Jiří z Poděbrad - král dvojího lidu

[Jiří Motyčka]

Byla pro Jiřího z Poděbrad, husitského krále jeho konfese handicapem, stala se mu přítěží na trůnu, ze kterého vládl zemi, v níž jako první v Evropě bylo legálně povoleno dvojvěří Jihlavskými kompaktáty?...

[Jiří Motyčka]

To, že král Jiří z Poděbrad byl kališnického vyznání, mu co se týče vnitřní politiky spíše pomáhalo, vždyt' kraloval v zemi, kde se Jihlavská kompaktáta stala součástí zemského zákona, chcete-li ústavy. A navíc! Jiří z Poděbrad se zavázel k tomu, že pro obě strany, jak kališnickou tak i katolickou bude dobrým a nestranným králem, a to se po celou dobu svého panovnického mandátu snažil upřímně dodržet.
Jiná situace byla ve sféře zahraniční politiky. Tam byla pro něho jeho konfese skutečným handicapem, protože pro papežskou kurii mající politický vliv na zbytek Evropy byl Poděbrad kacířským králem vládnoucím kacířské zemi. Situace se ještě zhoršila po jednostranném zrušení Basilejských kompaktát papežem Piem II. 31. března 1462. Tento akt Aenease Silvia Piccolominiho, znalce českého prostředí a autora humanistického historického díla Kroniky čeké (Historia Bohemica) byl však ve své podstatě aktem protiprávním ve smyslu mezinárodního práva.

[Ježek]

na posledním českém králi bych nejvíce ocenil, jeho toleranci vůči katolíkům. Ač byl sám vychován v husitském duchu, toleroval ve své zemi katolíky. Narozdíl od mnoha králů po něm. Označovat české země za kacířské a provádět v tom duchu opatření - akce proti králi (po otci Rumun, po matce Chorvat Matyáš Korvín, jednota katolických pánů), neměly nic s náboženstvím společného.
Významné + je, že dokázal "sjednotit" české království a hospodářsky ho obnovit ( obnovení ražby grošů), ovšem ne na předrevoluční úroveň. Rozvíjelo se i umění.
Poselstva českých pánů - taktéž téma samo o sobě. Předběhl ale svoji dobu. By to celé mělo být namířeno proti Turkům.
Chválit i kritzovat se dá jeho kariéra z ne tolik významného šlechtice na krále. Z toho pohledu se dá pochopit vznik Zelenohorské jednoty, jako pokračování boje poražené strany vůči pánovi z Poděbrad.

https://www.e-stredovek.cz/post/jiri-z-podebrad/

[Przemysl de Nyestieyky]

Pro mě to je období, kde jsem spíš jen na návštěvě a tak obdivuji obrazy po stěnách než abych kritizoval nevhodnost nějakého mobiliáře.
Ale přesto se nemůžu ubránit dojmu, že Jiřík Poděbradský byl náš první president v historii.
Nebyl z panovnické dynastie, nebral si významnou princeznu, ani královnu-vdovu. A přesto byl zvolen za panovníka země. Nevím proč mám z něj víc dojem "proto-presidenta" než feudálního panovníka....

[Jiří Motyčka]

na posledním českém králi bych nejvíce ocenil, jeho toleranci vůči katolíkům. Ač byl sám vychován v husitském duchu, toleroval ve své zemi katolíky. Narozdíl od mnoha králů po něm. Označovat české země za kacířské a provádět v tom duchu opatření - akce proti králi (po otci Rumun, po matce Chorvat Matyáš Korvín, jednota katolických pánů), neměly nic s náboženstvím společného...

Ano.
Matýáš Korvín byl bezcharakterní člověk konající zištně jen ve svůj prospěch a bez skrupulí. Toto negativní hodnocení se týká snad nejvíce jeho vztahu ke králi Jiřímu, svému tchánovi...

...Významné + je, že dokázal "sjednotit" české království a hospodářsky ho obnovit ( obnovení ražby grošů), ovšem ne na předrevoluční úroveň. Rozvíjelo se i umění...

Ano, toto je možná jeho největší přínos pro České země, protože jejich devastace ve všech oblastech života společnosti po husitských válkách byla obrovská...

... Předběhl ale svoji dobu...

V tomto ohledu opět narazil na nepřipravenost doby, obdobně jako reformace česká.

[Jiří Motyčka]

... Ale přesto se nemůžu ubránit dojmu, že Jiřík Poděbradský byl náš první president v historii...

Hm, hm, velice zajímavý pohled na Jiřího a netradiční přirovnání, které ale vůbec není od věci. Proč? Je to z hlavně z důvodu autorství jeho diplomatických mezinárodních projektů, které předběhly dobu téměř o půl tisíciletí!...

[p(o)sel z budoucnosti]

Jiri je mozne alespon pripustit nejakou uvahu o tom ze Podebrad byl podle tehdejsich odpurcu oznaceb jako nemanzelske dite?
Je mozne alespon pripustit nejakou uvahu?

[Jiří Motyčka]

Jiri je mozne alespon pripustit nejakou uvahu o tom ze Podebrad byl podle tehdejsich odpurcu oznaceb jako nemanzelske dite?...

Domnívám se, že ne. Jeho otec Viktorin Boček z Kunštátu byl významný šlechtic neméně významného moravského rodu. Už jen skutečnost, že Jiří z Poděbrad je považován za jediného českého krále, který nepocházel z panovnické dynastie, je z historického pohledu pozoruhodná. Proto si vůbec nedovedu představit, že by byl zvolen českým králem levoboček...

[p(o)sel z budoucnosti]

Jiri je mozne alespon pripustit nejakou uvahu o tom ze Podebrad byl podle tehdejsich odpurcu oznaceb jako nemanzelske dite?...

Domnívám se, že ne. Jeho otec Viktorin Boček z Kunštátu byl významný šlechtic neméně významného moravského rodu. Už jen skutečnost, že Jiří z Poděbrad je považován za jediného českého krále, který nepocházel z panovnické dynastie, je z historického pohledu pozoruhodná. Proto si vůbec nedovedu představit, že by zvolen českým králem levoboček...

Takze neni mozne ze ti co ho takhle osocily rekli jen to co by u papze hralo velkou vahu?Co by papeze utvrdilo dat Jiriho do klatby?

[Jiří Motyčka]

...Co by papeze utvrdilo dat Jiriho do klatby?

Kdyby byl Jiří z Poděbrad levoboček, ale katolické konfese, tak jeho nemanželský původ by bylo to poslední, co by papeži vadilo. To mi věř! Čímž jsem zároveň odpověděl na to, co římské kurii vadilo ze všeho nejvíce.
Poděbrad musel však čelit daleko hloupější, ale o to více nepříjemné pomluvě, těžko v tehdejší době vyvratitelné, totiž, že otrávil Ladislava Pohrobka...

[p(o)sel z budoucnosti]

...Co by papeze utvrdilo dat Jiriho do klatby?

Kdyby byl Jiří z Poděbrad levoboček, ale katolické konfese, tak jeho nemanželský původ by bylo to poslední, co by papeži vadilo. To mi věř! Čímž jsem zároveň odpověděl na to, co římské kurii vadilo ze všeho nejvíce.
Poděbrad musel však čelit daleko hloupější, ale o to více nepříjemné pomluvě, těžko v tehdejší době vyvratitelné, totiž, že otrávil Ladislava Pohrobka...

Ja fakt netusim kdyz tak to opravim ale sem myslel ze umrel na leukemii.Ale co kdyz ne.Podebrad jiste zadnym svatouskem nebyl a nebal se ani uplacet aby byl zvolen zemskym spravcem.Presto ta otazka te otravy je docela zajimava

[Jiří Motyčka]

...Ja fakt netusim kdyz tak to opravim ale sem myslel ze umrel na leukemii...

Naprosto správná diagnóza, "doktore z budoucnosti".
V r. 1985 byly ostatky Ladislava Pohrobka podrobeny všestrannému průzkumu nejmodernějšími dostupnými metodami týmem nejkvalifikovanějších odborníků pod vedením antropologa MUDr. Emanuela Vlčka, DrSc. Ostatky byly zkoumány antropologicky, toxikologicky, rentgenologicky, sérologicky a histologicky. Závěr prů-zkumu byl nejen jednoznačný, ale zárověň i senzační. Ladislav Pohrobek nebyl otráven, ale zemřel na chorobu, kterou středovek neznal a ani znát nemohl, totiž na jednu z forem leukémie hemoblastózu. Nakonec i příznaky popisované v pramenech (podkožní hematomy, tj. krevní výrony v podobě tmavých skvrn, zduření uzlin a v konečné fázi srdeční selhání) odpovídají tomuto onkologickému onemocnění. Pověst Jiřího z Poděbrad byla tedy po půl tisíciletí takříkajíc "in memoriam" dokonale očištěna.

...Ale co kdyz ne...

Sám z předchozího vidíš, že tato otázka je již bezpředmětná a nemůže obstát!

...Podebrad jiste zadnym svatouskem nebyl a nebal se ani uplacet aby byl zvolen zemskym spravcem...

To, čemu ty říkáš, že "nebyl žádnym svatouškem", já nazývám pragmatickým a brilantním politikem, kterého si v tomto ohledu směle dovolím porovnat i s Karlem IV. a kterému současní politici nesahají ani po kotníky...

[p(o)sel z budoucnosti]

To, čemu ty říkáš, že "nebyl žádnym svatouškem", já nazývám pragmatickým a brilantním politikem, kterého si v tomto ohledu směle dovolím porovnat i s Karlem IV. a kterému současní politici nesahají ani po kotníky...[/quote]


Prave techto panovniku u nas bylo potreba.Nebat se odporu slechty a prosazovat zajmy ceske zeme za jakychko-li podminek.

[Jiří Motyčka]

Jiří z Poděbrad patří bezesporu mezi nejvýznamnější panovníky na českém královském trůnu. Tuto skutečnost je třeba akcentovat o to víc, že jak už jsem se zmiňoval, Poděbrad byl jediným našim králem, který nepocházel z panovnické dynastie. Právě proto jeho mandát někteří současní "znalci" historie zpochybňují s tím, že jeho volba nebyla právoplatná(!).

...Prave techto panovniku u nas bylo potreba.Nebat se odporu slechty a prosazovat zajmy ceske zeme za jakychko-li podminek.

[Viola]

No ono je to těžké a vždycky trochu nápadné, kdykoliv je něco nového. Zpochybňování mandátu Jiřího by bylo stejné jako např. u MArie Terezie nebo třeba všech králů po vymření Přemyslovců... Myslím, že volba panovníka "ze středu" byla v té době jediným možným řešením, jak uchránit Čechy před občanskou válkou, dělením či jinou příšerností...
Které historiky máš, Jirko, na mysli? Trochu jsem se zabývala kontinuitou BEnešovy vlády po Mnichovu. Ta byla nejen o 600 let mladší, takže pravidla národního i mezinárodního práva byla mnohem vyspělejší, ale otázka její kontinuity stojí podle mě mnohem víc "na vodě" než volba Jiřího.
A navíc, podle známého hesla - právo svědčí silnějšímu

[Jiří Motyčka]

...Které historiky máš, Jirko, na mysli? ...

Spíš než historiky jsem měl na mysli tyto "znalce"...

...jeho mandát někteří současní "znalci" historie zpochybňují s tím, že jeho volba nebyla právoplatná(!).

[Viola]

tak jsem se dívala na tu diskuzi... přijde mi, že většina lidí, kteří kritizují jeho volbu, neví, o čem mluví. Podle Zlaté buly sicilské totiž na trůn nastupuje zvolený panovník, přičemž primogenituru vůbec nezakotvuje, ta vyplývala z tehdejšího obyčejového práva a nesporného práva Přemyslovců na český trůn. Myslím, že Fridrich II. v době jejího vydání nepředpokládal, že by se králem mohl stát vlastně králův leník, ovšem je tam rozdíl skoro 250 let, kdy se společnost i chápání práva měnilo. Proto např. po vymření Přemyslovců nebyl zvolen králem český šlechtic, protože to tehdy zkrátka bylo nemyslitelné... V polovině 15. století s ohledem na okolnosti už jistě ne.

[Jiří Motyčka]

Ano, Violo. V tomto duchu jsem se také snažil oponovat oněm "znalcům". Marně, neb se jednalo o tvrzení proti tvrzení, kterého se sveřepě držel(i).
Navíc v době, kdy byl Poděbrad zvolen králem, měl už za sebou úspěšné období zemského správce. Byl tedy pro šlechtu čitelným a osvědčeným kandidátem...

... Podle Zlaté buly sicilské totiž na trůn nastupuje zvolený panovník, přičemž primogenituru vůbec nezakotvuje, ta vyplývala z tehdejšího obyčejového práva a nesporného práva Přemyslovců na český trůn. Myslím, že Fridrich II. v době jejího vydání nepředpokládal, že by se králem mohl stát vlastně králův leník, ovšem je tam rozdíl skoro 250 let, kdy se společnost i chápání práva měnilo. Proto např. po vymření Přemyslovců nebyl zvolen králem český šlechtic, protože to tehdy zkrátka bylo nemyslitelné... V polovině 15. století s ohledem na okolnosti už jistě ne.

[Ježek]

Primogenitura je způsob rozhodování o následníky mezi potomky jednoho vládce. Vždy ale musí být nastaveny pravidla, co dělat, když vymřou všichni potomci, buď je zvolen nový král šlechtou, nebo může dědit po přeslici. Ovšem u nás šlechta potvrzovala nástup nového panovníka, i když o něm nebylo pochyb (také to má dlouhou genezi). Je to svým způsobem vyjádření věrnosti. Kromě toho existuje ještě nástupnická dohoda vládce se šlechtou Všechno je ale jen teorie (kolikrát velmoži porušili seniorát...), u nás dlouhým vývojem, šlechta dostala právo a zodpovědnost volit v případě smrti krále - posledního z větve, nového zástupce. Možnost dědit po přeslici byla podružná záležitost, pouze argument, nikoli závazek. Odepření věrnosti králi, se tak mohlo rovnat volbě jiného...
Šlechta mohla zvolit kohokoli - tedy i jednoho z nich. Riskovala tím sama, že ji nějaký okolní monarcha násilím donutí zvolit někoho jiného.

[acoma]

Jiří z Poděbrad byl již krátce po třicítce nazývan současníky úboreček (mohutný, zavalitý člověk). V r. 1464 ve věku čtyřicetipěti let se dokonce písemně omluvil papeži, že za ním nemůže přijet do Říma, nebo jsme nyní obtíženi nadměrnou tlouškou svého těla. Ke konci života se již téměř nemohl pohybovat a při balzamování Poděbradova těla bylo jeho břicho na píď obrostlé tukem. Známky těžké obezity byly nalezeny i na jeho kostře. Podle Emanuela Vlčka za to zřejmě mohla endokrinní porucha.