556. Nám칝 dědil po něm Oldřich (před tím na Okarci), jenž zemřel r. 1567; Nám칝 a Lomnice dostaly se po něm pánům z Žerotína. Lomnici zdědili ok. r. 1531 bratří Jiří a Jan, z nichž onen r. 1547 koupil díl bratrův, ale že neměl dědicův, dostala se Lomnice strýcům náměštským. Nejdéle se udržela pošlost, která vládla na Meziříčí. Tu následoval po Václavovi (ok. r. 1482) syn Jan. Týž byl od r. 1492 nejv. komorníkem a od r. 1496 do smrti hejtmanem markrabství Moravského. Zemřel 20. března r. 1515. Synové jeho (z Apolony ze Ctěnic) Jindřich, Zdeněk, Jan, Vilém, Václav a Vladislav (.†1550) prodali Meziříčí. Jindřichovi potomci žili nejdéle. Zdeněk držel napřed Vranov (1528-52) a oženiv se s Markétou Ledeckou z Říčan (†2. srpna r. 1556 v Praze) dostal se v držení Ledče nad Sázavou, čímž se jeho rod usadil v Čechách. V l. 1558-64 držel také Žehušice (†16. čna 1566). Syn jeho Jan drže) Ledeč do smrti (†13. pros. 1569) a poněvadž neměl dědicův, dostala se Ledeč vdově Johance roz. Trčkovně z Lípy, pak zase vdané Říčanské. Václav, bratr Zdeňkův, držel r. 1554 statek Řeporu a v l. 1559-63 znojemský hrad. Měl syna Mikuláše, který zemřel bezpochyby bez dědicův. Jindřich, nejstarší syn Janův, byl v l. 1531-56 v držení Jemnice a Jaroměřic. Měl syna Jáchyma a jiným bezpochyby synem byl Jiřík, jenž byl nejv. sudím.-Synem jeho byl Tas, jenž se od r. 1577 vyskytuje jako pán Jemnice. Týž zdědil Veveří a Říčany po strýci Vznatovi (†1587) a byl ke sklonku XVI. stol. nejv. sudím. Zemřel před r. 1603 zůstaviv sirotka, jehož jméno není známo. Od poč. XVII. stol. se rodina tato nikde nepřipomíná.

------------------------------------------------------------------------------------

Palacký uvádí Vznatu z Lomnice - truksase - mezi svědky "Uherského míru".

[Maršálek]

děkuji mé dámy =D> , začnu to postupně prověřovat a dám vědět =P~ On ten Bznat - Vznat má přímou souvislost s východními Čechami v 1/3 14.st., ale rozhodně nemusí z tohoto regionu pocházet (je na svědečných řadách). Protože však víc nevím, nebudu se pouštět do interpretací - už takhle jsem za blba zbytečně často

Budu i nadále neskonale vděčen za jakoukoli pomoc s oběma jmény, merci

[Kateřina_z_Landštejna]

děkuji mé dámy =D> , začnu to postupně prověřovat a dám vědět =P~ On ten Bznat - Vznat má přímou souvislost s východními Čechami v 1/3 14.st., ale rozhodně nemusí z tohoto regionu pocházet (je na svědečných řadách). Protože však víc nevím, nebudu se pouštět do interpretací - už takhle jsem za blba zbytečně často

Budu i nadále neskonale vděčen za jakoukoli pomoc s oběma jmény, merci

Ale no tak, tak zle snad nebude!

Zjistila jsem na mapě velmi přibližné rozměry panství Tasovců - bylo obrovské! Ovšem zejména na Blanensku. Taková nudle (ale to jen proto, že neznám názvy všech obcí, které jim patřily)
Od Velkého Meziříčí, přes Křižanov, Synalov, Rašov k Blansku a spodem přes Tišnov, Deblín, Nám칝 a Tasov zpátky do Meziříčí.

Cca 50 km zdéli a cca 35 km našíř
To mohli skoro konkurovat i nám, Vítkovcům

Někde v tom Ottovi jsou zmínky o jejich působení na Pardubicku a Litomyšlsku. A jak tak koukám na mapu, tak to docela pěkně sedí - od Velkého Meziříčí přesně nahoru k Pardubicům. Jestli ovládali přímo nebo nepřímo celé to území, poak to byl územně jeden z nejmocnějších rodů na území Čech a Moravy!

Tož bádej, čeká Tě pěkný flák práce...


P.S.:

Ještě seznam Tasovic a Tasovů

Tasov - u Hodonína a Třebíče
Tasovice - Blansko, Chrudim, Znojmo

I to svědčí o rozsáhlosti vlivu Tasovců. Zajímavá rodinka

[thovtt]

Panuje názor,že erb pánů z Lomnice není křídlo.ale péřová koruna.Tato má dokládat jejich původ od moravských králů.Dokonce první Přemyslovci na Moravě ji používali na mincích.

[thovtt]

Vzpomínám,že jsem měl asi v roce 1973 v ruce drobnou publikaci,která pojednávala o potomcích Meziříčských z Lomnice .Tito žili ve Slezsku pod příjmením Cecav.Nevím již přesný název ahledání po internetu je prozatím negativní.

[Ježek]

Panuje názor,že erb pánů z Lomnice není křídlo.ale péřová koruna.Tato má dokládat jejich původ od moravských králů.Dokonce první Přemyslovci na Moravě ji používali na mincích.

Péřová koruna velkomoravských vládců je blbost - používali normální kovové čelenky. Na těch denárech je přání otcem myšlenky.

[thovtt]

Vycházím ze studie Dr.Pavla Radoměrského -Koruna králů moravských,která vyšla ve Sborníku Národního musea v Praze sv.XII,1958,č.4-5,str. 183-226,řada A-historie.
Viděl jsem foto koruny perských šachů dnes uloženou v Iránu na které jsou napodobeny paví péra ze zlata a drahokamů.Neviděl jsem krásnější koruny.

[Ježek]

Sháním cokoli o šlechticích jménem Bznat z Lomnice (Lompnice) a Macek (Maček) řečený Mnich, kteří se objevují ve svědečných řadách listin z 1/3 14.st.

Macek řečený Mnich byl jedním ze zemských škůdců roku 1312, jinak by zřejmě neměl důvod přísahat Janu Lucemburskému věrnost společně s Fridušem z Linavy a Oldřichem z Boskovic.

[Laurentius]

Něco o něm víc nemáme? Z jakého byl rodu?
Mám ho ještě jako svědka z listiny z 1320, kde vystupuje jako svědek při sporu Mutiny z Dobrušky a města Dobrušky.
Je tam uvedeno "domini Maczkonis dicti Monachus, castellani Greczensis" (Macek řeč. Mnich, kastelán Hradce tj. asi Hradce Králové co jsem pochopil z této debaty)

Z listiny z roku 1312 (červen, Brno) ho mám poznačeného jako "quondam Mackonem". Jestli tam nemám nějaké chyby.
rebelles: Fridericum de Linavia (Fridrich z Linavy), juvennem Nicolaum, ducem Opaviae (mladší vévoda Mikuláš Opavský), Vlricum de Boskowitz (Oldřich z Boskovic), Gozwinum, Friduschium et Guntherum de Brandis (Gozvin, Friduš a Gunther z Brandýsa), quondam Mackonem
To bude nějaká blbost, když svědčí dál. Budu tu listinu muset dohledat.

[Ježek]

Něco o něm víc nemáme? Z jakého byl rodu?
Mám ho ještě jako svědka z listiny z 1320, kde vystupuje jako svědek při sporu Mutiny z Dobrušky a města Dobrušky.
Je tam uvedeno "domini Maczkonis dicti Monachus, castellani Greczensis" (Macek řeč. Mnich, kastelán Hradce tj. asi Hradce Králové co jsem pochopil z této debaty)

Z listiny z roku 1312 (červen, Brno) ho mám poznačeného jako "quondam Mackonem". Jestli tam nemám nějaké chyby.
rebelles: Fridericum de Linavia (Fridrich z Linavy), juvennem Nicolaum, ducem Opaviae (mladší vévoda Mikuláš Opavský), Vlricum de Boskowitz (Oldřich z Boskovic), Gozwinum, Friduschium et Guntherum de Brandis (Gozvin, Friduš a Gunther z Brandýsa), quondam Mackonem
To bude nějaká blbost, když svědčí dál. Budu tu listinu muset dohledat.

Nějak mi ta rebelie směřuje k opavskému dvoru, viz v tématu o Janu Lucemburském

http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 30&page=45
Podle mne tam máš chybu, ale nekoukal jsem na listinu v originále.

[thovtt]

Není to náhodou Vznat nebo Vznata z Lomnice.

[Laurentius]

Je to Vznata z Lomnice. Tento překlad bych prosazoval. Častěji se používalo Vznata, ale někdy se psalo i Vznat. Latinsky se to psalo s "B" (např. Bsnat, Bznata apod.).

[Ježek]

Kdyby byla tehdy spisovná čeština, tak jsou správné obě formy, se samohláskou i souhláskou na konci - stejně jako Ješek/Ješko, Záviš/Záviše. Dodnes tohle funguje v polštině (jako archaismus, nemýlím se Jure?) - Mieszek/Mieszko, ve slovenštině a některých regionech Moravy jako domácí oslovení (Peter/Peťo, Jozef/Jožo).

Čili, jak kdo chce.

B/V je změna znělosti - nemáme ale jistotu, že se to nezměnilo od středověku.

[Laurentius]

Našel jsem v nějaké knize A. Sedláčka soupis hradeckých purkrabích a má tam Macek Mnich z Bukoviny. Na první pohled ta informace vypadá nepoužitelně. Díval jsem na Bukovinu nad Labem u Hradce Králové. Ta by měla patřit benediktinskému klášteru v Opatovicích. V souvislosti s tím jménem "Mnich" to nezní až tak nepoužitelně. No jsou to jen nepoužitelné informace.

[Ježek]

Macek řečený Mnich (syn, vnuk?) doložen v 60. letech mezi leníky olomouckého biskupa jako přísedící soudu http://147.231.53.91/src/index.php?s=v& ... 44&page=39" onclick="window.open(this.href);return false;

[Viola]

Nemáte někdo tip na nějakou literaturu k pánům z Lomnice?

[Ježek]

Macek z Domoradovic (u Hradce n. O.) purkrabí tamtéž kolem začátku 50. let pod Hradů českého Slezska. RBM VI/3, č. 613, s. 343-4, Maczkonis de Damrawicz, quondam prius etiam purgravii in Grecz.

[Laurentius]

Výborná pátrací práce Ježku! Myslíš Hradec nad Moravicí ne? Tak a jsme doma na Opavsku . Žádný Hradec Králové. Proto ten leník olomouckého biskupa a purkrabí v Hradci (nad Moravicí).